
Irena Kalhousová (* 1979, Praha) hlavní analytička Prague Security Studies Institute. Spoluzakladatelka European Leadership & Academic Institute (ELAI). Pravidelně přednáší na Anglo-American University. V minulosti pracovala v nadaci ADRA, v nadaci Heinrich Böll Stiftung a v Asociaci pro mezinárodní otázky. Specializuje se především na Blízký východ a jeho současné konflikty a zahraniční politiku EU a USA. Pravidelně se objevuje jako komentátorka v českých médiích. Vystudovala politologii na Hebrejské univerzitě v Jerusalémě a Evropská studia na univerzitě v Cambridge. Mezi její zájmy patří vážná hudba a ze sportů hraje nejraději tenis.
Předně mi dovolte poděkovat, že jste mi poskytla rozhovor. Když jsem Vás o něj žádal cca před rokem, netušil jsem, že se zaslání otázek budu tak dlouho otálet – promiňte prosím.
Má první otázka: Jestli se nepletu, tak již třetím rokem moderujete diskuse v Maiselovce. Vím, že to je těžké, přesto došlo někdy u těchto diskusí k vypjatým situacím? A jaké hosty byste vyjmenovala jako velmi inspirativní a zajímavé? A proč?
Diskuze v Maislovce se tématicky hodně liší. Pokud je to téma, které se týká otázek Židovské obce, tak je pravda, že někdy je debata bouřlivější. Ale já jsem moc ráda, že za tři roky, co diskuze pořádám, se debata nikdy naprosto nevyhrotila a já se z pozice moderátorky opravdu snažím o to, aby ta diskuze zůstávala pokud možno kultivovaná. Současně je ale dobře, že lidé s odlišnými názory přichází a o věcech se baví. K vaší podotázce o zajímavých hostech je velmi těžké vyjmenovat jen dvě, či tři jména, protože ja se snažím zvát především ty, kteří jsou zajímaví a inspirativní. Myslím si, že bylo dobré, když na Židovskou obec dorazila vyprávět o svých zkušenostech Íránka, či o svém pohledu na izraelsko-palestinský konflikt čecho-palestinec. Jsem strašně ráda, že se podařilo uspořádat diskuzi o komunismu s panem Klímou a panem Komárkem. Velmi pozitivní reakci vzbudila diskuze, kde tři zástupkyně různých generací hovořily o tom, co jak ve svém životě vnímají odkaz Šoa. V diskuzích se vystřídalo spoustu režisérů a spisovatelů. Pro mnohé byl asi nejvíce přitažlivý večer, kdy se na pódiu sešel tehdejší premiér Jan Fischer, moderátor Jan Kraus, spisovatelka paní Dousková a rektor Vysoké školy ekonomické pan Hindls. To Maislovka málem praskla ve švech.
Uvažoval jsem o tom, že bych tyto diskuse nechal pro Shekel natáčet a vysílal přes kanál YouTube, bohužel se to neshledalo s povolením se zdůvodněním, že by hosté a hlavně účastníci diskuse, byli více opatrní a méně otevření. Přesto Vás napadlo, že bych mohl do Maislovky poslat reportéra, který by udělal reportáž mimo záznam, takže nyní otázka pro čtenáře do diskuse pod rozhovor: „Byl by u Vás, u čtenářů o to zájem?“
Toto sice není otázka na mě, ale opravdu si myslím, že by natáčení diskuzí v Maislovce neprospělo. Jakmile lidé ví, že každé jejich slovo jde do záznamu, jsou mnohem méně otevření a spontánní. Současně, pokud kdokoliv chce přijít a udělat reportáž, já ho přivítám s otevřenou náručí. Zatím se tak stalo jen asi dvakrát v Obecních novinách.
Před více jak třemi měsíci byl propuštěn Gilad Šalit, vyvolalo to velké diskuse, zda výměna za tolik zajatců (teroristů) je správná. Jaký názor v tomto ohledu máte Vy?
