Zdroj: sancedetem.cz

Pořád stejná písnička. O plnění a naplnění. O tom, čí krev na čí hlavu, a kdo vlastně potřebuje odpuštění, protože neví, co činí. Dneska na to ale pojďme zkusit vyrazit z druhé strany.  Přímo od hoblin galilejského tesařství, které nám nádherně dokážou, jak židovské kořeny měl tamní učitel Joške.

Jen pro uvedení do tématu. Prý potřebujeme spasení. A protože ho potřebujeme a – podle tvrzení obchodníků se spásou – ho jinak získat nemůžeme, potřebuje Vznešený umřít a to je láska. Židům tento motiv unikl a tak se to všechno také stalo, a dneska nikdo nemůže být spasen jinak, než když si spasení přizná (a potom koupí výměnou za poslušnost prodavačům. Škoda že je mladej Galilejec nevypráskal z Chrámu taky!)

Z této polívčičky bych si dnes dovolil vyjmout nudličku o „naplnění“:  Všechny kluby svorně zdůrazňují verš: „Nepřišel jsem zrušit, ale naplnit…“ Jen s tím rozdílem, že žid se stará, jak tesařík „naplňuje“, kdežto obchodník se spásou se snaží žida přesvědčit (navíc bez dostatečné biblické argumentace), že klíčové naplnění vesmíru je skutečnost, že smrt je láska. Anebo – abychom byli laskavější – že smrt z lásky je ta navýsost nejvyšší forma lásky.

A tak se dnes maličko věnujme lásce a smilstvu. A naplňování.  Dokud tesař z Galileje „naplňuje“  – napč. ve své promluvě k davu svačícímu ryby a chléb tam na hoře Blahoslavenství, je to víceméně *talmid chacham. Šikovný student talmudu. Ve svém kázání sám  důtklivě zdůrazňuje: Amen pravím vám, dokud nepominou nebesa a země, nepomine ani literka ze zákona. Protož rušit přikázání nelze  … (mt 5:18). A přesně v tom duchu pak také učí (až by si Moudří ze sanhedrinu spokojeně hladili prorokův vous): Slýchali jste také, že kdož by koli propustil manželku svou, aby j í dal lístek rozluční. Jáť pak pravím vám (ne ze své moci, ale z moci tóry), že kdožkoli by propustil manželku svoji … uvodí ji v cizoložství. A cizoloží také ten, kdo propuštěnou pojme…. (mt 5:32)

Zlatá slova. Ono tzv. „horské kázání“ by měl (až na pár detailů) lajnovat namísto ranních úvah každý, kdo chce nahlas a veřejně druhým tvrdit, že je to „o krvi“. A zároveň tzv. hebrejským myšlením by ho měli lajnovat také všichni neosvícení hlasatelé spasení.  To  kázání je totiž přesně o tom naplňování, které má smysl.

Vražda? Nejen dokonaná, ale i sebevražda obžerstvím anebo paranoiou! Tříska v oku bližního?  Nejen! Cizoložství je něco docela jiného než smilstvo… Přesně takhle uvažuje jidiškajt. Přesně takhle vypadá náležitá cesta – halacha. Přesně takhle mluví židovský učitel.

Joške z Galileje jen vysvětluje tzv. kořeny micwot – šorašim. Podobně to dělali učenci před ním, a také velcí duchové po něm. To je skutečné naplnění!!! To je také jeho obrovský přínos světu.  V tom, že nás učí, ať vždy sami domyslíme, co nám nabízí… Že si nemáme brát „zákon“ do ruky jako důtky a sekyru, abychom jimi stínali hlavy druhých i svoji vnitřní volbu být lidskými. Ale poslechli zaslíbení o tom, že místo kamenných srdcí vyfasujeme ta z masa…

Ale ani v tóře, jak učí Galilejský, ani v jeho kázání není řešeno, že Jindřich VIII. musí popravit tolik svých metres jenom proto, protože církev (potažmo Sladký požehnaný) nepovoluje rozvod. Celé teaříkovo učení k tomuto tématu říká: Zákon učí jen rámec, Panovník do vás vložil humanitu a taky vyčůranost. Budete-li naplňovat zákon lidsky, dáte mi za pravdu, že zapudit ženu je riziko. Zapudíte-li ji dokonce vyčůraně, díky svému zlému pudu, cizoložíte především vy, protože chcete šoustat jinou. Ale zákon učí, to co učí a ani já neučím nic jiného.

