Zdroj: demandslove.com

Mezi židovskými rodinami, které v 15. století uprchly před španělskou inkvizicí do Osmanské říše, byli i Levisové a Benezrasové.

Podrobné záznamy o nich máme od poloviny 19. století – tehdy se narodila Miriam, která se dožila úctyhodných devadesáti šesti let. Její vnučka Güler dodnes žije v Istanbulu.

Miriam Levi měla jedinou dceru – Ester. Ta se provdala za osmanského sefardského žida jménem Moše Benezra z dardaneské Canakkale. Moše obchodoval s látkami a s Miriam zplodil devět dětí. Jedno z nich byla Gülerina matka Neama. Narodila se roku 1900 a jako dívka se dostala mezi dobrovolníky v istanbulské židovské nemocnici. Účetní knihy jí tam předával další dobrovolník, Henri Nassi. Když ho o pár měsíců později náhodou potkala na istanbulské ulici, byla zrovna bouřka a Henri Neamě nabídl vlastní deštník. Milostný příběh však měl drobnou vadu na kráse: Henriho otec, Izák David Nasi (1855-1936), byl sefardský žid z Rumunska a do Turecka s rodinou přicestoval pracovně jako zaměstnanec banky Marmarosh.
Henri, který si zamiloval Neamu i Turecko, se rozhodl v Turecku zůstat a konvertoval k islámu. Neama jeho náboženské přesvědčení následovala. Henri začal podnikat a v oblasti dovozu aromatických olejů dosáhl značných úspěchů. Ve svém novém domově v Istanbulu vychovávali jedinou dceru, Güler.

Až do této generace se v rodině Güleriny matky hovořilo španělsky; Güler sama jazykem předků nemluvila, ale rozuměla mu. Když před ní dospělí vyprávěli košilaté vtipy, nahlas se zasmála. Tím se osmiletá Gülerika prozradila a Neama si před dcerou začala dávat pozor na jazyk.

Güler studovala na anglické dívčí střední škole v Istanbulu. Jako sedmnáctiletá potkala židovského univerzitního studenta jménem Ceki Karasu. Protože se narodila muslimským rodičům, kteří bývali židy, musela Gülerika před svatbou s Cekim konvertovat k judaismu.

V roce 1954 byli snoubenci oddáni v synagoze. Manželství však nevydrželo  – Ceki plánoval studia v zahraničí a Güler nechtěla opustit rodnou zem. Po rozvodu pracovala v otcově obchodě a za čas se seznámila s Günelem Orgunem.

Tentokrát náboženské vyznání neměnila – smíšený muslimsko-židovský pár uzavřel civilní sńatek.
Güler a Günel v roce 1971 zakoupili farmu v polské katolické vesnici, kde se věnovali chovu krav, kuřat a ovcí a výchově svých dvou dětí. Ty v dospělosti odešly studovat do Kalifornie a do Skotska, kde si založily rodiny.

Güleriny děti se věnovaly španělštině a i ona sama se v pětašedesáti letech rozhodla vrátit se k jazyku předků: zapsala se do Cervantova institutu. Posléze se stala členkou redakčního týmu istanbulského latinského periodika El Amenesir. Pomáhá četným vědcům zjišťovat významy různých termínů a pokud nemůže pomoci sama, ví, na koho se obrátit.

Navzdory skutečnosti, že je židovkou narozenou muslimským rodičům, provdanou za muslima a její děti založily nové rodiny s křesťanskými partnery, zůstává Güler silně spojena se sefardskými kořeny a turecká židovská komunita ji obdivuje za její vědomosti a péči o španělský jazyk.

 

Autor: redakce Shekel.cz

Zdroj: Renée Levine Melammed, jpost.com

26 Komentářů

  1. dada
    29.6.2013 – 21 Tammuz 5773 v 15:52 — Odpovědět

    Vím, že rodinné historie kolikrát bývají hodně domotané, ale vypadá to, že redakce Shekelu jako autor to tady zašmodrchala ještě víc. V některých odstavcích se z Güler stává muž (2. a 3.) a v 6. se ta proměna z muže na ženu odehrává dokonce ve dvou po sobě následujících větách. To si to autor po sobě ani nepřečetl nebo jsem se do toho nějak zamotala já?

