Dnes uplyne přesně 24 let ode dne, kdy byly 9. února 1990 obnoveny diplomatické vztahy mezi Československem a Izraelem.Stalo se tak během státní návštěvy tehdejšího izraelského ministra zahraničních věcí Moše Arense v Praze. Bylo tím navázáno na historické vztahy mezi těmito dvěma zeměmi, které byly narušeny a posléze přerušeny komunistickým režimem v Československu.

Vztahy mezi demokratickým Československem a židovským úsilím o vznik samostatného státu asi nejlépe demonstruje období První republiky. Československo tehdy, jako vůbec první stát v Evropě, umožnilo svým občanům přihlásit se k židovské národnosti. Významnou podporu měl sionismus (otevřeně jej podporoval první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk), o čemž svědčí i to, že se v Československu ve 20. a 30. letech konaly hned tři kongresy Světové sionistické organizace. Po druhé světové válce Československo podporovalo snahy o židovskou státnost, mimo jiné prostřednictvím ministra zahraničních věcí Jana Masaryka na půdě Organizace spojených národů (OSN) či při hlasování o Plánu OSN o rozdělení Palestiny.

Když 14. května 1948 vznikl Stát Izrael, československá vláda uznala jeho nezávislost pět dní po jejím vyhlášení, a 3. července téhož roku s nově vzniklým židovským státem navázala diplomatické vztahy. Po několik měsíců jej rovněž, mezinárodnímu embargu navzdory, zásobovala zbraněmi a vojenskou technikou, jež významně zasáhly do výsledku izraelské války za nezávislost. Ostatně sám izraelské premiér David Ben Gurion v Knesetu na toto konto prohlásil: „Bez pomoci Československa by nebyl Stát Izrael.“

Změnu v československo-izraelských vztazích způsobilo přehodnocení sovětské politiky vůči Izraeli, kterou Československo, co by de facto loutkový stát, následovalo. Nejprve došlo k zastavení vojenského obchodu, který již byla napříště směřován vůči arabským státům, a z Izraele se stal nepřátelský stát. Diplomatické vztahy byly definitivně rozvázány po šestidenní válce v roce 1967.

Po pádu komunistického režimu během sametové revoluce byla mezi prioritami nového československého prezidenta Václava Havla, mimo jiné, i obnova diplomatických vztahů s židovským státem. Asi dva a půl měsíce poté, co se tak stalo, Havel podnikl státní návštěvu Izraele. Počínaje obnovením demokratického Československa a následným vznikem České republiky se vzájemné vztahy obou zemí zlepšují a prohlubují ve všech ohledech (od vědy a výzkumu, přes vojenství, až po podnikání). Česko patří mezi stálé a důrazné podporovatele Izraele na mezinárodní scéně, a to jak v rámci Evropské unie, tak v rámci OSN. V minulosti proběhla i společná jednání vlád obou států, jak v Praze, tak v Jeruzalémě. Představitelé obou zemí hovoří o historicky nejlepších vztazích, které tyto dvě země kdy měly.

Pro bližší podrobnosti o česko(slovensko)-izraelských vztazích doporučuji nahlédnout do knihy Československo, sionismus, Izrael, jejímž autorem je někdejší izraelský velvyslanec v ČR, pan Moše Jegar.

Autor: Ladislav Faigl