Mahmúd Abbás v předvečer Jom ha-šoa označil holocaust za nejhanebnější zločin novodobých dějin. S ohledem na načasování (kolabující mírové rozhovory a usmiřování s Hamásem) mnohé napadlo, zda jde skutečně jen o smířlivé gesto.

Palestinský prezident Abbás, mezi svými souvěrci znám též jako Abú Mázen, se totiž původně řadil mezi popírače holocaustu. Známá je jeho doktorská práce The Connection Between the Nazis and the Leaders of the Zionist Movement 1933-1945, která byla v roce 1984 publikována pod názvem The Other Side: The Secret Relationship Between Nazism and Zionism. V té Abbás, mimo jiné, zpochybňoval počet zavražděných židů. Konkrétně v této souvislosti napsal:

„Zdá se, že zájmem sionistického hnutí je nafouknout toto číslo [obětí holocaustu], za účelem zvýšení svých zisků. To je vedlo k jeho zdůrazňování, se záměrem získat solidaritu mezinárodního veřejného mínění k sionismu. Mnoho badatelů se zabývalo číslem šest milionů a dosáhlo ohromujících závěrů: opravili počet židovských obětí na pouhých několik set tisíc. (…) Po válce se rozšířila informace o šesti milionech židů, kteří byli mezi oběťmi, a že vyhlazovací válka byla zaměřena především na židy. Pravdou je, že toto číslo nemůže nikdo potvrdit ani vyvrátit. Jinými slovy: je možné, že počet židovských obětí dosáhl šesti milionů, ale zároveň je možné, že toto číslo je mnohem nižší, než jeden milion.“

Když v polovině 90. let začala jeho hvězda v řadách OOP a Fatahu stoupat, byl na tuto svou práci dotázán. Deníku Ma’ariv tehdy sdělil: „Když jsem psal The Other Side (…) byli jsme s Izraelem ve válce. Dnes bych něco podobného nenapsal. (…) Dnes máme mír a cokoli od této chvíle napíši, musí pomoci podpořit mírový proces.“ Šlo tedy jen o další ukázku toho, jak palestinští Arabové ve svůj prospěch falšují dějiny a skutečnost? Příkladů by se našla celá řada: počínaje Ježíšem, který měl být ve skutečnosti Palestinec, přes izraelskou válku za nezávislost, až po ničení archeologických nálezů na Chrámové hoře, dokládajících židovský vztah k tomuto pro judaismus posvátnému místu.

Arabsko-muslimský svět se k otázce holocaustu zpravidla staví antisemitsky; buď jej popírá zcela, zpochybňuje počet obětí, či jej dokonce označuje za dílo sionistů. V poslední době dochází k dílčí změně postojů v Íránu ze strany nového prezidenta Hasana Rúháního – vzhledem k načasování jeho výroku (pronesl jej v době vyjednávání se západními státy o íránském jaderném programu) však nelze s jistotou říci, zda nebyl pouze způsobem, jak si naklonit veřejné mínění těchto států. Ve světle výše uvedených skutečností se Abbásova slova zdají být jedním z dosud nejsilnějších arabských postojů vůči holocaustu. Podobně jako v případě Íránu se však naskýtá otázka: je to upřímné?

Týden před tím, než 79letý Abbás tato slova pronesl, se sešel s americkým rabínem Marcem Schneierem, někdejším viceprezidentem Světového židovského kongresu, který podporuje vztahy a dialog mezi židy a muslimy. Hlavním účelem schůzky mělo být získání Abbásovy podpory proti novým evropským nařízením zakazujícím rituální porážku zvířat a obřízku dětí, a pro program partnerství mezi palestinsko-arabskými mešitami a izraelskými synagogami. Právě Schneier mu měl navrhnout, aby učinil prohlášení k Jom ha-šoa.

Abbás v rozhovoru pro oficiální palestinsko-arabskou tiskovou agenturu Wafa, publikovaném v angličtině, arabštině a španělštině, nakonec prohlásil: „To, co se stalo židům během holocaustu je nejhanebnější zločin proti lidskosti v novodobých dějinách.“ Projevil též sympatie rodinám obětí a zdůraznil, že holocaust byl projevem konceptu „etnické diskriminace, kterou Palestinci rázně odmítají a bojují proti ní“. Dále uvedl, že „Svět musí dělat vše pro boj s rasismem a nespravedlností, aby nastolil mír a spravedlnost utiskovaným lidem, ať jsou kdekoli. Palestinský lid, který trpí nespravedlností, útiskem a popíráním svobody a míru, bude jako první požadovat, aby nespravedlnost a rasismus přestal být činěn proti jiným lidem. (…) V neskutečně smutný den připomínání Dne holocaustu vyzýváme izraelskou vládu, aby využila stávající příležitosti uzavřít spravedlivý a úplný mír v regionu, založený na myšlence dvou států, Izraele a Palestiny, žijících bok po boku v míru a bezpečnosti.“ Celá tisková zpráva je k přečtení zde.

Nelze však opominout souvislosti. Za prvé: izraelsko-palestinská mírová jednání kolabují, či lépe řečeno zkolabovala. S tím se neodlučitelně pojí i druhý bod: Abbásovo hnutí Fatáh, které je dominantní částí Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) zahájilo usmiřování s islamistickou teroristickou skupinou Hamás z Pásma Gazy, s cílem vytvořit společnou vládu. Hamás je přitom otevřeně antisemitský, popírá existenci holocaustu a vyzývá ke zničení Izraele a zabíjení židů. Abbásovi se za tento krok dostalo kritiky nejenom ze zámoří, ale rovněž z Izraele, který ukončil mírová jednání. Pronesení na první pohled smířlivých slov o holocaustu tak může být dobrým PR, jímž se prezident Palestinské autonomie snaží získat sympatie veřejnosti západních zemí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v této souvislosti v rozhovoru pro CNN uvedl: „Prezident Abbás nemuže mít oboje. Nemůže říkat, že holocaust byl hrozný, a zároveň se usmiřovat s těmi, kteří holocaust popírají a usilují o další zničení židovského lidu. Domnívám se, že prezident Abbás se snaží uklidnit západní veřejné mínění, které chápe, že uštědřil hroznou ránu mírovému procesu.“ Podle Michaela Stephense z Royal United Services Institute for Defence and Security Studies v Kataru může být důvodem Abbásových slov jeho snaha o vylepšení vyjednávací pozice při jednáních s Hamásem, jelikož doufá ve větší podporu západu.

Těžko tedy říci, nakolik byl výrok myšlen upřímně, a zda jej nedoprovázely či nemotivovaly postranní úmysly. Patrně by proto bylo vhodnější brzdit přílišné nadšení, byť – jak uvedl památník Jad vašem – Abbásova slova mohou skutečně signalizovat změnu.

Autor: Ladislav Faigl