Soudkyně v Tel Avivu dnes rozhodla o tom, že mají být zveřejněny informace o písemnostech z pozůstalosti po Franzi Kafkovi a jeho příteli Maxu Brodovi.

Informaci dnes přinesl britský deník The Guardian. Franz Kafka byl pražský něměcký spisovatel židovského původu. Jeho rukopisy a písemnosti byly doposud pečlivě střeženy a obestřeny tajemstvím. Ležely v soukromých bankovních trezorech dědiček v Izraeli a Švýcarsku.

První písemnosti byly vyneseny ze sejfů Banky UBS v Curychu v pondělí. Bylo to z důvodu inventarizace, kterou nařídil izraelský soud. O Kafkovu pozůstalost se totiž vedou spory. Akce se účastnilo mnoho izraelských právníků, literárních vědců a expertů na rukopisy. Není ale zatím jasné, jestli bude o obsahu sejfů informována i veřejnost.

Podle dědiček, sester Havy Hoffeové a Ruth Wislerové, by případným zveřejněním obsahu mohlo být ohroženo jejich soukromí. Usilovaly tedy o to, aby inventarizace probíhala v tajném režimu. Soudkyně Talia Koppelmanová to však zamítla.

Max Brod s rukopisy v kufru uprchl v roce 1939 před nacisty z Prahy do Palestiny. Esther Hoffeová byla jeho sekretářka a pozůstalost obou spisovatelů spravovala po Brodově smrti. Ona sama zemřela před dvěma roky ve věku 101 let. Jejími dcerami jsou právě sestry Hava Hoffeová a Ruth Wislerová.

Dokumenty by mohly obsahovat i rukopis doposud neznámé Kafkovy povídky. Podle izraelského deníku Haarec by však mohlo jít o známou povídku Svatební přípravy na venkově. Literární svět je však i tak napjat, zda-li se neobjeví nějaké doposud neznámé dílo. Mimo to odborníci očekávají i nalezení Kafkových kreseb.

Izraelská národní knihovna již mnoho lest usiluje o informace o rukopisech, ale také o jejich znárodnění. Dnešní soudní rozhodnutí tak velice uvítala. V závěti Maxe Broda se údajně mimo jiné dočteme, že písemnosti mají být předány Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, městské knihovně v Tel Avivu nebo jinému veřejnému archivu.

Franz Kafka před svou smrtí Broda požádal, aby jeho práce zničil. Brod se ale rozhodl jinak. Umožnil jejich vydání a přispěl tak k tomu, že se Kafka stal celosvětově proslulým. Kafka zemřel v roce 1924 v Rakousku na tuberkulózu. Jeho rukopisy pak ležely ve švýcarských trezorech od roku 1956.

V Izraeli panují obavy, aby vzácné rukopisy neskončily v zahraničí stejně jako román Proces. Ten prodala Esther Hoffeová v roce 1988 literárnímu archivu v německém Marbachu za zhruba dva miliony dolarů. Advokáti izraelské národní knihovny tvrdí, že rukopisy jsou národní kulturní dědictví, které je třeba zpřístupnit veřejnosti, a to v Izraeli.

Autor: redakce Shekel.cz

REKLAMA: Super úklid, úklid firem, úklid kanceláří a bytových domů