Busking. Možná lovíte v paměti, co toto slovíčko znamená. Ale nebojte, při jeho vyslovení se červenat rozhodně nemusíte. Je to anglický a už poměrně zažitý termín pro pouliční muzicírování. Svůj vlastní festival má busking každý rok v Plzni. Letos to bude pátý ročník.   Busking ale nemusí být jen hra na nějaký

Evropská města, v nichž směli židé pokojně existovat během renesance, mají ze své tehdejší tolerance prospěch ještě dnes. Tvrdí to studie ekonoma Luigiho Pascaliho, který působí na univerzitách v Barceloně. Podle ní vedla přítomnost židovských lichvářů a finančníků v evropských městech k rozvoji bankovnictví a dalších úvěrových institucí. Oproti tom,u města, která židy vyhnala,

Kolínské sexuální útoky o silvestrovské noci znovu ukázaly, že na Západě je rozšířena tendence vnímat kriminální jednání osob pocházejících z muslimských zemí jako specifický projev jiné kultury, která je té naší minimálně silně vzdálená, pokud s ní rovnou není v příkrém rozporu.   Nemuslimové obtěžují, muslimové praktikují „taharruš“ Mnoho komentářů přinejmenším naznačuje, že

Portugalský diplomat Aristides de Sousa Mendez, původem z bohaté konzervativní katolické rodiny, zaplatil za své aktivity chudobou a vyvržením. Původně takovému konci nic nenasvědčovalo. Mendesova rodina patřila po staletí mezi bohaté severoportugalské feudály, kteří se ve 20. století přizpůsobili změnám společnosti a vybrali si nové profese: Aristidův otec byl soudcem, Aristides

Běžné archeologické práce v portugalské Evoře přinesly nečekaný objev: desítky tělesných pozůstatků, které byly pravděpodobně vyvezeny od inkvizičního soudu spolu s odpadem. Podle plánu budov archeologové určili, že na místě nálezu se nacházel odpadní dvůr nebo smetiště vězení, které přináleželo k inkvizičnímu soudu. Smetiště bylo podle archeologů užíváno přibližně v letech 1568 – 1634.

Proč Českou republiku obchází strach z muslimů (a z jejich náboženství), když možná až 90% muslimů žije v zemích, jež navzdory ohromným ziskům z prodeje ropy setrvávají v jakémsi zacykleném kruhu úpadku a bezpráví; a sotva Evropu mohou ohrozit tamější masy zbídačelých, trpících obyvatel už jen proto, že se obyvatelé v těchto uměle vytvořených

Vezmou i tu nejhorší práci, žijí napěchovaní v noclehárnách, kde si platí postel od hodiny, nosí dřeváky vyplněné slámou a pojídají prapodivné palačinky, praktikují primitivní náboženství. U sebe doma spí určitě na policích a v almarách. Bude nemožné je integrovat!» – tak popisovali v roce 1848 bretonskou imigraci do Paříže

Je divná doba. Všichni mluví o imigraci do Čech a na Slovensko. Mluví o imigraci, která ve větším měřítku vůbec neexistuje – a protože si mnozí oponenti a stavitelé šibenic pro vlastizrádce „berou do pusy“ často právě Francii, rozhodla jsem se napsat o imigraci do Francie a multikulturalismu sérii článků,

NAŠTVANÍ LIDÉ Obavy a strach – v poslední době témata velmi aktuální, témata, která se tak nějak vždy zapletou mezi diskuse, ať ty diskuse začínají původně jakkoliv. Dokud jste (žijete) v jednom místě, v jedné zemi, můžete si myslet, že tyto starosti máme zrovna teď tady a že jinde se žije lépe. Jenže

Nově v obchodech platí, že u dveří musí být cedule ukazující procentuální podíl prodávaného sortimentu z jednotlivých zemí. K čemu to?

Na oběti Hitlerovského vraždění se vzpomíná často. Méně se dnes ví o tom, že hrůzy podobné genocidy zažívala židovská diaspora v mnoha evropských zemích již ve 14. století.

Výhružky a zprávy podněcující nenávist na internetové platformě, budou ve Španělsku změřeny  dvojím metrem:

První, co se stalo, bylo, že lidi vzali útokem především obchody s elektronikou.

Poslední červnový týden opět jednali ministři financí členských zemí eurozóny o tom, jak lépe řídit a chránit finanční trhy.

Mezi židovskými rodinami, které v 15. století uprchly před španělskou inkvizicí do Osmanské říše, byli i Levisové a Benezrasové.

Zvláštní pocit stát v šábesdeklu před lidma, kteří jsou smutnými Němci. Smutnými, protože na ně i ti „spokojení“ Němci koukají jako na exoty.

Portugalský parlament dnes jedná o udělení občanství potomkům židů, kteří v 16. století uprchli ze země před náboženským pronásledováním. 

Nejvyšší soud ve Španělsku zrušil zákaz nošení burky a nikábu ve městě Lerida v Katalánsku na základě svobody náboženského vyznání.