Fakt zlatej kluk. Mám ho rád i za to podobenství o Samaritánovi. On totiž košer šejner jid, kterej nepodá vodu a neobváže nečistého, moc šejn a glattkošer není.

Ale lidičkové zlatí – kdy a kde tenhle osvětový pracovník (v těch zápiscích, které o něm zaznamenali rybáři)  řekl, že tóra někde  učí, že bůžek musí do pekla jako Osiris. Protože Vznešený učinil člověka k obrazu svému, tedy schopného dělat dobré i zlé. A svobodného – s možností volby. A jako svého  partnera (a vlastní prapůvodní důvod, proč došlo ke stvoření vesmírů)  ho prosí, abychom volili to lepší. Ne kvůli Němu, ale protože odpovědnost je stejně absolutní jako láska. A pokud překročíme limity, nic už nás nespasí.  Kterou z Bran pokynů rozvíjí a naplňuje učení o tom, že jsme „nesamospasitelní“, zatímco samospasitelná církev má prostředky, jak nás vyčistit? A který z biblických pokynů hovoří o tom, že potřebujeme spasení?  Vesmír (a my jsme jen jeho mikrokosmickou součástí) potřebuje návrat – tešuvu.  To je bezpochyby „spasení“.  Ale atrakce s umíráním Sladkého požehnaného (notabene v lidském těle), aby z lásky spasil nespasitelné, nemá vnitřní logiku. Protože „spásá“ pouze jednu složku vesmíru. Ledaže by pak všichni ti spasení, konečně spasili vesmír. Jaksi ex post. Až v košilce a s harfou.

Galilejskému to během jeho působení uteklo jinudy.  Tu a tam se skutečně jemně odchyluje od toho, co je to glatt-košer. A navíc asi docela hnětl ty, kdo byli i stejného mocensko-dogmatického kormidla jako Církve, takže byl možná popraven nejen úradkem Všeobjímající lásky, ale taky prostě na politickou objednávku – jako Giordanno Brunno, Valdenští a Lessing. Ale v řadě svých kázání a promluv nebyl kacíř, kterého je záhodno ukamenovat. Ostatně, kdyby, tak byl ukamenován a ne ukřižován.

Koho ale jako rouhače kamenovat třeba, je každý, kdo překrucuje literky. A podle příběhu o „lístku rozlučním“ a vlastně o celém horském kázání, je překrucováním  de facto i každý nevyargumentovaný výklad (interpretace) oněch literek, které Galilejský přišel naplňovat….

Autor: Jaroslav Achab Haidler

15 Komentářů

  1. dada
    3.2.2013 – 23 Shevat 5773 v 10:14 — Odpovědět

    Jednou jsem si zkoušela jen tak ze srandy napsat evangelium, jak by asi znělo z pohledu dnešních křesťanů. Tak – jen co mi uvízlo jako nejzdůrazňovanější body učení a témata kázání a z nich plynoucí představy o Bohu i o životě… :-) hodně brzo jsem skončila, ani to nebylo směšné, humor, ze kterého mrazí.
    Člověk spásu potřebuje, a jak. Ne takovou, která se prodává nebo snad rozdává. Ale musí vědět, že všechno nezáleží jen na něm (jak dokáže naplňovat či věrně vyznávat), že nejsme sami svoji a že přízeň Nebes si nikdo nevynutí, i kdyby se rozkrájel. I kdyby vymyslel (přijal) sebedokonalejší systém, jak se Nebi přiblížit. I kdyby se na něm ztrhal. Člověk potřebuje zkušenost s Boží spásou. Jinak snadno získá pokřivený pohled na svět. Třeba jako Nabuko, který totálně zblbl. Sedm let zvířetem.
    A asi je to taková smutná přímá úměra – čím lepší cesta a jistota kroku, tím větší riziko – pokušení myslet si, že spásu mám ve vlastních rukách.

