Šoa je jedno z nejtemnějších období novodobé historie. Hlavně té židovské. A vlastně i evropské, ne-li celosvětové. Židé v době holocaustu utíkali na všechny strany. Málokteré státy ale uprchlíky přijímaly. Kdo měl štěstí, mohl rychle zmizet do Spojených států, do Anglie a odtud rychle do Jižní Ameriky. Někdo sebral odvahu, zabalil jen o nejnutnější a riskoval život na moři, aby se dostal do Palestiny. I ta ale brzo zavřela hranice. Po sedmdesáti letech se konečně začíná mluvit i o severských zemích. Tam také putovalo několik desítek židovských dětí. Vypráví o tom i letos uvedený dokument „Na sever“. Dalším místem je Šanghaj.

Bez-názvu-1-662x1024
Běžný den. Ghetto Hongkew, Šanghaj

Čínské město patřilo na přelomu 30. a 40. let mezi rychle se rozvíjející. Moderní. I to ale dobyla Japonská královská armáda. V té době už tam byla židovská komunita, která čítala několik desetitisíců židů ze střední Evropy. Jak se dostali právě do Šanghaje? Díky vídeňskému konzulovi. Jmenoval se Ho- Feng Šan. Dnes se mu přezdívá „čínský Schindler“. Ten rozdal povolení opustit Rakousko mnoha Židům. Stačilo jen jedno razítko. Čína, jako jediná země na světě, nepotřebovala od Židů vízum. Dva roky v největší asijské zemi probíhali v klidu. Po vpádu japonských vojsk se ale situace zhoršila. Židé byli přestěhováni do ghetta. Byly tady tristní podmínky k životu. Ale žádné plynové komory ani koncentrační tábory. Více než dvaceti tisícům Židů se podařilo válku přežít. Tedy skoro všem. I když po válce mnoho z nich odjelo, na ponurou dobu zůstává hned několik vzpomínek. Stojí tady třeba muzeum, které se věnuje právě záchraně Židů a stejně tak i synagoga.

Společná kuchyň a prádelna na dvoře jednoho z domů v šanghajském ghettu
Společná kuchyň a prádelna na dvoře jednoho z domů v šanghajském ghettu

V roce 1946 sem zavítal taky americký fotograf Arthur Roshestein. Nafotil několik snímků zachycujících život v židovském ghettu daleko od válkou sužované Evropy. Díky nim lze doložit málo známou kapitolu v období šoa. Nejen fotografie, ale i dobové dokumenty a  videa s vyprávěním pamětníků lze vidět  Galerii Roberta Guttmanna. Výstava pořádá Židovské muzeum v Praze. Začala v květnu a potrvá až do 11. září.

Trosečníky v Šanghaji, Galerie Roberta Guttmanna, Praha

12. 5. – 11. 9. 2016

jewishmuseum.cz

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Civilní rozvod je pro Izraelce stále nedostupný

Další článek

Islamofobie po česku