Už několik dnů stanuje více než stovka Izraelců v centru Tel Avivu. Brání se proti vysokým činžím v tomto přístavním městě. A jejich hnutí se šíří, krize se totiž dotýká všech, napsala agentura DPA.

Se zkříženýma nohama sedí Lior Birgerová na matraci před stanem ve tvaru iglú, vedle sebe má položenou kytaru. Šestadvacetiletá žena se chopí megofonu a zakřičí: “Činže jsou příliš vysoké! Svobodný trh je příliš svobodný! Vláda…” konec věty přehluší klaksony autobusů projíždějících kolem. Ostatní demonstranti přesto tleskají. Kolemjdoucí se otáčejí a dívají se udiveně na stany ve městě.

Stovky Izraelců stanují už řadu dnů na zelených pásech Rotshildova bulváru v centru Tel Avivu na protest proti vysokému nájemnému. Druhé největší město v Izraeli s téměř 400.000 obyvatel je podle studie finanční poradenské firmy Mercer jedním z nejdražších měst světa – dražší než například Milán, Paříž nebo New York.

Birgerová je rozzuřená: “Platím za pokoj ve společném bytě 2400 šekelů čistého nájmu (zhruba 12.100 korun) a jako servírka si vydělám 4000 šekelů (asi 20.100 korun). Jako sociální pracovnice, což jsem vlastně vystudovala, bych si vůbec nemohla dovolit tu žít. Nájmy a platy nejsou vůbec úměrné.”

Tento problém se dotýká všech vrstev společnosti. Také lékařka Rotem Ajaluová (29) si postavila stan mezi demonstranty. Žije ještě u rodičů, protože nikde nenašla byt, který by dokázala platit. “Chceme mít přece jenom místo, které by bylo naším domovem,” říká. “Mělo by se konečně přestat s prodáváním pozemků a nemovitostí bohatým cizincům.”

Zahraniční investice ale hrají podle experta na bytovou výstavbu Chaima Harveye Fialkoffa roli jen v horním segmentu trhu. Zaměstnanec Hebrejské univerzity v Jeruzalémě vidí jiné příčiny: “V Izraeliroste počet domácností rychleji než počet bytů. Kromě toho jsou úroky z úvěrů nízké.” Navíc prý jsou nemovitosti, zvláště od vypuknutí finanční krize, považovány za poměrně bezpečnou investici. Nehledě na to bývá nabídka bytů v těch nejatraktivnějších městech oproti poptávce vždy zvláště nízká. A to vyhání ceny dodatečně do výše.

Protestní hnutí, které vzniklo na sociální síti Facebook, se už rozšířilo i na další izraelská města, například Jeruzalém nebo Beerševu. Diskutovat s demonstranty přišlo několik zákonodárců. Poslanec levého středu Nican Horovic byl přítomen zahájení protestní akce. “Lidé si už nemohou dovolit tu žít. Je to obrovský problém,” říká. Proto požaduje zákon, podle něhož by se muselo 30 procent všech nových bytů nabízet ke koupi za přijatelnou cenu.

Expert Fialkoff to označuje za možnost jak čelit krizi: “Vláda už přijala několik opatření, například k výraznějšímu zdanění spekulativních obchodů na trhu s nemovitostmi. Chce to ale čas, než se projeví jejich účinek.” Podle zpráv izraelských médií vláda v reakci na protest schválila výstavbu 7000 cenově dostupných bytů. Výbušný aspekt tohoto kroku ale spočívá v tom, že 294 takových bytů má být postaveno v ultraortodoxní židovské osadě Bejtar Elit na okupovaném západním břehu Jordánu.

Pod celtou, která ji chrání před poledním vedrem, sedí Natalie Dessauová jako zatím poslední v řadě více než stovky stanů. Nad hlavou má ceduli s nápisem Hlavní stan. Pro ni je protest i ohlasem arabského jara. Žádné konkrétní požadavky, jakým způsobem má vláda problém řešit, Natalie nemá: “Prostě tu zůstaneme, dokud činže neklesnou.”

Tel Aviv 1. srpna (ČTK/DPA)