Nový leader britských židů, Jonathan Arkush, má podle vlastních slov dialog s muslimy na jednom z prvních míst seznamu úkolů.

„Možná budete překvapeni, že to říkám,“  prohlásil během své návštěvy Izraele Arkush, který je od května židovským zástupcem v čele Board of Deputies, na své návštěvě v Izraeli: „chci se setkat s muslimy a ukázat jim, že židé jsou vlastně lidské bytosti a člověk může být dobrý muslim a dobrý britský občan zároveň. Doufám, že je odvedu od rizika flirtování s džihádistickými myšlenkami.“ Podle Arkushe se mezi muslimy v současnosti počítá asi 5% britské populace, zhruba 3 miliony lidí, zatímco židů je v Británii přibližně tři sta tisíc.

Jonathan Arkush si je vědom toho, že část těchto muslimů žije v městských ghettech severní Anglie a s židy nemá žádný kontakt. Tito muslimové ve svých organizacích nenacházejí kvalitní vedení a Arkush má dojem, že část z nich se odvrací od integrace do britské společnosti, což by v budoucnu mohlo přinést potíže. Vyjádřil obavy i z toho, že muslimští extremisté by se mohli připojit k neonacistickému pochodu, který je ohlášen na čtvrtého července a měl by procházet v blízkosti čtvrtí obývaných londýnskými židy, kde mají organizátoři v plánu pálení izraelských vlajek a výtisků Talmudu.

Přesto Arkush nepovažuje Velkou Británii za „místo plné antisemitismu“ a připomíná průzkumy, které Británii vyhlašují za méně antisemitskou než jsou například Spojené státy. On sám prý nikdy neměl žádný problém i přesto, že běžně nosí jarmulku.

Jonathan Arkush má za sebou šestileté působení ve funkci viceprezidenta zastřešující organizace židovské komunity. Jako šéf Board of Deputies letos nastoupil po Vivian Winemanové. Ta byla zástupkyní britského židovstva od roku 2009.

1 Komentář

  1. Monika
    26.6.2015 – 9 Tammuz 5775 v 18:54 — Odpovědět

    Ach jo, já jen nerozumím tomu proč si lidé tak moc komplikují život.
    Věříme v jednoho boha, máme podobné zvyky, všichni bychom měli držet půst a přemýšlet o kvalitě a způsobu svého žití, svého významu ve společnosti a zpytovat svědomí. Víra v jednoho boha, je společná nám všem, muslimové přímo v Koránu projevují úctu jak židovským, tak i křesťanským předchůdcům a jakýsi "návod" k použití života rozšiřují.
    Já vnímám speciálně tyto tři způsoby vyznání jako jedinou víru, která se po tisíciletí vyvíjela a proto je mi naprosto nepochopitelné proč se nemohou domluvit. Ze všech tří slyším slovo láska a smíření, víra, radost, zodpovědnost a ano i povinnost dodržovat nějaká pravidla. Všichni – i křesťané i muslimové ctíme desatero přikázání, všichni máme primárně přikázáno ctít jednoho boha. Ano – i křesťané (pro mne není to samé jako vyznavači trojího božstva postaveného v na trojí lži a bohužel absolutně pošlapávající vše co nás bůh, proroci a hlavně Ježíš učil).

    Rve mi srdce to vědomí, že za tisíce let se člověk jako takový vůbec nezměnil. Ano, máme mobily, lítáme na Měsíc a chytrý jsme až na půdu, ale v duševním vývoji jsme se nezměnili. Mentalita je stejná jako v době Mojžíše když vyvedl národ z Egypta, stejná jako když se lidé rozhodli osvobodit vraha a ukřižovat Ježíše, stejná jako za císaře Nera, který pro zábavu likvidoval tisíce prvokřesťanů, nezměnilo se nic ani po loupeživých křížových výpravách, nezměnilo se nic ani v době vědecko technické revoluce.
    Jsme stále primitivní opice co se bojí neznámého a místo aby překonaly strach a učily se poznávat tak raději neznámé ubijí klackem. Čím dál více mě přepadá zoufalství, že toto není, nemůže být a ani z nejvzdálenější planety na konci vesmíru to, co po nás bůh chtěl.
    Nechť nás tedy trestá dle svého svědomí, zasloužíme si to.
    Je mi to líto, tak moc líto, na hrudi mne bolí a často cítím že kdyby to bylo možné tak se mi hruď roztrhne a ta lítost zaplaví svět. Co jsme to proboha za zvířata?

    2
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Být či nebýt vegetarián - dokončení

Další článek

VÝROČÍ: Uprchlík a vyhnanec Gustav Mahler