Z lidského hlediska je skvělé, že Shalit je doma. Z bezpečnostního hlediska je samozřejmě problém, že se z izraelských vězení dostali lidé, u kterých je pravděpodobné, že se opět zapojí do násilných aktivit proti civilistům. Navíc samozřejmě s jídlem roste chuť a každý izraelský voják je potencionálním cílem únosu. To se odrazí ve strategii izraelské armády při jejích dalších akcích v Gaze, či v Libanonu, což rozhodně nepřispěje k bezpečností místního civilního obyvatelstva. Nicméně přes všechna negativa, které s sebou Shalitova výměna přinesla si myslím, že to ukazuje sílu Izraele, když pro něj jeden lidský život stojí za všechna tato rizika.
Jste hlavní analytička Prague Security Studies Institute, samozřejmě přesně nevím co Vaše práce obnáší, ale o analyticích si myslím své, dokáží predikovat budoucnost a pokud to vyjde, uspokojují se na své tezi mediálně, pokud to nevyjde, vysvětlí Vám hlediska, se kterými se nedalo počítat při vstupu do analýzy tak, že i přes to mají vlastně pravdu :)
Já si nemyslím, že analytici predikují budoucnost, od toho jsou jiní, třeba meteorologové… Analytici se snaží analyzovat současné dění, vysvětlovat důvody toho, co se zrovna děje, případně popisují trendy a nastiňují možné scénáře vývoje. A samozřejmě čím odvážnější v tomto směru jsou, tím větší riziko, že se spletou. Opravdu seriózní analytici by se asi neměli pustit do odhadů vývoje více jak rok-dva dopředu.
Považujte Jeruzalém za dělitelné město? Může být hlavním městem dvou nezávislých států?
Rozdělení Jerusaléma je velmi citlivé téma, i pro mě osobně. Navíc z nedávné zkušenosti Berlína víme, že rozdělené město nefunguje tak jak má. Já si sice dovedu představit rozdělení moderního Jerusaléma na západní izraelský a východní palestinský, tak to de facto i dnes je. Ale dělit horizontálně Staré město tak, aby Zeď nářků byla pod izraelskou správou a Chrámovou horu zase měli Palestinci, to si myslím, že nebude jednoduché ani z praktického, ani z emocionálního hlediska. Izrael navíc velmi cíleně buduje kolem východního Jerusaléma židovské osady, které ani při případném kompromisu s Palestinci o vytyčení hranic nebude ochoten odstranit, takže fakticky východní Jerusalém nebude geograficky propojen s budoucím Palestinským státem. A v neposlední řadě bych bylo velmi zajímavé, kdyby se i svém připojení k budoucímu Palestinskému státu měli vyjádřit zcela svobodně arabští obyvatelé východního Jerusaléma. Na straně druhé, jakýkoliv palestinský vůdce ví, že celý muslimský svět od něj očekává, že v případě Jerusaléma neustoupí. Takže Jerusalém určitě je a bude tím nejsložitějším bodem jednání mezi Izraelci a Palestinci.
A jste pro vznik Palestinského státu?
Ano, a čím dříve, tím lépe. Kvůli Palestincům a také kvůli Izraelcům. Otázka osad, vzrůstající radikalismus některých osadníků, to vše bude více a více polarizovat izraelskou společnost. Navíc jak řekl někdo mnohem chytřejší než já bezprostředně po Šestidenní válce, okupace dříve či později začne okupační sílu korumpovat a oslabovat. A Izraeli pokračující přítomnost na Západním břehu oslabuje zevnitř i zvenčí.
Nechtěla jste odpovídat na žádné osobní otázky, přesto se Vás dovolím zeptat: Má dle Vás Hospodin rád všechny lidi na světě stejně?
Tato otázka mě nepřísluší a tak si dovolím na ní neodpovědět.