    0
    0
  2. josh
    29.6.2013 – 21 Tammuz 5773 v 23:54 — Odpovědět

    Ja som to pochopil tak, ze cez vsetky prekazky spojene so spolocensko – nabozenskym zivotom, nestratila tato zena akesi tajomne puto k zidovskym korenom, ktore mala. Ba dokonca aj v dochodkovom veku akoby znovu zacala ci pokracovala aj tam kde ini uz makaju cely zivot a je plnohodnotnym prinosom.

    Nikdy nie je neskoro zacat.

    Inspirujuce, smerodatne :-)a aj potesi.

    0
    0
  3. dada
    30.6.2013 – 22 Tammuz 5773 v 09:15 — Odpovědět

    No jo, tak když ten text, milá redakce, opravíte, tak oddělejte i ten můj komentář, pak to vypadá, že mi šibe.

    0
    0
  4. J.Formánek
    30.6.2013 – 22 Tammuz 5773 v 10:26 — Odpovědět

    Ta zoufalá snaha shekelu vybudovat nějakou spojnici mezi islámem a židovstvím je komická. UTube je plný tureckých videí odhalujících kryptožidy v současném Turecku, cílem je i “opilec a homosexuál” Mustafa Kemal, který prý měl školení v judaismu, což je to nejhorší, co mu mohou z islámského hlediska přišít.

    A tady se rozplýváme nad irelevantním příběhem z doby, kdy tam islám ztrácel pod přímým vlivem Západu svou moc. Kdyby to nebyla agitka, byl by to zajímavý příběh, bohužel tam chybí další detaily z reálného života. Není např. jasné, zda tam byla rozlišena business opportunity a láska k Turecku…zajímavé by např. bylo, kdyby ti lidé z článku dokázali i něco říct o arménské genocidě z hlediska tureckých židů.

    0
    0
  5. Erich
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 07:54 — Odpovědět

    Ad 4 Jaroslave ten článek, pokud se nemýlím není o Turecku. Je o lidech – kteří prožili své životy dle tebe asi v hříšném omylu, že máš-li rád rodinu, domov, víra tomu nebrání.

    0
    0
  6. Erich
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 08:17 — Odpovědět

    Ad 4. Jaroslave co naděláš, život občas bývá černohumornou fraškou. Někdo se zoufale snaží dekonspirovat kryptožidy a zase někteří další, jako mi soujmenovci – Lieberman a další, zase vyštípat z Gazy poslední zbytky Kohenů.

    Ještě jen technická. Vedle na vlákně jsi byl nesmírně zpruzen, proč se neustále oháním Belgickým Kongem, že se nás to absolutne netýká. Jaroslave bylo by tedy žádoucí, by jste vypracovali lexikonek dovolených témat, výrazů a tak. Takže 10mega černochů neeé, 1 200 000 Arménů vždy a všude – chápu to dobře, že?

    0
    0
  7. dada
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 09:02 — Odpovědět

    Erichu, ten článek je v nejlepším případě takovým upozorněním, že existuje zajímavá žena, o jejímž životě a rodině by se dal napsat poutavý článek. To s Jaroslavem souhlasím, že takto podaný příběh je vlastně o ničem (a to jste možná nečetl ani tu původní podobu, kdy si autor článku nebyl jistý, zda hlavní hrdinkou je muž nebo žena). To pak člověk opravdu zapochybuje, o co redakci Shekelu jde.

    0
    0
  8. danny
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 09:41 — Odpovědět

    Mozno chce autor nazanacit,podobne ako som citoval v clanku,,hrozi moslimom valka..”pre Mk 14,51,,..a utiekol nahy..”tak Guler nepotreboval navliekat si nove a ci ine ,,saty”a zostala tam,kde vo svojom vnutri patrila.

