Radnice Tel Avivu se kvůli městské hromadné dopravě pře s představiteli ortodoxních židů. Vedení nejlidnatějšího izraelského města se snaží rozšířit provoz dopravy i na soboty a náboženské svátky, což ale místní náboženští činitelé označují za znesvěcení posvátnýchžidovských dnů, napsala agentura AP.

Náboženský život v Izraeli do značné míry ovládají vyznavači přísně ortodoxního židovství, kteří se obvykle silně brání změnám náboženských pravidel pro občanský život, která byla ustavena po vzniku státu v roce 1948. Na základě těchto pravidel tak ve většině izraelských měst nefunguje veřejná doprava od pátečního do sobotního soumraku. Výjimkou je mezi velkými městy jen Haifa, kde je silná arabská komunita.

“Izrael je jediná země na světě, kde jednou za čtyři dny – o sobotách a o svátcích – není veřejná doprava,” uvedla v úterním prohlášení telavivská radnice. “Musíme se pak ptát – co tedy může dělat (v tyto dny) člověk, který si nemůže dovolit koupit auto a chce jet navštívit svou rodinu?”

Vedení města proto předalo žádost o rozšíření provozu hromadné dopravy ministerstvu dopravy, které podobné změny musí schválit. Podle AP se očekává, že ministerstvo žádost zamítne. Radnice v Tel Avivu ale hodlá v takovém případě vytvořit nezávislou společnost, která by o sobotách provozovala autobusy.

Záměr radnice už kritizoval vrchní telavivský rabín Jisrael Meir Lau. “Je to vážný úder proti posvátnosti šabatu,” prohlásil. “Návrh městské radnice poškozuje status quo, na kterém je založena politika všech izraelských vlád,” dodal.

Šabat je jedním z nejtypičtějších projevů judaismu a je spojený s řadou obřadů; začíná v pátek se západem Slunce a končí v sobotu večer po objevení tří prvních hvězd na obloze. Během této doby zakazují pravidla šabatu židům jakoukoli práci, včetně zapínání elektrických spotřebičů, řízení auta, užívání výtahu a podobně.

Tel Aviv 22. února (ČTK)