Bývalý německý bojovník Islámského státu promluvil. V hromadných sdělovacích prostředcích se šestadvacetiletý Ebrahim B., který v současnosti ve vazbě čeká na soud, nevyjadřuje o Islámském státu příliš lichotivě. A apeluje na rodiny, aby věnovaly více pozornosti svým členům. V rozhovorech, které terapeutický masér poskytl televizním stanicím a novinám Süddeutsche Zeitung, vzpomíná na své

Abychom si vážení čtenáři ujasnili hned na začátku, nechci být subjektivním kritikem knihy Základy tauhídu[1]. V úvodu knihy nás její autor ujišťuje, že „tauhíd[2]“ je vyjádřen větou: „není boha kromě Alláha“. Co ale čteme v TÓŘE?: VAJ´OMER JJ ´EL MOŠE ´EHJE ´AŠER ´EHJE[3].  Moše byl první, kdo uslyšel Hlas, Pravdu, díky níž

Aktivista Chrámové hory, rabi Yehuda Glick, se minulý týden v tureckém Istanbulu setkal s muslimskými náboženskými představiteli a jako čestný host se zúčastnil oslav postního měsíce ramadánu. Glick byl pozván k návštěvě tureckých mešit a k účasti na veřejném odsouzení teroru a násilí ve jménu islámu. Rabi Yehudah Glick, Izraelec amerického původu, se zasazuje

Pařížská radnice ve středu odhlasovala rozhodnutí podat žalobu proti americké bulvární televizní stanici Fox News za to, že její reportéři ve zprávách opakovaně prohlašovali, že v Paříži se nacházejí „no-go“ zóny, kde nemuslimové nejsou vítáni a kde vládne islámský zákon šaría. V několika měsících, které uplynuly od útoku na redakci satirického periodika

Každý z nás je krásná a jedinečná bytost. A jak říká moje psychovíla, nikdo nejsme zcela ready po psychické stránce, což bych doplnil tím, že si neseme ze svého života traumata z dětství, vztahů pracovních či přátelských nebo milostných mnoho zlosti, které když do nás vejdou, jinými formami z nás pak zase odejdou.

V sobotních Lidovkách vyšel bombastický článek s tímto nadpisem. Člověk by čekal, že se v něm o tom pánovi a důvodech jeho nenávisti k islámu něco kloudného dozví. Opak je pravdou, snad že na získávání a zpracování relevantních informací autorce Kateřině Eliášové nezbyl čas nebo energie, snad že ji takové

Nový leader britských židů, Jonathan Arkush, má podle vlastních slov dialog s muslimy na jednom z prvních míst seznamu úkolů. „Možná budete překvapeni, že to říkám,“  prohlásil během své návštěvy Izraele Arkush, který je od května židovským zástupcem v čele Board of Deputies, na své návštěvě v Izraeli: „chci se setkat s muslimy a ukázat

Před nějakou dobou se v diskusi pod zajímavým zdejším článkem Meze integrace objevila pozornosti hodná otázka: jak dlouho trvá, než – a zda vůbec! – imigranti přijmou za svou majoritní kulturu, potažmo se vzdají odkazů té své původní. Toto téma je teď sice módní, ale nikoliv nové. Už v 70. letech zkoumal

Vy podělaný svině muslimský, který jste nám sem přišli zatáhnout Konvičkovic fóbii – tak pokud Vám tohle někdo poví, rozmlaťte mu držku – jsme rádi (budu mluvit za sebe, já rozhodně), že jste tu s námi. Nevím, jací jste, jaký je každý z Vás, ale Bůh Vám dal šanci se narodit, ukažte

“Měsíc Ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří měsíc, nechť se postí! Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to

Publikace karikatur proroka Mohameda v dánském deníku v roce 2006 vedla k zabití desítek (ne-li většího množství) východních křesťanů a k bombovým útokům na kostely. Něco podobného se opakovalo i v tomto roce. Upřímně řečeno, sám bych neunesl pomyšlení, že nakreslím karikaturu, kterou nějaký chudák i s rodinou třeba ve vzdálené

Počet moslimov v Berlíne sa v posledných dvadsiatich rokoch zdvojnásobil, zatiaľ čo počet obyvateľov hlásiacich sa k tej či onej cirkvi stagnoval alebo dokonca výrazne poklesol. Pri tomto vývoji a pespektíve,  islam by sa mohol stať v hlavnom meste Nemecka za dvadsať rokov najväčšou náboženskou komunitou. Berlin sa vyznačuje veľkou kultúrnou a náboženskou

V krátkém zamyšlení se pokusím nastínit několik možných odpovědí. 1) PRVNÍ PROČ Strach z budoucího nedostatku zdrojů. Znechucení, až nenávist k imigraci muslimů a obecně z islámu nepramení jen z nějaké iracionální nenávisti k muslimům a jejich náboženství, ale myslím, že tu spíše vnímám odůvodněné a pevné rozhodnutí některých lidí,

Vo Washingtone boli vo verejnej doprave zakázané  politické  plagáty. Týmto zákazom chce dopravná spoločnosť zabrániť šíreniu Mohamedových karikatúr anti-islamským politickým hnutím ” Americká iniciatíva na obranu slobody “. Autobusy a metrá  boli vo Washingtone lobistickými  skupinami využívané na vyvesovanie politických volebných programov s cieľom  šírenia svojej politickej reklamy. Či už kvôli klimatickej 

Můžeme je odmítat. Ale přiznejme si pro všecko na světě obyčejnou češtinou a „lidštinou“, že je tu nechceme ze sobectví, z hrůzy vyvolané nafouknutým islamobijectvím  hlásaným aktivisty IVČRN a z xenofobie. (Tedy strachu z málo známého, cizího jiného). Všechny ostatní kecy o hodnotách naší společnosti a civilizace jsou nesmysl. Budiž, připusťme, že jakmile

Vážení čtenáři, měl jsem rozepsán další seriál pro rubriku Náboženství. Omlouvám se všem, že dnes jej nedodám. Nedá mi to, abych nezareagoval na události ze dne 29. května tohoto roku v Olomouci, v mém současném bydlišti. Přátelé, možná nevnímáte tuto skutečnost jako já, prosím, jen uvažme, co se tedy stalo. Sdružení Islám

Židé do indické Kalkaty přišli v 18. století za obchodem z oblasti dnešního Iráku a Sýrie. Židovsko-arabskou identitu vyměnili za židovsko-britskou, stali se významnými vývozci opia a součástí obchodní smetánky koloniálního velkoměsta. V době svého největšího rozkvětu měla židovská komunita v Kalkatě na šest tisíc osob. Dnes jich zbývají necelé dvě desítky. O synagogy