    0
    0
  9. Erich
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 12:11 — Odpovědět

    Ad 7. Dado Jaroslav naznačuje, že islám v Turecku byl v té době smířlivý, právě proto, že byl již na ústupu. Což mi nějak nekoresponduje třeba s tímto z doby jeho rozmachu, kde se popisuje potřeba verbální obhajoby islámu před podrobenými, cituji :

    První čtyři kalifové zůstávali na Arabském poloostrově. Původně drželi svá vojska mimo dobytá města, aby se muslimové nenakazili cizími kulturami a vírou. Po založení Ummájovského kalifátu okolo roku 660 se centrum nové říše přesunulo do Damašku; později je Abbásovci přenesli do Bagdádu. To už nemohli držet své lidi v karanténě a ti se setkali s národy, pro něž byla filosofie druhou přirozeností: muslimové se setkali s křesťanskou apologetikou své doby.

    V diskusích s křesťany ucítili potřebu rozvinout filosofické nástroje, jimiž by propagovali nebo hájili muslimskou víru Potřebovali svou vlastní apologetiku. Tak se vynořila otázka: je pro nás legitimní užívat tyto nástroje – logiku, filosofii – a co je nám vlastně dovoleno těmito prostředky poznat?

    Zde je zdroj:
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/rozhovor-kdyz-se-islam-vzdal-rozumu-dvk-/p_zahranici.asp?c=A110225_180321_p_zahranici_wag

    Víte velice mne zarazila ta názorová shoda ve způsobu vnímání světa a “Božího slova” mezi těmi “bigotními muslimy” a některými lidmi ze současného křesťanského prostředí, kteří se vůči islámu tak ostře vyhrazují. Obě skupiny útočí na rozumové ( pro mne helénské ) vnímání světa. Takže když jsem ten článek četl, v těch kritických pasážích jsem si nepotřeboval představovat nějakého imaginárního muslima, prostě se mi vybavily mé konkrétní rozhovory. Je komické, když lidé vyzývající ne k rozumovému pochopení biblických textů, ale k chápaní právě a jen srdcem, chtějí muslimům naordinovat léčbu návratem k “helénským kořenům” sami majíc slovo helénský za vulgární. Ten článek tak na mne zapůsobil paradoxně asi jinak, než proč mi byl předkládán. Což ovšem pro mne osobně nesnižuje nikterak jeho hodnotu.

    0
    0
  10. J.Formánek
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 12:28 — Odpovědět

    Erichu, Kongo je výborné téma, všem ho doporučuji. Bohužel já tu chci řešit konkrétní situaci v Evropě a ČR, při tom je Kongo k ničemu. Odvádění pozornosti. Takových témat jsou stovky a způsob zpracování pár odstavci žádné řešení nenabízí. Vyleze z toho vždy jen ten varovně zdvižený prstík, takhle se stratég nerodí.

    Erich islám pořád neumí a Kongo mu v tom nepomůže.

    0
    0
  11. dada
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 13:21 — Odpovědět

    Erichu, ten článek z Vašeho odkazu je moc dobrý… věčná škoda, že ti Mutazilité byli umlčeni, a kéž by se podařilo jejich zmrtvýchvstání, jak o tom uvažují autoři, pro mě je opravdu dobrá zpráva, že takoví lidé existují, i když zatím musí jezdit v neprůstřelných mercedesech…
    Jinak na té zaslepenosti křesťanů, která si s tou muslimskou v ničem nezadá, se jistě shodneme, já takové týpky dobře znám. A – co mě hodně mrzí – i mnozí jinak moudří lidé a teologové v tomhle směru hodně mlží, staví rozum proti víře, nadřazují víru našemu “omezenému rozumu” a přímo tak otvírají vrátka fanatismu. To mi dělá ještě mnohem víc zle, než když potkám nějakého prostšího nadšeného zabedněnce.
    Ale tedy – abych se vrátila k článku – obávám se, že stejně fanaticky zabednění můžou být i různí multikulturalisté. A jejich propaganda může být stejně otravná, jako ta křesťanská nebo muslimská. A tady o tom článku opravdu nevím, co si myslet, působí jako taková odfláklá agitka, pochopila jsem, že jako má být snad svědectvím o soužití různých věr, že to jako jde, ale třeba byl motiv k jeho napsání jiný, nevím.
    Protože pokud se týká těch věr, nedozvíme se v podstatě nic. Proč se Güleřiny rodiče rozhodli konvertovat od židovství k islámu (z přesvědčení, z donucení, aby kšefty šly líp…), jak moc brali svou víru vážně, jak ji praktikovali… Samotná Güler mění víru kvůli manželství (taky dost podivný důvod, opět asi v první řadě nejde o podstatu víry, ale jen ústupek potřebný k svatbě). Jak taková změna probíhá, co to pro hrdinku obnáší, jak moc se ty její přístupy k víře harmonizují, nebo zda se nad nimi ani zvlášť nezamýšlí, je to pro ni jen okrajová záležitost – to se nedozvíme. Při druhém sňatku jí snad dojde, že kvůli chlapovi nemá cenu měnit víru? Nebo se jí víra předků natolik zalíbí, že v ní zakotví a odmítne ji změnit? Netušíme, protože článek je podaný jen jako jakýsi vnější pohled na rodinu, kde se to hemží různými věrami a různě se převlékají kabáty a motivy si můžeme jen domýšlet. Možná zajímavá historie jedné famílie, ale vhled z hlediska víry veškerý žádný. O soužití různých věr ani nemluvě. Prostě o ničem.

