O nedělní demonstraci etiopských židů v Tel Avivu informovala izraelská, světová i česká média. V naprosté většině českých médií (čest výjimkám jako je Český rozhlas, Česká televize nebo Parlamentní listy) je zpráva uváděna titulky hlásajícími, že etiopští židé „si stěžují na rasismus a diskriminaci,“ někde (pravednes.info) dokonce „na údajnou diskriminaci“.
Novináři Falaše bez uzardění nazývají „Izraelci afrického původu“ nebo „africkými židy“ a vůbec jim nepřipadá zvláštní, že podle této logiky by titíž lidé v Etiopii byli „Etiopané židovského původu“ nebo „židovští Afričané“.
Český čtenář si mohl prohlédnout fotografie demonstrace poté, co se zvrhla v násilné potyčky a přečíst si, že všechno začalo zveřejněním nahrávky, která ukazuje, jak izraelský policista „udeřil (židovského vojáka z Etiopie) pěstí do tváře a surově povalil na zem, kde ho držel,“ nebo dokonce, že dva policisté „obtěžovali“ etiopského vojáka.
Hlavní zpravodajská média na internetu kupodivu nezveřejňují inkriminovanou nahrávku, která ukazuje, jak policista odežene uniformovaného vojáka-cyklistu od bicyklu, kope do něj, shodí ho na zem, smýká s ním a bije ho pěstí, načež se k němu přidávají další policisté. Česká mainstreamová média nevěnují pozornost svědectví napadeného Damase Pakady o tom, že mu policista vyhrožoval zastřelením a tvrdil mu, že si mohou dělat, co chtějí. Už vůbec nezmiňují, že Pakada sám byl po incidentu zadržen a obviněn z napadení policistů a teprve nahrávka průmyslové kamery dokázala, že jej obvinili křivě.
Dokonce i Eretz.cz, který v článku rozebírá příčiny současného postavení falašských židů v Izraeli, se v konečné spekulaci o tom, komu současné nepokoje slouží, ptá, kde jsou etiopští poslanci, aby problémy etiopské komunity v Izraeli řešili. Na to je odpověď snadná – „etiopští poslanci“ prostě nejsou. V Knessetu zasedá jen jediný: Avraham Negussie, který tam zastupuje stranu Likud.
Většina židů z Etiopie přišla do Izraele v 80. a 90. letech. Před dvěma lety izraelská vláda ukončila program repatriace etiopských židů tvrdíc, že celá židovská komunita je už z Etiopie přestěhována. Etiopští židé říkají, že tomu tak ale není.
Odhady praví, že v Izraeli dnes žije zhruba 135.000 židů, kteří se vrátili z Etiopie. Ačkoli někteří z nich ve staré vlasti navštěvovali vzdělávací ústavy do úrovně střední školy, byli mezi nimi i takoví, kteří neuměli číst, psát, neznali elektřinu. Zejména u starších osob přetrvávají jazykové problémy. Ze všech skupin obyvatel Izraele je mezi etiopskými židy podíl chudých lidí nejvyšší. Podle vlastních slov čelí diskriminaci při hledání zaměstnání, jednání s úřady i vstupu do manželství – řada rabínů prý od nich požaduje, aby před uzavřením sňatku formálně konvertovali. Etiopské ženy dostávaly, bez svého vědomí, od izraelských lékařů antikoncepční injekce.
Na rasismus a diskriminaci si stěžují i orientální židé, kteří do Izraele přesídlili z Jemenu, Iráku a dalších arabských zemí.
Autor
4 Komentářů
Tak etiopských poslanců bylo v minulosti více – Pnina Tamano, ta se hodně angažuje jako aktivistka i teď, Slomo Mola a další.. Nemám přístup k myšlenkám autorů Eretzu, ale o problémech etiopské komunity se dlohodobě ví, existují vládní podpůrné programy, takže mi ta otázka po jejich efektivnosti nepřijde az tak od věci. A co se orientálních židů týká – co kdybych vám řekla, že ti policisté, co v Chulonu zmlátili Demase Pekudu byli Mizrachim?
Však já Eretz za ten článek nekritizuji (patřil k těm nejkvalitnějším, které se v dané souvislosti v českých médiích objevily), etiopských poslanců bylo za celou dobu existence Knessetu tuším celkem šest nebo sedm, ale aktuálně je jeden jediný. Samozřejmě, že zvlášť existují ještě aktivisté, kteří se starají o záležitosti etiopských židů. Je také pravda, že zatímco počet etiopských poslanců v Knessetu je v porovnání s poměrem etiopských židů v populaci malý, počet etiopských židů ve věznicích je naopak nepoměrně vysoký. K těm Mizrachim: to že je někdo obětí předsudků nebo diskriminace, nemusí nutně znamenat, že on sám předsudky nemá a diskriminací od někoho dalšího netrpí.
Ano Mizrachim. Jenže ti sami se musí ve společnosti nějak etablovat, protože byli, možná stále jsou považováni za druhořadé a myslím si, že dobrý psycholog by dokázal vysvětlit, proč právě u nich ta tvrdost :
Teď použiji to mnohými tak oblíbené rčení, tedy pokud se to netýká právě jich samých – Vypadá to jako kachna, chodí to jako kachna, kejhá to jako kachna. Co to tedy je?
Tak to se můžeme dozvědět ze článku rabína Daniela Mayera o marockých Židech, viz. odkaz :
http://www.maskil.cz/5773/12.pdf
Kladu si otázku, kam jsou v takovéto společenské atmosféře řazeni Arabové, žijící ve státě, jehož otcové neměli menších ambicí, než na území dnešního Izraele a Jordánska vytvořit predominantně židovský stát, jak nám sděluje Eretz.cz V době, kdy to ještě bylo reálné to jest do roku 1922, žilo na území dnešního Izraele 670 tisíc Arabů, 84 tisíc Židů a v Jordánsku, kde zemědělsky využitelná půda činí pouze 4% rozlohy, na 200 tisíc Arabů.
http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/History/demograhics.html
Rasismus v Izraeli očima amerického Žida Jacka Bernsteina:
http://gloria.tv/media/zgANPqmpm7K