S odcházejícím rokem odešel taky jeden z nejznámějších izraelských romanopisců a politických aktivistů. Nejvíce překládaný spisovatel v dějinách Izraele. Byl spjatý nejen s Izraelem a Palestinou, ale taky s Českou republikou. V češtině vyšlo několik jeho knih a před lety získal cenu Franze Kafky.

 „Když už ti nezbývají žádné slzy pro pláč, tak neplač. Směj se.“

(Z knihy Příběh o lásce a tmě) na JEWISHOP

 

Tradiční pacifista nebo mírový aktivista?

Narodil se v Jeruzalémě rodičům z východu. Oba utekli do Svaté země před zvůlí nacistů. Oba byli velmi vzdělaní a ovládali několik jazyků. Ty však svého syna nikdy neučili. Evropa pro ně byla milovaným kontinentem. Oni pro ni ale nenáviděným nepřítelem. Proč by měl jejich synek znát více řečí? Aby i jeho zlákal starý kontinent a on zakusil všechna příkoří? Ovšem ani péče starostlivých rodičů malému chlapci štěstí nepřinese. Když jeho matka spáchá sebevraždu, sotva se dostává do puberty. Opouští otce i Jeruzalém a odstěhuje se k náhradní rodině do kibucu. Tady vyrůstá, pracuje, chodí do školy. Nastoupil do armády. Bojoval na Sinaji i Golanských výšinách. Vystudoval literaturu na Hebrejské univerzitě a potom už začal psát. Každý rok nějaká kniha či svazek. Psal o svém dětství, o svém dospívání i o svých traumatech. Stále intenzivněji vnímal izraelsko – palestinský konflikt. Nebyl jednostranný. Problém označoval jako tragédii dvou národů. Jako dva nešťastné státy, kdy jeden naléhá na druhý, ale ani jednomu z nich to nepřináší nic dobrého. Amoz Oz byl velkým zastáncem mírového procesu. Sám byl voják, který bránil svou zemi hned ve dvou válkách. A jak sám tvrdil: „Největší zlo není válka, ale agrese. A té se musí občas čelit silou.“ Sám sebe pak označoval za mírového aktivistu, ne tradičního pacifistu.

„Zločin je přece trestem.“

(Z knihy Fima)

(wikimedia.org)
(wikimedia.org)

V posledních letech se Amoz Oz velmi kriticky stavěl k agresivní politice premiéra Benjamina Netanjahua. Své postoje často zmiňoval při diskuzích a besedách v zahraničí. I přesto se ale dočkával neustálých odsudků ze stran aktivistů, kteří vlastně věřili tomu podobnému. Stejná pravda, ale nevhodný řečník, dalo by se říct. Další hlasy volaly, že s jeho názory lze souhlasit, s jeho osobou už ale ne. Úspěšný spisovatel, o kterém se mluvilo jako o možném budoucím držiteli Nobelovy ceny, nebyl podle některých tím nejvhodnějším, který by měl co vůbec mluvit o palestinském lidu, který žije pod izraelským útlakem. Rozpolcenost států kolem sebe ho provázela po celý život. Amoz Oz podlehl rakovině 28. prosince 2018.

Jeho knihy byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků, a to včetně arabštiny. Ta první v češtině – Černá skříňka – vyšla na začátku 90. let. Následovala spousta dalších. Poslední kniha – Mezi svými – bude v prodeji od února (2. vydání).

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Kulturní ohlédnutí za rokem 2018

Další článek

Slavíte Tu bi – švat? Inspirace i do chladného počasí