Zdroj: Archiv

Čtvrtina evropských židů má strach veřejně se hlásit k židovství.

Ukázal to průzkum Agentury základnách práv Evropské unie, kterého se zúčastnilo více než pět tisíc židů z devíti evropských zemí: Francie, Velké Británie, Německa, Belgie, Švédska, Itálie Maďarska, Litvy a Rumunska. Každý čtvrtý dotazovaný prohlásil, že si z obavy před antisemitismem dává pozor, aby s židovstvím nebyl veřejně spojován. Respondenti mají strach navštěvovat místa s judaismem spojená nebo veřejně nosit židovské symboly.

Nejsilnější obavy mají kvůli nošení kippy a dalších symbolů občané Švédska (49%), Francie  (40%) a Belgie (36%).

Gert Weisskirchen, bývalý představitel Organizace pro evropskou bezpečnost a spolupráci v boji proti antisemitismu říká: “výsledky ukazují, že většina evropských židů čelí vzrůstajícímu antisemitismu.”

91% maďarských respondentů tvrdí, že v zemi během posledních let stouply antisemitské nálady. V Francii má takový pocit 88%, v Belgii 87%, ve Švédsku 80%. V Německu, Itálii a Británii shodně odpovědělo 60% dotazovaných, v Litvě 39%.

Osobní zkušenost s antisemitismem v posledním roce učinilo 30% respondentů v Maďarsku, 21% ve Francii a 16% v Německu.

Autor: redakce Shekel.cz

Zdroj: jpost.com

77 Komentářů

  1. 17.10.2013 – 13 Heshvan 5774 v 14:06 — Odpovědět

    bs*d

    Ach ty průzkumy. A hlavně pohnutky nenošení.. Kolik že to procent dostane nakonec Babiš ? — :)))

    0
    0
  2. woodoo
    17.10.2013 – 13 Heshvan 5774 v 15:45 — Odpovědět

    Museli bychom znát otázky z těch průzkumů, zda-li jsou relevantní, v neposledku i počty dotázaných. Otázky kladené mohou býti i sugestivní. Tím je nechci a priori zamítnout. Je zde i jistá letentnost, která je ve vyšší roli v uvažování zainteresovaných stran, motivace mohou býti ponejvíce různé. “O)

    0
    0
  3. 19.10.2013 – 15 Heshvan 5774 v 21:42 — Odpovědět

    Jezdím díky své profesi hodně do zahraničí a tak když mí kolegové jdou do kostela, já jdu do synagogy. Takže srovnání mám. Žel to odpovídá skutečnosti. A vůbec nejde o to, kdo je lepší Žid myšleno Bohabojnější, kdo tradici drží více či méně tak nebo onak. Vzrůstající obavy snad člověk většinou nezaznamenává u části čerstvých konvertitů, co jsou ještě opojeni novým světem, do něhož si myslí, že vstoupili. Vzrůstající obavy mají i ti, co se nikdy svým židovstvím nijak netajili, nejen svými postoji a činy, ale i kostýmy.

    Žel už tak deset let tu máme osmatřicátý. A nijak se to nelepší.

    0
    0
  4. 19.10.2013 – 15 Heshvan 5774 v 21:45 — Odpovědět

    Ostatně, osobně se mohu mýlit. Ale není nic snažšího, než si přečíst hlavní i regionální či zcela lokální noviny, časopisy a větsníky židovské. A nemusí pak nikdo špekulovat o relevantnosti výše zmíněmého průzkumu. Dobrý týden vinšuju!

    0
    0
  5. 19.10.2013 – 15 Heshvan 5774 v 21:45 — Odpovědět

    Pardon. věstníky…

    0
    0
  6. 20.10.2013 – 16 Heshvan 5774 v 01:37 — Odpovědět

    Někteří jedinci jsou schopni zaujímat pózu i bez kostýmů a dokonce i okostýmovat vztah. Do vesmíru se přesto vejdeme. jde taky o vztah k vesmíru. Dokonce souhlasím i s příspěvkem 03, že tu už dva tři roky máme osmatřicátý. Ale rozhodně ne vůči židům, ale možná díky mlčícím židům … (smile)

    0
    0
  7. 20.10.2013 – 16 Heshvan 5774 v 09:55 — Odpovědět

    Je paradoxní, že píšeš “jehudim” s malým “ž”,když všeobecně přijímaný úzus je zejména v posledních dvaceti letech psát “Židé”. Občas se to stále přihodí i ve slovutné instituci, která má ve své novodobé zakládající listině psáno také velké počáteční písmeno v tomto slově. Říkáme tomu Noskův přepis. Možná to někomu přijde divné, zbytečné – a někteří zase rádi budou používat malé písmeno ke zvýraznění toho, že Židé podle nich nejsou národem, který má specifickou tradici, ale jen příslušníky žiodvského náboženství.
    Jenže my sami se přikláníme k “Noskovu” úzu. Už dávno se nejen u nás, ale ani ve světě převážně používá zjednodušená fonetika překladů aramejštiny a hebrejštiny biblické i moderní. A pro nás je to příjemné zjištění, protože se tak už nepíše “we-” ale “ve-“. Stále častěji dokonce i v modlitebních a odborných textech pocházejících z anglofonní oblasti mizí koncové neznělé “h” (“shana” místo “shanah” atp.).

    Přepis fonetický u nás doznal bouřlivých změn a dlužno říci, že k lepšímu porozumění: Ještě v Kalendáři českožidovském na rok 1919-1920 se můžeme dočíst Háftárá, Jóm kipp. káton, o kus dál Jóm kippur kátán, Chanukka, , Róš hašáná, Simchat tórá, Šabuot (místo dnešního Šavuot) atd.

    Takže chvála těm,kdo se snaží zjednodušit na únosnou mez fonetický přepis. I tak, hlavně u lidí nežidovských, co nás chtějí přátelsky pozdravit “po našem”, stále se setkáváme nikoliv se psaním “šalom” popř. “Šalom” na začátku věty, ale se “Shalom”. Což je anglická podoba přepisu a majuskule i v anglofonním prostředí se v tomto případě píše jen na začátku věty. Takže když mi někdo napíše “Přeji Ti Shalom,” tak mě to samozřejmě potěší. Ale vždy mám nutkání s díky ještě osvětlit, že se nemusí trápit s hledáním anglické spřežky a mačkat klávesu Shift.

    Když něco chceme dát vejš, jak, Achabe, často opakuješ, tak skutečně nemusíme používat “šift” za každou cenu.

    A někdy naopak ano. Takže teď pozdvihuji sadu písmen a řku:
    Kde jsi přišel na to, že máme osmatřícátý, ale “rozhodně ne vůči židům, ale možná díky mlčícím židům.”

    My nemlčíme, nemám tím na mysli jen pravidelné oficiální zprávy našich institucí o stavu společnosti, ve které žijeme, o projevech xenofobie, rasismu, antisemitismu, o projevech protirómských.

    Nemlčíme ani v diskusích na různých formálních i neformálních fórech, na Facebooku, na iDnes, v Lidovkách (dokud to Babeiš nezařízne). V kavárnách, vinárnách, u piva i v divadelním foyer, v práci i v synagoze.

    V každém národě se najdou lidé, co se k němu raději moc nehlásí. Co se nazajímají ani o společnost, ve které žijí. Někdy i programově volají po (úplné) asimilaci, rozpuštění své tradice v moři majority.

    Hrdě píši Žid a nestydím se za své židovství. A nejsem sám.

    Smajlíka často dáváme, když si nejsme jisti, že čtenář pochopí. Nejen v tomto případě, Achabe, jsem přesvědčen, že je lépe slova vážit tak, aby nebylo smajlíků třeba.

    Co myslíš?

    Vše dobré!

    MF*

    0
    0
  8. 20.10.2013 – 16 Heshvan 5774 v 10:00 — Odpovědět

    Oprava:
    7.řádek: Už dávno se nejen u nás, ale i ve světě….

    0
    0
  9. Cipi
    20.10.2013 – 16 Heshvan 5774 v 11:58 — Odpovědět

    jestli,krom maďarska, to taky není podílem usedlého muslimského obyvatelstva:) Jak jinak vysvětlit obavy v jinak tradičně tolerantním Švédsku např …

    0
    0
  10. 20.10.2013 – 16 Heshvan 5774 v 23:53 — Odpovědět

    http://europa.eu/legislation_summaries/human_rights/fundamental_rights_within_european_union/l14169_cs.htm

    0
    0
  11. 21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 00:02 — Odpovědět

    Vážená redakce, nedaří se mi najít onen Vámi citovaný průzkum. Můžete sem dát link, prosím?

    0
    0
  12. 21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 00:08 — Odpovědět

    Že by to bylo toto?

    http://www.jpost.com/Opinion/Editorials/European-exodus-329050

    0
    0
  13. 21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 00:11 — Odpovědět

    http://fra.europa.eu/de

    0
    0
  14. danny
    21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 07:27 — Odpovědět

    Michale,,Hrdo pisem Zid a nehanbim sa za svoje zidovstvo”zaujalo ma ci sa jedna o proncipialnost, alebo ci sa jedna o otazku jednoty?

    0
    0
  15. 21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 10:05 — Odpovědět

    Ad 14. danny:

    Dobrý den, jelikož nečtu Shekel pravidelně, tak mi uniklo či jsem zapomněl, kdo se skrývá pod nickem “danny.” Omlouvám se, že tedy nemohu oslovit stejně familiárně.

    k vlastní otázce: Myslím, že k mé tezi, jíž se otázka týká, není třeba více dodávat. To ať si přebere každý sám.

    Pokud byste se mnou chtěl, můžeme se zkontaktovat soukromou cestou, třeba pomocí e-mailů.

    Vše dobré!

    MF*

    0
    0
  16. danny
    21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 13:29 — Odpovědět

    tu si tak priatelsky pokecavame.Len ak uvahovo k veci.Nepochopil som,ze ste Zid akoze ,,obciansky”,otazka jednoty.Alebo zid(achabovskeho prepisu),podla,,viery”,otazka principialnosti.Cize teoreticky by som napisal ,,som zid a hrdo sa hlasim k svojmu zidovstvu”.A nemal by som problem so shiftom.
    p.s.Danny je tozez ako Michale.pozdrav.

