Na téma školné na vysokých školách – proč ano a proč ne – už toho bylo napsáno opravdu hodně. Argumenty strany „pro“ jsou vesměs jasné – přínos cca 6 mld. Kč, tím pádem i možnost zkvalitnění výuky, pracovišť, výzkumu atd.
Odpůrci (ale i střízliví zastánci školného) mají svých důvodů rovněž dost (Jan Keller např. vypracoval 10 důvodů proč nezavádět školné: zde). Namítají, že systém školného propojený se systémem stipendií a výhodnějších studentských půjček, který funguje např. v západní Evropě a na trochu jiné bázi v USA už nemusí fungovat u nás. To je tvrdý argument, který tne přímo do živého a který nelze brát na lehkou váhu – bez funkčního kontrolního systému, který bude sledovat, kam vybrané peníze tečou, bez reformy systému prospěchových a dalších stipendií jen samotné zavedení školného upadající úroveň českých vysokých škol nezachrání.
Hlavním argumentem odpůrců (se kterým jejich odpor vůči školnému stojí a padá) je ale do nekonečna opakovaná mantra „vzdělání není zboží“. Omyl. Vzdělání zboží je. Vždy bylo a vždy bude.
V Česku existují tři stupně vzdělání: základní, střední a vysoké.
Základní – je povinné. Všichni lidé od šesti do patnácti let musí chodit do základní školy. Protože je povinné a je třeba, aby si ho dovolili všichni, je zdarma. Základní škola by člověka měla vzdělat na takovou úroveň, aby byl schopen v naší společnosi přežít a fungovat (základní jazyková a matematická gramotnost, povědomí o tom, kde je a co je atd.)
Střední – není povinné. Překvapení? Ale ano, z čistě technického hlediska se již jedná o nadstandardní vzdělání. Ovšem zde lze přijmout námitku, že naše společnost již došla do stádia, kdy se základním vzdělání je člověk na trhu práce „vyřízený“ – bez středního vzdělání (ať už vyučení nebo maturity) kloudnou práci nesežene. Střední vzdělání se tak stalo z „nadstandardu“ jakýmsi vyšším standardem, který je dnes brán jako samozřejmost (představte si, že by vám dítě řeklo v patnácti letech, že už dál do školy chodit nechce!).
Vyšší odborné a vysoké – není povinné. Dokonce to není ani standard. A dokonce se nebere ani jako samozřejmost. Vysokoškolské vzdělání je to nejvyšší vzdělání, kterého je možné dosáhnout a které by mělo svému absolventovi otevřít dveře ke zcela novým možnostem seberealizace a zároveň ho posouvá do úplně jiné platové třídy. Ano, vzdělání je zboží a investice.
Všude na světě (snad kromě ostrovů svobody a rovnosti jako Severní Korea, Kuba a spol.) a ve všech odvětvích je běžné, že se za nadstandardní služby platí. Nepohoršujeme se nad vyššími cenami jízdenek pro první třídu ve vlaku, letenek do bussiness class, kvalitnějších produktů nebo luxusnějších restaurací a hotelů. Proč tedy budí tolik pohoršení platit více (v tomto případě „platit alespoň něco“) za „první třídu“ ve vzdělání?
Kromě toho i na českých vysokých školách se již dlouhou dobu leccos platí – a ne málo. Škola garantuje studentovi právo na sedm let studia zdarma. 5 let standardních + 1 rok navíc + 1 rok v případě přerušení studia. Každý další rok student musí zaplatit, takže není pravda, že by se v ČR studovalo jen a jen zadarmo.
Nyní něco k protiargumentům:
Že tak nastane další prostor ke korupci?
Jako kdyby k tomu nedocházelo již teď. V Plzni by mohli vyprávět. A buďme spravedliví – nejen v Plzni… Ke kupčení s tituly nebo k získávání titulů za více než podivných okolností (nebo spíše za prapodivné studijní výsledky) určitě nedochází jen v západočeské metropoli.
Že si Vysokou školu nebudou moci dovolit sociálně slabší studentí?
Počítejme: hypotetické školné by činilo 20 000 Kč na rok. To je 1 666 Kč měsíčně. 55 Kč denně. A buďme upřímní – „studentský život“ na českých vysokých školách nikdy nebyl jen o „sitzfleisch“ a horách nastudovaných knížek, ale také o zábavě. Krabička cigaret dnes stojí v průměru 70,-, půllitr piva kolem 30,-… Je zajímavé, že na to řada studentů peníze vždy měla a má. Že by neměli na zaplacení svého vzdělání? Je 55 korun denně opravdu tolik?
