Téměř dva tisíce let přežilo v jordánské jeskyni písemné svědectví prvních let křesťanství.

Ryté nápisy na kovových deskách, nalezených před zhruba pěti lety, by mohly vyvolat změnu v chápání legendy o ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista, respektive o vzniku křesťanství, napsal server BBC. O získání vzácných artefaktů usiluje Jordánsko, na jehož území byly nalezeny. Nyní jsou ale desky v majetku izraelského beduína.

Soubor zhruba sedmi desítek “knih”, z nichž každá obsahuje pět až 15 olověných desek spojených olověnými kruhy, objevil v odlehlém pouštním údolí na severu Jordánska jistý beduín někdy mezi lety 2005 a 2007. Náhlé záplavy odhalily dva výklenky uvnitř jeskyně, z nichž jedna nesla znamení menory, čili sedmiramenného svícnu, někdejšího židovského náboženského symbolu.

Jordánská vláda tvrdí, že jiný beduín tento mimořádně vzácný doklad raného křesťanství převezl doIzraele. Knihy jsou nyní v držení jistého izraelského beduína, který ale popírá, že by je propašoval z Jordánska. Podle něho jsou vlastnictvím jeho rodiny už sto let.

Podle ředitele jordánského památkového úřadu Ziáda Saada mohou být knihy dílem Ježíšových následovníků, kteří je vytvořili v desetiletích následujících po Kristově ukřižování.

“Jejich hodnota může být srovnatelná se svitky od Mrtvého moře, možná je ještě větší,” zdůrazňuje Saad.

“Rukopisy” byly zřejmě nejprve vryty do olova a potom svázány olověnými kruhy. Jejich listy, které mají většinou velikost kreditních karet, obsahují text ve staré hebrejštině.

Ať už jsou vzácné artefakty původu židovského nebo křesťanského, jejich význam je ohromný, napsal server BBC.

Britský odborník na starověkou náboženskou archeologii David Elkington prohlašuje, že nejvýmluvnějším dokladem raně křesťanského původu jsou obrázky, které zdobí desky knih a některé ze stránek.

Ježíš je v knihách zobrazen v sousedství znaků znázorňujících přítomnost Boha. “Je to výraz příchodu mesiáše,” říká Elkington.

Možná nejpádnějším důkazem křesťanského původu knih je obrázková mapa Jeruzaléma, prohlašuje emeritní profesor studií Starého zákona Philip Davies. “Byl jsem prostě ohromen. V popředí je kříž a za ním něco, co musí být (Ježíšova) hrobka, malá stavba s otvorem, a za ní hradby města. Hradby jsou zobrazeny i na dalších listech a téměř jistě souvisejí s Jeruzalémem,” zdůraznil. Nejvýraznějším vodítkem podle něj zůstává kříž ve tvaru T – právě takové kříže používali Římané k ukřižování odsouzených.

I odbornice na dějiny Nového zákona Margaret Barkerová poukazuje na lokalitu, v níž byly artefakty objeveny, jako na důkaz původu spíše křesťanského než židovského. “Víme, že při dvou příležitostech se vydávaly skupiny lidí před potížemi v Jeruzalémě na východ, překročily u Jericha Jordán a pak pokračovaly na východ v blízkosti míst, kde byly údajně knihy nalezeny,” řekla.

Na křesťany ukazuje také forma záznamů, neboť jde o knihy, nikoliv svitky. Křesťané jsou spojováni s psaním na podklad spíš ve formě knihy nežli svitku; knihy pak vzhledem k utajování své víry v raném období pečetili.

Není samozřejmě jisté, že všechny artefakty v souboru jsou ze stejného období. Nicméně testy matriálu naznačují, že desky rozhodně nebyly vyrobeny v nedávné době.

Artefaktů z období raného křesťanství je velmi málo. Málo je také známo o křesťanském hnutí po Ježíšově ukřižování. Teprve po desítkách let se objevily dopisy apoštola Pavla. Osvětlují přitom pozadí šíření křesťanství z židovské oblasti směrem na západ. A nikdy dosud nebyly objeveny památky na rané hnutí křesťanů v tomto rozsahu, v jeho domovině a z tak brzkého období.

Londýn 30. března (ČTK)