Na středeční diplomatické konferenci listu The Jerusalem Post, jíž se zúčastnil i český velvyslanec, přirovnal izraelský ministr zahraničních věcí svou zemi k Československu v roce 1938.

Ministr Avigdor Liberman obvinil mezinárodní společenství z toho, že je kvůli vlastním zájmům ochotno obětovat existenci Izraele.

“Všechny projevy a sliby ohledně bezpečnosti Izraele, které slýcháme ze zemí po celém světě, mi zní jako podobná prohlášení, která směřovala k Československu  [roku 1938], i tlak, který na českého prezidenta vyvíjeli ohledně Sudet,” řekl Liberman. “Bez ohledu na všechny sliby a záruky bylo celé Československo zabráno nacistickým Německem a přestalo existovat.”

Tomáš Pojar, český velvyslanec v Izraeli, se po konferenci s Libermanovými výroky tak úplně neztotožnil. Podle Pojara byla situace ve střední Evropě i ve světě v roce 1938 jiná než je dnes: “Přirovnání je to zajímavé, ale poučení z jedné situace se nedá tak snadno přenést na jinou situaci o století nebo půlstoletí později.” Přesto si myslí, že jistá podobnost tu je.

“I Československo té doby bylo jedinou demokratickou zemí v regionu. Podobnost spočívá i v tom, kolik záruk můžete dostat zvenčí, a jak moc se na ně můžete spolehnout.” Pojar také zmínil českou minulost, zejména zkušenost s nacismem a komunismem, které vyústily v český skepticismus vůči “grandiózním myšlenkám a zázračným řešením.”

“Jsme nejateističtější národ v Evropě, ne-li na světě. Nevěříme na zázraky, ani na ty politické, a ani na ideologická řešení, která se dají snadno aplikovat.” Historie prý český národ naučila, že řešení vnucená zvenčí nebývají funkční.

Češi prý také nejsou přesvědčeni o vhodnosti jednostranných kroků – to byl jeden z důvodů, proč ČR jako jediná ze zemí EU hlasovala v OSN proti tomu, aby Palestina získala statut nečlenského pozorovatelského státu. Diplomat přiznal, že po hlasování dostával děkovné dopisy, telefonáty a e-maily od Izraelců. Několik osob prý telefonovalo na ambasádu a svěřovalo se s úmyslem začít kupovat automobily Škoda.

“Jsme přesvědčeni,že jediná cesta k dosažení míru je skrze přímá dvoustranná jednání. Máme takovou zkušenost se Slovenskem,” připomněl velvyslanec rozpad Československa v roce 1993.

Dalším důvodem, proč ČR nechtěla v OSN dát hlas zvýšení palestinského statutu, je tradice česko-židovských vztahů. Tomáš Masaryk, první československý prezident, byl prvním státníkem na návštěvě v Yishuvu; během války o nezávislost v roce 1948 Československo dodávalo Izraeli zbraně a Václav Havel byl prvním prezidentem ze zemí za “železnou oponou”, který navštívil Izrael (roku 1990).

K pondělnímu prohlášení, vydanému po zasedání ministrů zahraničních věcí zemí Sedmadvacítky, které odsoudilo izraelský plán kolonizace (ale téměř nevěnovalo pozornost slibu Hamásu, že Izrael zničí), Pojar řekl: “Kdyby bylo toto prohlášení sepsáno v Praze, znělo by jinak.” Za stěžejní problém Gazy Pojar nepovažuje svobodný pohyb obyvatel, ale totalitní, teroristickou vládu. Ta je podle něj to, co brání tamním obyvatelům v životě v bezpečí a prosperitě.

Autor: redakce Shekel.cz

Zdroj: JPost.com