Naučí nás jí nejen brilantní Oldřich Nový se svou svůdnickou brilantinou, ale každý novodobý podnikatel. Nedůslednost musí být důsledná. Takový je zákon přírody. Ve velké části světa se lidstvo rozhodlo nosit na prstu kovový kroužek. Tomu symbolu rozumíme. To samo o sobě ale zhola nic neznamená. Stejně jako juden-štern v kvalitním stříbře visící na ladné šíji anebo vyšitý křížek na brokátovém županu preláta, jenž zbaběle podrazil monsigneur Bezáka. Naprosto nic!
Ten kroužek kovu pouze hlásí kamsi „ven“: „Bacha ten jedinec má partnera. Ten jedinec je zadaný!“ Pokud ho ale najdete – cizí a někde pod sedadlem – má hodnotu leda tak toho karátového zlata.
Leckterý ženatý (vdaná) na služebních cestách své kroužky také nasazují anebo svlékají, aby byli chráněni. Buď samotného symbolu a tím i důsledků, které v sobě nese. Anebo naopak opravdu chráněni pokušení porušit samotnou podstatu toho kroužku. Být či nebýt vystaveni dotěrnosti a flirtům. Podobné je tomu i s tefilin. Buď jsou symbolem pro venek, anebo to, co symbolizují neochvějně trvá, bez ohledu, zda „prsten“ nosíme, anebo ho ztratíme.
Na stejném základě se jiná část lidstva rozhodla, symbolizovat navenek i dovnitř něco zas docela jiného. A to černými koženými krabičkami, v nichž jsou s láskou uloženy důležité biblické texty ručně psané nějakým soferem. Nádherné texty: Uvědom si, že všechno provorozené je moje (ex 13:1nn), takže na to nezapomínej ani, až budeš skutečně doma (ex 13:11nn). Uvědom si, že Sladký požehnaný je Jediný, jedinečný a sjednocuje, jeho nelze nemilovat a naplno (dt 6:4-9) a pokud pochopíš toto všecko do důsledku, bude dobře (dt 11:13nn)
Micva je jasná. Tyto skutečnosti ať jsou na vás vidět. Noste je (jako to manželství) zřetelně. Na rukou i mezi očima… Dokonce i halacha je právě na základě tohoto kořenového Pokynu zcela jasná. S rozedněním byl je měl každý „prvorozený“ přiložit, ozdobit se a vyzbrojit, jako zřetelně oddělný pro svého Panovníka, a nesundat je až do té chvíle, než se jeho nešama může rozletět vesmírem od jednoho konce do druhého, protože odložila oblek těla.
Přesto jen málokdy potkáme dokonce i ty nejplnivější „micvaře“ takto korunované a ozbrojené důsledně po celý den. A co je horší – také všechny rychlo-příručky, jak se nejlépe obléci do kostýmu judaismu nezodpovědně učí : tefilin oblékáme hned po talitu a zůstávají přiloženy až do skončení ranní modlitby. Nezodpovědně proto, že polopravda je nezodpovědnost. Tím že je nedůsledná. Ti, kdo si tu práci nedají a nehledají kořeny (šorašim), ti si pak našprtají jenom návod na sešroubování poličky judaismu a jsou ochotni tuto informaci nést dál jako bernou minci. Občas ji dokonce i wikipedicky odmailují svým přátelům, a hlavně – to tak pak i žijí.
Micwa ale hovoří jasně. Nejde o pergamen, nejde o krabičky, a nejde jen o čas od rozbřesku do skončení ranních meditací. Budou ti na znamení na ruce a mezi očima … Basta. Šlus. Trvale. Možná bys v nich měl dokonce i spát.