    0
    0
  2. 3.2.2013 – 23 Shevat 5773 v 20:23 — Odpovědět

    Však si, dado, rozumíme. Spásu pochopitelně nemám ve vlastních rukách, kdybych to přeložil do jazyka tradice : Kdyby nebylo sefiry Chesed (rachamim) tak by se jen konal soud (din). A bylo by rázem po ftákách. Spasení je blízko a je na dosah. Už od stvoření. Jenom my jdeme od branky furt jakoby dál a dál od toho na dosah.
    Spasení však skutečně nebylo dáno jako micwa. To je ta prenatální micva, kdy mimino v mamince ví o spasení všecko a pak dostane pár facek od anděla, a začně plakat a pomaličku postupně díky svým rodičům, okolí a světu – od spasení ustupovat jako všichni “bnej adam”.
    Spasení jako micwa je snad jedině v tom Ehje ašer ehje — a tak si vůbec nedovoluji posmívat se pohledům na spasení těch druhých bnej adam, jen jsem hluboce přesvědčen o tom, že není-li spasení v našich rukou, není tuplem v rukou těch druhých. I to je volba, jak si kdo spasení “potřevuje” a jak ho tedy přijme. Až potud legitimní. Tvrzení, že jinudy cesta nevede – jen to je (furt a furt) to, co mne pochopitelně znepokojuje :o))

    0
    0
  3. dada
    4.2.2013 – 24 Shevat 5773 v 12:52 — Odpovědět

    Asi si rozumíme. Občas možná máme jen jiné výrazivo nebo ho jinak používáme :-).
    Mě ještě zaujala ta myšlenka šorašim micwot, to je pěkný obraz, kořeny. Já si zase micwot představuju jako takový zvuk myšlenek, slova, do kterých se zachytí smysl, aby se o něm dalo mluvit a předávat dál, dorozumívat s jinými, pomocí nich vytyčit směr. A to samo slovo (micva) jako by představovalo celý proud někam směřující a proto je tak důležité ho zachytit, aby se ten dorozumívací jazyk nestal mrtvým s tím, jak se mění podmínky a jazyk světa, ve kterém se zrovna vynacházíme :-).
    A v tom zachycování se mi zrovna Ježíš jeví jako geniální. A vůbec takový vtipný a živý chlapík. Třeba udravování v sobotu – to do toho dovedl zároveň tak tít a přitom zachovat podstatu i ctít tradici… Otevřená hlava.