    0
    0
  17. danny
    21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 13:39 — Odpovědět

    p.s.Teroristi ovladnu lietadlo a pytaju sa ,,kto je tu zid?”Starky rabin hovori,,Toť ZAPEKLITA OTAZKA”.

    0
    0
  18. woodoo
    21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 13:40 — Odpovědět

    Ad 17) “O)

    0
    0
  19. danny
    21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 13:55 — Odpovědět

    Strach prihlasit sa verejne k niecomu(aj zidovstvu)ma svoje opodstatnenie.Hovori sa,ze je ppriama suvislost medzi slobodou a pravdou.kde nie je sloboda,nemoze byt pravda.
    nebol to Esau,ale,,prezleceny”Jakov.
    nebola to Rachel,ale ,,prezlecena”Lea.
    Jehuda namiesti prostitutky nasiel,,prezlecenu”Tamar.
    bratia sa klanali hodnostarovi,alebol to,,prezleceny”Jozef.Maju ,,prevleky”(nenosenie vonkajsich znakov)zmysel?

    0
    0
  20. 21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 16:21 — Odpovědět

    Ad 16. danny:

    Dobrý den,
    protože nevím, kdo jste, když se schováváte za nick, tak si s Vámi nemohu “přátelsky pokecávat.” Oslovení prvním jménem tedy na tomto poněkud vázne. Pokud to tedy vnímáte.

    Co se týče Vaší opakované otázky: to není “achabovský” způsob psaní, ani náhodou. To je MENŠINOVÝ názor – jednoznačně u Židovstva – a také dnes už křesťanstva, že nejsme národ, ale pouze vyznavači jednoho druhu monoteismu. Když pominu pro tuto chvíli velkou různorodost judaismu, tak většinou se vzájemně respektujeme, tedy že jsme Židé s různými názory na svět, ale v tom základním se většinově shodujeme. Jen fundamentalisté s tím mají problém.

    Pochopte, judaismus, hezky česky židovství, není pouze náboženství, protože podmínka je být součástí národa Israele. A ten má svou kulturu, tradice atd. Máme povinnost tradici předávat svým dětem, z generace na generaci. I přes to, že jsme zejména v postkomunistické části diaspory občas svědky různých excesů, kdy se stane Židem člověk, jehož rodina včetně manželky a dětí zůstává intaktní vůči židovství. O tom se vedou disputace už dlouho a rabínské soudy taková rozhodnutí zpravidla vysvětlují souhlasem dané lokální židovské komunity, ve které dotyčný ger je aktivně zapojen. Ale v zásadě zcela převládá názor “le-dor va-dor”,tedy předávání tradice z generace na generaci a ne neustále vyhledávat nové konvertity. Takže v tomto smyslu to je o krvi. I ten, kdo přestal žít podle tradice a nebo v ní nebyl vychován, má šanci se k ní vrátit. To je logické.

    Tohle téma jsme řešili pod jedním starším článkem. Takže je zbytečné to tady více rozvádět. Jen podotýkám, že názor na to může být různý, zejména od těch, co žijí mimo tradici, identifikují se s majoritním národem, mezi nímž žijí a nebo k ní přistoupili z vnějšku a vzali ji za svou a chybí jim rodinné židovské vazby – jak zpětně, tak směrem do dalších generací.

    V kontextu anglického textu se tohle gramaticky neřeší – prostě je to Jew & Jewish a je vymalováno. V dnešní němčině to samé. Takže člověk se musí nad textem více zamyslet, aby pochopil, co si autor myslí o židovství a jak vnímá Židy jako národ a vyznavače židovství.

    Extrémně v tomto ohledu u nás působilo v první polovině 20. století Česko-židovské hnutí a do jisté míry i tehdejší Spolek českých akademiků židů. Ale vydělit náboženství z židovství, prohlásit judaismus pouze za víru a Juifs že jsou už Francouzi, to se pokoušel “sanhedrin” už v době Francouzské revoluce a po ní, resp. za císařství.

    Kdo trochu zná dějiny, tak ví, proč. A také jistě zjistil, že tyto krajní asimilační tendence nakonec stejně nepřevážily. Na obou stranách – té zastaralé, ortodocxní, a té moderní, reformní,ve světě většinové, která právě proto vznikla, aby lidi byli pořád Židy a ne Francouzy a Němci…. Paradox? Ani ne. Ale to není na tento prostor pod článkem.

    Shrnuto – kdo dnes či dodnes píše “žid,” tak buď tak činí, že o tom nepřemýšlí a vnímá židovství stejně jako křesťanství nebo třeba budhismus a islám. Nebo o tom přemýšlí a píše to tak o to sveřepěji. A nebo to je někdo, jež tak píše ze setrvačnosti, protože (podvědomě) vychází z toho, co se naučil před válkou a těsně po ní. Ale takových už moc není. Donedávna tak psal např. dr. Franěk, budiž jeho památka věčná světlá. Také s názorem, že je židovského původu ale přitom se cítí být Čechoslovákem nebo Čechem se setkáváme stále hlavně u tzv. první generace přeživších holocaust. Celkem pochopitelné. A dál to tady rozebírat nebudu; odborné literatury je o tom již dosti i v češtině.

    Takže Vás tak jednoduše, nicku danny, neuspokojím. To byste to měl moc jednoduché. Ale Vy na to třeba přijdete. Jestli Vám to stojí za tu námahu něco si o těchto záležitostech přečíst – přímo u Židů, tedy u pramene.

    Mějte se dobře!

    MF*

    0
    0
  21. 21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 16:44 — Odpovědět

    Ad 19.:

    Jde o to, co si kdo představuje pod “vnějšími znaky”. To,že někdo nosí viditelně třásně, ještě negantuje, že žije podle našich zákonů. Má jen doslova na očích jedno z Božích nařízení. Jak s tím naloží, je věc jiná. Většina našich lidí se už staletí takto neobléká. A jarmulku, kipu, si bere jen k modlitbě. Což je docela paradoxní, protože až do 12. století o. l. nebyla pokrývka hlavy při židovské modlitbě všeobecně běžná, naopak se smekalo. I oblečení včetně toho rituálního se postupem staletí mnohokrát měnilo. A k tomu extrém karaim, kteří např. nepoužívají tfilin a vůbec jsou většinou dost vzdálení hlavnímu kmeni judaismu, tedy tomu rabínskému.

    V každé kultuře, jíž jsou Židé součástí, jsou “vnější znaky” židovství různé. To má přece logiku. A neznamená to a priori, že ten, kdo nenosí na hlavě široký klobouk a nemá na sobě obleček z poloviny 18. století, případně se mu podél hlavy nekroutí pejzy, tak není ten správný vyznavač judaismu.

    (Jen) v kostýmu to není. Kdo to chce opravdu zkoumat a ne jen googleovat a chatovat na internetu, tak nechť vyrazí do ulic. A nejen těch, kde se to hemží Black&White. Někdy je pod těmi kostýmy skryto tolik pokrytectví a zoufalství, že by jeden zaplakal. Ale to platí obapolně. A netýká se to přece jen židovství.

    Tož dobré hledání!

    MF*

    0
    0
  22. danny
    21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 17:15 — Odpovědět

    K otazke nicku, danny je familiarne nazvanie Dani ela.smile.Michale,dost dobre chapem,ze zidovstvo nie je len nabozenstvo(zrovna som bol vo versi,kde sa prvy krat pouzil,,vyraz”synovia Izraela,Gn32,33).Tema je siroka a povedane bolo vela.Takze je to zbytocne rozvadzat,ale (napr)vnuk z(Z)idovskeho otca,som zid,a ci Zid?Ale to len tak okrajovo.Lebo mne sa zda,mimo dejinnych vyznamov a prie vsetkej slusnost,ale rozlisovania sa moze s kludom pisat zid aj Zid.Ten vnucik je Zid podla zakonov statu Izrael ale nepojde k citaniu Tory.Cize nie je zid.Ale toto je vsetko koli zaujimavosti a spoznavaniu.A ked cerpam,tak sa snazim vzdy od pramena.smile.a pozdravenie.

    0
    0
  23. 21.10.2013 – 17 Heshvan 5774 v 17:58 — Odpovědět

    Pardon, my se opravdu známe, že mě oslovujete prvním jménem? Asi jsem na Váš vkus holt trochu jinde.
    Nicméně nemáte tak zcela pravdu, protože většinou to bereme tak, že Židem je i ten, kdo nemůže být volán k Tóře. Není třeba rozlišovat to malým písmenem. Před bar a bat micva také chlapec a dívka nemohou být vyvoláni k Tóře.(Až na jednu výjimku, za úkol dávám: kterou?) Tedy především nejsou ještě k tomu rituálně způsobilí. Zrovna tak nehalachičtí Židé. Ale ani to neplatí ve všech společenstvích: Zejména v Evropě tam, kde řádili nacisti a komouši, se setkáváme často s tím, že jsou jako rituálně způsobilí i nehalachičtí (různí ti tzv. tatínkovci apod.). Moc se o tom nemluví, občas se s tím snaží něco udělat nějaký (nejen ortodoxní) rabín. Ale ve všech hlavních směrech judaismu je kladen důraz na to, aby tradice pokračovala, tedy i mateřská linie byla zachovávána. Nelze-li to, formálně bývá deklarováno, že komunita má snahu přvést takové nehalachické Židy, kteří o to projeví zájem, zpět k tradici – tedy by jim měli umožnit giur. To platí. přiklánějí se k tomu dnes opět i v Americe.

    Chcete-li o tom vědět více, tak kvůli téměř naprosté absenci volně přístupné literatury tímto se zabývající doporučuji www.eupj.org, www.wupj.org, www.urj.org. JAko základní literaturu doporučuji: Michael A. Mayer: Response to Modernity. A History of the Reform Movement in Judaism.Wayne State University Press, Detroit, Michigan 1995. ISBN 978-0-8143-2555-1. Knihu si můžete z části prohlédnout také na Google Books, ale jen málo stran je viditelných. Můžete si knihu objednat přes Amazon, jako jsem to ostatně udělal i já.

    O ortodoxním směru a jeho různých hnutích sežene už více. Je to dáno neblahou situací izolovanosti za komoušů a tvrdou linií u našinců po r. 1992.