    0
    0
  12. danny
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 13:28 — Odpovědět

    erichu,prvi styria kalifovia,zostavali na arabskom polostrove…Umar osobne prevzal kluce od Jeruzalema,bonbonik,po ,,tavej bitke”u basry,nechali Aisu sa vratit do mediny a Aliho vyhlasili v Kufe za kalifa a uznala ho vacsina provincii,okrem MUAWIJJU ZO sYRIE.Kufa je kusok od Bagdadu.smile.

    0
    0
  13. Erich
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 13:48 — Odpovědět

    Ad 10. Snažím se jen varovat Jaroslave, před tím, čeho všeho jsme schopni. Mnozí lidé to prostě netuší.

    0
    0
  14. Erich
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 14:11 — Odpovědět

    Ad 12. Danny, vždyť víte, že nemám pořádný rozhled ani ohledně dějin blízkého východu. Tak pak goglim

    Poté co byl roku 637 Jeruzalém obležen armádou rášidúnské muslimské říše pod velením Abú Ubajdy, jeruzalémský patriarcha Sofronios souhlasil s kapitulací, ale vydat město mínil pouze chalífovi osobně. Umar II. proto přicestoval do Jeruzaléma a patriarcha mu město vydal. Umar poté vstoupil do města, navštívil Baziliku Svatého hrobu. Sofronios Umara pozval přímo dovnitř do kostela na modlitbu, to však chalífa odmítl, aby nedal precedens, kterým by ohrozil postavení kostela jako křesťanského chrámu. Namísto toho se Umar raději pomodlil venku na dvoře před Bazilikou. Proto na tomto místě, na počest této události, byla v roce 1193 postavena ajjúbovským sultánem al-Afdalem bin Saladinem Omarova mešita. Před rokem 1465 byl mešitě přistaven i minaret, který byl v letech 1839-1860 restaurován osmanským sultánem Abdul Hámidem II.

    0
    0
  15. Erich
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 14:28 — Odpovědět

    Toto jsem tedy nevěděl:

    Obvyklé české pojmenování Zdi jako Zeď nářků je převzato od Arabů, kteří toto místo takto pojmenovali podle Židů, kteří se ke Zdi přicházeli modlit a oplakávat zničení Chrámu. V hebrejštině se používá správný název Západní zeď (tj. západní zeď Chrámu).

    První zmínka, kterou lze s jistotou přiřadit k místu dnes nazývanému Zeď nářků, pochází z roku 1488. V průběhu 15. stol. zmínek hojně přibývá v cestopisech Karaitů. Brzy po dobytí Jeruzaléma Osmany (1517) přikázal sultán přestavět město a také povzbudil Židy, vyhnané roku 1492 ze Španělska, aby se usazovali po celé říši, zejména pak v Izraeli. Proto mnozí Židé mohli přicházet ke Zdi a učinit tak z ní trvalé místo modlitby.