    0
    0
  4. 4.2.2013 – 24 Shevat 5773 v 13:11 — Odpovědět

    bs*d Cesta domů je přece cesta ke kořenům (šorašim). Micwa je v hebrejštině taky “Pokyn” – tedy pokyn projdi tudy, nechoď tudy. Micwa je brána (ke spasení ??) a spasení je Harmonie vesmíru, nikoli osobní prospěch jedince. Pakliže nějací Michaelové, Gabrielové. Rafaelové a Urielové vnímají ty brány, jako příkaz, nevím, nevím, je-li to šťastné řešení, a v tom je ten “Otevřená hlava” fakt veliký spasitel světa. Protože jakoby učil “pronárody” hebrejskému myšlení. Jeho horské kázání – takhle se učí a učilo v každičké ješivě. Jenže byl to právě on, kdo učil – procházejte Branami a nedělejte z Bran sekyry. A učil to, jak svoje, tak později i “nesvoje”. To je jeho “big deal”
    Jeho lidu se rádo vyčítá, že skutkaří – ale to jen proto, aby se dalo s “vtipným a živým chlapíkem” dobře kšeftovat. Kdyby tady nebyl tenhleten motiv těch, co mají chuť vlastnit recept na “spasení”, vykládali by skutkaření poctivě – jako uskutečňování (spasení??). A už by se nedalo spasení nabízet, ani strkat do Pandora-boxu.
    Nic pochopitelně neplatí paušálně. Všichni jsme jedineční. Viz Michal a jeho kaleidoskopický pohled na šorašim o krvi, a stejně tak i ti, kdo se přimkli k mládenci z Galileje. Dobrá volba, uskutečňováním naplněná cesta – vše ok. Kdo ale pro svou cestu jiné cesty nepřipouští, teprve ten se rouhá (a já se o něj otírám) :))

    0
    0
  5. dada
    4.2.2013 – 24 Shevat 5773 v 17:16 — Odpovědět

    Achabe, s tím nepřipouštěním jiné cesty – já nevím, jestli bych to nazvala zrovna rouháním. A když už nazveme rouháním přesvědčení, že jinudy cesta nevede, tak proč ne ten rasově nadřazený přístup: ty nedosahuješ našich kvalit, tak se radši kliď a jdi si svou cestou! Mně to vychází nastejno, jedno i druhé může zasít mnoho zlého.
    Já nikterak neobhajuju křesťanské klapky na očích, jenže ono to nevychází ani tak z pocitů nadřazenosti nebo neochoty podřídit se Bohu, jako spíš z toho prapodivně interpretovaného evangelia, které z Ježíšových úst nikde nezaslechneme. A křesťané v hrůze, jak celý svět spěje do pekla (a oni za to budou jednou povolaní k odpovědnosti, protože ho dostatečně nevarovali) přesvědčují, jak umí. Jestli je rouhání doblblost, pak se asi rouhají.

    0
    0
  6. 4.2.2013 – 24 Shevat 5773 v 21:45 — Odpovědět

    Domnívám se, že oba nazýváme totéž, jen máme na tu dálku jiné slovníky.
    A rouhání to z biblicko-právního hlediska skutečně je.
    Kdo tvrdí: Pohané nemají jinou cestu (ke spasení), nežli skrze Ježíše, protože je psáno: “Já jsem cesta, pravda + Žádný nepřichází k otci …” je tzv. převraceč (kofer tora). Kdo učí nebiblické skutečnosti tvrdí – Bůh lže. A to je rouhání.
    Omezovat jiná stvoření s odvolávkou na bibli (někteří křes%tánkvé, někteří rabínské soudy, někteří Michalové) je pochopitelně také rouhání, protože to je ponížení a zahanbení jiných, a to je urážka obrazu, a to je urážka PŘEDOBRAZU :o)))

    0
    0
  7. dada
    5.2.2013 – 25 Shevat 5773 v 11:22 — Odpovědět

    Tak doufejme, že povětšinou se jedná o rouhání řádu těch, co budou odpuštěna :-)

    0
    0
  8. 5.2.2013 – 25 Shevat 5773 v 13:52 — Odpovědět

    Achabe, přestaň.

    0
    0
  9. 12.2.2013 – 2 Adar 5773 v 20:36 — Odpovědět

    Ad 6: Co konkrétně maj na mysli, Achab? Nebo jim vadí, že si Židi většinou žijou mezi sebou, pokud chtějí být Židy dál a mají svá pravidla do kterých se holt někdo nechce vejít. Jako někdo nechce být příslušníkem jiného národa. Co jim vadí? Že po nich někdo chce gijur? No a?