Autor: David Fábry
Perex: blog.aktualne.cz
7 Komentářů
možná, že jedno z hledisek, jak posuzovat Jeruzalém je zde http://www.youtube.com/watch?v=VHpMhAzj-Tk čímž netvrdím, že problém enkláv a exkláv je lehce řešitelný. Naopak. Možná -když už- by stálo za zvážení pořízení nanejvýš zvukových stop (a jejich přenos po souhlasu/úpravě). Jsou-li chytré otázky a chytré odpovědi, škoda o ně přicházet. Vizualizaci nedoporučuji.
no a ještě něco: bývalý kolega Kropáček, myslím někdy v 1979, pobýval jako zpravodaj RP v Íránu, a lze říci, že situaci, zejména ve svém čtrnáctistránkovém elaborátu pro ÚV KSČ (tedy tajném) predikoval na dalších x let (nikoli na rok dva) dopředu. Ovšem, vycházel z Chomejního Velájat-e fakíh, Vlády duchovních (nepřesně), což je soubor přednášek, který Chomejní proslovil (ke svým studentům) v exilu v iráckém Nadžafu někdy kolem 1970.
Paní I.K. řekla, co pokládala za vhodné.
Kdyby se interview odehrál se mnou, odvětil bych k předposlední otázce, že pro vznik palestinského státu nejsem. Z historických, konfesních i politických důvodů.
Před časem v jakémsi článku o problematice obsazených území ve Financial Times si britskému zpravodaji jistý aktivní důstojník Cahalu posteskl, že „boj se slabými nás oslabuje“.
A právě v této odpovědi, která je prakticky souhlasná s citací „kohosi chytřejšího bezprostředně po Šestidenní válce“, kterou uvedla paní I.K., vidím imanentní důvod pro organické včlenění území Ješa do plné suverenity Státu Izrael. Aby už konečně skončil stav jakési permanentní nejistoty, rozpaků ozbrojených složek, s jakou intenzitou energičnosti zasahovat či nikoliv, aby už konečně ustaly naše právní tahanice s Araby o nemovitosti, aby se mohly bez omezení zakládat nové a nové osady a aby se Cahal (a ostatně i příslušné bezpečnostní složky) mohl konečně zcela koncentrovat na boj s externími nepřáteli.
Je překvapivé, že zatímco paní I.K. ve fenomenu „oslabování“ Cahalu spatřuje důvod pro vznik karcinogenně-politického útvaru v těle Státu Izrael, já ho klasifikuji přímo jako motivaci pro zabránění vzniku nějaké více či méně soběstačné státní entity Arabů na území Jehuda ve Šomron. Vznik takové státní entity, resp. naše strpění jejího vzniku, by mělo devastující účinky na mentalitu a příští patriotické postoje mladých osadníků, kteří jsou (ať říká kdo chce co chce) zárukou dynamičnosti izraelské společnosti. Byli by obětováni na pochybný oltář mezinárodní pseudohumanity za potlesku hypokritů světové diplomacie.
Řeknu to jinak: dokáže si, xakru, někdo představit, že Jerušalajim a Tel-Aviv by byl na dostřel kdejaké mizerné, rezavé, arabské houfnice ?
Gugi napište mi něco o sobě a příští rozhovor může být s Vámi :)jako se čtenářem Shekelu!
Jinak díky, že se nezlobíte :)
PS: e-mail, kdybyste chtěl napsat info@shekel.cz
Souhlasím s názorem Gugiho.
Palestinská autonomie začne, jakmile to bude možné, vydávat doklady každému Arabovi (přirozeně, sami leckdy v uprchlických táborech v arabských zemích občanství- pasy nedostávali). A tím bude za pár let obyvatel West Banku pěkných pár milionů, až “přečíslí” počty obyvatel Erecu…
Ad gentleman David:
8=D
Šíleně jste zalichotil mé ješitnosti Přestože jsem ješitný jak čert, obávám se, že jako pouhý konzument websitu Shekel, ustrnu na pozici celkem nepřínosného čtenáře, omezujícího se na „OK“ a napřímení palce nahoru. Údělem konzumentů informací je vytvořit nanejvýš šestou knihu z pěti, či kompilát sedmi článků v jeden. Teprve až se budu nalézat v pozici „tvůrce dějin“, nebo v okopu prvoliniového vojáka, pak má význam se mnou uskutečnit interview. Jinými slovy: dříve než po úspěšném návratu mojí letky ze zničujícího náletu na íránská nukleární zařízení nebo po jmenování ministrem obrany Státu Izrael se mnou interview nelze očekávat…
8=)