V současné době žije v židovském státu z více než 7 milionu obyvatel asi sedmina rusky mluvících Židů a další ruští přistěhovalci přibývají. A spěchají do židovského státu tak vehementně, že si personál Ben Gurionova letiště už ani nedává práci s tím, aby odstranil z odbavovací haly uvítací rusky psaný transparent.

Ruští židé zkrátka tvoří silnou a dlouholetou tradici státu Izrael. Když byl 14. května 1948 vyhlášen, z velké části to byla zásluha právě židovských přistěhovalců z Ruska. Z podnětu Theodora Herzla a ruských Židů v čele s Chajmem Weizmannem se začalo poprvé vážně mluvit o Židovské národní domovině v Palestině na počátku 20. století. Během I. světové války vzniklo židovské dělnické hnutí, jež se postupně rozdělilo na dva proudy.

Ha-Šomer Ha’cair – Mladý strážce – měl marxisticky komunistickou orientaci a byl pro dvounárodní židovsko-arabský stát. Druhý proud, opět zastoupený ruskými Židy, reprezentovala strana Mapai (Mifleget Po’alei Erec Jisra’el – Strana práce země Izrael), založená Berlem Katznelsonem a Davidem Grünem, alias Ben Gurionem, jako socialisticko-sionistická strana, prosazující „konstruktivní socialismus“. Mapai pak s malými přestávkami vládla Izraeli až do roku 2001, kdy byl premiérem levicové koalice Jeden blok Ehud Barak.

První komuna, vytvořená na principu společného vlastnictví majetku a společné zodpovědnosti za práci i její produktivitu vznikla v roce 1909 na břehu Jordánu a jmenovala se Deganja – Chrpa. Založili ji opět ruští Židé a z prvního dítěte, které se zde v roce 1915 narodilo, se později stal generál a ministr obrany židovského státu. Jmenoval se Moše Dajan.

Ani dnes se židovská “obchodní hlava” nedá podceňovat. Úvodní nákup Bank of Israel v březnu 2008 byl v objemu 930 milionů dolarů. Pokud předpokládáme denní nákup banky v objemu 25 milionů dolarů při průměrném kursu 3,50 šekelu za dolar, pak nakoupila takřka 3 miliardy dolarů, což ve výsledku přineslo při změně kurzu zisk přibližně 300 milionů dolarů. Dolar totiž během posledních 6 měsíců posílil až o 15 %

Nejbohatším Izraelcem je ruský Žid Lev Levayev, který má kontrolní podíl ve společnosti Africa Israel, uskutečňující v nedávné době velké investice v zahraničí. Jeho majetek je odhadován na 6 miliard dolarů, tj. více než 120 miliard korun.

Izraelský diamantový průmysl dosáhl zásluhou také diamantového krále Lva Levyeva v roce 2007 svých zatím nejlepších výsledků, když export surových a opracovaných diamantů vytvořil objem 12 miliard amerických dolarů.

Těsně za Levyevem v pořadí židovských boháčů je Arkadi Gajdamak, jehož majetek by podle odhadů měl činit přes pět miliard USD. Nedávno nakoupil většinový podíl v řetězci izraelských supermarketů, jejichž cena je odhadována na 448 milionů šekelů a za svůj podíl zaplatil 100 milionů dolarů.

Jak jsem už uvedl v jednom ze svých předcházejících textů, v uplynulém roce zvýšili nejbohatší izraelští dolaroví miliardáři ruského původu svůj majetek v průměru až o třetinu a hodnota tohoto jejich jmění dosahuje 70 miliard dolarů (přibližně 1,4 bilionu českých korun), tedy více než činí celý izraelský státní rozpočet.

Ujistil mě o tom v Tel Avivu bývalý velvyslanec Izraele v Praze Arthur Avnon, který mi zprostředkoval setkání s premiérem Arielem Šaronem. Izraelská kupní síla na jednoho obyvatele koncem loňského roku poskočila až na 33.000 dolarů HDP.

Vzestupnou tendenci mají též zásluhou ruských Židů izraelské investice v zahraničí; v roce 2007 přesáhly 30 miliard USD. Potvrdil mi to v Jeruzalémě, v ruštině, tiskový mluvčí izraelského ministerstva zahraničí David Saranga.

Autor: Břetislav Olšer

Přečtěte si také od autora: Peníze nesmrdí, ani ty za zbraně – chceš-li mír, chystej válku…