Nejlepší kobylky jsou smažené a také jsou košer.

Přesně toto propagují organizátoři šestihodinového maratonu, při němž se pojídala dávno zapomenutá jídla odpovídající židovským stravovacím pravidlům. Akce se konala v Jeruzalémě a zúčastnilo se jí 240 strávníků, kteří dostali k dispozici celkem 18 chodů. Servírovala se hlavně masa různých zvířat, takže menu připomínalo spíše seznam exponátů ze zoologické zahrady.

Hlavním cílem organizátorů je ukázat lidem, že košer strava může být velice rozmanitá. Podle nich si lidé často myslí, že košer je jenom kuřecí polévka s knedlíčky. A to i přes to, že seznam jídel, které Židé jedli v minulosti, je velice dlouhý.

“Máme velmi bohatou tradici košer jídel, ale dnes převládá obchodní hledisko, takže se dává přednost tomu, co je levné a rychle roste,” řekl jeden z organizátorů Ari Greenspan. Podle něj je třeba začít klást důraz na uchovávání staré tradice.

Podle biblických předpisů Židé vědí, co smějí a nesmějí jíst. V předpisech je i černá listina zakázaných potravin. Ta obsahuje například vepřové maso, maso supů a bezšupinatých ryb. Pstruh se jí, krab nikoliv. Židé tato pravidla striktně dodržují, ale pravděpodobně by je nenapadlo nahradit například hovězí maso rovněž povoleným masem z vodního buvola či bažanta.

Zkoumání košer kuchyně se již dlouho věnují zubař Greenspan a rabín Ari Zivotofsky. Oběma je 47 let a znají se od školních let. Oba studovali náboženskou školu v Jeruzalémě a vědí tak, jak má správně vypadat rituální porážka. Uvědomili si, že mnoho Židů už dnes podobné znalosti nemá. Například pravidla správného zabití drůbeže se předávají výhradně ústně a pochopí je jen ten, kdo se osobně účastní porážky. Právě proto je tradice v ohrožení, jelikož pamětníci umírají a tyto znalosti si odnášejí s sebou.

Pokud někdo nezajistí kontinuitu těchto tradic, mohl by se seznam povolených jídel dále zmenšovat. V minulosti z něj byl vyřazen například páv jen kvůli tomu, že už nikdo nevěděl, jak má správně vypadat jeho porážka. Páv byl přitom vyobrazen ve 150 let staré italské knize povoleného ptactva. V budoucnu by podobně mohly dopadnout například slepice.

Greenspan a Zivotofsky proto procestovali svět. Navštívili 40 zemí, hovořili se stárnoucími pamětníky tradic a košer porážek a tyto znalosti přivezli zpět do Izraele. 22. července zde pak uspořádali obří hostinu. Podával se například vrabec či holub, opečený los, maso z jelena nebo grilované kraví vemeno. Nechyběl ani bažant naložený ve skořici. Greenspan se Zivotofskym dokonce narazili na tři řezníky (v Alžírsku, Francii a Izraeli), kteří si pamatovali, jak správně zabít perličku.

Hostinu se zúčastnilo mnoho rabínů a učenců a ke každému chodu byl podáván vyčerpávající výklad. O některých zvířatech se poté vedly nekonečné debaty. Zivotofsky například odmítl jíst mečouna, protože podle jednoho rabína ze 16. století má tato ryba šupiny jen ve vodě. Po vytažení jí opadnou.

Tato událost také pomohla některým druhům k navrátu zpět mezi košer menu. Sem patří například parmička eufratská, jíž je biblická šibuta. Na hostině byla k dispozici jako smažený rybí karbanátek původem z Turecka.

Velké komplikace způsobily kobilky, které jsou oblíbené hlavně v Jemenu. “Nechali jsme si je pro tento účel v Izraeli vypěstovat. Ale přišla horka a všechny zhynuly. Dostali jsme se do úzkých,” popisoval nepříjemnost Greenspan. Organizátory nakonec zachránilo to, že v Anglii existuje pracoviště zabývající se chovem hmyzu. Greenspan pak zaúkoloval svého bratrance z Anglie, který pak kobylky do Izraele dovezl. Při hostině pak byly velkým hitem.

Nejlepší jsou údajně rychle osmažené a doplněné sojovou omáčkou.

Autor: redakce Shekel.cz