Zdroj: Shekel

V polovině 19. století vedly v jihoindickém knížecím státě Thiruvithámkúr ženy z kasty Nadar boj za právo zakrývat si poprsí. Stejně jako v několika dalších indických státech totiž v Thiruvithámkúru platila přísná kastovní pravidla, která nošení horní části oděvu dovolovala pouze ženám z vyšších společenských vrstev. Nadarské ženy, které se rozhodly toto pravidlo porušit, byly násilně napadány. Dnes se zejména v západních zemích množí iniciativy bojující za možnost žen svá ňadra na veřejnosti odhalovat, aniž by to bylo považováno za projev nemravnosti.

V Íránu (a několika dalších muslimských zemích) zase můžeme najít ženy usilující o zrušení zákona, který jim přikazuje zakrývat si na veřejnosti vlasy šátkem. Muslimské ženy v evropských zemích naproti tomu bojují o zachování práva šátek na hlavě nosit.

Jsou popsané situace paradoxní? Ale kdepak.  Ve všech zmíněných případech totiž ženy žádaly a žádají principálně totéž – větší míru osobní svobody.

Vyjádření ombudsmanky Anny Šabatové k české „šátkové aféře“ vyvolalo celou smršť vyhrocených reakcí, v nichž se ani se ani většina vrcholných politiků nevyhnula zoufale nelogické argumentaci. Podle mého to naznačuje, že proti-šátkové postoje nejsou z převážné části výsledkem racionálních úvah, ale spíše intuitivní a impulzivní reakcí, kterou se lidé snaží nějakým způsobem zracionalizovat až zpětně.

Pomiňme teď výtky xenofobů a zanícených šiřitelů protiislámského evangelia (převážně pracující s logickým klamem kluzkého svahu) a pozastavme se u argumentů, které šátky zavrhují ze zdánlivě liberálních a rovnostářských pozic – jako symboly podřízenosti a méněprávnosti žen. (Někdy tatáž argumentace směřuje jen proti integrálním závojům.)

Na jejich problematičnost právě ukazují případy popsané v úvodu tohoto textu. Nemá smysl vést debaty o tom, nakolik je správné zakrývat si ňadra, vlasy nebo obličej – obojí je čistě otázkou společenského konsenzu a neexistuje žádný oděv, který by byl jaksi přirozeně a objektivně „slušnější“, „civilizovanější“ či dokonce „svobodnější“ než jiný.  A ženská emancipace přece nikdy nebyla o povolené míře zahalení či odhalení, nýbrž právě o nabytí svobody a samostatnosti v rozhodování. Jak s tím jde dohromady představa, že by měl zákon ženám nakazovat, jak se mají oblékat, aby byly dostatečně počestné či svobodné? Nábožensky vlažné Íránky i pobožné muslimky v Evropě chtějí po svých vládách totéž – aby jim dovolily oblékat se podle jejich vlastní vůle.

Argumentace symbolickým významem šátků či integrálních závojů je ovšem absurdní ještě z jednoho důvodu: Interpretace symbolů je málokdy sdílená celou společností. Šátek, který je pro některé lidi symbolem náboženského tmářství či nerovného postavení ženy, může být pro samotnou muslimku symbolem důstojnosti, počestnosti či bohabojnosti. Stejně tak se ve společnosti mohou objevit dejme tomu nějací postkomunističtí nostalgici, kteří stále opovrhují džínami jakožto symboly západní dekadence a číra na hlavách si spojují s hrozivými antispolečenskými ideologiemi. A stát tu přece není od toho, aby kodifikoval symbolické významy jednotlivých kusů oblečení a už vůbec by je na základě toho neměl zakazovat.

Na závěr je potřeba vypořádat se s relevantní námitkou, že některé muslimské ženy se nemusí zahalovat dobrovolně na základě vlastního přesvědčení, ale pod nátlakem své rodiny. Podle protiislámského aktivisty Martina Konvičky tak zákaz zahalování vlastně může být ženám prospěšný, neboť „když je šátek zakazován, nebo aspoň potlačován, mají výmluvu vůči svým konzervativním papínkům“. Jde vlastně o dosti naivní postoj, neboť předpokládá, že snaha některých mužů ovládat své dcery nebo partnerky se zastaví u šátků a závojů.  V případech, kdy rodinný nátlak zůstává v tolerovatelné úrovni, můžeme být naopak nošení šátku dobrým kompromisem, který uklidní konzervativní obavy a zároveň ženu či dívku neomezí v sociálním kontaktu. A ženy, které jsou rodinnými příslušníky přímo šikanované, zase nepotřebují výmluvy, ale účinnou pomoc.