    A pokud tedy Jaroslav poukazuje pomocí arménské genocidy, jaký je ten skutečný islám, pak já si zase dovolím toto:

    Pro křesťany neměla Chrámová hora velký význam. Zničení Chrámu pro ně představovalo naplnění Ježíšova proroctví, pokoření synagogy znamenalo triumf církve. Centrum křesťanského života se v nově vybudovaném Jeruzalémě soustředilo kolem bývalého popraviště Golgota a tam stojícímu Chrámu Božího hrobu. Na Chrámové hoře bylo v době obsazení Jeruzaléma muslimy smetiště. Židé k Chrámové hoře směli pouze jednou do roka, v den výročí zničení Chrámu, na 9. av.

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1mov%C3%A1_hora

    0
    0
  16. J.Formánek
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 15:09 — Odpovědět

    To se Erich moc nepředře, když bude “varovat”. Je to oblíbená kratochvíle úplných i komerčních ňoumů, což Erich není. Delegitimizovat nějakou totalitu a postavit ji mimo zákon totiž není totalita, či cesta k totalitě, ale obnovení zákonného statu quo.

    Mělo to být dávno hotovo, erichovské průtahy a vrávorání mohou skutečně navodit méně předvídatelné situace…………………….ejhle!!! Černý Petr sedí úplně spokojen na snivém klíně pantáty Ericha. A jak jim to spolu sluší! Mně to bylo dávno podezřelé, že nám toho Petra může tak snadno přilepit jak žvejkačku či samolepku. Někdo to má moc jednoduché, je to maximálně podezřelé….jako vše bezpracné a současně ponuře moralizující.

    0
    0
  17. dada
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 15:53 — Odpovědět

    Erichu, a abych ještě navázala, oni ti multikulturalisté nejsou jen otravní, ale i nebezpeční. Ten článek dobře vystihuje, v jakém stavu dnes islám je, a nebrat tohle v potaz, to je neomluvitelný hazard. Aby Evropa byla azylem muslimů, kteří mají ochotu rozumně diskutovat, pracovat na myšlenkové reformě islámu, kteří jsou sami v tom většinovém o rozum okleštěném hlavním proudu utiskovaní, případně rovnou na životě ohrožení – proč ne, snad by aspoň tady pak nemuseli jezdit v těch neprůstřelných vozech, ale otvírat dveře dokořán fanatikům, kteří o žádnou obrodu nestjí, právě naopak – to je opravdu zhovadilost. Takže muslimů je možná u nás zatím hrstaka, a v této chvíli možná zásadní nebezpečí z jejich strany nehrozí, zato těch pomatených multikulturalistů, kteří mají naprosto naivní představy o tom, jak se při troše vstřícnosti promění islámem vycepovaný fanatik v hodného a přemýšlivého přítele, jak postačí nastavit nějaké vhodné multikulturní podmínky a pude to jak po másle, těch asi máme požehnaně a ti jsou opravdu nebezpeční. Ti pak podporují zběsilé přistěhovalecké programy, zadělávají na obrovské problémy a to ani nechci rozebírat, jakou měrou se svým mlžením podílejí na takových koncích, jaké potkaly ty dvě unesené nešťastnice.
    Takže když už se pouštíme do fanatiků, tyhle bych aktuálně viděla jako jedny z nejnebezpečnějších a taky bych je nešanovala, ať jsme spravedliví. Křesťanští jsou (aspoň u nás) už tak trochu za zenitem.

    0
    0
  18. Erich
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 17:46 — Odpovědět

    Ad 17. Dado ono by asi bylo důležité stanovit si co, v našich představách znamená to multikulti – pro mne není problém veřejná prezentace kulturních i náboženských zvyklostí určitých skupin obyvatel v rámci nějakého festivalu, nebo pokud bych byl účasten přímo komunitního života.

