Letos připadá Jom kippurim na sobotu. Někteří z vás si kladou otázku, co má tedy přednost, oneg šabat (radost ze šabatu) anebo jom kippurový „půst“, který jakoby šábesu maličko protiřečil.

Bez jakéhokoli ovlivňování z naší strany na to přijdete sami. Stačí jen domyslet, co je nám vesmírem během Dne smíření nabízeno – a pak už je řešení jasné.

Existují příležitosti, které se prostě nedají „odmítnout“. Vnitřní a spolehlivou odpověď dává koneckonců i neúprosná logika „dolního světa“. Kdyby si totiž tyto dva vzácné svátky skutečně protiřečily, buďto by Vznešený  (anebo učenci kodifikující židovský kalendář s jeho cykly a přestupnými roky) stvořili vesmír (ustanovili kalendář) tak, aby k souběhu nedošlo. Ale nejlepší odpovědí je ale asi Rambamův „klíč“. Že totiž právě proto, že je Jom kippurim tak výjimečný svými obsahy ohledně tešuva, nelze ani na jeho posty hledět  jako na „odříkání“ a „asklezi“, které jinak k sobotě nepatří. Tyto „posty“ je potřeba vnímat jinak, než vnímáme některé jiné posty (dobrovolné, společné anebo ty tzv. posvátkové). Jak učí Rambam, je to vlastně duchovní i fyzický „šábes“ od toho, čím hněváme vesmír a ubližujeme sami sobě. Je to tedy odpočinutí – které k šábesu naopak naprosto ústrojně patří.

Pátek 7. října (Erev Jom kippurim – přípravný den na Jom kippurim)

Dopoledne je čas (poslední termín) na přemýšlení, případný nákup či oddělení tzv. kapparot. I když řešit věci na poslední chvíli popírá onu touhu konat všechny skutečnosti vědomě. Ideální je tedy mít již „kapparot“ po ruce a vlastně jen tento rituál prožít.

Čeká nás 24-hodinový půst. Je tedy dobré se pořádně posilnit.  Ale opět s vědomím výjimečnosti a nejen „zakládáním na tuky“.  Z toho důvodu se doporučuje udělat si prostor a především čas na dvě slavnostní (ne fast-foodová) jídla, jakési svat-večeře, během nichž se již myšlenky točí okolo témat nadcházejícího svátku.

Ani odpolední modlitbu mincha neodkládáme až na poslední chvíli – právě proto, aby mohla proběhnout druhá (těsně před-kippurová) hostina a po ní, nám žaludek ještě stihl všechno to snědené strávit. A zvláštní skutečnost. Lehké jídlo nasytí, často i na delší dobu, zatímco těžké činí následný půst těžším.

Po mincha s blížícím se svátkem (večerem) je  poslední příležitost zkontrolovat si talit (aby byl rituálně způsobilý), zajít se „očistit a znovuzrodit“ vodami mikve, případně vyhledat své učitele anebo rodinné autority a požádat je o „dobrý dar“ (lekach), který ve své fyzické podobně má hodně blízko k sladkému perníku, ve své duchovní pak v k symbolice té skutečnosti, že pokud Vznešený živí (nejen chlebem) celý vesmír a po celý rok, je jeho Vůlí, abychom nezanikli a neumřeli v hnoji svých vlastních vin, které si neumíme odpustit – a tedy že můžeme do Jom kippurim vstoupit se stejnou důvěrou, jako kdykoli jindy.

Vhodný čas také na poskytnutí účinně míněné a účelně mířené charity. Odpustky nic neřeší, ale skutečná cedaka, odvrací neblahé ortely …

Žehnáme dětem – před cestou anebo odchodem do synagogy.  Text požehnání je totožný s požehnáním šábesovým (požehnejž tobě jako žehnal našim praotcům/ pramátím) doplněný ještě o další důležitou myšlenku požehnání ve zkratce uzavřené do tři bodů: k tóře – k důstojnému životu a k laskavým skutkům.

Zhruba o půl šesté zapálíme světla a začíná Jom kippurim

1) Večerní liturgie začíná slavnostním vyrovnáním se se sliby, jimž jsme se neúmyslně zpronevěřili –  Kol nidrej, přivítáme šabat a absolvujeme  Maariv, rozšířený  po modlitbě Amida o Viduj, Al chet a Selichot.

Sobota 8. října (Jom kippurim)

2) Ranní liturgie – čteme, abychom si připomněli, co učí tóra o Jom kippurim (lv 16:1-34) a jako dodatečné čtení (haftara) ty nejzákladnější myšlenky o významu návratu (tešuvy), včetně toho, že celé toto naše „postění“ je jen odpočinutím, zatímco skutečný půst, který Nebesa oblibují znamená roztrhnout svazky bezbožných, propustit nesvobodné, lámat chléb nuzným a oblékat nahého, jak bylo řečeno skrze proroka (iz 57:14 – 58:14)

3) Dodatečná sváteční liturgie (musaf) –  během kterého si opět připomínáme výjimečnost dne a výjimečnost tešuvy na půdorysu nádherného hymnu Unetane tokef (Uvědomme si svatost tohoto dne )  a opět si připomene myšlenky o výjimečném významu Jom kippurim, tentokrát na půdorysu jiného liturgického hymnu. Který čerpá z talmudu traktátu Joma.

4) Podvečerní – mincha – kdy se na tešuvu díváme očima příběhu/ knihy o proroku Jonášovi..

5) Závěrečná – Neila. Po jejím skončení ještě jednou během letošních Vysokých svátků zazní šofar.

Všech pět liturgických celků se nese ve svátečním duchu, během všech pěti se odříkává Al chet, dále také zaznívá viduj a selichot.

V 19:16 – po rozloučení se šabatem – havdalou, letošní Jom kippurim končí.

Com kal (Naplněný a ne snad snadný, ale nijak neobtěžující půst) vám přeje Shekel.

p.s.  Všem pozoruhodným pasážím jom kippurové liturgie se budeme postupně věnovat na stránkách Lamedwaw/Svátky. Základní halachické pokyny najdete zde na webu Brány halachy.

Autor: Jaroslav Achab Haidler