Erik Tabery (* 13. června 1977) je šéfredaktor týdeníku Respekt. V redakci začal pracovat jako elév v roce 1997. Píše především komentáře o domácí politice, za které získal cenu Novinářská křepelka (2003). Za rok 2008 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. Otec, herec Erik Tabery, matka Kristina Taberyová (rozená Štěpánková, dcera herce Zdeňka Štěpánka), režisérka.

Vážený pane Tabery, před několika dny jsem měl rozhovor s panem Janem Fischerem. Když jsem dal článek nasdílet na různé fanpage na Facebooku, zazněla kritika, že prezidentem nemůže být člověk, jež byl v KSČ. Toto členství se týká i např. pana Dlouhého, či Zemana, ale je to opravdu oprávněná kritika? Jaký názor máte Vy na dotyčné kandidáty, kteří byli v KSČ?

Otázka členství v KSČ je podle mě stále důležitá. Zejména, pokud někdo vstupoval do této strany po roce 1968. Kdo tak učinil, s plným vědomím dával přednost kariérismu před svědomím. Mají takoví lidé stát v čele země? Takže ano, důležité to je. Nicméně je zároveň pravda, že to není jediné kritérium. I lidé bez partajní knížky mohou být špatní a naopak ti s rudou knížkou mohli projít nějakou obměnou. Je třeba soudit případ od případu.

V MfD a na svém blogu jste napsal tuto větu: „Klaus hájí svůj svět politiky, kde jsou dvě kategorie společnosti. Jedni jsou ti, kteří vládnou (ti vyvolení), a pak ti druzí, kteří mají poslouchat.“ A já se s ní naprosto ztotožňuji. Nemám Klause rád, ale nejsou to jen antipatie, které mě odpuzují, je to Kupónová privatizace, velká koalice s ČSSD, zastání Vladimíra Železného, bratříčkování s antisemitou Adamem Bartošem, Modrá Planeta atd. Asi máme stejný názor :)

Pro mě nejsou podstatné antipatie, ale fakta. I to, co jste vyjmenoval svědčí o tom, že Václav Klaus je špatný politik. Nadřazuje své zájmy nad zájmy společnosti. A ještě se domnívá, že jeho kritici nemají na kritiku právo. To je nebezpečná kombinace.

Věřím, že přímá volba konečně posílí statut prezidenta z lidu. Co myslíte?

Pozice prezidenta je už dnes velmi silná. Takže já úplně nezastávám názor, že by se měla posilňovat. Je ale dobře, že si veřejnost rozhodne o tom, kdo bude jejím prezidentem. Češi tuto instituci téměř uctívají, tak ať za ni nesou i odpovědnost. Bude zajímavé sledovat, jak si zdejší politika, která stojí vždy na kolektivním rozhodování – obec, kraj, sněmovna, senát, vláda – poradí s přímo voleným jedincem.

Poradíte mi jako šéfredaktor kvalitního zdroje informací, jak udělat Shekel čtivějším a zároveň ziskovým? Je to vůbec reálné?

V tomto ohledu jsem tradicionalista. Podle mě je důležité mít kvalitní obsah, tedy kvalitní tým redaktorů. A pak i nějaké štěstí.

Mám dvě nabídky na vypracování projektu na dotace z EU, ceny za projekt nejsou tak neúnosné, jako od agentur, kde začínají na 80.000,- za projekt + další výdaje, ale stále to zvažuji.

Za prvé bych si spíše přál dotace na multikulturní projekt od USA nebo Izraele, ale nevím, zda se vůbec takové vypisují. Za druhé jsem proti zachování EU v té podobě, jak dneska vypadá, takže by mi to nepřišlo poctivé. A za třetí se mi nechce dávat nikomu úplatky, a to co vím od svých klientů ve firmě, kde pracuji, tak vím, že bez nich je to nereálné. Jsou i jiné cesty, jak ze svého hobby udělat byznys? Výdělečný byznys?

To netuším, v této oblasti se neorientuji, ale nikdy bych nedělal něco, kde je třeba dávat úplatky. Pro úspěšný byznys je vždy zapotřebí nějaká jedinečnost a velmi zodpovědný přístup.

Trochu odlehčení :) Historicky z Vaší rodiny, na Wikipedii jsem se to nedozvěděl, odkud je Vaše krásné příjmení?

Kořen je francouzský a poslední mutace je maďarská.

Můj kolega ze Shekelu a pastor Vlastík Fürst ve svém posledním článku Obřízka a křest, citoval staré Egypťany, kteří říkali: „V jakého Boha věříš, takovým člověkem se stáváš.“ Měli Egypťané pravdu? Není snad jen pro všechny lidi na této planetě Zemi jeden Bůh? A věříte v něj Vy?

Jako bytostný liberál věřím tomu, že víra posiluje, ale má zůstat soukromou věcí. Tedy nepřesvědčovat druhé o tom, že ta jeho víra je jediná správná.

Autor: David Fábry

Perex: Wikipedie.org

Přečtěte si také od autora: Interview s pastorem Vlastimilem Fürstem