Zdroj: Shekel

Bitevníky, tanky, vrtulníky, zbraně a další techniku či výzbroj potřebuje česká armáda, aby si mohla hrát v lesích na vojáky. Je to ovšem drahá hra, která od roku 2001 stála českou pokladnu 75 miliard korun…

Proč říkám hraní na vojáky? Protože je podle mého názoru naprosto směšná představa, že bychom se, byť po zuby ozbrojení, mohli v současné době komukoliv z potenciálních vetřelců ubránit. A to zcela odmýšlím fakt, že klasická válka v rámci Evropy, do které by vstupovala pozemní vojska s tanky a nad jejichž hlavami by je podporovaly bitevníky L-159 společně s modernizovanými vrtulníky Mi-171, je v dnešní době naprosto nemyslitelná a vysoce nepravděpodobná.

Jedná se tedy v prvé řadě opět pouze o dobrý byznys pro dodavatele v rámci zbrojního průmyslu, dále o zbytečně vynaložené horentní sumy z děravého státního rozpočtu, navíc v nepřehledných výběrových řízeních či bez této nezbytné procedury, a v neposlední řadě o přetrvávající zkostnatělé fungování systému v rámci celého resortu ministerstva obrany, který se brání zuby nehty nezbytné reformě, stejně tak, jako nutnému zeštíhlení a celkové restrukturalizaci.

Navíc to ve mně evokuje ještě jednu událost, kterou byl začátek druhé světové války. Naše armáda, v té době jedna z nejmodernějších a velmi dobře ozbrojených, vyklidila pozice a naši zemi nebránila. Veškerou techniku a systémy obrany našich státních hranic byly bez boje předány německému nepříteli a nikdy nebyly použity na obranu naší vlasti. Mohli jsme se tehdy hrdě bránit do posledního muže a doufat, že nám ustrašené velmoci nakonec přeci jenom přijdou na pomoc. Navíc je velmi pravděpodobné, že by válka skončila ještě dříve, než by prakticky začala. Je velmi reálným předpokladem, že by v takovém případě, kdyby fašistické Německo okamžitě narazilo na náš tuhý odpor, válka rozhodně netrvala tak dlouho. Mohli jsme tehdy padnout v tvrdém boji a získat si tak nekonečný respekt celé Evropy. Ale nestalo se tak. Armáda uposlechla rozkaz a složila zbraně. Proč by to dnes mělo být jiné?

V současné době si chce armáda dál hrát na vojáky, ale podle mého názoru by to nemělo stát tolik peněz ze státního rozpočtu, zvlášť v době, kdy je peněz výrazný nedostatek. V době, kdy se nezbrojí proto, abychom se mohli bránit případnému nepříteli. V době, kdy zbrojení pro naši malou zemi uprostřed Evropy nemá žádný praktický význam, jsou přemrštěné státní investice do armády nesmyslné. Jasné je, že pro dodavatele české armády se jedná o výnosný byznys a připouštím, že je voják z povolání poměrně lukrativním zaměstnáním. Nicméně jsem přesvědčený o tom, že by se mohli tito zaměstnanci uplatnit v jiných odvětvích národního hospodářství, která trpí nedostatkem pracovní síly a která mají alespoň nějakou přidanou hodnotu pro společnost.

Autor: Jaroslav Kysilko

Přečtěte si také od autora: Velikonoce jsou naplněním Božího slova

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Byli jsme pupkem světa. Máme se radovat?

Další článek

Té státní buzerace snad je už dost!