    Pěkné počtení!

    Pokud máte stále problém s velkými a malými písmeny, tak se podívejte na http://www.jewishmuseum.cz/cz/czstatut.htm a najdšte si, jak to píše tato naše významná istituce. Také si vezměte texty v knihách, na nichž se podílel či je sám sepsal doc. Nosek. To je dnes všeobecně přijímaný úzus jak přepisovat v českém jazykovém kontextu nejen foneticky hebrejštinu a aramejštinu,ale také jak psát název příslušníka k židovství, tedy k židovskému národu. Tak to prostě je, s tím národem. Většina našich lidí to tak bere. Jistě, že se to mnohým okolo nelíbí. Tak to je.

    Vše dobré!

    MF*

    0
    0
  24. danny
    22.10.2013 – 18 Heshvan 5774 v 05:57 — Odpovědět

    Michale,ak Vam to robi problem,ze som pouzil rec,,mojho kmena”a aplikoval oslovenie krstnym menom,tak sa ospravedlnujem.Som pouceny o respektovani zvykov domacich.(Abram a jeho hostia).Aj ked su mozno vkusy niekde inde.
    K otazke a vysvetleniu toho a onoho(vacsinou to berieme a atd)je presne to,co som sa pytal na zaciatku.Uvediem na priklade katolickej a protestantskych.U protestantov sa ona principialnost stavia nad jednotu.(katolikov).Prehodte si premenne a mame vymalovane.
    S pisanim velkeho a maleho pismenka nemam problem,ja som tu natrafil na vyjadrenie dvoch,,institucii”a chcel som sa nejako dostat do suladu.Pozdravenie.

    0
    0
  25. 22.10.2013 – 18 Heshvan 5774 v 10:45 — Odpovědět

    Ad 24.:

    Vy si nedáte pokoj, viďte. Nevím, kdo co je to za “Váš kmen,” jehož zvyku tu předvádíte. Pokud něco aplikujete, tak vězte, že nemám žádné křestní jméno, protože jsem nikdy pokřtěn nebyl.

    Tak snadné to s židovstvím není,že se dají jen “přehodit proměnné.” Vymalováno máte možná Vy, ale je otázka kde. Kdybyste byl pozornějším čtenářem, tak byste se dokola stále neptal na to samé a začal trochu přemýšlet. Samostatná práce obohacuje.

    Židovství je národní záležitost, v tom je diametrálně odlišné od křesťanství, islámu, budhismu a většiny dalších náboženství. Že my sami občas v průběhu generací vidíme jinak, o tom jsem již tady psal výše. Podstatné a signifikantní na židovství je, že se vždy po nějakých extrémech vrací zpět k původnímu. Tedy k tradici národa Jisraele.

    Pokud se mě na to samé opět zeptáte v zápětí, tak už to bude vypadat jako pouhá provokace z Vaší strany a ne snaha se dozvědět.

    Doufám, že jste aspoň toto pochopil. Děkuji Vám za pozornost!

    MF*

    0
    0
  26. danny
    22.10.2013 – 18 Heshvan 5774 v 14:55 — Odpovědět

    dosiahol ste usmev na mojej tvari a svetlo v mojom oku.diky.Velkodusnostou ako prehliadate drobne preklepy(krstne meno a meno).Chapanie alegorie(ohladne kmena).Jew a Jewish a mame vymalovano,prehliadol som kde a kto?Ale clovek snaziaci sa mier tak kona.Niekedy.
    K otazke chapania sa tiez staviam trosku odlisne.,,Zidovstvo je narodna zalezitost…”,Ben -Gurion by Vas asi,,nepochopil”,ked to premiersky vyriesil takto,,Sme Zidmi bez definicie uz tritisic rokov a tak zostaneme.Podla jednej definicie su Zidia nabozenska obec.Podla inej su Zidia narod.Existuju Zidia bez definicie(mozno stratili,to co nemali).Su prosto Zidia.Ja som jeden s nich.Ziadnu definiciu nepotrebujem.Som,co som.”
    P.S.V ziadnom pripade to neberte ako provokaciu s mojej strany.
    Taka drobna zaujimavost,snad mi ju pomozete pochopit.Do Izraela priplaval v sutane a s kolarkom katolicky knaz Pater Oswald Rufeisen,znami pod prezyvkou Brat Daniel,polsky zidovsky odborar,ktory pocas WWII prestupil na katolicku vieru,bez toho,ze by sa prestal pokladat za etnickeho(narodnostneho Zida) a poziadal o obcianstvo.Ako by ste to vyriesil?(stat Izrael zaviedol-a nepatriaci k inemu nabozenstvu.Mozno sa vratil k tradicii,to uz neviem.Pozdravenie.

    0
    0
  27. dada
    22.10.2013 – 18 Heshvan 5774 v 15:03 — Odpovědět

    Jestli by nebylo lepší, když už někdo necítí potřebu řídit se pravidly českého pravopisu, prostě psát ŽID velkými tiskacími písmeny… Případně, aby bylo jasné, že nejde o nějakou prachobyčejnou zkratku, mezi ta velká písmena vložit ještě hvězdičky. A vše vyvést pěkně v barvě :-).

    0
    0
  28. 22.10.2013 – 18 Heshvan 5774 v 16:42 — Odpovědět

    Ad 26.:
    “Krstné meno”, tedy “křestní jméno”, nepovažuji za překlep, ale automatismus, za reziduum z doby, kdy každý, kdo nebyl pokřtěný, měl dost smůlu. Až za komoušů kolonka takto nadepsaná působila v kontextu v “soudružském” kontextu celkem tragikomicky.

    Jsem rád, že naše sepisování tady má přece jen nějaký posun.

    Proč si myslíte, že by mě nepochopil mi muž, jenž na sklonku svého života řekl, že vše se jim, generaci zakladatelů, celkem povedlo, jen s těmi ortodoxními že to přehnali?

    Nikoliv pro tu ortodoxii, v tom bychom se shodli bez problémů.

    Ale právě v definici židovství.

    Že to je zmatek? Že Vám neodpovídám přesně? Ale zřetelnou odpověď jste už dostal dávno. Jenom ji z nějakého důvodu nechápete nebo nechcete pochopit.

    Pravděpodobně bych k Vám takto příkře nepsal, pokud bychom se vzájemně znali. Pod nickem se ale může ukrývat z různých pohnutek leckdo.

    Za to si můžete sám.

    Pokud máte nějaké další otázky na tělo, napište je třeba na Facebook do soukromé zprávy. Nebo si najděte můj e-mail, na mých stránkách by měl být. Nač tady zahlcovat diskusi stále tím samým.

    Buďte zdráv!

    MF*

    0
    0
  29. danny
    22.10.2013 – 18 Heshvan 5774 v 17:17 — Odpovědět

    Ad28)Musim Vas sklamat,napriek Vasmu nazoru,islo o obycajny preklep,myslienka mi bezala rychlejsie,ako uzus debaty.Predsa v slusnosti,ktora predchadza Tore,nebudem oslovovat Zida ako pokrstenca.
    Pisete,ze pred smrtou,to je v poriadku,ale ja som citoval inu dobu.(Ked zachranoval zivot hospdin Izmaelovi,tak anjeli protestovali,preto,co v buducnosti bude vykonane na potomkoch Izaka,tak ich zahriakol,ze posudzuje co je teraz a nie co bude v buducnosti).Asi tak.
    Zmatok nie je ziadny,osvetlil som to anekdotou.
    Neviem ci na nieco v ,,ludskom ponimani”existuje zretelna odpoved.
    Podla Hilela na svatbe by mal kazdy hovorit,,nevesta je krasna a okuzlujuca.”
    ,,Ale co ked nie je?”opacil Samaj,,mame na svatbe klamat?”
    ,,V manzelovych ociach je krasna.”opacil Hilel.
    A zistime,ze pravda je dolezita,ale mier dolezitejsi.Aby to bolo este zaujimavejsie,takze Hilel plati v sucastnom svete,potom bude platit samaj.
    Takze o chapani,by som sa vyjadroval s vedomim,ze na tomto svete nie je zrejme a zretelne samo sebou asi nic.
    S prikrosti si nerobte nic,lebo som ju tam nevidel,ale ked je to uz nacate,preco mam k tomu co nepoznam pristupovat prikro,a mozno domaceme ..hoviadku”neprikro?V com sa nachadza ona pomyselna hranica?
    V rozhovore opminam to same.
    Na faceboce nechodim.Pozdravenie Vam.

    0
    0
  30. 22.10.2013 – 18 Heshvan 5774 v 17:46 — Odpovědět

    Ad 29.: A je v tom rozdíl, jestli to ten člověk řekl na konci svých dnů a nebo mnohem dříve? Jelikož nikdy nevíme, jestli zrovna tenhle den není náš poslední. Takže kdybych se s tím člověkem měl možnost setkat za jeho života, podle toho, co celý život činil, tak bychom si v otázce Žid – žid porozuměli. Navíc gramaticky by to měl dost jednoduché, když uvážíme jeho rodnou řeč.

    Ale vidím, že jste to stejně nepochopil. Respective to, proč bychom se při tom hypotetickém setkání domluvili. Před smrtí mluvil o něčem zcela jiném, než co ze mě marně domněle páčíte, ačkoliv jsem Vám to už i tímto znovu napsal.

    Nevím, jestli jste Žid podle našeho práva, nevím, jestli studujete sám nebo s někým – myslím osobně v bezprostředním kontaktu, nikoliv přes internet. To JE rozdíl. Netuším ani, jestli chodíte mezi nás a nebo ne.

    Ale co mě zaráží, je Váš slovník. Uvidíme. Ale ne tady. Napište mi na e-mail, pokud chcete pokračovat. je na mých stránkách, které zjistíte tak, že kurzorem najedete na mé jméno nahoře vlevo.

    Tvrzení, že ve světě příštím bude platit Šamaj mi zavání něčím, kvůli čemu tady trávit čas nechci. Zkuste to, prosím, pochopit.

    Mějte se dobře!