P.S: Blogger Jindřich Chmelař použil sugestivně znějící přirovnání, když napsal, že boj za právo muslimek nosit šátek je jako „boj za právo otroků nosit okovy a obojek“. Opomíjí ovšem, že ani otroka do nepříznivé situace neuvrhává nošení obojku (to naopak některým lidem může dokonce přinášet slast), nýbrž institucializovaná nesvoboda. Zákaz obojků by tak otrokům nepomohl. Jen by asi naštval část příznivců punku.

Autor: Miroslav Libicher

18 Komentářů

  1. dada
    1.9.2014 – 6 Elul 5774 v 15:43 — Odpovědět

    I podle mě je tato šátková aféra docela uměle a zbytečně vyhrocená, nakonec proč ji nazývat šátkovou, klidně by se mohla nazývat třeba čepičářskou… jde o to, zda má škola právo omezovat své studenty ve stylu oblékání nebo ne. Těžko totiž může posuzovat důvody, sílu přesvědčení, které k němu jednotlivé studenty vede. Jak píšete, je to silně relativní. Otázka stojí: má škola právo nastavovat nějaké mantinely v oblékání? Já osobně to považuju (asi hlavně u určitých typů škol) za žádoucí.

    Ostatně, mám neblahý pocit, že “šátkovou aféru” z toho udělaly především ty dvě muslimské studentky a Šabatová jen přilila do ohně.

    3
    1
  2. plan9
    1.9.2014 – 6 Elul 5774 v 20:28 — Odpovědět

    kdyz si da jednu sklenicku alkoholu slusny clovek, tak se nic nedeje a muze
    si dat klidne i druhou.
    kdyz si da byt jedinou sklenicku alkoholu nasilnicky alkoholik v leceni,
    muze to vest k tragickym koncum.

    jestli to podobne nemuze fungovat i v jinych pripadech ;-)

    1
    0
  3. Martin Konvička
    1.9.2014 – 6 Elul 5774 v 21:02 — Odpovědět

    “…otroka do nepříznivé situace neuvrhává nošení obojku (to naopak některým lidem může dokonce přinášet slast), nýbrž institucializovaná nesvoboda…”

    Klasický pseudoargument honiče, který by strašně rád chtěl, ale jaxi nemá nárok, a tak nechápe rozdíl mezi konsensualitou a nekonsensualitou.

    Nejen isntitucionalizovaná nesvoboda je hnusná, hnusná je i ta neinstucionalizovaná, pokud není dobrovolná.

    2
    8
  4. plan9
    2.9.2014 – 7 Elul 5774 v 05:15 — Odpovědět

    souhlas s m. konvicka.

    ono je treba odlisit sadomasochisticke hratky na pany a otroky, ktere nikomu
    neublizuji a jen okoreni kazdodenni sex mezi jinak zdravymi lidmi.
    a opravdovym otroctvim na druhe strane, ja myslim, ze inteligentni ochranci
    lidskych svobod a skutecni humaniste, by meli byt toho rozliseni schopni.

    0
    6
  5. dada
    2.9.2014 – 7 Elul 5774 v 09:09 — Odpovědět

    ad autor: Miroslave, mě by docela zajímal Váš názor na tu otázku, kterou jsem předestřela v 1., myslíte, že škola má právo zasahovat studentům do způsobu oblékání (a omezovat je tak v projevech jejich přesvědčení)?

    Nebo by jim do jejich vzezření kvůli ochraně práva na toto přesvědčení z principu nikdy neměla co kecat?

    0
    0
  6. Miroslav Libicher
    2.9.2014 – 7 Elul 5774 v 14:17 — Odpovědět

    dada: No, já si právě myslím, že by to toho škola měla kecat, co nejméně. Výjimkou jsou samozřejmě ty případy, kde ta omezení jsou odůvodnitelná např. bezpečnostními předpisy.

    4
    0
  7. bronislav ostřanský
    2.9.2014 – 7 Elul 5774 v 14:19 — Odpovědět

    Hezký článek.