    0
    0
  10. 13.2.2013 – 3 Adar 5773 v 00:14 — Odpovědět

    ad 9) Daleko víc než pro mne nepotřebné razítko mi vadí, MIchale, že
    a) neumíš číst
    b) jsi zahleděný až paranoicky do sebe
    c) lašonuješ.
    Zkus prosím promyslet “samut” a pak se zase ozvi.
    ty tak rád “linkuješ” vitanu, tak něco málo o “samut” najdeš tady:
    https://www.shekel.cz/26626/samet-atlas-a-damasek-neznicene-jenom-skryte-bomby

    0
    0
  11. 14.2.2013 – 4 Adar 5773 v 20:43 — Odpovědět

    Ad 10: Achaba, číst umím. Podle čeho usuzuješ, že jsem zahleděný do sebe, navíc paranoicky? Jakým právem tvrdíš, že “lašonuji?” Asi máš na mysli lašon ha-ra, čili jazyk zlý a tedy pomluvu. Podívej se jinam, kde reaguji napomluvu od Tebe. Takže doporučuji klid zbraní a zamyslet se. Oběma nám to prospěje. Protože to bych mohl osočit kohokoli, tedy i Tebe, kdo se odhodlal cokoli veřejně psát, říkat či dělat z “paranoické sebestřednosti.”

    TO JSI MYSLEL VÁŽNĚ???

    Mně se posmíváš za “Vitanu,” přitom sám tady vaříš jako ortodox z dávno provařených ingrediencí, jakoby se svět nepohnul. Třeba ne, ale jen cancourky visící ze šatů a z hlavy asi k pochopení světa nestačí. A ty mně budeš tvrdit, že linkuji Vitanu???

    Nota bene jsem to nalinkoval proto, aby sis to porovnal s tím, co sám hlásáš a co sám (viditelně) provozuješ. (NEviditelné je Tvým soukromým světem a do toho nikomu nic není :-)

    0
    0
  12. 14.2.2013 – 4 Adar 5773 v 20:45 — Odpovědět

    Pardon – “Achabe,” safra, to jsou takové blešky, že to vidím až když zvětším text, ale na těchto stránkách mi to ve vztahu k mému software jde až po odeslání. Pak teprve rozliším případné překlepy. Sorry

    0
    0
  13. 14.2.2013 – 4 Adar 5773 v 20:56 — Odpovědět

    Ono se říká, že papír Žida nedělá. Můžeme i říci, že papír Žida dělá a pojmout ta dvě tvrzení podle svého rozpoložení.

    V případě, že to razítko přece jen člověk má, není to sice žádná 100procentní záruka, že to je perfektní příslušníknárodu Jisraele, ale aspoň to ukazuje buď na rodinnou tradici a tedy aspoň nějakou předpokládanou kindrštúbe. A nebo, v případě gijuru, to ukazuje na učitele, kteří ho buď vedli či alespoň uznali (jaká to troufalost :-)) jeho přístup k židovství (a znalosti atd,, no jasně, morální aspekty nevyjímaje).

    0
    0
  14. Sobek
    25.2.2013 – 15 Adar 5773 v 23:02 — Odpovědět

    Je mi vás líto. Váš článek ukazuje, že se umíte schopně vysmívat lidem, ale že nemáte žádnou pokoru. Kéž jednou pochopíte.

    0
    0
  15. 25.2.2013 – 15 Adar 5773 v 23:28 — Odpovědět

    To je , Jakube, konstatování anebo přijdou nějaké argumenty?
    Vaše lítost mi totiž nepomůže, ale když by mi bylo líto mých chyb, mám šanci se “opravit”. Stejně tak s jistými typy “pokory” mám ale zatraceně nepokorné problémy. Aby Vám náhodou na mně nescházela právě nějaká z těch. V opačném případě soudíte jaksi hodně rychle, a pak je Vaše psaní o pokoře hodně virtuální :o)
    Děkuji za případné argumenty. Pak si budu moci ke všemu vážit i Vaší lítosti. A dostaneme se vejš…

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Po prezidentovi sportovci, máme prezidenta ....

Další článek

Židovská šlechta na Zámku Kunín