    MF*

    0
    0
  31. danny
    23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 05:58 — Odpovědět

    Ad30)ked nazriem napr. na Toru,ako na ,,lekcie,takej vyvojovej,,psychologie”,velmi naucnej hlbkou pribehov,tak rozdiel je evidentny.Treba sa spytat ludi,ktorych sa to dotyka v danej chvili.Prezrenie je samozrejme chvalihodna vec.(porovnajme si jakova pred a po Jaboku).,,ale vidim,ze ste to stejne nepochopil”,nuz neviem,neviem..
    cit,,A je v tom rozdiel,jestli…,pred smrtou a ci skor” v poriadku tak Preco ten vyraz,,pred smrti hovoril o zcela jinem..” no a atd.
    Myslienka sa nema pacit,dolovat,ma sa skor narodit.smile
    Pozdraveni.

    0
    0
  32. danny
    23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 09:23 — Odpovědět

    p.s.Navrhujem danu temu uzavriet citatom R.Lowa,,…pokial sa v exodu Israel nestal NARODOM”.(Tiferet Jisrael).
    Pozdravenie.

    0
    0
  33. 23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 10:02 — Odpovědět

    Ad 31.:
    Technická poznámka: Prosím Vás, zkuste dbát na úhlednost při psaní. Těžko se to čte, když neodsazujete za tečkou, za čárkou a pod.

    Psychologii jsem kvůli své jedné profesi studoval, ale pohlížet na Tóru jinak než na náboženský text je zavádějící. Není to ani učebnice lékařství, ani učebnice dějepisu, nejsou to Archeologické rozhledy ani Genealogické listy. Není to věděcká kniha ani spis vědu popularizující, není to nauka o psychologii.

    Je to základní text judaismu. U vědomí komplexnosti židovství se svým silným národním prvkem, platí předchozí.

    Tedy “for dummies”: Před smrtí onen muž mluvil o všeobecném znechucení až zděšení generace zakladatelů Medinat Jisrael, jak si některé ortodoxní kruhy začaly tvrdě a s okázalou domnělou nadřazeností zasahovat do řízení státu, který předtím stejně tvrdě odmítaly jako údajné protivení se Boží vůli. S Ben Gurionem z”l bych se shodl v názoru na židovství. A pravděpodobně, kdybych se s ním tehdy setkal se svými dnešními zkušenostmi s židovským fundamentalismem, tak bychom se nakonec pravděpodobně shodli na tom, že nechat “náboženskou” část naší tradice v rukou ortodoxních s jejich středověkým a úzkoprsým pohledem na svět život nadělá velmi brzy hluboké problémy v tehdy mladičké izraelské společnosti. A že fundamentalismus státem hlavně dříve protežovaných kruhů nese své trpké ovoce i nekriticky přijímaným vlivem v diaspoře, je evidentní.

    Těžko odsuzovat ty, co se v takovém prostředí narodili, jimž rodiče nad hlavou mávali živým kohoutem (a ženy někdy slepicí nebo nad děvčaty slepicí- tradice jsou či už spíše byly různé). A tak v tom mávání pokračují. (A pak že nesmíme konat oběti – a šup a kura zabijem!)

    Co nás celkem děsí je to množství různých konvertitů, kteří bezmyšlenkovitě přejímají něco, co bylo u nás v posledních staletích naprostá marginálie.

    Ale za to jsou zodpovědni jejich učitelé, kteří by si měli vážit tradice svých předků, případně těch, v jejichž synagogách teď sedí.

    Místo toho jsme svědky něčeho zcela opačného.

    Třeba to tak má být, ale on ten judaismus skutečně nezačal až v roce 1992.

    Trochu pokory by to chtělo a přemýšlení, jestli to není všechno trochu jinak.

    Třeba ne, ale proto je dobré nevěřit prvnímu guru, na kterého v (post)pubertě člověk narazí.

    Levicoví pionýři v tehdejší “Palestině” se Bohem vědomě příliš nezabývali, někteří vůbec ne. Když pocítili jistý deficit, něco jim prostě v tom židovství počalo scházet, tak udělali sice pochopitelnou, ale pošetilou věc:

    Černobílí jsou dobře vidět, pořád nadávají, že se nemodlíš, a oni jo, furt je vidím, jak spěchají do šul. Tak ti jsou nejlepší, ti nám zachrání to, na co my, ateisti, nestačíme. A bylo. A je. A teď se s tím potácíme. Přitom málokdo z českých Židů, natož konvertitů, ví (a nebo si raději nepřipouští) skutečný stav věcí. Raději papouškuje, že reformní rabín není rabínem, protože nezná Tóru a Talmud atd. (viz Judaismus od A do Z). Že reforma vedla k asimilaci (což je směšné, naopak vznikla jako reakce na zkostnatělou rabínskou byrokracii a teologii a na to, jak lidi mohli, tak zdrahali nejen z ghett, ale i z židovství. . S kolika skutečnými reformními rabíny se ten člověk setkal, že to může bezelstně opakovat? Co od nich přečetl? Od koho že jsou modlitební knihy, ze kterých se modlil ještě donedávna a překlad Tóry (ten prvorepublikový, zatím žel nepřekonaný)?

    Nejsem zrovna zastáncem různých Pride Pochodů, ani direktivního přidělování procentuelního zastoupení žen v parlamentu. Takové extrémy jsou žel a logicky na okraji každého hnutí proti despotismu fundamentalistické teokracie. Tak že dříve v tichosti, dnes už dosti slyšitelně pozorujeme v Izraeli rozvíjející se opozici vůči centralizované ortodoxní moci (jakkoliv ortodoxie není vůbec jednotná, tak v tlaku na státní aparát se věsměs shoduje).

    Podívejte se na http://www.impj.org.il/Eng/Index.asp.

    Z dalších neortodoxních hnutí tam jsou i Masorti.

    Tím chci říci,že nic není jen černobílé. A že svět neustrnul ve středověku, i když by se to někomu líbilo. Tím, že uvažujeme jinak, než před 150 lety, ještě nezapomene na Nauku. Každá generace musí znovu a znovu přijímat Tóru. Protože když bude jen bez přemýšlení papouškovat své učitele, nepochopí nic a není to pak k životu. Chybí nám často právě dobří učitelé, kteří dají prostor pro přemýšlení a nezavírají knihy jinak smýšlejících do knihovny jako v jedné známé ješivě v Jeruzalémě. “aby nemotali hlavy studentům.” Kde a kdy jsme tuhle cenzuru už zažívali?

    Tak jo. Už toho bylo dosti.
    Sof.

    Vše dobré!

    MF*

    0
    0
  34. danny
    23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 13:37 — Odpovědět

    Ad33)samozrejme sa nepozeram na nabozensky text,ako ucebnicu psychologie,ktoru ste postudoval,ved to sa ani neda.Ale ako nazvat javy ktore sa pri citani odohravaju v psyche,dusi,nesame a pod.Aj rozpravka posobi svojimi obrazmi a kde?
    Ako a kde by ste umistnil tento jav(napr.),,To je tiez zmyslom slov Jeremiasa:,,..lebo ja som Hospodin,pocinajuci si laskavo,spravodlivo a cnostne na zemi..”taky clovek(ktory sa riadi prikladom Bozim)si bude vzdy pocinat laskavo,spravodlivo,napodobuje tak pocinanie Bozie..”(sprievodca vahajucich).Nie je to krasny,,psychologicky”posun napr.od kaina?
    Pre obveslenie:nahodou sa stalo,ze rabi Abahu a rabi Chija sa ocitli spolocne v jednom meste.Prvy prednasal posluchacom legendy,druhy konal prednesky z halachy.Posluchacstvo vo velkom sa presunulo k ,,agadistovi”.druhy bol zarmuteny.
    Abahu vylozil situaciu podobenstvom:predstavte si,ze do mesta prisli dvaja muzovia.Jeden ponukal k predaju drahokam a perlu druhy tretky.Kam sal udia pohrnu?predsa k tomu,ktory predava tretky.
    Pozdravenie.

    0
    0
  35. 23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 15:04 — Odpovědět

    Ad 34.:

    To je všechno hezké, ale podle mého se to do diskuse pod tento článek zrovna nehodí, abychom se tu my dva o něčem přesvědčovali nebo si tahali trika, jak to všechno známe.

    Jestli máte zájem něco se mnou řešit dále, tak mi napište na e-mail. Tady to nemá cenu. Je to škoda času, místa i těch naučených frází.

    Vše dobré!

    0
    0
  36. 23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 15:30 — Odpovědět

    Ad 27. dada:

    Tady nejde ani tak o respektování pravidel českého pravopisu, která připouštějí dvojí verzi. Ale o respektování toho, jak se Židé sami cítí. A drtívá většina se zároveň přiklání k národnímu principu i k náboženskému, protože judaismus je komplexní ve své mnohosti tradice. Při uvědomění si složitost celé otázky tak, jak jsme tady o tom již byli prve psali. Pokud někdo má problém tohle pochopit, tak je to těžké. Ale prostě judaismus není křesťanství ani islám. Já si to nevymyslel, ani jsem nestál u zrodu toho psaní velkého Ž. Ale podporuji to. Vysvětlení už tu také je napsané.

    MF*

    0
    0
  37. dada
    23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 16:05 — Odpovědět

    ad Michal Foršt

    Opravdu na tom neshledávám nic složitého, záleží, v jakém smyslu to slovo napíšu, podle toho upřednostním malé či velké písmeno, ne?

    Pokud mi jde o národnost, napíšu velké, pokud o vyznání, malé. Pokud chci zachytit obojí, použiju písmeno podle významu, který chci více zdůraznit, a nebo použiji holt obě písmena.

    Když se někdo narodí do židovské rodiny, tak je asi národností Žid, ne? To ještě ale neznamená, že musí být židem (stupencem židovství) v náboženském smyslu, může to být klidně ateista jako když vyšije.

    Je to jako když se někdo narodí do rodiny s příjmením Křesťan. Taky je jasné, že vyznáním ještě nemusí být křesťanem. Takže zní to sice trochu zvláštně, ale klidně můžu napsat křesťan Křesťan, pokud chci zdůraznit, že dotyčný je stoupencem křesťanství. Je snad nějaký problém použít podobný princip při psaní žid – Žid? Tam by to nakonec mohlo být i ztrojené, kdyby shodou okolností dotyčný nesl příjmení Žid. Čech křesťan Křesťan, Žid žid Žid. Nebo třeba taky Žid křesťan Křesťan, nebo Čech křesťan Žid, Čech žid Křesťan :-)…

    V čem je problém?