Co školné přinese vysokým školám kromě samotných peněz? Především budou odfiltrováni různí „studenti“, kteří na vysokou školu (a tím trpí především humanitní obory a menší fakulty) chodí kvůli všemu možnému, jen ne kvůli tomu, aby se věnovali vědecké práci. Že to přece není problém? Že vysokým školám tito „studenti“ nijak neškodí? Že takoví lidé by se na vysokou školu neměli vůbec dostat? A pokud by se dostali, neprošli by přísným sítem zkoušek? Svatá prostoto.
Bezesporu krásný ideál, ale ve skutečnosti to tak samozřejmě nefunguje. Když Martin Bursík kdysi populisticky sliboval potencionálním mladým voličům vysoké školy bez příjimaček, mohl mu na něco takového skočit jen hlupák. Na řadě fakult se přijímací řízení nekoná – nebo přesněji řečeno koná, ale je opravdu symbolické. Počet přijatých studentů přesahuje i 70% hlásících se uchazečů. Proč? Pro malé fakulty, které nemají žádný jiný zdroj příjmů, je každý student nesmírně důležitý – dostávají od státu peníze „za hlavu“. Čím méně studentů, tím méně peněz. K čemu to vede? Fakulty studenty nevyhazují. Kdo by se také zbavoval peněz? Osobně znám případ pedagoga, který byl popotahován od svých nadřízených za to, že se opovážil studenty, jejichž znalosti byly – slušně řečeno – podprůměrné, vyhazovat od zkoušek, takže jim hrozilo reálné vyloučení z fakulty. Být dnes vyhozen ze studií je na některých fakultách opravdu umění a vyžaduje to skutečně mimořádné úsilí – od pedagoga i od studenta.
Důsledek? Klesající úroveň studentů. Pokud je na vysokou školu přijat s prominutím každý hlupák a není možné jej vyhodit, i když naprosto nedosahuje úrovně, kterou by měl vysokoškolák splňovat, musí kvalita požadavků na absolventy zákonitě klesnout. S tím jak klesá úroveň absolventů, devalvuje se hodnota titulů, celkového vzdělání i školy samotné. S klesající úrovní školy klesá úroveň pedagogů. Skutečně nadaní pedagogové nebudou marnit svůj čas a talent na mizerné škole, kde si akorát uříznou svým působením ostudu a která často nemá ani prostředky na to, aby je adekvátně zaplatila. Na školu s mizernou pověstí, která toho nemá po studijní stránce moc co nabídnout, se ovšem studenti hlásit nechtějí. Dotyčná fakulta proto dále snižuje své nároky, aby přilákala alespoň někoho… A jsme v začarovaném kruhu, v sestupné spirále do pekel.
České vysoké školy dávno nepatří mezi špičku, dokonce ani mezi horních 200 ne. Za západní Evropou nebo Spojenými státy zoufale zaostávají. Je jen náhoda, že se na kvalitních zahraničních univerzitách školné platí (a ne málo)? Nejlepší česká univerzita, Karlova, je v žebříčku univerzit QS TOP 500 Universities na 267. místě (před rokem to bylo 229). Ostatní české vysoké školy se v podobných hodnoceních neumisťují vůbec… I když jsem k tomuto typu hodnocení univerzit skeptický, o něčem přeci jen vypovídá.
Současný systém financování vysokého školství je neudržitelný. Školné rozhodně není všelék, jeho zavedení problém samo o sobě vyřešit nedokáže, ale jako součást dlouhodobé terapie je nezbytné. Pokud stát k této terapii nepřistoupí, celý systém se zhroutí a pak už nezbyde nic jiného, než vysoké školství privatizovat a to by znamenalo pravděpodobně konec všech „nevýdělečných“ oborů. Položme si sami otázku, která z obou možností je lepší…
Autor: Jiří Blažek
Přečtěte si na stejné téma: Proč jsem proti školnému?
Autor
8 Komentářů
Vážený pane Blažku,
komentáře většinou nepíšu, ale Váš článek je totální názorový blábol viděný, buď očima studentíka, který chodil na brigády, aby si mohl dovolit ony cigaretky a pivka a zbytek mu “zacálovaly” rodiče nebo člověk, který nikdy nestudoval. Realita je jiná a není rozhodně černo-bílá!
