Datové schránky. Bylo o nich napsáno mnoho. Byly kritizovány i chváleny. Moje osobní zkušenost? Kdyby se mi to nestalo, tak bych tomu nevěřil.

Upozorňuji dopředu, že sice nejsem IT profesionál, ale považuji se za velmi zdatného počítačového uživatele. Formátování disku, přeinstalování operačního systému, ani výměna hardwaru pro mě nejsou žádným problémem. Jako všichni majitelé nějakých firem jsem byl i já nucen aktivovat svou datovou schránku.

Stalo se tak na podzim. Změnil jsem si okamžitě své přístupové heslo, nastavil si přeposílání případných zpráv na svůj mail a byl jsem sám se sebou spokojen. Nemusím snad říkat, že do dnešního dne mi nepřišla sice žádná zpráva, ale stát si něco proinvestoval, někdo se napapal, ale to by bylo o něčem jiném.

Na datovou schránku jsem si vzpomněl právě o víkendu, když jsem za firmu vyplňoval přiznání k dani z přidané hodnoty. „Proč chodit na poštu a platit za doporučenou zásilku?“, říkám si. „Mám přeci datovou schránku a pošlu to berňáku elektronicky!“, velím sám sobě.

Na stránkách Ministerstva financí vyplňuji příslušný formulář, pro jistotu si ho vytisknu a zároveň v různých formátech ukládám na disk svého počítače. Jsem rozhodnut na finanční úřad poslat radši více verzí.

A nyní přichází ten velký okamžik. Vytahuji příslušné papíry a chystám se přihlásit do systému k datové schránce. „Přihlášení je neúspěšné“, opakuje se mi po každém mém pokusu. Zkouším různé varianty hesla, které u mě přicházejí v úvahu, nic nepomáhá. Hláška se opakuje s neúprosnou pravidelností. Asi po hodině pokusů to vzdávám a dívám se na informace, co dělat v takovémto případě. K mému zděšení zjišťuji, že musím navštívit kontaktní místo Czech Point. Po telefonu nelze vyřídit nic.

Skřípu zuby, v duchu se mi honí nepublikovatelné myšlenky, nicméně sedám do auta a jedu na poštu, kde by to měli vyřídit. Je sobota a naše pošta naštěstí funguje. Problém je, že v sobotu tam všichni chodí pro doporučené zásilky, tak je přede mnou fronta tak na čtvrt hodiny. Konečně přicházím na řadu. Nemusím snad dodávat, že než je následně můj problém vyřešen, fronta se prodlouží na dobrou půlhodinku.

Příjemné paní u přepážky přednáším svůj problém. „To když jste se tři měsíce nepřihlásil, tak se vám přístupové údaje resetují“, je její okamžitá reakce a pokračuje: „Nejste první“. A mně se dělají mžitky před očima.

Proboha PROČ??? V datové schránce jsem si nastavil přeposílání na mail, který si čtu pravidelně a tak mi nemůže nic uniknout. Přesto jsem státem nucen se tam nejpozději jednou za tři měsíce přihlásit. Paní u přepážky na poště mě upozorní, že poprvé mi nové přihlašovací údaje pošlou zdarma, příště už by to bylo za poplatek.

Paní nenadávám, ta za nic nemůže, ale v duchu si zase řvu, PROBOHA PROČ? Proč je ten systém takto buzeračně nastaven? Přijdu domů, přihlásím se, odešlu daňové přiznání a je to. Je to? Není! Mohlo by se stát, že za další čtvrtletí se rozhodnu přiznání podat a odeslat o pár dnů později. Pak bych se do datové schránky zase nedostal. Tak si musím dát do kalendáře poznámku na začátek července: „Přihlásit se do datové schránky.“ Prostě se tam jen přihlásit a zase odhlásit, aby neuběhl tříměsíční limit. Je toto vůbec možné?

Autor: Tomáš Flaška

Přečtěte si také od autora: Budou se problémy s financováním Sazka Arény opakovat na státní úrovni?