    0
    0
  38. 23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 16:13 — Odpovědět

    On je tu nějaký problém?

    Jen jste si možná nevšimla, o čem tu píšeme. V českém židovském prostředí prostě převládl názor psát Žid a ne žid. Toť vše. A když budete pozorně číst (nejen to, co jsme tu napsali, pochopitelně), tak pochopíte, proč. :-)

    0
    0
  39. 23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 16:20 — Odpovědět

    Prostě příslušnost k židovství vnímáme většinou – nebo se aspoň snažíme – jinak než náboženský-nenáboženský. Všechno ostatní jsou v podstatě jen pokusy zjednodušit si to podle křesťanského mustru. Jak psáno, takové názory se v průběhu věků objevují i v židovském světě. A zase mizí. Navíc pojem “národ” v dnešním pojetí je celkem mladá záležitost. Ale o tom se dočtete fundovaněji jinde.

    0
    0
  40. dada
    23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 17:04 — Odpovědět

    ad 38.
    No pokud někoho popuzuje, že někdo jiný napíše žid s malým ž, pak tu asi nějaký problém bude…

    Nejde o žádné pokusy zjednodušení podle křesťanského mustru. Klidně si používejte ono zdvojené žid Žid, pokud Vám jde o propojení příslušnosti k náboženství s příslušností k národu. Aspoň Vám pak nezůstane viset v luftu skupina těch, co se cítí být Židy, aniž by je náboženství nějak bralo (či je přímo odpuzuje) a oddělíte se jasně (aspoň graficky) od té “nečistokrevné” náplavy.

    0
    0
  41. 23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 17:19 — Odpovědět

    Máte v tom zmatek a sama nevíte jak z toho. Mě to nepopuzuje. Jen se snažím vysvětlit, jak to je. Většina těch z nás, co přemýšlejí i o takových “malichernostech”, jako psaní sebe sama, tak došla k tomuto způsobu psaní. Že se to nejspíše nekryje s tím, co zrovna Vy třeba obdivujete, co Vás zajímá a jak to pojímáte, je Vaše soukromá věc.

    Zkuste třeba napsat řediteli Židovského muzea v Praze, neboť tato instituce ve svých textech a prezentacích se snaží v tomto ohledu být jednotná. Zkuste to přijmout. Pak se snad bez zvýšených emocí budete moci dopátrat, proč vůbec – a dá Vám to možná časem odpověď i na to, proč jsem to tady psal. A taky, proč jsem nejen já, ale i další mí (ne)souvěrci sem moc často nechodí diskutovat nebo tento web už zcela vynechali.

    Což považuji za velkou škodu pro všechny. Škoda slov a práce kolem. Fakt to považuji za škodu.

    Mějte se!

    MF*

    0
    0
  42. 23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 18:30 — Odpovědět

    @40 Velký LIKE pro DADA

    0
    0
  43. 23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 18:35 — Odpovědět

    “Polibek smrti,” pane redaktore.

    0
    0
  44. danny
    23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 18:52 — Odpovědět

    Ad43)co by som raz zan dal.smile.

    0
    0
  45. Erich
    23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 18:53 — Odpovědět

    Ad 43. Aby to nebylo tak jednoduché tak u 33 máte palec nahoru ode mne, to je hádám za takových deset.

    0
    0
  46. 23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 18:58 — Odpovědět

    Ad 45.:
    Není. Protože ten fór už je pryč. Hlavně, že nás to všechny baví, ne?

    0
    0
  47. 23.10.2013 – 19 Heshvan 5774 v 18:59 — Odpovědět

    Ten palec nahoru u 45. jsem dal na oplátku.

    0
    0
  48. dada
    24.10.2013 – 20 Heshvan 5774 v 13:32 — Odpovědět

    Pane Foršte,
    to jste si nějak špatně vysvětlil. Má úvaha byla čistě logicky – gramatická, bez vynaložení jakýchkoli emocí. Opravdu neshledávám důvod, proč byste měl považovat za absurdní, pokud Achab použije malého písmene ve slově žid, patrně tím chce vyjádřit, že má na mysli jinou skupinu lidí, než která je ohraničená jen příslušností k židovské národnosti. Nakonec ho můžete požádat o upřesnění, to víte, každý máme jiné jazykové cítění. Pokud si nejste jist, co chtěl použitím malého písmene říct, jsou trapné veškeré Vaše korekce.
    Víte, já v tom žádný zmatek nemám, a ani nevím, co chcete říct tím, že nevím jak z toho… z čeho? Opravdu nechápu, proč by se můj pohled na gramatiku měl nějak krýt s tím, co obdivuji… popravdě řečeno, poněkud zmatený mi připadáte zatím spíše Vy, Vaše dedukce, Váš přístup k ostatním diskutujícím…
    Možná byste se místo povýšeného hodnocení ostatních měl zamyslet nejdříve sám nad sebou…

    0
    0
  49. 25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 00:03 — Odpovědět

    Ad 48.: Vážená paní,

    mrzí mě, že jste to vzala tak osobně. Trochu mě to překvapuje, očekával bych, že už jste otrlá, když se tak člověk rozhlédne po stylu diskutujících na celém prostoru Shekelu.cz. Navíc si nemyslím, že bych se tu nad někoho vědomě vyvyšoval – a ani jsem to neměl v úmyslu.
    Nepotřebuji to a nepíši sem kvůli sebeprezentaci. To bych určitě využil prostor zcela jinak.

    V podstatě, aniž jste si to asi uvědomila, trefila jste se dost přesně:
    Ano, ten, kdo píše “žid,” “myslí tím” – cituji Vás doslova – “jinou skupinu lidí, než která je ohraničená jen příslušností k židovské národnosti.”

    A to je právě ten zásadní omyl učit, že židovství je totéž jako křesťanství, islám, budhismus, … ale třeba i antropozofie (anthroposofie) atp. atp. To všechno jsou náboženství a náboženská hnutí, která byť i třeba vznikla uprostřed jednoho etnika, rozšířila se tak, že dnes zahrnují velmi mnoho národů s často dost rozdílnými kulturami. A spojuje je společná víra.

    Argument, že to samé se dá říci v případě judaismu, kulhá silně právě proto, že národní prvek je přímo zakotven v jeho základu. A je jedno, jestli se částečně (sic!) s Židy smísili například pověstní Chazaři, kteří celkem záhy zanikli ne kvůli asimilaci s židovskou populací, ale kvůli zničení své říše zcela jiným etnikem. Ten oblíbený úšklebek různých “zvědavců” nad údajným chazarským původem “ruských” Židů přebírají bezmyšlenkovitě i někdy i naši lidi. Ale tak tomu zdaleka není. Historické demografické mapy to nepotvrzují, kulturní antropologie také napoví, že to nelze tak jednoduše zamáznout.

    Ten, kdo vědomě píše malé písmeno, má prostě problém s tím přistoupit na to, že to je o krvi. Jak už jsme o tom diskutovali dříve jinde. Prostě v každou další generací to je o krvi. Proto vždy rabínský soud zvažuje, co bude s dětmi (i budoucími) žadatele o přistoupení k lidu Jisraele. Protože důležité je předávat tradici dále, z generace na generaci. Ve vlastní rodině.

    Píšete, že dedukuji. Nikoliv. Ano, i mezi našinci se čas od času vyskytují různé názory, ale stále se navracíme k tomu původnímu. Nás vyvedl Hospodin ze země egyptské, aby nám byl Bohem. Mluví o konkrétní skupině lidí. ne o celém lidstvu. To neznamená, že by nebyl pro ostatní. Ale o nás mluví jako o jednom celku.

    Pokud se Vám to nelíbí, tak si najděte nějaké náboženství na neetnickém principu. Nebude to ale to, čemu Ž

    0
    0
  50. 25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 00:21 — Odpovědět

    Židé říkají judaismus.

    Bude to něco podobného pozdějšímu křesťanství, když se rozšířilo mezi jiná etnika, než kde vzniklo.

    Zkuste se znovu nad tím zamyslet, klidně i s emocemi. A zeptejte se křesťanů, kteří chodí s modrobílými vlajkami, proč píší Ž.

    A zeptejte se nás, proč píšeme Ž.

    Pravidla českého pravopisu jsou doporučením. Ale nic se tam nedočtete o podstatě judaismu.

    Pište si to, jak chcete. Ale vězte, že my se nerozlišujeme písmenkem podle toho zda, jak, jak moc a proč bere naši tradici vážně. Všimněte si, že nepíši o víře. Protože se to týká se to důvěry ve spravedlnost Božího soudu.

    Budu moc rád, když přesuneme tuto debatu do soukromého psaní. Můj e-mail, tuším, máte. Tady na to, myslím si, není místo.

    Mějte se dobře!

