Počet projevů antisemitismu se v Česku v posledních letech nezvyšuje.Situace v ČR se jeví stabilizovaná, což Česko odlišuje  od jiných zemí Evropy, kde jsou antisemitské projevy početnější a násilnější. Uvádí to výroční zpráva o projevech antisemitismu v ČR za loňský rok, zveřejněná dnes střediskem bezpečnosti pražské židovské obce.

“V roce 2011 v počtu incidentů ani jejich charakteru nebyl zaregistrován žádný výrazný výkyv,” uvedlo středisko. Situace v ČR je podle něj pro židovskou menšinu velmi příznivá. “Důvodem je zejména s Židy tradičně spíše sympatizující naladění většinové společnosti na rozdíl od jejího postoje k řadě jiných menšin,” píšoe se ve zprávě. Jako další důvodů uvádějí též to, že židovská komunita je v ČR nepočetná a její příslušníky nelze na první pohled rozeznat.

V loňském roce středisko registrovalo pět antisemitských fyzických útoků  na majetek a jeden na osobu. Napadení člověka bylo zaznamenáno poprvé od roku 2008. Ve zprávě se objevují čtyři případy vyhrožování a sedm případů obtěžování. Tyto počty jsou podle autorů téměř shodné  “téměř shodují” s údaji z roku 2010. Středisk v loňském roce evidovalo sedm antisemitských webů a 19 článků, videí a obrázků, předloni jich bylo o pět více.

V minulém roce podle  zprávy policie zaregistrovala 16 činů s antisemitských motivem. Podle zprávy bylo jedenáct z nich vyšetřováno jako trestný čin podpory a propagace hnutí k potlačení svobody, dva jako podněcování k rasové a národnostní nenávisti, jeden jako násilí a vyhrožování, jeden jako hanobení rasy či národa a jeden jako sprejerství.

Zpráva uvádí, že krajní pravice se loni snažila o renesanci, ale zůstává roztříštěná. Obžalovaní neonacisté u soudů usilují o co největší medializaci a o to, aby jejich proces získal punc  politického či vykonstruovaného.  Snaží se také o “odstraňování znalců na extremismus” – v jednom z případů došlo k obvinění znalce z podjatosti pro jeho domnělý židovský původ.

Pro neonacisty se podle zprávy  “téma antisemitismu stává jistým druhem tabu”.  Kvůli odmítavému postoji veřejnosti se extremistická rétorika nyní zaměřuje na  “anticigánismus a boj proti Systému”, uvádí zpráva. Bezpečnost židovských komunit není českou pravicově extremistickou scénou ohrožena. Hrozbu loni nepředstavovala ani Dělnická strana sociální spravedlnosti, útočící především na Romy a imigranty. Vůči židům by se mohla začít vymezovat, pokud by pronikla do politiky, domnívají se autoři.

Antisemitské výroky má na svědomí například konzervativní hnutí D.O.S.T. , jehož bývalého předsedu Ladislava Bátoru si jako poradce zvolil bývalý ministr školství Josef Dobeš .  Při následné vlně odporu byl Bátora svými fanoušky označován za oběť politické korektnosti a bátoriády v narážce na hilsneriádu. “Populistické hledání spojitosti mezi obětí antisemitské štvanice a člověkem s vazbami na propagátory antisemitismu a neonacismu je možno označit za jev dosud v ČR nevídaný,” píše se ve zprávě.

Protižidovská vystoupení se kromě ultrakatolického prostředí objevila i v muslimské komunitě. Jednalo se o obsah kázání z roku 2009, která vešla ve známost až loni. Situaci v Gaze se srovnávají s osvětimským koncentračním táborem. U levicových radikálů se protižidovské výroky pojí s konfliktem  mezi Izraelem a Palestinou.

(redakce Shekel.cz)