Zdroj: telegraph.co.uk

Změny v  zákonech, které loni způsobily, že se mezi branci do izraelské armády nově objevují i křesťané, ultraortodoxní židé a izraelští Arabové, vyvolaly u mnoha Arabů nesouhlas. A to i přesto, že Arabové v izraelských ozbrojených silách slouží již po desetiletí.Nejde přitom jen o členy arabsky mluvící náboženské minority drúzů nebo arabské křesťany.  Izraelské obranné síly (IDF) počty vojáků podle národnostní příslušnosti nezveřejňují, ale telavivské univerzitní Java centrum pro strategický a politický výzkum vloni uvedlo, že v řadách izraelské armády slouží dvanáct tisíc muslimů.V případě izraelských beduínů jde často o rodinnou tradici – Abú Júsef, náčelník kmene Al Heib, poslal své muže bojovat po boku sionistických sil už v roce 1946. O dva roky později se zúčastnili bojů první Arabsko-izraelské války a Abú Júsef pro tisk řekl, že v souladu s Koránem si sousedských vztahů považuje stejně jako příbuzenských vazeb.Arabský voják Maj Fallah řekl o necelých šedesát let později reportérovi BBC, že v izraelské armádě slouží právě tak, jako to dělal jeho otec a děd. Byl zároveň toho názoru, že “izraelští muslimové, kteří nejsou v IDF, by se měli stydět, že neslouží vlasti.”Ne všichni beduínští vojáci mají podobně ušlechtilé motivy. Kromě vlasteneckých pohnutek dokáže mladé Araby ke vstupu do armády přimět i naděje na získání vzdělání nebo lepší pracovní uplatnění. Maher, mladý učitel tělocviku, se BBC v roce 2009 svěřil, že mu slibovali, že “snadno získá práci”. Realita prý ale nebyla zdaleka tak příznivá, protože muslimové bývalého vojáka odmítali a židé upřednostňovali uchazeče z řad souvěrců. Nošení uniformy mimo beduínské oblasti podle Mahera znamená podstupování rizika slovního nebo fyzického útoku. Přesto prý nemá na výběr. Nesloužit v armádě znamená nemít přístup k vládní pomoci s platbami školného nebo k sociálním dávkám, služba v armádě má za důsledek ocejchování puncem zrádce.
Zkušenost Drúzú, kteří nastupují jako branci do izraelské armády od roku 1956, přínosy zpochybňuje. Rovné zacházení prý platí jen v armádě – v civilním životě se Drúzové cítí znevýhodněni.

Vojenská služba je v Izraeli často chápána jako základní součást národní identity, což pro Araby, cítící se spjaté spíše s Palestinou a nahlížející na Izrael jako na “židovský stát”, může být nepřekonatelný problém. Devět z deseti Arabů v civilní službě jsou dnes ženy; poslanec Suaid, citovaný vloni v létě agenturou Reuters, uvedl, že je nepřijatelná situace, v níž arabská mládež absolvuje /civilní službu/ v židovských institucích.

“Celá léta žádáme stejná práva /jako židé/.  Neustanovili žádný výbor, aby diskutoval o rovnoměrném rozdělení práv,” řekla Amal El Sana pro Fox. “A když se mluví o závazcích, tak si na Araby najednou vzpomenou?”

Někteří Arabové i s tímto názorem do armády přesto vstupují a posílají tam i své děti. Abu Zajd, který za Izrael bojoval v roce 1973, shrnul pro JTA: “V armádě je rovnoprávnost, s jakou se normálně nesetkáváme. Ale hned jak svlečeme uniformu, nejsme nic. Dejte mi pár desítek akrů zemědělské půdy, dejte mi vodu. Nebo já si to snad nezasloužím?” I tak ale Abu Zajd věří, že služba v izraelské armádě byla jeho povinnost, stejně jako je to povinnost jeho osmi synů, z nichž všichni vojenskou službu absolvovali.
“Nemáme jinou zemi. Nepomáhají Beduínům? Stejně je to naše země. Narodili jsme se tu my i naše děti. Není důvod, proč nesloužit.”

Autor: redakce Shekel.cz

Zdroj: Reuters, BBC, Palestine Post, Fox, jta.org

1 Komentář

  1. Antonín Blažek
    2.1.2013 – 20 Tevet 5773 v 15:57 — Odpovědět

    V Armádě by měli povinně sloužit jen příslušníci národa který tvoří většinu nebo většiny populace státu. Ostatním menšinám by neměla být vojenská služba vnucována ale ani odpírána.
    PF 2013 přejí Mayové

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Už dosť

Další článek

Zatraceně smutnej frajer