    MF*

    0
    0
  51. dada
    25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 10:25 — Odpovědět

    Pane Foršte, tady je místa docela dost, proč se někam přesouvat? Třeba se připojí i jiní, nakonec na tém ž-Ž jsme si nezačali původně povídat my dva, Vy jste tu začal obviňovat Achaba z absurdního používání malého písmene…

    Víte, já jsem pochopila už dávno, jak míníte tu odlišnost židovství od jiných náboženství, a vězte, že Vám ji neberu, z mé strany to není nic osobního, nikdy jsem neuvažovala, že bych se stala židovkou, natožpak Židovkou. Takže nemusíte mít obavy, že bych se cítila nějak odstrčená nebo co, ze mě těžko kdy bude byť jen ta židovství rozmělňující náplava, které se obáváte. Pokud jde o modrobíle ovlajkované křesťany… ano, znám takové, ti kdyby mohli, budou jistě v úctě a obdivu psát písmeno velké aspoň jak eifelovka. Snad jen taková malá příhoda… před časem jsem šla s dcerou na procházku lesem, scházíme svahem po takové pěšince mezi smrčky a co nevidím, modrobílá vlajka se třepotá a pohupuje nad vrcholky stromů, dole po cestě si to asi mašíruje nějaký křesťanský průvod na podporu Izraele. Upřímně se Vám přiznám, že jsem měla chuť to otočit, abych se nemusela setkat s těmi blouznivě oddanými pohledy a nadšeneckými kecy, a kdybych byla sama, tak to i udělám. Že jsem šla s dcerou-autistkou a po takovém obratu by nastal kolaps, šly jsme tedy radši dál naučenou trasou. A ejhle, oni to byli normální Izraelci! Vedl tudy zrovna nějaký mezinárodní pochod. Podívejte, já se mnohem radši setkám jako normální Moravanka s normálním Židem z Izraele, než s nějakými křesťanskými či židovskými blouznivci, kteří jsou zaslepení svým náboženským pohledem na svět a přestávají kvůli němu vnímat realitu.
    Jediné, o co mi šlo, bylo zachycení významu slova velkým písmenem. To je mi jasné, že pro Vás je pravým ŽIDEM je ten, kdo je zároveň žid i Žid. Jenže holt existují lidé, kteří nesplňují Vaše představy i ideálním Židu. Může být národností Žid, který nesnáší židovské náboženství, přesto se cítí Židem, jako Čech Čechem či Rom Romem, prostě jen proto, že pochází z židovské rodiny. Takovému člověku byste snad chtěl upřít právo nazývat se Židem, protože nesplňuje Vaše představy o židovství, rovnou byste ho vydědil? Na druhou stranu můžou být lidé, kteří židovství jako náboženství vyznávají, přesto se dále cítí příslušníky vlastní národnosti, pro Vás jistě nemusí být plnokrevnými Židy, ale čistě technicky jsou to židé vyznáním. Mně je upřímně jedno, jestli Vy je pojmete za plnohodnotné nebo ne. Proto jsem Vám navrhovala to zdvojené psaní, tím se ten národnostně i ideologicky dokonalý ŽID bude mít šanci oddělit od těch podměrečných na obou stranách spektra. Opravdu mi tady nejde o řešení ideologických sporů skrz psaní malých-velkých písmenek, to by bylo poněkud trapné.

    Předpokládám, že Achabův stesk nad lhostejností židů vůči bujícímu rasizmu se právě týkal především lidí, kteří by už jen z podstaty svého náboženství lhostejní být neměli, ať už jsou národnosti jakékoli. Jistě se můžu mýlit.

    0
    0
  52. 25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 11:23 — Odpovědět

    Ad 51.:

    Paní …,

    právě proto, že se začínáte hněvat, bude lépe to tu uzavřít. Už jen to, že podle Vás obviňuji Achaba…. To přece není “obviňování z absurdního psaní malého ž”, když to pouze konstatuji a podivuje se tomu.

    Naopak slovo “absurdní” jste tady použila POUZE VY, a to v č. 48 a 51.

    Nějak Vás to vytočilo. Takže ve svém rozhořčení vůbec nechápete, že vůbec nepíši nikde o IDEÁLNÍM ŽIDU. To píšete pouze Vy. Naopak:

    Většina našich česky mluvících lidí, co se tím vážně zabývá, právě proto, aby nerozlišovala mezi těmi, co jsou více dbalí tradice (zjednodušeně jsou více nábožensky založeni), a mezi většinou, co mají sice židovský původ, ale k tradici jsou vlažní. Protože právě takové i takové považujeme za příslušníky lidu Jisraele.

    Po pravdě, neznám případ, o kterém píšete: O vyznavačích židovství jako náboženství a přitom se cítí být příslušníky jiného národa. To je totiž protimluv, protože to pak nevyznávají judaismus, ale nějaký jeho derivát, napodobeninu. Tak to prostě je.

    Znám ovšem mnoho lidí, kteří se cítí být příslušníky majoritního národa na kde území, kde žijí. Skutečně neznám ale případ, a to ani z odborné literatury, že by takoví lidé, co vědí o svých židovských kořenech, ale cítí se např. Čechy, byly zárovneň těmi, které se snažíte označit jako židé, tedy vyznavači judaismu.

    Jestli máte na mysli některé konkrétní lidi, kteří se dlouhodobě a i třeba hluboce judaismem zabývají a možná i podle pravidel (zpravidla silně konzervaticních, sic!) se snaží žít. A přitom o nich buď víme a nebo tušíme, že prokazatelné židovské předky nemají. Je zajímavé, že pokud tito lidé pak chtějí žít s židovskou komunitou, narazí na jednu bariéru, kterou je někdy velmi obtížné překonat. A tou je právě jejich nežidovský původ. To není jen rabínský judaismus, to je pravidlo všeobecně přijímané dávno předtím, než rabínské instituce definitivně nahradily centrální rozhodování sanhedrinu. Prostě aby dotyčný, který s námi spolupracuje a žije v našich branách mohl sdílet ÚPLNĚ vše s námi, musí prokázat, že tak činí z vyšších pohnutek. (Jsme jen lidi, víme, co se dělo tam, kde bylo Židovstvo majoritní, ale výjimka potvrzuje pravidlo, čas od času i dnes.) Tedy státi se gerem – gerej cadikim, příchozí / cizinci spravedliví – něco vyžaduje.

    Ten ideologický spor uměle hrotíte.

    Tak jako mi přišlo, že ho uměle vytváří právě Achab, když šacuje, že “možná kvůli mlčícím židům” tu máme zase rok 1938. To je docela drzost. Pardon.

    0
    0
  53. 25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 11:36 — Odpovědět

    Ad 52.:

    Oprava: pod oslovením 3.řádek textu má být: “…a podivuji se tomu.”

    0
    0
  54. 25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 11:42 — Odpovědět

    Většina našich česky mluvících lidí, co se tím vážně zabývá, zvolila tento způsob psaní “Ž” právě proto, aby nerozlišovala mezi těmi, co jsou více dbalí tradice (zjednodušeně jsou více nábožensky založeni), a mezi většinou, co mají sice židovský původ, ale k tradici jsou vlažní. Protože právě takové i takové považujeme za příslušníky lidu Jisraele.

    To jsem si nevycucal z prstu, to zastávají naši moudří. (O extrémních některých jiných pohledech na věc jsem se zmiňoval dříve).

    0
    0
  55. 25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 11:50 — Odpovědět

    Jinak by podle mustru, který mi bůhvíproč vnucujete, by více než 80% dnešních Izraelců (rozumějte občanů Státu Izrael), kteří mají sice v papírech “jehudi”, ale jsou víceméně sekulární, nebyli považovány za Židy.

    Chápete ten paradox?

    Doporučuji si nezávisle na zdejších pramenech nastudovat přímo u světových židovských organizací podle jednotlivých hlavních směrů(aspoň na jejich www), koho považují za Žida, jak řeší otázka těch, co nemají tzv. halachický původ atp.

    Pak můžeme teprve případně dále smysluplně polemizovat.

    0
    0
  56. dada
    25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 12:11 — Odpovědět

    Pane Foršte,
    můžu Vás ubezpečit, že se ani nezačínám hněvat ani jsem zatím ve hněvu nic nepsala, vždy s úsměvem na rtech, to jen pro opravu Vašich klamných odhadů.

    Ano, máte pravdu, slovo absurdní jsem zaměnila za paradoxní, které jste použil Vy, to se opravdu omlouvám. Každopádně Achabovo použití malého písmene mi nepřipadá ani paradoxní a takové podivování se z Vaší strany mi tedy připadá dost podivné. Snad tu nediskutujeme proto, abychom si vzájemně opravovali svůj pravopis. Snad by Vás mělo především zajímat, o co autorovi jde. Máte-li podezření, že neuznává nárok Židů na vlastní národnost, klidně se ho zeptejte. Mně takové podezření připadá absurdní. Pokud tedy Achab použije slova žid s malým ž, patrně se mu jedná o zdůraznění vztahu k náboženství, nikoli o etnický původ. Co Vám na tom přijde paradoxního?
    Podívejte, já si klidně dovedu představit člověka, který se bude považovat za vyznavače židovství, bude se cítit židem, i když podle Vás Židem nebude… a jak říkám, je mi to docela jedno… takový člověk může ctít židovské duchovní dědictví mnohem víc, než kdejaký Žid rodem. Co pak bude vykládat, pokud se ho někdo optá na vyznání, snad že je muslim, křesťan, ateista? Prostě přesvědčením je vyznavačem židovského náboženství, žid. I když pro Vás osobně je to protimluv a nazval byste ho třeba pseudožidem.
    Velká písmena se zkrátka používají podle významu, který chceme vyjádřit, těžko jimi budovat národní uvědomění či co.

    0
    0
  57. 25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 12:34 — Odpovědět

    Paní… (mrzí mě, že tu nemáte skutečné jméno),

    samozřejmě že mi nejde pouze o gramatiku kvůli gramatice. To už jsem tu napsal, ale koukám, že to nějak stále nechápete. Nevím už, jak zřetelněji Vám to vysvětlit.

    K Vašemu náhledu – že mé podivování se je pro Vás podivné – tedy budu ještě konkrétnější:

    Jistě, pokud takovým způsobem píše člověk, který na mnoha místech (nejen virtuálních) učí lidi určité pojetí judaismu, tak přebírá velkou zodpovědnost, protože většina jeho posluchačů o židovství mnoho neví.

    Achaba Haidlera znám dosti dlouho na to, abych pochopil, jaký vztah má k židovství – tedy aspoň podle toho, jak se prezentuje (do hlavy mu koukat nebudu, i kdybych to uměl)- a také vidím, jaký vztah má k právu Židů na svůj stát (opět pochopitelně podle toho, co vidím, slyším a čtu).

    Že se v něčem shodneme a v něčem ne, to je pravda. To bych tu jinak nic nepsal.

    Další halachické otázky na tělo klaďte, prosím Vás, přímo jemu.

    JACh si vážím. To ale neznamená, že musím se vším výhradně souhlasit.
    Každý z nás si prošel zcela jinou cestou k tomu, jak se teď duchovními záležitostmi zabýváme, a je možné, že i kvůli těmto různým cestám máme v něčem jinou motivaci.

    Toť vše.

    je-li Bůh, jak si ho či jeho všemohoucnost představujeme, je patrně jen jeden a jsou pouze různé cesty, po kterých se k němu snažíme přiblížit.

    To ovšem neznamená, že po těch cestách půjdeme slepě, s koňskými klapkami na očích. A taky, že budeme vydávat jednu cestu za tu jedinou a nebo za tu nejlepší a nebo za cestu někoho jiného.

