Zdroj: haggadot.com

Zapomenu-li se na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má všechno, co kdy byla umívala…  Tímhle nádherným žalmem, který se mimo jiné stal i bezmála nejslavnější Verdiho árií o utrpení židů ve valčíkovém rytmu, se dnes zabývat nebudeme. Budiž, aťsi valčík. Vždyť navzdory tomu (anebo bez ohledu na to), je ten o řekách babylonských sepsaný žalmík skutečně nádherný. Ale má s naším povídáním společného jen docela málo. Snad jen tu myšlenku o patřičné hodnověrnosti rukou… Berme ho tedy pouze jako motto.

Zatoulal jsem se teď v čase počítání omeru shodou okolností na webovou diskuzi. Skutečnou, ne tu plnou mindráků a osočování, kdo je kdo a kdo jen avatar. Prostě do diskuze bez velkých či polomalých písmen, zato o velké otevřenosti. A tam se v úvodu jeden ješibocher přiznává, že se stala chyba. Zmeškal počítání omeru. A zajímalo by ho, zda na to existuje nějaká náprava. Protože cadikim občas znávají řešení i na případy, kdy se halacha zdá být v úzkých ne-li v koncích.

Víme  například, že chilul Ha-šem, tedy veřejné i soukromé rouhání je neodpustitelné. Patří podle Rambama do série těch nejohavnějších modloslužebných praktik spolu s obětováním dětí Molochovi, krvesmilstvem, znesvěcením šabatu a čarodějnictvím. V  každém případě představuje „vytětí“ s řádu vesmíru – karet.  Toto „vytětí“ z lidu Jisroele nerealizoval žádný soudce nebo kat. Tradice ho vnímá jako „zkrácení dní života vezdejšího“, bezdětnost anebo mystické posmrtné vytětí ze Svazku. Za veřejné projevy chilul se pak zpravidla kamenovalo. Takhle to například podle Skutků odskákal také apoštol Štěpán. Přesto kniha Wi-hjitem li sgula  (Její titul parafrázuje ex 19:5) uvádí: V traktátu Joma 86a se dočítáme, že zahlazení (kapara) nenastane jinak než okamžikem smrti provinilce. Je tu ovšem ještě jedna cesta pro zahlazení rouhání (chilulu) a tou je kiduš ha-šem. Tedy veřejný projev mučednictví.

Pravda, zdálo by se, že to vyjde na stejno. Smrt jako smrt, ale právě tady v tom je námi citovaný spisek novátorský. Krásně novátorský. Učí totiž, že totiž stejnou hodnotu jako kiduš ha-šem má i pouhá přítomnost na veřejné draši  o pokání a morálce. Ve velkém shromáždění lidu. Protože i společné shromáždění má hodnotu kiduš ha-šem.(posvěcování Jména „Živý světů“ – Chaj ha-olamim).  Protože jak učí naši moudří v midraši Mišlej 10, v okamžiku kdy učenec zasedne, aby vyučoval mnohé, a oni mu skutečně naslouchají tak, aby pochopili, Vznešený Jisraelovi promíjí jeho provinění … ( Drašu lze zhruba lze přirovnat ke kázání, ale víme, že to není ekvivalentní výraz.)

Samozřejmě, pokud naslouchají, aby pochopili !! Což je vlastně dost ostrá podmínka a pojistka proti falešným „odpustkům“. Ono nejde jen tak pohanět Jméno, potom šupky na drašu a je „posekáno“. Odpuštění  – respektive validita toho dřašu naslouchajícího shromáždění je totiž hodně komplikována přítomností těch, kteří ostatní soudí jen podle oblečení, levušim anebo nicku a přitom sami za sebe si vlastně to chápavé naslouchání  jenom oblékají.

Ale zpět k omeru. Víme, že kdo si „tady dole“ nechá ujet rychlík, musí teprve až dalším spojem. Kdo si podobně nechá „ujet vesmírný vlak“, nemůže už branou, která se otevírá jen v určitý čas jako jeskyně pokladů z Erbenových balad, projít vůbec. A totéž platí i o počítání omeru. Kdo zapomene anebo nestihne odpočítat po večerní modlitbě (a jak učí traktát Berachot nejpozději do rozbřesku), může sice ten den počítat ještě za světla, ale už se nemůže napojit radostným: „Pane světů je nám požehnáním, Pane světů, budiž veleben…“

Pokud někdo neodpočítá ani během světlé části dne, pro tento rok mu rychlík ujel a žádná náhrada ani náprava tu k dispozici není. Dokonce ani podle spisku Wi-hjitem li sgula . Snad jen opět jakási hodně náhradní forma účasti na shromáždění.