    2
    0
  8. Miroslav Libicher
    2.9.2014 – 7 Elul 5774 v 14:22 — Odpovědět

    Martin Konvička, plan9: Ale já přece netvrdím nic jiného! Říkám, že problémem otroka není obojek, problémem otroka je otroctví. Obojek naopak mohou někteří lidé nosit dobrovolně a mohou se s ním cítit dobře – ať už jde o punkery, kteří mají obojky jako módní doplněk nebo submisivní BDSM jedince, jimž jejich nošení může dokonce přinášet vzrušení.

    Vy si snad myslíte, že zákazem obojků pomůžete otrokům?

    3
    0
  9. dada
    2.9.2014 – 7 Elul 5774 v 15:59 — Odpovědět

    Miroslave, co nejméně… co to znamená? Nějaké mantinely jo nebo ne?

    Víte, já si dovedu představit prostředí, kde je zapotřebí pěstovat ve studentech pro jejich budoucí povolání jistou uhlazenost, schopnost dodržovat určité normy i v odívání, naopak jiný typ škol zase může dát kreativitě v oblékání zelenou, nevím, proč v tom nenechat školám svobodu, aby se zařídily v souladu se svým zaměřením. Nějaká umělecká škola klidně může soutěžit v tom, kdo přijde originálněji oblečený (ovšem netuším, kdyby dorazil nějaký student třeba s holým zadkem, zda by si muslimské studentky opět nestěžovaly na nedostatek respektu k jejich náboženskému cítění)?

    0
    0
  10. Luska
    3.9.2014 – 8 Elul 5774 v 11:38 — Odpovědět

    Proto vznikly kláštery, jenže muslimové potřebují ovlivňovat a získávat vliv nikoli se skrývat ve své komunitě. To by jsme si mohli plést souznění s hromadným sebepoškozováním.

    0
    1
  11. plan9
    3.9.2014 – 8 Elul 5774 v 11:40 — Odpovědět

    ja bych to testoval, kdyz si nekdo obojek prede mnou sunda v pohode, tak si ho muze zase nasadit, protoze je jasne, ze to je pro nej dobrovolne.
    kdo si ho odmitne sundat, tak to nema dobrovolne a tomu bych to sundal natvrdo.

    1
    2
  12. Dominik Stodůlka
    3.9.2014 – 8 Elul 5774 v 12:57 — Odpovědět

    ad 11) Jenomže to, že si někdo odmítne sundat pokrývku hlavy, neznamená nezbytně, že je k tomu někým nucen. Může to být také pro sílu jeho vlastního přesvědčení.

    Kdyby si před Vámi orthodoxní žid odmítl sundat jarmulku, nejspíš by to nebylo kvůli tomu, že mu to zakazuje jeho žena.

    2
    0
  13. woodoo
    3.9.2014 – 8 Elul 5774 v 13:23 — Odpovědět

    Pokuste se bez předsudků zamyslet nad tímto, co to vlastně ten muslim povídá. Lze tam najít mnoho odpovědí, jež si zde mnozí kladou, nemnozí i odpovídají.

    http://berrezouga.blog.idnes.cz/c/424618/Jsem-muslim-a-zacinam-byt-islamofobem.html

    “O)

    0
    0
  14. danny
    4.9.2014 – 9 Elul 5774 v 09:41 — Odpovědět

    woodoo,ta,,neodpovedatelnost”može kludne suvisiet s tým,že kazdodennym čítaním noviniek nas vedie k tomu,ze toho o svete vieme čoraz menej?ludia sediaci,,len” pri nete maju za sebou čoraz menej tažkých a čí doležitých rozhodnutí v,,neistých”podmienkach?Dokážeme ešte rozlišovat dolezite a nepodstatné?smile

    0
    0
  15. dada
    5.9.2014 – 10 Elul 5774 v 10:19 — Odpovědět

    ad Miroslav

    Tak jak to tedy s těmi mantinely je, jo nebo ne? Kromě těch bezpečnostních důvodů, které jsou samozřejmé, neexistují snad žádné další opodstatněné?

    Je žádoucí, aby studentka nastoupila na praxi třeba jak hastroš (v souladu s typem jejího vyznání), hlavně když bude “bezpečně” oblečená?

    Já bych ráda znala Vaši představu, jak by se ředitelka mohla bránit nátlaku různých bizarních věrovyznavačů, pokud by neměla právo držet se ani pravidel vlastní školy.

    Má vůbec právo taková škola nějaká pravidla mít, když je jasné, že mnoha věrovyznavačům budou překážet? Snad by se kvůli prevenci diskriminace mohl zrušit celý školní řád.