    Zas na druhou stranu začínám být celkem nevrlý už když někde slyším akčnější pouliční křesťanskou produkci ve smyslu evangelizace – hádám, že s muslimskou by to nebylo ani o chlup jiné. O Vánocích mne z Šantaly Klause a anglofonních popěvků chytá rapl, na Valentina a Díňovína nevyjímaje. Různé maškarní průvody viz. ty pražské mne nechávají chladným. A když v rádiu přerušují rozhovor s Z.Mahlerem či česko-slovenskými hudebníky, místo ukázky jejich vlastní tvorby, nějakým anglickým popěvkem – zuřím.

    Vlastně podívejte – necháváme si zrovna touto multikulti neviditelnou rukou trhu totálně devastovat národní identitu a na druhou stranu se občas i zde ošíváme nad tím, že se přeci meziklubově – multikulti nemáme co poučovat.

    Máme tu 15 000 muslimů. A já zašátkovanou potkal akorát pihatou jeptišku ve vlaku

    Ale kolik lidí tu přitom slaví Helloween? Děti dlabou dýně ostošest. Pořádají se soutěže o nejověšenější vánoční domek – soby jsou občas k vidění, stromky z plastu, všude červený pijan Coly, hambáče, pizzy, každý má ksichtoknihu. Superstar a další programy přejaté z ciziny, asociální televizní soutěže zaměřené na nejspodnější lidské pudy. Tohle je přeci také multikulti a navíc již devastující a to tak že výrazně.

    Ale souhlasím, jen myslím, že se lišíme v tom “kvantitativním” vnímání problému – jak významné je které nebezpečí – to nejsem schopen posoudit.

    Ještě poznámka – přistěhovalci ani z jediného státu nemusí tvořit nějakou názorově homogenní skupinu. Disent utíkající z Iráku před pádem Saddáma to mohli být jak komunisté, tak i radikální islamisté, kterým hrozila smrt, po 2003 křesťané, inteligence jak sekulární tak radikální šítská či sunitská, právě podle toho, jaká byla aktuální situace. Předpokládám že totéž platí i pro uprchlíky z jiných států – o to je to vše složitejší.

    0
    0
  19. dada
    1.7.2013 – 23 Tammuz 5773 v 18:25 — Odpovědět

    No, Erichu, to bychom se dostali zpátky k tomu obrazu nemocného člověka, který může váhat, zda si vpustí někoho silně infekčního k sobě domů a bude riskovat ještě větší komplikace. Já mám obavy, že ta návštěvníkova infekce by nemusela být zdaleka jen nějakou rýmičkou, vy to asi vidíte optimističtěji.
    Ale jistě, není to omluvou pro odvracení pozornosti od hazardování se svým vlastním zdravím, neotužování vlastní odolnosti vůči vymývárnám, o kterých píšete…
    Snad jen, že Santa Klaus možná hlavičky blbne, ale většinou neřeže…
    Ale jinak máte samozřejmě pravdu, i to nevinné blbnutí může nakonec snižovat práh citlivosti na to, co je v americko-západní režii opravdu odpudivě zrůdné, nakonec třeba i přímá podpora těch hrdlořezů… Chce to nezavírat oči ani jedním směrem.
    A s tou zašátkovanou jeptiškou – nevím, kde bydlíte, asi se soustřeďují hlavně v některých lokalitách, ale možná to vypovídá i o jejich životním stylu: asi se ty zašátkované jen tak neseberou a nevyrazí vlakem třeba někde na tramp, takže pokud nebydlíte v blízkém okolí, asi máte smůlu :-).

    0
    0
  20. dada
    2.7.2013 – 24 Tammuz 5773 v 12:18 — Odpovědět

    Erichu, tady mám odkaz na další takový nenápadný špás, který santíky předbíhá o několik délek, kamarádka mě upozornila:

    http://orgo-net.blogspot.cz/2013/02/o-nebezpeci-uzivani-antidepresiv.html

    stojí za pozornost.

