Právo má člověk jedině tehdy, připustí-li si taky povinnosti. Zhruba o tom (tedy mimo jiné) je naše paraša Noé. A možná celá tóra. Která podobně jako parašat Noé učí jen jediné – takové to jezuitské: „Je-li(vůbec) nějaký  Sladný požehnaný, tak …“

Nepřipadám si dokonce nijak nekrofilní anebo sebemrskačský, když se v patřičný čas a třeba i mimo něj  vlastně docela s chutí  probírám stránkami liturgie těch vážnějších svátků. Ať už je to  Den smíření anebo liturgie Devátého av. Protože i tam nacházím to, co je v tóře zřetelné, ale rádi to tam nevidíme. Totiž varování: „Jestliže pak hlasu Pána světů poslouchat nebudeš…“, tak jak je můžeme číst v téměř padesátce nepříliš laskavých veršů v osmadvacáté kapitole Deuteronomia.

Jinými slovy, Kostel nám nebyl rozbit zlými Babyloňany, to my sami si ho poničili, nikdo nám neubližuje, to my si ubližujeme!! A Noé taky vlastně nebyl nic moc. Jen krapet spravedlivější ve své pokolení.  Právo máš jenom tehdy, připustíš-li si také svoje  povinnosti.

O Noé tradice na několika místech uvádí: „Všimněte si, co o něm tóra píše. Byl spravedlivý ve svém pokolení…“  Byl spravedlivý jenom ve svém pokolení. Žádnej mega-svatoušek. Jen přirozeně vnitřně spravedlivý podle sefiry Bina.

Možná, že některý z jeho kluků občas zaskočil i za rituálními souložnicemi do stánků model. Možná že pantáta Noé popíjel přes rysku  už před potopou a nejen po ní. To se nedozvíme. Lze jen odhadovat. Každopádně tóra ho nazývá spravedlivým v jeho pokolení (gn 6:9). A my, když se týden co týden loučíme s Princeznou klidu a harmonie, si také vedle pasáží o světle, radosti pro „jehudim“, připomínáme – než se pustíme do dalšího pracovního týdne- slova o tom, že i Noe našel milost v očích Hospodinových (Noe maca chen be-ejnej Ha-Šem) – a to vlastně jen proto, že byl dokonalý „ve svém pokolení“ – *cadik tamim be-dorotaw;  A přesto ho i ta jeho „nic moc“ dokonalost zachránila před záplavou. Šabat co šabat vlastně čteme: „Dokonce i obyčejný Noé, našel milost, tak, safra, neblbni a zkus to taky…“

Opakujeme si to šábes co šábes. Ne samoúčelně, aby se bylo co modlit. Ne psychoanalyticky, abychom neměli mindráky ze své vlastní nedokonalosti. Ale právě  jen  pro to  vesmírné pravidlo – máš nárok, pouze pokud …

Ano, máme právo na presumpci neviny, pokud jsme skutečně nevinní. Ano, máme právo brblat a bručet na manipulace, jimiž je  námi vrchnostmi smýkáno, ale pouze tehdy, pokud jsme naplnili svoji povinnost něco s tím dělat. Ano, máme právo hlásit se najednou ke svým téměř polozapomenutým žido-křesťanským základům naší společnosti, pokud si ovšem předtím naplníme onu žido-křesťanskou povinnost respektu vůči ostatním. (A tím i sobě, protože vesmír má jen jednoho Šéfa a jen jednu duši, rozesetou do duší celého vesmíru!) Ano, máme plné právo se dokonce bát, ale jen tehdy, když neopustíme povinnost uloženou synům člověka  – *bnej Adam od samého stvoření, totiž povinnost poznávat a přemýšlet a analyzovat. Daat – Chochma – Bina.

Vždyť měl snad Noah na svoji záchranu  nějaký „nárok“ a BigBossovou  povinností bylo  ho zachránit?  Anebo to bylo tak, jak píše tóra. Byl to jen na svou dobu a ve svém okolí skoro *cadik tamim? Pořád platí to nežidovské (protože karmické a tedy nadžidovské): Když děláš dobře okolo sebe a třeba i ne úplně dokonale, děje se lépe.  Když ale  jenom křičíš „Je mi zima, dědku, chci ženicha a peníze“, začíná z konviček , ze srdcí, z okolí i ze tebe samého vytékat hnus.  A každý potůček má také už od  samotného Stvoření tendenci stékat se s dalšími  až do případné záplavy. Každý. Potůček dobra i potůček nedobra.

A když jsme už u těch vod potopy(třeba i potopy strachu a nesoudnosti), všimli jste si, co udělá v řece jeden kámen nebo jen kamínek? Vody se musí rozestoupit. A na chvíli je to zdrží… Jistě, není čas na oběti,  dokud prostě nenastane. Ale nikdy – opakuji nikdy (!!) – není čas na nelidskost.

Přičemž tou lidskostí nemyslím nižádnou kavárnu, falešnou křesťanskou lásku anebo nekritické sebeobětování. Duchovní (božský) rozměr člověka je dán duchem. Myšlenkou. Potřebou a povinností poznávat, přemýšlet a analyzovat. A podle toho potom jednat. 5776 let se nám to daří s odřenýma ušima. Ale může být líp.

3 Komentářů

  1. alexandr babic
    19.10.2015 – 6 Heshvan 5776 v 17:54 — Odpovědět

    "začíná z konviček , ze srdcí, z okolí i ze tebe samého vytékat hnus"
    argumentum ad hominem?

    1
    0
  2. Libor David
    19.10.2015 – 6 Heshvan 5776 v 18:29 — Odpovědět

    Jak těžce pomatený musí být člověk, který napíše takovou slátaninu?

    0
    0
  3. 19.10.2015 – 6 Heshvan 5776 v 19:05 — Odpovědět

    Jak těžce zraněný musí být člověk, který brblá a neargumentuje :)

    p.s. to alexandr : Ne úplně ad hominem, to je Vám snad jasné, ale potrefené housky se občas pokoušejí číst i mezi řádky. Včetně mne. A ačkoli zcela původně měla být u zdroje konviček spíš vize onoho zdroje, který nemáme ucpávat ani svou laxností ani svévolně, když už to na screenu stálo a toho Konvičku to připomělo, nechal jsem to. Takže – I ad hominem. A vědomé : :) :)

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Tak na tohle ty daně platíme

Další článek

Izraelští rabíni řeší dilema: zabíjet teroristy, či nikoliv?