    Vše dobré a přeji klidný weekend!

    Mějte se dobře!

    MF*

    0
    0
  58. dada
    25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 12:56 — Odpovědět

    Pane Foršte, Dada nebo Daniela, obojí je moje jméno. Daniela už tu jedna byla, tak aby se to nepletlo a bylo co nejjednodušší, zvolila jsem dada.
    Možná je trochu problém, že si za Achabovým písemným projevem jaksi automaticky předstvujete i jeho jiné myšlenky a záměry, nevím, jak dalece správně. Já sama bych zkrátka z jeho volby malého písmene usuzovala, že mu nejde ani tak o podiv nad kdejakým třeba cynicky-materialisticky zaměřeným Židem, u kterého snad ani nějaký soucit s ostatními nepředpokládá, ale vzdychá (do jaké míry oprávněně, nechávám stranou) nad netečností “bratrů ve víře”, kteří by snad měli takovéto věci vnímat a řešit jaksi z podstaty toho, co vyznávají. Takže bych pochopila, pokud jeho povzdych je zbytečný, že budete mít potřebu dodat mu důkazy o opaku, vyvést ho z omylu. Opravdu, řešit psaní velkého či malého písmene na základě takového povzdychu mi připadá poněkud absurdní, i když třeba zajímavé.

    Každopádně se mějte taky hezky, i Vám pěkné dny!

    0
    0
  59. 25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 13:21 — Odpovědět

    Paní pod nickem dada,

    už mi třicet let není dvacet, s Achabem se známe dlouho osobně i z různých úhlů spolupráce, nejen z diskusí.

    Takže když už jsem se odhodlal k předchozím řádkům, tak za tím v žádném případě nestála jen nějaká má jinými zkušenostmi nepodložená dedukce vyvozovaná z gramatického jevu.

    Na rozdíl od Vás nechci jen tak přejít ono povzdechnutí, či přesněji pošťouchnutí. Protože přesně naopak, a kdo chce, tak si toho může všimnout prakticky každý den, že Židé NEMLČÍ ke xenofobním tendencím v (nejen) v české společnosti. Nejen každoroční oficiální shromáždění po celé republice, kde ještě působí židovské obce (často to bývá, jako na příkladu Plzně, jedna z mála jejich viditelných aktivit směrem k veřejnosti). Nejen, že na různých veřejných shromážděních naši lidé stojí po boku různým lidem z křesťanského prostředí, ale i sekulárního.

    Býváme logicky v menšině proti nim. Když si uvědomíte procentuální zastoupení v české populaci, tak jsme docela dost vidět (tedy pro toho, kdo chce vidět).

    a to nemám na mysli jen pravidelná vyjádření našich předních zástupců v médiích, jak ke konkrétním situacím, tak v pravidelných relacích. (Za všechny pravidelný pořad Českého rozhlasu Šalom alejchem).

    Řada našich lidí učí na školách a rozhodně nelze říci (i z vlastní zkušenosti mé univerzitní pedagogické praxe), že by zůstávali vlažní či dokonce neteční při konfrontaci s xenofobními projevy ve společnosti.

    Dokonce nejen židovské instituce, ale i jednotlivci se zabývají xenofobií, rasismem (zejm. vůči rómskému etniku u nás), antisemitismem.

    Akorát, že to dost často “někomu” vadí. Pokud to okázale nepřehlíží. Aby pak tvrdil, že zbaběle nic neděláme proti novému osmatřicátému.

    Kam patří a jestli vůbec výše napsané vzdychání, ať si rozmyslí každý sám. ne každý člověk je statečný či alespoň odvážný natolik, aby veřejně vystoupil. Přesto celkem hodně našinců tak činí.

    Takže vždy lépe býti konkrétnější při vzdychání, koho že to máme vlastně na mysli, nicht wahr?

    0
    0
  60. dada
    25.10.2013 – 21 Heshvan 5774 v 15:42 — Odpovědět

    Ano, pane Foršte, taková reakce (59) mi připadá zcela přiměřená a pochopitelná. Proč tedy odbočovat k psaní velkých písmen, upřednostňovanému způsobu oslovování v internetové diskuzi, k “polibkům smrti” a nevím čemu ještě? Vyjmenoval jste toho dost, taky si myslím, že to s tím mlčením nebude tak strašné, Achab patrně vnímá, že by se dalo dělat mnohem víc… o tom se dá věcně diskutovat.
    Takže nepřecházejte ono povzdechnutí, když máte zmapovanou situaci (určitě líp než já) a víte, že je jiná, klidně se ozývejte, na tom nevidím nic špatného. Zbytek od věcné diskuze spíše odvádí, než aby jí napomohl. A působí to pak opravdu celkově podivným dojmem.

    0
    0
  61. 26.10.2013 – 22 Heshvan 5774 v 21:44 — Odpovědět

    Paní nickem dada,

    mně naopak přijde, že vyprovokováni tím “zbytkem” jsme se možná i k věcnější diskusi dostali. Každopádně někdy i jediné písmenko může být odrazem vesmíru – třeba právě toho druhého (ne)besedujícího.

    0
    0
  62. dada
    27.10.2013 – 23 Heshvan 5774 v 00:01 — Odpovědět

    Pane Foršte,
    docela bych s Vámi i souhlasila, kdybych neměla tu neblahou zkušenost, že se diskutující často zaseknou na tom “provokujícím zbytku” a jádro problému jim pak z různých malicherných důvodů unikne.
    Všechno ale asi záleží na motivech – kde je ochota porozumět si, pak s oklikami nebo bez nich je možné smysluplně diskutovat, kde taková ochota chybí, tam to sklouzne jen k hájení vlastních pozic a všechno marné…
    Ano, i jediné písmenko může být odrazem vesmíru, ale právě jen odrazem a já si nemůžu být jistá, jak přesně dokážu z pouhého odrazu ten skutečný vesmír uvidět. Je možné, že v něm vidím mnohem víc vlastního vesmíru, než vesmíru toho druhého. Snažím se být v tomhle opatrná.

    0
    0
  63. 27.10.2013 – 23 Heshvan 5774 v 19:37 — Odpovědět

    Ad 63.:

    Tak Vás prosím, buďte opatrná i při studiu věcí židovských.
    Ta předmětná písmenka mají jiný význam, než si myslíte.
    Dál o tom nemá tady smyslu psát. Opravdu si to nejdříve nastudujte ze skutečných židovských pramenů, od těch, které ti Židé, co o sobě a své tradici přemýšlejí pokládají za své autority. Pokud máte problém, kam se obrátit, tak můj e-mail znáte, nasměruji Vás. Hledejte odpovědi tam, kde to ale souvísí nikoliv s krajními, menšinovými judaistickými směry (chasidismus, některé ultraortodoxní sekty). Hledejte odpovědi u oficiálních organizací reformních, ortodoxních aškenázských a sefardských. Budete překvapena, v čem se shodneme a v čem ne.

    Pište si, co chcete. Pak se ale nedivte, s polu s některými dalšími, že sem téměř nepíší ti, o nichž se tu všichni snažíte/snažíme bavit.

    Protože to vypadá jako hevel čili marnost.

    Mějte se a klidně si zase nahlas myslete, že se nad Vás povyšuji. To ne, ale nevím už, jak Vás přimět k racionálnímu přístupu k faktu, že když někdo napíše malé písmenko, tak nechápe podstatu toho judaismu, díky kterému Židé přežili až do doby, kdy se začali formovat národy v moderním slova smyslu.

    Děkuji Vám za diskusi a mějte se dobře!

    MF*

    0
    0
  64. Petr
    30.10.2013 – 26 Heshvan 5774 v 14:40 — Odpovědět

    Zdravím v diskuzi
    trochu jsem se v tom ztratil. Jestli chápu ten problém s velkým a malým “ž” dobře. Je tedy mnoho pohledů na to, kdo je a kdo není (popř. cítí se být) Židem a k tomu je ještě příslušnost k židovství jako víře. Takže velké Ž se má použít vždy, kdy nepíšeme výhradně o příslušnosti k náboženské skupině?

    0
    0
  65. 30.10.2013 – 26 Heshvan 5774 v 16:00 — Odpovědět

    Ad 64.:

    Naprostá většina našich lidí se shoduje v tom, že Žid je ten, kdo pochází ze židovské matky nebo přistoupil podle židovských zákonů k lidu Jisraele.
    Někde mohou být členy židovských společenství (obcí) i ti, o mají původ jen po o jednom z prarodičů (i v takovém případě prarodič ale musí mít židovský původ po mateřské linii). Tak je tomu I v 9 z 10 zbylých židovských obcí v ČR. Je to obdoba práva návratu do Státu Izrael.

    Po různých názorech na judaismus a Židy jako národ či jen ty, co vyznávají společné náboženství se většina Židovstva shodla na tom, že je lidem Jisraele, bez ohledu na míru respektování tradic. Již z podstaty judaismu ovšem vyplývá, že se máme snažit tradici vlastní tradici předávat svým dalším generacím.

    Čeština má unikátní specifikum, které v hlavních současných světových jazycích nenajdeme: Rozlišuje příslušnost k (náboženskému) hnutí a k národu (či např. k občanům konkrétního města nebo státu) malým a velkým počátečním písmenem.

    Čeští Židé v naprosté většině užívají již delší dobu ve slově, jímž se sami označují, velké počáteční písmeno na znamení toho, že nejde pouze o příslušníky náboženského směru, ale o jeden lid, z dnešního pohledu jeden národ.

    Chápu, že to je pro někoho nepochopitelné, často i našincům hlavně ze starší generace těch, co v tradici vůbec nevyrostli a nebo se zcela asimilovali. Od nich někdy můžete slyšet, že se cítí být Čechy (Čechoslováky) s židovským původem. Ale většina židovských lidí ve světě to tak nemá. Cítí se občany té které země, ale zároveň se cítí být součástí jednoho etnika – lidu Jisraele.

    Rozlišovat si to můžete pro sebe jak chcete, ale když se zamyslíte nad tím, jak se většina Židů na světě sama identifikuje, tak už to malé písmenko náhle postrádá smysl. Protože podle českého pravopisu by se mělo psát v případě, že jde o náboženskou příslušnost. A jak vidíme, tak to tak jednoznačné není. Pokud mi stále nerozumíte, tak se obraťte opravdu na Židovské muzeum v Praze, kde se prokazatelně dbá o tento způsob zápisu.