    0
    0
  21. J.Formánek
    2.7.2013 – 24 Tammuz 5773 v 13:51 — Odpovědět

    Staromilci na shekelu blouznivě opěvují nějakou irelevantní židovsko-muslimskou byznys rodinku ze skomírající Osmanské říše…jako časopis Květy,

    zatímco v současnému Turecku nejvyšší vládní představitelé obžalovali z nepokojů a protestů okolo Gezi parku

    CELOU ŽIDOVSKOU DIASPORU…..v Turecku……asi nějaká reminiscence

    na TOLERANCI ISLÁMU K ŽIDŮM SPECIELNĚ…

    http://www.hurriyetdailynews.com/jewish-diaspora-behind-gezi-protests-turkish-deputy-prime-minister-says.aspx?pageID=238&nID=49858&NewsCatID=338

    0
    0
  22. Martin Konvička
    2.7.2013 – 24 Tammuz 5773 v 16:48 — Odpovědět

    Erich

    “…Máme tu 15 000 muslimů. A já zašátkovanou potkal akorát pihatou jeptišku ve vlaku….”

    Už prý 40 – 50 000, podle nich samých, nové info. Nejspíš to slavně oznámí na svém kongresu v Třebíči.

    Ale cyp s tym. Mám něco lepšícho. Víte, kolik měli v Polsku, 1933, nacistů?

    Správně, žádného. A jak ty děti a babičky z Lodže a Warszawy dobře hořely … o pouhých 10 let později.

    Nebojte, islám tak efektivní nebude. Krev přežije. Nejlepší saudské rodiny mají v žilách tu krev… už od Chajbaru.

    0
    0
  23. NEC
    2.7.2013 – 24 Tammuz 5773 v 19:39 — Odpovědět

    Kolik vám tady v redakci platí muslimové ? Zbláznili jste se ? Polovina muslimů by židy nejraději nahnala do moře a ta druhá by se na to dívala…

    Nerozumím tomu, nerozumím tomu, proč se snažíte chránit muslimy, kteří židy nesnáší, to jestli je to díky propagandě, nebo čemukoli jinému je vedlejší. Chcete vést dialog s muslimy ? Zatímco židi díky muslimům prchají z Francie, vy si je tady přejete ?… Ty stovky útoků na židy ze strany muslimů na západě, vás netrápí, tady je ZATÍM klid, že. Nevidíte si ani na špičku nosu, důsledky takovýhohle šílenství budou strašný. Evropský židy pronásledovali Evropani, když se Evropani uklidnili, tak si sem pozveme muslimy, proč ne, masochismus v národním měřítku, dokonalý..

    0
    0
  24. J.Formánek
    2.7.2013 – 24 Tammuz 5773 v 20:15 — Odpovědět

    Zprávu z Turecka uvádí i FAZ: http://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/europa/tuerkei/tuerkei-erdogans-stellvertreter-macht-juden-fuer-proteste-verantwortlich-12268280.html

    0
    0
  25. J.Formánek
    2.7.2013 – 24 Tammuz 5773 v 21:36 — Odpovědět

    http://www.jpost.com/Middle-East/Turkish-deputy-PM-blames-Diaspora-Jews-for-protests-318497

    0
    0
  26. moslim
    7.7.2013 – 29 Tammuz 5773 v 17:05 — Odpovědět

    Ad.23: Ad.23: Přemýšlíte z čeho a proč vznikl dnešní teror ve světě? Co provedlo převrat v myšlení a jednání muslimů? Vždyť po dlouhá staletí žili spolu křesťané, židé a muslimové v míru a bez rozporů, všem byla ponechána možnost náboženského vyžití. Ještě dnes zjistíte s podivem v Iránu, že v Teheránu jsou v provozu celé ulice židovských zlatníků, nebo v Isfahánu existují křesťanské čtvrti s kostely, vše v míru a v souladu s převážnou muslimskou komunitou! Co přivedlo muslimy k jejich dnešní nenávisti vůči židům a „křižákům“? Přeci pouze jedno jediné: Palestina (Izrael) a ve světě nevídané, USA zakrývané, násilné hubení, praktická genocida Palestinců, prováděná sionisty, která byla nazvána židovským rabínem ve Vídni holokaustem Palestinců! Všechna ostatní vysvětlení jsou zavádějící!!!
    http://pravda.blatna.cz/izrael-palestina.html

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Zpráva o stavu domácností

Další článek

Víme, jaký chceme stát?