Zdroj: Archiv

Izraelští experti se blíží k dokončení ambiciózního projektu opravy pět století starých hradeb kolem Starého města v Jeruzalémě.

Ty jsou jeho architektonickou dominantou a unikátním svědectvím jeho pohnuté historie bohaté na události. Jeruzalémské kamenné hradby jsou dlouhé čtyři kilometry a je v nich sedm bran.

Projekt v hodnotě pěti milionů dolarů (zhruba 84 milionů korun), zahájený v roce 2007, má být završen do konce letošního roku. První oprava hradeb za téměř sto let si vyžádala i rozhodnutí o tom, které z mnoha jejich příznačných zvláštností – například sokolí hnízda, stopy po stovkách nábojů nebo zpackaných opravách z minulých let – jsou vady vyžadující opravu, a které si naopak získaly své místo v dějinách Jeruzaléma a jako takové si zaslouží být zachovány.

“Na těchto hradbách vidíte celou historii tohoto města,” řekl šéf projektu Avi Mašiah z Izraelského památkového úřadu. “Jsou jako zrcadlo, odrážející všechna období, jež město zažilo, a těch je mnoho. Nejsou žádná jiná města, jako je toto.”

Rozpadající se ochranná bariéra ze škvárobetonových tvárnic, kterou na vrcholu existujících hradeb vztyčily jordánské jednotky zhruba před 50 lety, byla například rozebrána. Pak byla znovu vystavěna, aby sloužila jako připomínka rozděleného města existujícího před tím, než Izrael dobyl východní část Jeruzaléma na Jordánsku ve válce z roku 1967.

Kulky, které se zaryly do hradebního zdiva u Sionské brány, byly ponechány na místě jako upomínka na urputné boje z roku 1948, v nichž izraelské síly ztratily židovskou čtvrť ve prospěch Jordánců.

Vykopány byly naopak stovky mandlovníků, které rostly uvnitř hradeb. Jejich kořeny prorůstaly zdivo z osmanských dob a poškozovaly je.

Jeruzalémské hradby kolem Starého města byly dostavěny v roce 1541, za vlády sultána Sulajmána, kterého vedly k jejich vybudování zřejmě i obavy z nové křižácké výpravy, při níž by se mohli křesťané Jeruzaléma zmocnit.

Část hradeb nechal Sulajmán výhodně postavit na základech dřívějších opevnění, včetně těch z doby římské nadvlády nad Jeruzalémem. Sultánovi stavitelé postavili 35 strážních věží, střílny pro lukostřelce a zabudované rošty, jimiž bylo možné lít na útočníky dobývající se do hradebních bran vařící olej.

Sultánovi dělníci často znovu používali kamenné kvádry, které našli v okolí města. Na jednom, který je stále k vidění u Jaffské brány, se dá ještě přečíst část setřeného nápisu LEG X – je to pozůstatek tábora římské 10. legie, jejíž bojovníci v roce 70. našeho letopočtu potlačili židovsképovstání a zničili Herodův chrám. Z tohoto prvního chrámu judaistické víry se zachovala jen nynější Zeď nářků, nejuctívanější židovské posvátné místo.

Nová křižácká výprava, jíž se strachoval sultán Sulajmán, se neuskutečnila. Křesťanští dobyvatelé přišli do Jeruzaléma až o čtyři staletí později v osobě britského generála Edmunda Allenbyho. Po turecké kapitulaci v roce 1917 Allenby proslul tím, že při vstupu do města Sulajmánovými hradbami sesedl z koně a prošel Jaffskou bránou pěšky v gestu pokory.

Jeruzalémské hradby zůstaly nepoškozené a přežily i izraelsko-arabské války z let 1948 a 1967.

Jejich nynější oprava započala poté, co v roce 2006 několik kamenů spadlo na dvůr katolické školy sousedící s hradbami. Izraelská vláda uvolnila na restaurační práce finance a práce se rozběhly hned v příštím roce.

Izraelské archeologické a jiné práce ve východním Jeruzalémě bývají často předmětem sporu, protože nepřímo prosazují izraelské vlastnictví té části města, z níž palestinští vůdci chtějí učinit hlavní město budoucího samostatného palestinského státu. Tentokrát se ale projekt obnovy hradeb setkal jen s mizivým odporem.

Obchodníci u Damašské brány se naopak zdáli být potěšeni tím, že byla z jejích kamenů odstraněna letitá zažraná špína a brána získala zpátky část své bývalé slávy. Dělníci, kteří uvnitř této brány celých deset měsíců čistili kameny a opravovali zdivo, navíc pracovali většinou po nocích. Co nejméně tak měly být rušeny obchody Palestinců, kteří v prostoru brány směňují peníze a prodávají hodinky a pestré oděvy zavěšené na masivních tureckých železných dveřích.

Dělníci obnovili “korunu” Damašské brány – zubaté cimbuří vyčnívající nad vchodem, které bylo rozstříleno na kusy při bojích z roku 1967. Kopie originálních osmanských kamenů zhotovilipalestinští kameníci ze západního břehu Jordánu.

Během práce na projektu obnovy jeruzalémských hradeb členové renovačního týmu naskenovali hradební zdi v celé jejich délce laserovým zařízením v trojrozměrném formátu, zmapovali tak každý kámen a odhalili nebezpečné vypoukliny. Vyznačili místa, kde mezi kameny rostou pryšcové keře a mandlovníky a kde hnízdí desítky sokolů a rorýsů. Tyto štěrbiny byly ponechány nedotčené, aby ptáci nebyli rušeni.

Jeruzalém 26. srpna (ČTK/AP)

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Dovoz osobních aut z ČR do Izraele

Další článek

Dům v třebíčské Židovské čtvrti byl prohlášen památkou