Jedno z hlavních náměstí v Tel Avivu nese jméno prvního Českoslovanského prezidenta. Další náměstí je po něm pojmenováno v Haifě. Proč je dodnes Masaryk pro židovský lid tolik významnou osobností? Osvětluje to výstava, která putuje po České republice a nově se přesunula do Lán.

 

Masarykův vztah k Židům

Masaryk pocházel z chudých poměrů. Dostalo se mu sice pečlivého vzdělání, ale společnost, ve které dětství a mládí trávil, byla spíše uzavřena, možná konzervativní, a hlavně ráda slyšela na nejrůznější senzace, které z většiny nebyly podložené pravdivou informací. Například to, že Židé potřebují lidskou krev k oslavám svátku Pesach. Velký obrat prý zažil na školním výletě. Jeho spolužák se modlil, zatímco katolické děti horlivě hráli na honěnou. Dalším velký mezníkem je bezpochyby aféra s Leopoldem Hilsnerem. Mladý Žid, který byl obviněn z rituální vraždy Anežky Hrůzové. Událost se stala okolo Velikonoc. V podobném období se slaví taky svátek Pesach. Jelikož kolem řezné rány mrtvé bylo málo krve, padlo obvinění na mladého muže. Masaryk se snažil k celému procesu přistupovat racionálně. Už jako univerzitní profesor tvrdě bránil Hilsnera a snažil se předkládat co nejvíce důkazů, které by vedly k zproštění viny. Postavilo se proti němu mnoho lidí, mezi ně pak patřila i část univerzitní obce. Snahy byly marné a Leopold Hilsner byl odsouzen k trestu smrti. Později k doživotnímu vězení, ze kterého byl na svobodu propuštěn po dlouhých 18 letech. Stále vzrůstající antisemitismus byl jedním z velkých témat, kterým se snažil Masaryk, později už coby prezident, intenzivně čelit.

 

Masaryk v Palestině

Svoji první cestu do Palestiny absolvoval po devíti letech ve funkci. Na jaře roku 1927. Přijel v utajení pod falešným jménem. Z historického hlediska se jednalo o první návštěvu hlavy státu v židovských osadách na území tehdejší Palestiny. Nadšení obyvatel, setkání s významnými představiteli i místa, na která prezident zavítal. To všechno zachycuje zmiňovaná fotografická výstava Masaryk a Svatá země. Jeho role a role tehdejšího Československa byla jednou z klíčových pro vznik samostatného státu Izrael. Část výstavy se věnuje i jeho synu Janu Masarykovi. Ve své funkci ministra zahraničí velmi aktivně navazoval na odkaz svého otce. A to nejen během válečných let, ale i v době po. Právě on pomáhal přeživším šoa k útěkům do zahraničí před poválečnými pogromy. Právě jeho práce se stala základem pro dnes tolik blízký vztah Izraele a České republiky. I toto přibližují fotografie a doprovodné texty na patnácti panelech. Výstavu připravilo Velvyslanectví státu Izrael.

Výstava Masaryk a svatá země je v Muzeu T.G. Masaryka v Lánech k vidění do 7. dubna 2018

28616624_1865926143420148_2875417060090891098_o

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Než napíšeš zmrd

Další článek

22. ročník festivalu Další břehy se věnuje židovské kultuře