A v oné diskuzi ustaranému ješibocherovi jak kolegové tak i zkušení moudří radí, jak si pojistit, aby se pro příště o podíl na duchovní obnově nepřipravil. Samozřejmě, že medituje a počítá dál, ale to podstatné: „Pane světo, to je tak prima!“ už může prožít – nikoli vyslovit – například kawanou, když se k němu připojí v duchu ve chvíli, kdy toto konstatování vyslovuje chazan. Rady jak nezmeškat jsou nejrůznější. Znalci tradice doporučují především počítat omer pro jistotu s minjanem, vytvořit si extra kalendářík anebo grafickou pomůcku na bázi sefirot.  Ti modernou kontaminovaní doporučují nastavit si mobila, přihlásit se do mailové-skupiny apod. Pravda, každá rada dobrá, mně se ale obrovským způsobem líbí ta, kterou před lety dostal od svého rebbe na sklonku druhé sederové večeře nick zvaný Jack: „Jestli máš pocit, že nezvládneš projít Branami počítání omeru,“ řekl mu učitel, „ snad s tím ani nezačínej …“

Zapomenu-li se totiž na podstatu, pravice má toho už moc nenadělá …

Autor: Jaroslav Achab Haidler

8 Komentářů

  1. josh
    2.5.2014 – 2 Iyyar 5774 v 22:13 — Odpovědět

    kdyz ti apostolove byli po smrti sveho ucitele kdesi zavreni a bali se o svuj zivot, protoze ted po ukrizovani nevedeli co, jako by jim neco uniklo, neco co se jiz neda vratit…a na jednou jenom slysi slova “pokoj vam, ja jsem to” zadne vycitky, tohle jste podelali, nebyli jste pod krizem, meli jste tam byt, tohle uniklo..atd…jenom “pokoj vam, ja jsem to”

    chytrej jesibocher si to jiz na tu Toru prepocita :-)

    0
    0
  2. josh
    3.5.2014 – 3 Iyyar 5774 v 13:22 — Odpovědět

    emauzsti ucednici si vzpomneli u toho oddeleneho kiduse, lamaveho chleba, jak to bylo stim co prosvihli, a najednou meli jasno, porozumeli a zaradovali se, take nebyli ani v getsemanske zahrade, ani pod krizem, ani u hrobu :-), to uz vlastne ani nelze dohnat, ale ten “kidus” judaismus ma…takze neni problem

    vino, maces a trochu klidu a vzpomenou si, kdo je ten kdo je – krom tradicniho ehje aser ehje, mame v rectine ho ón – ten, ktery je, nebo egó eimi – ja jsem…

    i ten jezis se tu a tam kvuli pozadavku na jeho autoritu odvolava na tuto kategorii viz. drive nez byl abraham Ego eimi…drive nez byl abraham Ja jsem…

    0
    0
  3. Michal Foršt
    5.5.2014 – 5 Iyyar 5774 v 03:26 — Odpovědět

    Můžeš nám tu ozřejmit, Jaroslave, kde jsi vzal slovo “ješibocher”?

    0
    0
  4. Michal Foršt
    5.5.2014 – 5 Iyyar 5774 v 03:33 — Odpovědět

    A můžeš napsat přesně v alefbet název oné knihy, jenž přepisuješ “Wi-hjitem li sgula”? Také prosím uveď bibliografickou citaci. Můžeš použít například: www. boldis.cz/citace/citace2.pdf

    0
    0
  5. Michal Foršt
    5.5.2014 – 5 Iyyar 5774 v 03:55 — Odpovědět

    Ve 3. odstavci píšeš, že “Je tu ovšem ještě jedna cesta pro zahlazení rouhání (chilulu) a tou je kiduš ha-šem. Tedy veřejný projev mučednictví.”

    Kiduš ha-šem NENÍ veřejný projev mučednictví. Možná ses jen přepsal, nepřesně vyjádřil a nebo se Ti tam vloudila vzpomínka na jednu verzi “El mole rachamim” (za duše mučedníků)m kde stojí, že byli zavražděni pro svěcení Jména).

