Židovsko-islámské fórum Židovského muzea v Berlíně pořádalo přednášku na téma “Judaismus a islám v diaspoře”. Ozan Keskinkılıç shrnul nejdůležitější body. Je aktivistou a studentem na Svobodné univerzitě v Berlíně. Zabývá se výzkumnou prací v oblasti migrace, kolonialismu, rasismu a antisemitismu v historickém kontextu.

Židovsko-islámským fórem v Akademii Židovského muzea v Berlíně byly položeny tyto otázky: Jak se stát židem? Jak se stát muslimem? Proč konvertují bílí Němci a jak se formuje jejich vztah k židovské nebo muslimské společnosti? Tobias Jona Simon, rabín Státního sdružení židovských obcí Dolního Saska a Esra Özyürek, profesorka tureckých studií na Evropském institutu London School of Economics společně diskutovali o konverzi k židovství a islámu v Německu. Teologie se setkala s duchem Critical Race Theory (Kritická rasová teorie) a to, co začalo u Abrahama, vyvrcholilo ve vzrušující diskusi o složitém vztahu mezi náboženstvím, konverzí a rasismem v Evropě.

Rabín Tobias Jona Simon začal svou přednášku tématem obřízky. Tímto rituálem zpečetil Abraham smlouvu s Bohem. Společně pak s Moábkou Rut, první konvertitkou v historii judaismu, položil Abraham základy konverze k židovské víře. Rabín Simon odhaduje, že v současné době se touto cestou v Německu ročně ubírá přibližně 60 až 100 lidí. Mezi nimi se nacházejí lidé, kteří nemají privilegium židovské matky. A to platí i pro ty, jejichž otcové jsou židé. Podle rabína Simona mohou oficiálně na židovskou víru přestoupit pouze “patrilineární židé”. Pro mnohé z nich je to nepochopitelné. Ptají se: „Proč bych měl konvertovat, když můj otec je žid a já jsem zažil diskriminaci v Sovětském svazu?“ Považují se za židy. Chcete-li ale být uznán židovskou komunitou v Německu jako žid a dát si potvrdit svůj status, potřebujete k tomu požadovaný přestup.

Jak se konvertuje k judaismu?

Zájemci by měli podstoupit následující kroky: Za prvé, se musí přihlásit u rabína komunity a přesvědčit ho o upřímnosti a opravdovosti svého rozhodnutí. Za druhé, jsou přijati za kandidáty k prostoupení na judaismus a účastní se náboženského vyučování. Tento proces může trvat v závislosti na požadavcích rabína několik měsíců až několik let. Za třetí, uchazeči žijí podle židovských zákonů, podílejí se na životě komunity a pravidelně navštěvují bohoslužby. Po skončení tohoto období se mohou přihlásit ke zkoušce před rabínským soudem. Za čtvrté, po úspěšně vykonané zkoušce se ponoří v mikve (rituální očistné koupele) a stávají se z nich židé. Chcete-li dokončit transformaci, můžete si vybrat hebrejské jméno. Ben Abraham (Abrahamův syn) se zdá být dobrou volbou, protože u něj to všechno začalo a dát si toto jméno patří už k tradičnímu zvyku konverze k židovství.

Jak se konvertuje k islámu?

Ve srovnání s náročným přestupem k židovství, v islámském náboženství najdete závaznou –      minutovou – intenzivní metaforu. Vše, co potřebujete, je dosvědčit islámské vyznání víry a recitovat ho v arabštině. Dosvědčujete, že existuje jen jeden Bůh a že Mohammed je jeho prorok. Tím se stáváte součástí velké ummy (společenství věřících). Podle odhadu profesorky Esry Özyürek, v Německu žije v současnosti více než 100.000 konvertitů. Vědkyně přistupuje k tématu z trochu jiného úhlu pohledu. Ve své knize „Being German, Becoming Muslim: Race, Religion and Conversion in the New Europe“ (2014) se zabývá konverzí bílých Němců k islámu. Podle ní mnozí objevili víru v bezprostřední blízkosti muslimů. Někteří si našli přátele mezi ruskými revolucionáři, jiní se zamilovali. Jiným zase islám pomohl odložit berličku cigarety a alkoholu. Ve svém výskumu profesorka konstatovala mezi “novými” muslimy výraznou fascinaci islámem, i přesto, že proto byli zesměšňováni – v jejich rodinném a osobním prostředí. Zvláště konvertitky nabyly první diskriminační zkušenosti s nošením šátku.

Özyürek si mezi konvertity všimla též silně odmítavých postojů vůči migrantům a rozeným můslimum. Mnozí milují Islám, ale je pro ně obtížné milovat migranty v Německu. Německou a muslimskou identitu vidí jako protiklad a některým konvertitům tak jejich „německá muslimská identita“ brání oddělit islám od etnického původu. Paradoxně přitom reprodukují rasistické myšlenky a představy cizosti, které jdou proti německé (poválečné) kultuře a snaží se odštěpit a “očišťovat” Islám od stigmatizovaných tradic a etnické příslušnosti.

Konverze a rasismus

V této separaci socioložka vidí eurocentrický přístup osvícenství a racionality, který při svém německém a evropském charakteru protestuje proti zdánlivě racionálnímu a primitivnímu “Orientu”.  Představy agresivní a necivilizované “islámské kultury” odsuzují bílé muslimy k výběru vlastního společenství. Ze ztrátou  ostatních nechtějí mít nic společného. Lidé, se kterými paní Özyürek mluvila, hájili německý osvícenský Islám, který by podle nich mohl předstihnout orientální Islám.  Podle Özyürek to zní asi takhle:“ Kdybychom jen mohli poslat všechny Turky zpět do Turecka, pak by mohl v Německu vyrůst čistý islám“, citovala Özyürek z rozhovoru s jedním konvertitou. Za tím stojí klasický dualismus mezi Němci a ne-Němci, odnímání příslušnosti a práv domnělým Turkům a Arabům podle jejich zevnějšku, jmen, připisované kultury a fiktivního původu vyhnanců z Orientu.

A jak je tomu s bílými německými konvertity v judaismu? Co se stane, když k překvapení ostatních příslušníci majoritní společnosti konvertují k menšině? Jaké konfliktní linie vznikají v místních židovských obcích? Rabín Simon připouští, že až dosud tato otázka pravděpodobně nebyla předložena. Mladý rabínský student Kolegia Abrahama Geigera v Postupimi však přesto na její zodpovězení naléhal: “Co když lidé chtějí konvertovat k judaismu, a my přesně víme, kdo jsou a odkud pocházejí?” Starosti mu dělá nacistická minulost a životopisy potenciálních konvertitů. Takže zatímco se poškozená strana ohlíží zpět a vzájemně se podpírá při kolektivních vzpomínkách na pronásledování, diskriminaci a zkušenosti šoa, bílí Němci přecházejí ze sociálních a biografických pozic pachatelů do pozice menšiny. „Skutečně se vyskytly případy, kdy bílí Němci z pocitu viny chtěli přestoupit k judaismu“, řekl rabín Simon.  „Ale to není dobrý důvod proč chtít být židem.“

islamiQ.de