O všech třech  monoteistických náboženstvích se s chutí (zejména poslední dobou) hovoří jako o náboženstvích Abrahamovských.

Není to pojem tak nový, jako například „islamismus“ anebo pojem „takzvaný“. Ale občas mne vytáčejí všechny tři.

„Islamismus“ pro svoji nelahodnou koncovku,  „takzvaný“ zejména ve spojení  zneužívaném médii v podobě „tzv. Islámský stát“.

Co je to za logický lapsus. To těleso je zatraceně vidět a zhola není jen „takzvané“. To bychom pak museli říkat „takzvaná Čína“ – pokud bychom chtěli naznačit, že tam není úplně všechno v pořádku a dodnes nevíme, jak je to s Tibetem. Anebo „takzvaný Krym“.  Ale to sem možná nepatří. Slíbil jsem ty abrahámoviny.

Nepřu se o pojem „abrahámovská náboženství“ existující v teologii již nějakých šedesát nebo sedmdesát let. Ale vadí mi, jak rychle se v dnešní době vytrácí podstata a původní význam se pak scvrkává na slupku bez obsahu. Nálepku, škatuličku pro kamery. Jakousi skoro skupinu na fcb.  Natolik, že i tak renomovaná osobnost jako je paní socioložka Šiklová, bez uzardění prohlásí, že abrahámovská náboženství jsou v podstatě totožná, postavená na stejných kořenech. A přitom nemluví o náboženstvích ale o ideologiích. Nerozlišuje a ještě do toho tahá Abrahama.  A v tom je největší kámen úrazu.

Dlouhej úvod, já vím, ale už jsme v podstatě na konci. Tři formálně odlišné cesty k Jednomu tátovi by abrahámovské být měly. Ale bez soutěže o to, která z nich je abrahamovštější. A měly by všechny hledět na to, aby abrahámovské skutečně byly.  Abraham neevangelizoval, nevnucoval nikou svoji cestu jinak, než lidskostí a příkladem. Je to ten klasický midraš o tamaryšku a Abrahamově pohostinství.

„Abrahamovské“ jsou  ty cesty i historicky. (Což zní leckterým uším daleko lépe, než kdybychom řekli křesťanství má svoje kořeny v jidiškajt a islám v obou předchozích. Čili, že se těch zatracených židů nikdo nezbaví, chce-li zůstat poctivý.)

V prvních dekádách existence křesťanství helénistický svět vůbec mezi židy a křesťany nerozlišoval. Křesťané byli jen jakási židovská sekta – navíc jedna z několika. Jen židům připadali jiní židé tak trochu jako podivíni téměř až rouhači vyučující o jednom židovi málo uvěřitelné historky. To teprve po židovských vzpourách v Palestině počátkem druhého století se sami křesťané začali za císaře Hadriána od židů odlišovat. Zahodili šabat a pustili se do neděle. Opustili Abrahama a (aby si ho mohli ponechat), začali ho vykládat jinak. Ale pořád zůstávali neškodní a spíš pronásledování, dokud se z náboženství nestala ideologie. Teprve pak to dostalo grády a vyteklo plno nekřesťanské ale i křesťanské krve. (Ne snad, že by zeloti neprolévali tu židovskou, ale v absolutních číslech jí bylo řádově o pět nul méně.)

Chudák islám to měl ještě složitější, protože vznikal jak ze židovského tak i křesťanského a možná i zoroastrovského vlivu. A v prvních dekádách byl vlastně jen kmenovou záležitostí, poté stylem, který začaly prosazovat skupiny „legionářů“ – nájemných armád v prostoru Arabského poloostrova. A patrně by takovým také ještě nějaký čas zůstal, nebýt Božího úradku a krys. Když se „justiniánskému“ moru podařilo zdecimovat nejen západořímskou civilizaci a její obyvatelstvo, ale pronikl ve svých dalších vlnách i do Íránšáru a natropil tam totéž, dochází nositelům islámu (doposud jen námezdně posluhujícím té či oné  z bývalých velmocí), že je tu najednou volná cesta za územím, majetky, otroky a integrací. Rychle se zapomíná, co je pravým ideálem islámu. Korán má více vrstev a bez komentářů ho nelze vykládat jednoznačně. NU a komentáře už mohou stranit tu jednomu tu druhému ideálu pravého islámu. Vždyť je tak inspirativní převzít manýry i přepych po poražených říších. A tak se i islám se stává ideologií, kvůli niž teče spousta nemuslimské, ale i muslimské krve. Zhruba sto let po Muhammadově skonu je Alláh sice formálně vzýván od Amudarji přes severní Afriku až do Španělska, zůstává ale otázkou, je-li to ještě pořád ten Bůh Abrahamův.. A také –  stejně jako křesťanství i jidiškajt – přináší mnoho dobrého, ale taky neblahého. Totiž ideologii. Která, ač se na Abrahama odvolává, dávno už  vpravdě abrahámovská není.

Abrahamovým „náboženstvím“ byl sice skutečně osvícený monoteismus, jenže jeho služba Jedinému se zrcadli ve službě jednotlivci. A lidskosti. S tím, že tu jsou pochopitelně i jiní. Jinak věrní. Ale témuž.  A jsou to také lidé. A pokud se nechovají nelidsky, je jejich plným právem, jít okolo tamaryšku a poznat Jediného u krajíce chleba, skrze ošetřené rány a výpomoc nejnuznějším.