    Co se týče pojmu “draša”, tak v moderním pojetí je to skutečně kázání, které zpravidla v různé míře volnosti je inspirováno právě čtenu parašou či haftarou. drašu v původním pojetí, čili exegezi, slýcháme dnes spíše v rámci šiuru, tedy výuky (zpravidla po bohoslužbě), která většinou navazuje rovněž na týdenní oddíl Tóry či dalších biblických textů.

    0
    0
  6. 6.5.2014 – 6 Iyyar 5774 v 01:03 — Odpovědět

    Plně respektuji řád vesmíru. Plně respektuji příběh či spíše podobenství o čtyřech synech, tak jak je známe z písma a z hagady. Co mi ale dělá ustavičně problém, proč právě “tamim” – ti prosťáčkové, toto podobenství nerespektují. Vždyť pak ze sebe dělají nejen pouhé “tamim”, ale občas i blbce. A ochránit je dost dobře nelze, vždyť si to zvolili sami a dobrovolně jako poselství o sobě samých :)

    0
    0
  7. Michal Foršt
    6.5.2014 – 6 Iyyar 5774 v 08:53 — Odpovědět

    Ad 7.:
    V tomhle se shodnu naprosto s p. Jiřím Blažkem:
    Nedokážeš téměř nikdy jednoznačně odpovědět. Když napíšeš podivným fonetickým přepisem (??) “kniha Wi-hjitem li sgula”, nebo si vymyslíš “jidiš” slovo a na svém webu tomu říkáš novotvar, ačkoliv nerespektuješ vlastnosti daného jazyka (ať už pro nedostatek jazykového citu a nebo, to spíše, pro základní neznalost jidiš). Nicméně proč ne, je to Tvůj svět.

    Jsem přesvědčen, že naprostá většina z těch několika návštěvníků tohoto webu jen zaregistruje, že “Achab zase napsal nějaké moudro”. Někomu to nejspíše vyhovuje, nepřemýšlí, bere, co mu předkládáš a cítí se obohacen. Budiž.

    A tak to je i s oním podobenstvím, které uvádíš. Děláš si v podstatě z lidí legraci. Někdo pod jiným článkem se posmívá pro údajný nedostatek noblesy. Ale již “nevidí”, že noblesu postrádá právě pohrdání čtenáři, kteří často nemají ani Tvé znalosti, ani Tvou schopnost fabulovat. A neprokouknou, když zrovna si vymýšlíš a upravuješ k obrazu svému.

    To je to, co Ti především vyčítám. Že děláš z důvěřivých lidí blbce, Ty sám.

    Hysterie některých pak sice po kritice Tvých textů zpravidla následuje, ale podstata zůstává stále stejná:

    Vadí mi, že sice sám neustále moralizuješ, ale ve skutečnosti jako by Ti šlo jen o to, abys měl čtenáře a posluchače. Nikoliv skutečně o zlepšování světa (tikun ha-olam, bohatě stačí jeden svět, ani ten sotva obsáhneme). To bys nebyl tak často jedovatý.

    Jestli někomu opět přijde, že jsem neuctivý, neslušný (nebudu opakovat dotyčného expresivní výrazivo), tak nechť si přečte vlastní texty a zejména Tvé vlastní. Kdyby náhodou zase někdo trpěl ztrátou paměti, mohu mu ji celkem rychle osvěžit.

    Je mi to líto, že nejsi, Jaroslave, schopen normálně a zřetelně se vyjadřovat. Vždyť se mohu mýlit, proč to tedy nenapíšeš jasně, jak jsi to myslel? Mě to skutečně zajímá, byť odpověď tuším. Ale třeba se mýlím.

    0
    0
  8. 7.5.2014 – 7 Iyyar 5774 v 12:20 — Odpovědět

    Pro gramotné (protože prostáček nepochopí a ani nechce. Potřebuje se ukázat/-jet, aby byl vidět. A skutečně se mýlí.)
    Uvedl jsem odkaz, který kniha parafrázuje. Ex 19:5;
    Nalistujte, zkontrolujte a nesuďte paranoika. Gam zu (i on je stvořen, abychom se naučili. Ale čemu ???)

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Myslí to Mahmúd Abbás upřímně?

Další článek

Šádí Shanaáh kandiduje do Evropského parlamentu