    1
    0
  16. Monalisa
    7.11.2014 – 14 Heshvan 5775 v 18:30 — Odpovědět

    Děkuji.
    Zaznamenala historie obdobný problém se zákazy, příkazy ohledně oblékání u mužů? Ve stejné míře jako u žen. Nemyslím teď máničky v sedmdesátých letech a husákův režim. Zajímalo by mne, jestli je takový despotismus veden výhradně vůči ženám a ženskému ustrojení.
    A pánové, ještě před sto lety neměla žena ani právo volit. Moje babička v životě neoblékla kalhoty a vyjít ven bez pokrývky hlavy – ženy minimálně s šátkem a muži bez klobouku to bylo nevkusné. A nebylo to z náboženských důvodů, prostě to tak tenkrát bylo.

    Monika

    1
    0
  17. 7.8.2015 – 22 Av 5775 v 19:44 — Odpovědět

    "Jsou popsané situace paradoxní? Ale kdepak. Ve všech zmíněných případech totiž ženy žádaly a žádají principálně totéž – větší míru osobní svobody" YES YES YES!!!

    skvele!!!

    2
    0
  18. Přemysl Locator
    17.8.2016 – 13 Av 5776 v 09:31 — Odpovědět

    Já navrhuji se takovýmito věcmi VŮBEC NEZABÝVAT ! Pouze tehdy a tam, kde by to představovalo aktuální "RIZIKO" nějakého bombového útoku, pokud by tam byli zahalení lidé (muži i ženy, např. nějaké AKCE) – tam ano. Ale jinak DO TOHO NIKOMU NIC NENÍ – jak se oblékám ať už jsem muž nebo žena (samozřejmě v MEZÍCH toho, že po ulici nechodím nahý ani od hnoje atd. a neobtěžuji tedy nikoho).
    Mimoto – my Evropané vůbec NEMŮŽEME POSUZOVAT poměry ani v Indii ani v Arábii ani v Číně atd. Každá společnost má nějaké své zvyky, kořeny a její zvyky i tradice měly a mají nějaké důvody, a my svýma očima se nemůžeme stavět tak, že my něco víme "lépe" nebo že ona úžasná "demokracie" nebo "emancipace" je něco lepšího, než to funguje či může fungovat jinde – to nechme "Pánubohu" a těm, kteří vždy žijí tam, kde to je.
    Koneckonců "NESVOBODA" v oblékání se NETÝKÁ POUZE žen či muslimek – bohužel každá společnost, i ta naše slavná evropská, v určitém rozsahu "ujíždí mimo" a omezuje práva až za hranice správného – a to i třeba tady a teď … Že ne? Neděje se to třeba zákonem, ale do konfliktu se společností či "obecným konsensem" se v případě oblékání dostanu i tady v 21.století a i jako muž! Kupříkladu – když budu chtít jít do divadla nebo do některého podniku anebo pracovat třeba v bance či na vládě, bude se ode mne vyžadovat (někdy striktně, někdy jen určitým "nátlakem"), abych se oblékl doslova "JAKO DEBIL" … ergo … abych si na sebe vzal současný "MUŽSKÝ OBLEK". Ovšem právě v souvislosti s tím jakložto designér a člověk který má vkus vidím, jak je stávající způsob "mužského společenského odívání" OTŘESNÝ … jen se podívejte schválně třeba na většinu svatebčanů … zatímco ŽENA ve společenském obleku je "krásná" … naproti tomu MUŽ při stávajícím "konsensu" toho, jak má vypadat "mužský společenský oblek" skutčně a bez nadsázky v 90-95% případů VYPADÁ JAK DEBIL … ano … oblek většině mužů prostě NESLUŠÍ a vypadají v něm PŘÍŠERNĚ … a to mnohdy i u obleků slavných značek.
    Možná, že jsem odbočil – ale ku prospěchu věci – abych tak trochu "OTEVŘEL OČI" že obdobná OMEZENÍ (byť ne dávaná zákonem přímo) platí i tady a u nás – akorát je prostě nevidíme, protože nám připadají "normální" … asi tak, jak připadají třeba muslimům "normální" jejich šátky … :) Přemysl

    0
    0

Napsat komentář: Martina Kourouma Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Obrazem: Orient v Čechách? Židovští uprchlíci za první války

Další článek

Polovina obyvatel Sýrie je na útěku