Před izraelskou vyšetřovací komisí dnes vypovídal izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Komise vyšetřuje květnový útok izraelské armády na flotilu lodí s humanitární pomocí plující do pásma Gazy. Při akci tehdy zemřelo devět aktivistů na jedné z lodí. Podle Netanjahua však Izrael jednal v souladu s mezinárodním právem.

Nemohl prý ignorovat hrozbu pro Izrael. “Jako premiér nemohu ignorovat Hamas jako hrozbu existenci Izraele. Jsem si jist, že až toto vyšetřování skončí, bude jasné, že Izrael i jeho armáda jednaly v souladu s mezinárodním právem. Vojsko projevilo při plnění úkolu mimořádnou odvahu,” prohlásil premiér. Dále dodal, že o způsobu zásahu prý rozhodla armáda. “Politici rozhodují o taktice, armáda ji vykoná,” zdůraznil.

Netanjahu musel obhajovat obrannou politiku jeho vlády. Teroristické hnutí Hamas neustále vyhrožuje Izraeli a ohrožuje ho raketami startujícími z pásma Gazy. Námořní blokáda pásma měla Hamasu zabránit získat další zbraně.

“Hamas má dnes zbraně schopné dosáhnout Tel Avivu a dalších vzdálených částí Izraele. Proto i moje vláda udržuje námořní blokádu, o níž rozhodli naši předchůdci loni v lednu,” prohlásil Netanjahu. Podle něj pozemní blokáda zavedená v roce 2007 nezpůsobila humanitární krizi v pásmu Gazy. Tyto informace, které přinesla některá média, jsou podle něj nepravdivé.

„Podle našich informací v Gaze nikdo hladem netrpí, nechybí tam léky ani další základní zboží. Přesto jsem rozhodl postupně uvolňovat omezení pro obchodní dopravu přes pozemní přechody,” řekl. Z blokády se podle něj stalo pouze politické a diplomatické téma. Tyto lživé zprávy prý mají oslabit mezinárodní podporu izraelské politiky, jejímž hlavním cílem je zabránit importu zbraní do pásma.

V květnu vyplulo směrem do Gazy několik lodí s humanitární pomocí. Na palubách byli aktivisté turecké humanitární organizace IHH a organizace Free Gaza. Velitel flotily odmítl vyložit zboží mimo území Gazy a ani neuposlechl výzvy zastavit před blokádou. Izrael se proto rozhodl zastavit lodě násilím. Na jedné z lodí pak vojáci při akci zabili devět aktivistů. To způsobilo mezinárodní skandál, zrušení pozemní blokády pásma a také vznik několika vyšetřovacích komisí.

Netanjahu se při své obhajobě snažil vyzdvihovat důraz na demokratické normy panující v Izraeli. I díky nim mohl před komisí stanout předseda izraelské vlády.  Netanjahu dodává, že se jeho úřad snažil flotilu zastavit nejprve diplomatickým způsobem. Od 14. května se snažil přesvědčit nejvyšší místa v Turecku k intervenci, která by zabránila střetu flotily s blokádou. Když jednání selhala, obrátil se se stejnou žádostí na Egypt.

“S přibližující se flotilou začínalo být jasné, že diplomaticky se ji zastavit nepodaří. Turecká vláda se nijak nepokusila aktivisty zklidnit. Zdá se, že jí hrozící střet Izraele s tureckými aktivisty nepřipadal jako ohrožení jejích zájmů,” uvedl Netanjahu. Připomenul také to, že před izraelským zásahem proti flotile vyslovilo Turecko s Brazílií podporu íránskému jadernému programu.

Netanjahu k samotné vojenské akci dodává, že on sám osobně žádal to, aby se obešla bez obětí. To samé po vojácích žádali ministr obrany a náčelník generálního štábu. Nově zveřejněné záběry z lodi podle něj dokazují, že vojáci jednali v sebeobraně. Neútočili na ně neozbrojení aktivisté, “nýbrž osoby, které ohrozily jejich životy při útocích holemi, tyčemi a noži a také střelnými zbraněmi”.

Vyšetřovací komise je složena ze tří Izraelců a dvou zahraničních pozorovatelů. Původně měla pouze prošetřit, zda byla vojenská akce v souladu s mezinárodním právem. Jacob Turkel, bývalý izraelský soudce, který komisi předsedá, si však vymohl rozšíření mandátu a může tak předvolávat nejvyšší izraelské politiky. Před komisí tak bude muset vypovídat ministr obrany Ehud Barak či náčelník generálního štábu armády Gabi Aškenazi.

Autor: redakce Shekel.cz