    Také v nakladatelství Sefer zjistíte stejné použití pravopisu. Namátkou: Newmann, J.,Sivan G.: JKudaismus od A do Z. Sefer, Praha 2009. Nebo další publikace: Pěkný T.: Historie Židů v Čechách a na Moravě. Sefer, Praha 1993.

    Přečtěte si také docela zajímavou definici, kdo je Žid v této publikaci:
    Sládek, P.: Malá encyklopedie rabínského judaismu. Libri, Praha 2008, str.247-248. (Je třeba heslo dočíst do konce :-)

    Pište si to podle svého, ale ať aspoň víte, že být Židem znamená být Židem, a ne jen židem. :-)

    Chápu, že jestli čtete různé starší texty, poplatné tehdy platným pravopisným pravidlům a navíc zejm. v textech pocházejících z nežidovských kruhů, tak v tom teď máte asi zmatek o to větší. Navíc někteří dnešní čeští autoři, ovlivněni některou z cest židovské mystiky, si to představují jinak a blíží se tak určitému univerzalismu. Navíc tito autoři zhusta vyšli ze svých původních křesťanských začátků a tím bývá silně ovlivněn jejich přístup k židovství. Jenže právě jeden ze směrů judaismu, chasidismus se svými různými vnitřními hnutími, co mystiku tolik zdůrazňuje, stojí na okraji hlavního kmene judaismu. Ať jakkoliv inspirativní, není a nebyl určujícím pro rabínský judaismus typický pro naprostou většinu světového židovstva.

    Tedy ještě znovu k Vaší otázce:

    Přes všechny transparenty a plakáty o setkání tří světových náboženství apod. je problém psát o lidech, co se sami identifikují s judaismem a jsou tak židovským společenstvím přijímáni, výhradně jako o náboženské skupině.

    Prostě Židé nejsou pouhou náboženskou skupinou. Protože to je zároveň i o krvi. Byť mnohokrát různě mísené. Ale základ je předávat z generace na generaci tradici. Že to někdo nepřijímá a hledá, jak to “srovnat” – například s křesťanstvím, je jeho věc. Ale pak se odchyluje od hlavního kmene judaismu, možná i od judaismu jako takového.

    0
    0
  66. 30.10.2013 – 26 Heshvan 5774 v 16:06 — Odpovědět

    …Židovstva. (9. ř. od konce) :-)

    0
    0
  67. 30.10.2013 – 26 Heshvan 5774 v 16:15 — Odpovědět

    Zmatek do toho svým způsobem vnášejí texty podobné tomu zde:

    http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDid%C3%A9

    http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDid%C3%A9

    (cs.wikipedia.org/wiki/Židé)

    V části o náboženském pojetí píše “židé,” ale jinak všude “Židé” (např. hned v zápětí c další kapitole).

    Další důkaz, jak je ošemetné spoléhat se na Wikipedii.

    0
    0
  68. danny
    31.10.2013 – 27 Heshvan 5774 v 06:14 — Odpovědět

    pre istotu,u Sladka,Francuzi pisu len s malym j a v encyklopedii sa pridavaju aj Spain.Niet nad roznorodost tolerantnu.

    0
    0
  69. 31.10.2013 – 27 Heshvan 5774 v 10:33 — Odpovědět

    Ad 69.:

    Frsncouzi nepíší jen s malým, ale rozlišují to buď z náboženského nebo etnického hlediska. Když si pozorně přečtete Larousse, Petit Robert i Akademiky, tak uvvidíte sám, že na jedné straně píší o Židech jako o “semitském lidu žijícím kdysi v Palestině” (už to je problém, s tou Palestinou – víme, ne? Starořímská pomsta i v názvu země). a pak zase píší o těch, co vyznávají judaismus.

    Zmatek do toho přináší i sama tak často dnes citovaná ((a často nekvalitní) Wikipedia – protože je holt hned po ruce:

    http://fr.wikipedia.org/wiki/Histoire_des_Juifs_en_France

    Nebo namátkou jeden článek:

    http://jssnews.com/2013/07/19/juifs-de-france-le-grand-depart-40-en-plus-de-juifs-emigrent-vers-israel/

    “…les Juifs n’ont plus de quoi dire que la France leur permet d’être eux-même.”

    Pak zase minuskule….

    Juif, juif = subst., juive = adj.

    Jinak, tento článek je zajímavý i sám o sobě.

    Taková perlička:
    Hübschmannová M., Šebková H., Žigová A.: Romsko-český a česko-romský kapesní slovník. SPN, Praha 1991, s.608: heslo Žid = Čhindo (doslova odseklý > odpadlý > přeneseně jinověrec, pozn. MF*), Biboldo (regionálně) = nepokřtěný. Jak v česko-romské, tak v romsko-české je užito zásadně majuskulí.

    Pokračování příště :-)

    0
    0
  70. 31.10.2013 – 27 Heshvan 5774 v 10:55 — Odpovědět

    Ad 69.: Oprava

    juif = rod mužský, juive = rod ženský a může to být jak substantivum, tak adjectivum.

    0
    0
  71. danny
    31.10.2013 – 27 Heshvan 5774 v 12:04 — Odpovědět

    Na pochoppenie blizsie,,…preto sa v zasade etnicka a nabozenska prislusnost PREKRYVA”.(Sladek)cize koli mostu analogie si myslim,ze niekedy sa da pouzit zid i Zid.pozdravenie.(a koniec danej teme).

    0
    0
  72. 31.10.2013 – 27 Heshvan 5774 v 12:52 — Odpovědět

    Ad 71.:

    No jasně, ale s vědomím, že čeští Židé to jak v populárních, tak v odborných textech oficiálních dokumentech v zásadě sjednocují majuskulí.
    Psal jsem to tu právě pro uvědomění si toho důvodu PROČ.

    Ano, máte pravdu, tady to stačilo. Děkuji Vám za kultivovanou diskusi!

    MF*

    0
    0
  73. Petr
    1.11.2013 – 28 Heshvan 5774 v 19:58 — Odpovědět

    Děkuji za vysvětlení a přeji pěkný den

    0
    0
  74. dada
    2.11.2013 – 29 Heshvan 5774 v 13:10 — Odpovědět

    Teď už jen vysvětlit nesmyslnost psaní malého ž odborníkům z Ústavu pro jazyk český, zdá se, že taky ten protimluv nechápou a v některých případech by klidně byli schopní toho malého písmene nadále používat. Ti by taky byli schopní zbytečně hloubat nad smyslem, a přitom to jde tak krásně zjednodušit.

    http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=%C5%BEid&ref=%C5%BDid

    0
    0
  75. 2.11.2013 – 29 Heshvan 5774 v 19:38 — Odpovědět

    Ať si jazykozpytci a mluvočistci píší, co chtějí, lidé si jazyk včetně pravopisu stejně sobě přizpůsobí. Akorát, že když jsou za to akademici placeni z našich daní, tak by mohli přijít ještě na něco jiného než jen na souvztažnost s tím, co vstoupilo neblaze do dějin jako die Nürnberger Besetze. Ale omlouvá je, že, jak vidno, i jinde v tom mají celkem zmatek.

    Hloubání nad smyslem neuškodí nikdy. Troufám si tvrdit, že jedna majuskule dokonce vyvolala docela obsáhlou debatu a následně u někoho možná i hloubání, které by právě při dvojím psaní počátečního písmene asi ani nevzniklo. Naopak – když stojí na plakátě vedle sebe slova označující podle textu “představitele tří náboženství”, tak se pak člověk spíše pozastaví, když pouze jedno z těch tří slov začíná velkým písmenem. když budou všechna tři malá, tak mysl v tomto ohledu nevzrušena upne se k třeba k těm “společným hodnotám”.

    Ta pravopisná odlišnost snad dá čtenáři impuls zamyslet se posléze i nad rozličným pojímáním oněch “společných hodnot”.

    Ale to je na jiný “šiur”.

    0
    0
  76. Egoismus 2000
    17.11.2013 – 14 Kislev 5774 v 12:55 — Odpovědět

    Musí se nechat, že máte výdrž a trpělivost pane Foršte :-)

    Toto téma je pro mě docela zajímavé. Na začátek musím zdůraznit, že nejsem Žid. Moje babička pocházela z židovské rodiny, která do Čech prchla před Nacisty. Nejsem si jist, zda-li měla také židovskou matku a vzhledem k vysokému stupni utajení informací a problémů v naší rodině je toto pro mě zatím tajemstvím :-)

    Nehledě na tento fakt hraje filosofie judaismu a kabaly velkou roli v mém životě. Nejsem expert, nemám ani možnost se tomu pořádňe věnovat, nicméně jsem pečlivým studentem v rámci možností (rodina, dítě, práce.. atd.).

    Již od dětství si mnoho dětí dělalo ze mě srandu na vrub mých povahových vlastností. Slova jako ty ,,žiďáku” nebo ,,ty jeden žide” jsou i dnes na denním pořádku.

    Judaismus chápu jako životní postoj, náboženství toho co je tady a teď. Dále se mi na něm líbí velký důraz na zdravý životní styl a vzdělání. Kdybych si toto uvědomil již dříve a nedošlo k mému prozření až ve 33 letech a nemusel sem to dohánět teď.. nechci ale odbočovat.

    Nemohu zde mluvit tedy za Židy ani židy, avšak neodpustím si poznámku, že jsem velice hrdý na své kořeny a panem Hitlerem, ani jeho odkazem se zlomit nenechám.. a násilnou a xenofobně-rasisticky-nacionalsitickou Evropou už vůbec.

    Pevně doufám, že jednou příjde doba, kdy se slušní lidé nebudou muset stydět za Evropu a její ohavnosti..

    0
    0
  77. Egoismus 2000
    17.11.2013 – 14 Kislev 5774 v 13:00 — Odpovědět

    Apropo kipu budu nosit všude – i na obchodním jednání! Mám objednanou z Izraele super barvu!

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Interview s Jiřím Padevětem

Další článek

Zelený teror opět zvítězil