Podle revidovaných statistických údajů je na tom česká ekonomika o něco málo lépe, než se předpokládalo. Její meziroční propad za první čtvrtletí letošního roku nečinil původně udávané 1 %, ale 0,7  % a mezičtvrtletně si pohoršila o 0,8 %. I když jsou revidované údaj o něco pozitivnější a v absolutní hodnotě znamenají pěknou sumu peněz, stále to není nic, co by nás naplňovalo optimismem. Propad je dán nižším výběrem daní, než se předpokládalo (že by teoretická Lafferova křivka fungovala?). Nejmarkantnější snížení daňového výnosu bylo u DPH. Holt politika zvyšování daní zřejmě nemá ty správné účinky. Nicméně pokles nebyl jen díky tomuto politickému lapsusu. I když pravdou je, že lidé (i v důsledku vyšších daní) stále více šetří, tedy mají nižší spotřebu.

Zvýšení daní mělo výrazný dopad na HDP. Ještě výraznější vliv na růst HDP však má snížení vládních investic. Kombinace těchto dvou faktorů podle ČNB snížila růst HDP o 1 %. Tedy nebýt těchto faktorů, bylo by u hodnoty 0,7 %  nikoli mínus, ale plus.

Nejvýraznější složkou HDP jsou však investice společností. Ty byly tahounem růstu ekonomiky před ekonomickou krizí. Nyní je naše hospodářství taženo jen a pouze exportem. Což nás činí stále více závislými na situaci v zahraničí. Jedna složka však nemůže HDP dlouhodobě utáhnout.

Srovnání s našimi sousedy nevyznívá pro naši ekonomiku zvlášť dobře. Na Slovensku HDP rostl meziročně o tři procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta. V Německu byl růst o 1,2 procenta, respektive o 0,5 procenta. Růst hlásí i Rakousko (meziročně o 0,7 procenta) a Polsko (meziročně o 3,8 procenta). Jen Maďarsko zaznamenalo pokles o 1,5 procenta, respektive o 1,3 procenta.

Každá země má však svá specifika. Německo je motorem evropské ekonomiky a patří mezi největší světové vývozce. Polsko kromě velké vývozní základny se může spolehnout na silnou domácí poptávku, přeci jen je Poláků čtyřikrát více než Čechů. Srovnání má tedy určitou vypovídací hodnotu jen s Maďarskem, Slovenskem a Rakouskem. Stav maďarské ekonomiky je v mnohém špatný, pokles maďarského HDP je tak očekávatelný. Rakousko a Slovensko tolik nešláply na rozpočtovou brzdu, a to se projevilo v růstu jejich ekonomik.

Jak to tedy udělat, aby česká ekonomika opět rostla? Zvláště, když na jedné straně se zvyšují daně a škrtá se, aby byla udržena důvěra finančních trhů a státní dluhopisy mohly být emitovány za poměrně velmi solidních podmínek, a na straně druhé tvoří vládní výdaje jednu z výrazných složek HDP a bylo by pro jeho růst ji potřeba zvýšit. Ještě více však by bylo potřeba podpořit firemní investice, které před krizí tvořily největší část HDP (jak už bylo řečeno). Aby však podpora investic a spotřeby domácností nepřinesla rovněž i zvýšení dovozu (čímž by se její pozitivní efekt takřka vynuloval), je třeba, aby domácnosti i firmy podpořili tuzemské podniky. Ovlivnit HDP tak může každý jedinec svým chováním.

Autor: Šimon Finemon