S němým úžasem jsem zíral na primátora Prahy, jak oznamuje, že most v Tróji, budovaný v rámci komplexu tunelu Blanka, bude stát místo plánovaných 400 milionů celou jednu miliardu a k tomu ještě 200 milionů na vrch.

A oznamoval to s kamennou tváří, jako že je to samozřejmé. Takže několik faktů. Ten most se již staví. Z vody rostou pilíře a staveniště je jedno velké mraveniště. Jinými slovy již muselo být vydáno stavební povolení, které prošlo celým schvalovacím procesem, před tím určitě musela být vydána dobrozdání všech možných institucí, ale hlavně na úplném počátku musel být projekt.

Hledal jsem na internetu, co je důvodem oné dramatické změny v nákladech. Pan primátor pronesl do televize slova o architektonickém řešení. Od lékaře se samozřejmě nedá čekat, že bude technickým stránkám rozumět. Na stránkách magistrátu nenajdete nic, stránky tunelu Blanka také nic neobsahují a dodavatel celé stavby – Metrostav – na svých stránkách samozřejmě také nic nemá. Asi se asi nic jiného čekat nedalo.

Lze zachytit pouze pomocí vyhledávačů nějaké střípky na diskusních fórech. Jedna verze hovoří o rozšíření počtu pruhů. Ale proboha, vždyť kdybych ty mosty postavil tři, tak to stojí totéž, co toto avizované zvýšení nákladů. Druhá, častěji zmiňovaná verze, hovoří o změně technologie. Nebude použit železobeton, ale ocel. A proč? Ptám se já.

Pokud by železobetonová konstrukce plánovanou zátěž nevydržela, tak jak to mohl projektant navrhnout a stavební úřad schválit? Ukázala-li se fatální chyba projektu, tak by veškeré stavby, které do tohoto okamžiku onen projektant navrhl, měl asi důkladně prozkoumat statik. Onomu projektantovi by se měla odebrat licence a někdo odpovědný by měl také nést nějakou hmotnou odpovědnost.

Nic takového samozřejmě nenastane a asi to tak ani není. Vypadá, to, že zvýšení nákladů bylo plánováno od samého počátku. Jenom se teď hledá zdůvodnění, ale poněkud nešikovně. To je přeci již dlouholetá standardní praxe našeho stavebnictví. Někdo vysoutěží zakázku za nesmyslně nízkou cenu a je již dopředu domluven s odpovědnými, že se bude muset přihodit. Asi ne jen na tu zakázku, ale pravděpodobně i těm odpovědným. Pokud by se náhodou někdo cukal, tak se přitlačí nůž na krk a dodavatel prohlásí, že to za tu cenu prostě nedostaví. Co pak může chudák investor s rozestavěnou stavbou dělat?

Tady je spíše obludný ten rozměr této zakázky. Obvykle se takto navyšuje v řádu jednotek, maximálně desítek procent. Tady jde ale o zvednutí zakázky na trojnásobek! To se jen zase ukazuje ta nešikovnost. Navýšení o 800 milionů je v rámci nákladů na tunel Blanka samozřejmě jen pár procent. Jenže tady někdo asi z lenosti to navýšení nerozprostřel na všechny možné stavby a podstavby, ale dal to prostě na jednu podzakázku – most v Tróji. A nechtěně tak na problém upozornil.

Nemám podezření na primátora Svobodu, že by v tom byl jakýmkoliv způsobem namočen. Ten to prostě zdědil. Na všech těchto věcech, a to mluvím o celostátní působnosti, je nejhorší to, že kvůli tomu, aby se někdo napapal pár milionů, vzniknou škody stonásobné. Mostecká uhelná budiž zářným příkladem.

Autor: Tomáš Flaška

Přečtěte si také od autora: IZIP nedorostl českého člověka