Ta agenturní zpráva skoro zapadla. Byla jen drobná zmínka na několika našich webech. Ale dosah té zprávy asi málokdo domýšlí. Tady se rýsuje obrat v energetice a hlavně geopolitice lidstva.Takže nejdříve shrnutí. Hyundai oznámil, že jako první automobilka na světě zahajuje sériovou výrobu aut s palivovými články, kde se vodík přeměňuje na elektřinu a ta automobil pohání. Do roku 2015 chce vyrobit asi 1000 kusů. Smlouvu na odběr má už s některými poštovními úřady v Evropě. V dalších letech by pak chtěl vyrobit asi 10 000 aut. Tato technologie je zvládnuta již několik let. Problém byl doposud s cenou. Vodík je vysoce nebezpečný plyn a palivová nádrž na něj musí být tak bezpečná, že byla nepřístupně drahá. Pokud Hyundai technologii zvládl tak, že cena začne být akceptovatelná, tak jsme za vodou. Na rozdíl od čistých elektromobilů totiž auta s vodíkovou nádrží ujedou nikoliv desítky, ale stovky kilometrů. Podobně jako auta benzínová.

Světové agentury si všímají především toho, že toto jsou auta s nulovými emisemi. Jediné, co uniká z výfuku, jsou vodní páry. To je v duchu dnešního ekologického náboženství. Ale ten hlavní přínos je někde úplně jinde.

Vodík se vyrábí z vody (třeba i mořské) za použití elektrické energie. Tím je skoro řečeno vše. Současné větrné parky, ale i solární elektrárny mají ten problém, že proud vyrábí jenom někdy. A většinou tehdy, když ho není potřeba. Pro dorovnání výkyvů spotřeby a výroby by byla potřeba obrovská možnost akumulace energie. V současné době technicky proveditelné jedině ve formě obrovských přečerpávajících vodních elektráren. O těch jsem psal zde. Bohužel, to zeleňouři docela úspěšně zazdívají.

A nyní si představme v každé lokalitě, kde je více ekologických zdrojů elektrické energie zároveň jednotky na výrobu vodíku. Prostě, když bude hodně foukat, větrníky se budou točit, ale elektřinu zrovna nebude nikdo potřebovat, tak se bude vyrábět do zásoby vodík. Dokážu si takto představit i masovou výrobu vodíku z jaderných zdrojů. A v budoucnu i pomocí elektřiny získané z jaderné fúze.

Takto vyrobený vodík (z mořské vody) se pak bude distribuovat pomocí čerpacích stanic automobilistům. Zmíním také nulové emise. Ale zmíním především to podstatné – žádná ropa, žádný zemní plyn! A všechny ty diktátorské režimy mohou jít do kytiček. Nebudou mít peníze. Staneme se energeticky nezávislými na středním východě.

To vše zní ještě příliš futuristicky. Ale první krok je tady. Bohužel jak je pro dnešní svět příznačné, tím technologickým lídrem již není USA nebo Západní Evropa, ale Asie. Ale to je jedno. Profitovat budeme všichni.

Autor: Tomáš Flaška