Pardon, ale ne všem platí rodiče studium, a pokud chcete studovat a pokrýt všechny náklady s tím spojené, zkuste si každý měsíc vydělat tak 6 tisíc…no plus navíc školné. A propočty na 55 Kč na den jsou směšné …
Co se týče studentů, ne všechny obory jsou tak přísně vědecké, některé vyžadují dávku “lehkovážnosti” a “individuality.”
Jak jinak stvořit filozofa nebo hudebníka.
Být vyhozen ze školy vážně není problém, na peníze se dávno nehraje. Ač musím souhlasit, že u nás se to děje až “za pět dvanáct” nejlépe u státnic nebo u poslední zkoušky.
Dostat se na vysokou školu JE problém (vážně studujete?)!
Milá slečno, vzhledem k úrovni vašeho pravopisu věřím, že dostat se na VŠ je pro vás možná opravdu problém. Až si doplníte znalosti, zkuste si přečíst článek opět a reagovat znovu a lépe. Článek se týkal pouze debaty o hypotetickém školném, které by kapsy studentstva zatížilo o celých 1 666 Kč/měsíčně. Netuším, odkud pramení informace, že studium stojí studenta 6 000,- Kč měsíčně. Je mi známo, že knihy a skripta zdražují, ale o tolik? Pokud máte na mysli kolejné, pak průměrná cena se pohybuje od 2 500,- do 3 000,- měsíčně. Jízdné MHD (v Praze): 260,- na měsíc. Kterak jste jen dospěla k 6 000 bez školného…? Jestli to nakonec nebude tak, že jste na tom s matematikou stejně jako s gramatikou.
A samozřejmě – obědy a stravování. I s tím jsem se dostal nejdále na 5 000,- Kč/měsíc se vším všudy.
A to, promiňte, nepočítám výdaje na stravování za regulérní “náklady na studium”, protože 1) jíst musíte ať už studujete nebo chodíte do práce; 2) studenti mají ještě navíc velice výhodné ceny v menzách, o kterých si jako pracující budete moci nechat jenom zdát.
Škoda, že je tato diskuse už trochu zastaralá. Pan Blažek si zřejmě neuvědomuje, že studenti (pokud bydlí na kolejí) nelétají z domu do školy na koštěti. To je ona tisícovka, která panu Blažkovi ve výpočtech jaksi vypadla. Pokud tedy nestudujete v místě svého bydliště, je těch šest tisíc za měsíc bez školného opravdu minimum. A zkuste si něco takového při náročném studiu…
Pokud bydlíte mimo město, kde se nachází škola, a jezdíte např. denně z domova, pak se cestovní náklady, v případě že bydlíte v okruhu cca 50 km od města, samozřejmě zvýší. Pokud jezdíte do Prahy, pak vás kupř. měsíční jízdenka pro 6 pásmo přijde na 1350 Kč. V takovém případě ovšem můžete odečíst z nákladů kolejné (2500,- až 3000 Kč). Ty zase z výpočtů nějak nevypadly vám. Mimochodem, pokud student denního studia bydlí u rodičů a nebylo mu ještě dvacet šest let, pak může jeho rodič uplatnit slevu na dani na vyživované dítě, která vychází pro rok 2012 na 1 117,- Kč měsíčně. Když říkáte a, musíte říci i b.
Děkuji za připomínku, ale i tak je pro některé rodiny každá stovka navíc docela dost. Naštěstí se zatím plánuje mnohem levnější varianta zápisné, protože zvýšení nákladů o původních hypotetických 1 666 korun na měsíc je opravdu hodně. Chápu, že ne pro všechny je to závratná částka, ale někteří studenti mají problémy financovat svoje studium i bez školného.
Pro rodiny s dětmi je důležitá každá koruna, kdyby tak stovka. O to více ale musí potenciální studenti a jejich rodiče uvážit, zdali je vysokoškolské studium – tedy naprostý nadstandard – tím, co dotyčný potřebuje a zdali mu studium pomůže v hledání práce a uplatnění v životě. Vyšší zápisné, odložené školné, splátkové školné a podobné “projekty” bohužel nemohu hodnotit jinak, než jako nepodařené kočkopsy, nesmysly a hlouposti z hlav úředníků na minizvěrstvu školství, které podobně jako celý tragický návrh reforem vysokého školství problém neřeší, ale odkládají či dokonce zhoršují. Celá diskuse se ve vysokoškolských kruzích bohužel točí kolem několika stovek a skutečné problémy pozornosti poněkud unikají.