Střípky tohoto „abrahámovského“ náboženství jsou velmi dobře patrné a přítomné v kořenech obou dalších. To ony tvoří tu Boží jiskru v křesťanství i v islámu. A kdo je naplňuje, respektuje a uznává, ten neublíží a Vesmír  je asi spokojen. Zatímco každý, kdo toho Abrahama u tamaryšku zahodí a přivlastní si jen to „abrahamovství“, je zatraceně nebezpečný svému okolí i Vesmíru. Bez ohledu na to, je-li to křesťan, muslim nebo žid.

A tak pozor na abrahámovská co vlastně. Bacha na ideologie (i v moderní Izraeli a mezi osadníky) a žádné obavy před náboženstvími. Skutečně abrahámovskými. Lakmusový papírek je jednoduchý. Náboženství nevnucuje, ideologie ano. Náboženství si neosobuje, ideologie ano. Náboženství učí – nezabiješ, ideologie zabíjí. Nejen tělo ale i ducha.

8 Komentářů

  1. dada
    3.4.2016 – 24 Adar B 5776 v 20:06 — Odpovědět

    Ježíšova slova ve sporu o "abrahamovství" jsou docela drsná. Neřeší se tam ideologie, ale náboženské klapky na očích. Náboženská slepota versus poznání Boha.
    A Ježíš docela ostře hrdé potomky Abrahamovy přesvědčené o své náboženské pravověrnosti označí za syny ďábla (ach, to synovství, smile). Protože dobře vnímá otrockou tupost, která je ovládla. Odhodlání veliké, poznání žalostné.
    Ideologové zneužívající náboženství jsou jedna věc, náboženští pomatenci, sugestivní falešní proroci, zotročovatelé a ubíječi ducha – to je věc druhá. Ti se můžou snažit v tom nejlepším nábožném přesvědčení.
    "Cestu domů" může udávat i kdejaký náboženský pazgřivec, a nic o její kvalitě nevypovídá ani množství následovníků, které se mu na ni podaří zatáhnout (totalitářskými způsoby lze dokázat "divy"). Buď poznání má, a nebo nemá.
    Buď ví, o Kom mluví, nebo o něm třepe hovadiny a představuje ho v pokřivené perspektivě. A je vcelku jedno, jestli se mu podaří založit celé "světové náboženství". Chce to otevřeného ducha a zkoumat. A falešné proroky poslat… do patřičných mezí, smile.

    3
    0
  2. achab
    4.4.2016 – 25 Adar B 5776 v 12:50 — Odpovědět

    be*H – To Galilejský určitě udělal asi proto, že každého "hrdého potomka či nositele" čehokoli, je potřeba poslat políbit mezuzu. Jak vidíme i na jeho "Odstup ďáble" adresovaném Petrovi …

    1
    0
  3. danny
    4.4.2016 – 25 Adar B 5776 v 15:24 — Odpovědět

    ,,Odstúp Diabol"je trošku viacznačné,lebo to znie:,,Odstúp(chod) ZA MNA diabol(satan)."Marek 8,33(Marek 1,17:,,Podte ZA MNOU…).

    3
    0
    • dada
      4.4.2016 – 25 Adar B 5776 v 19:42 — Odpovědět

      To je dost dobrý postřeh, Danny, to opravdu zní jinak než: odstup ode mě! Je to povzbudivější, spíš něco jako: chlape, zařaď se, kam patříš :-),
      díky!

      1
      0
    • dada
      5.4.2016 – 26 Adar B 5776 v 07:31 — Odpovědět

      jinak prý tehdy měli učedníci ve zvyku chodit několik kroků za svým učitelem, takže tam ten "odstup" nakonec taky byl, smile… a je to docela chytré, trochu s odstupem sleduj a uvažuj, co (a proč) mistr dělá, nelep se mu na paty a nenapodobuj ho jako opice :-)

      2
      0
  4. danny
    5.4.2016 – 26 Adar B 5776 v 09:47 — Odpovědět

    Dado,všetko je o perlách.smile
    Najmä preto,že ešte neboli mínové polia.smile(chodenie za).
    Presne o to ide.Vyhovárat ,,Majstrovi" cestu?A to dopadol relatívne dobre.Aluzia na ,,drahšiu platbu"židov-štyridsat rokov v púšti.smile

    1
    0
  5. Jiří Zajíc
    18.4.2016 – 10 Nisan 5776 v 02:52 — Odpovědět

    Výborný článek :-)
    Prozařuje jím skutečná židovská moudrost.

    0
    0
  6. josh
    6.5.2016 – 28 Nisan 5776 v 20:54 — Odpovědět

    pozdravujem
    dnes som sa pri diskusii so svedkami jehovovymi stretol s" evanjeliovym svedectvom" a "poucenim" o tom, ze Jehova zidov uz davno ako svoj narod zavrhol a uz davno nebojuje za nich vojny, ktore kedysi viedol a vyhravali, a teraz iba prehravaju. Zakony v tanachu uz neplatia, lebo zakon bol iba vychovatelom po Krista a dalej uz neplati…atd…

    ..napr. aj noachidske prikazania, ci uz v skutkoch apostolov 15 alebo tie sucasne, vraj tiez neplatia, to by si kazdy kto nevyznava doslovne boha jehovu a nechodi svedcit, mohol narokovat na kralovstvo bozie a "aka je to uz potom len spravodlivost", hm.. alebo monoteizmus kde sa vyslovne neoslovuje boh jehova nie je pravy monoteizmus, hm

    ..neviem ci je v tom len ideologia alebo aj antisemitizmus ci nabozensky snobizmus, ale trochu to boli a aj slzu vytlaci do oka…

    a Abraham? ako muz "viery" by tuto situaciu ustal? A co ako Otec mnohych?

    0
    0

Napsat komentář: josh Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

„Belgie nás nechrání,“ stěžují si židé

Další článek

Suvenýr ?