Halacha pro Mea Šearim (tedy halacha vnímaná jako důvěryhodný zdroj a mapa kudy vede teprve plot – tj asi tři kilometry od samotného kořene Pokynu jako blahé paměti u nás na hranicích se světem imperialismu. Mapa kudy mohu jít, aniž bych si dělal starosti a důvěryhodná, protože tak přemýšlí tradice.) vysvětluje: Pokud jedinec na sobě nemá tefilin do setmění, už by si je neměl oblékat, protože se mu může stát, že usne, ve spánku si ubzdí a znehodnotil by jejich svatost. – Může to připadat úsměvné, a pokud někdo respektuje jen cestu „kolem plotu“, pak to pochopitelně úsměvné skutečně je. Ale respektujme ho.
Pro nás je zajímavé
a) že halacha připouští, že se tefilin odkládají!! Prostě někdy během dne (rozhodně ne „se skončením ranních Přímluv)!!
b) že jsou to svaté předměty. Jejich svatost ale není dána tím, že jsou to tefilin, kožená pouzdra typicky židovská. Nýbrž tím, že obsahují svaté znaky a Svaté jméno. Pak ale jakákoli profánní činnost, kdy sportujeme anebo jen pečujeme o potřeby všedního dne, může nějaké to nečekané „ubzděníčko“ přinést. Proto asi nepůjdu na bike anebo do posilky s řemínky, i když bych měl, pokud pokynu bible rozumím pouze prvoplánově.
Pak ale lze logicky dovodit, že tefilin lze klidně přiložit i v noci (nepůjdu li spát, notabene po hrachové kaši) a že nejsem nijak osvobozen od jejich „obsahu“, bez ohledu na to, nosím-li je, nebo zda je nepřikládám. Úplně stejně, jako nosím-li nebo nenosím ten kroužek v okamžiku, kdy manželce zahýbám.
Nasadit si tefilin je operace plná symbolů. Tři otočky na paži (znak šin), sedm na předloktí, uzel na prsteníčku, čelo, zátylek a řada dalších. Je škoda si ji neabsolvovat a neprožít. Ale už jen to, že je lze odložit i v rozporu v původní Branou pokynů téměř kdykoli během bdělé části našeho dne a nasadit i během tmavé části – nicméně tmavé části našeho bdělého dne, to všechno jakoby důsledné logice našeptávalo – asi nepůjde o ten kroužek. A asi je nutno velice prozíravě a s obrovskou empatií přistupovat k tvrzení, že Nebesa mají větší radost z dobře uvázaných tefilin na ruce zloděje, než ruka a čelo cadika bez těchto předmětů (ačkoli i zde je obsažena veliká pravda, protože onen zloděj si asi bez výčitek svědomí tefilin nepřiloží, pokud chápe jejich obsah, jinak by byl jako ten nosič náušnic anebo prelát pokrytec.)
Nejde o výzvu k nedůslednosti, tím jsme si dnešní povídání otevřeli. Jde asi daleko víc o to být co nejdůslednější i ve chvílích naší nedůslednosti. Protože obléci si, jak vidno z ilustrace, můžeme i totálně bezduchou Barbie …
Autor: Jaroslav Achab Haidler
Autor
51 Komentářů
Acabe Dt15,16(napadlo ma to pri nausnici),ked poviem Hospodinovi,,Nechcem od teeba odist,pretoze milulujem teba a tvoj dom…”tak si prepichnem ucho sidlom.Mozem?smile.
bs*d
Jistěže ano, danny, ale Netělesný nemá tělesného domu, ani tělesných veřejí. To připíchnutí hmoty k lalůčku bytosti, pro niž má být prioritou svoboda, je trochu jiný symbol, než deklarace “příslušnosti ke klubu”. Takže s plnou odpovědnost (vědomím, že ji neseme) můžeme opravdu všechno. Včetně toho, že můžed dýchat a můžem umřít. Smile
velmi sa mi paci ,,rozdelenie”na derech olam a derech erec.
Např. na větě “tefilin oblékáme hned po talitu a zůstávají přiloženy až do skončení ranní modlitby” není nezodpovědného vůbec nic. Není na ní totiž nic nepravdivého ani polopravdivého. Nezodpovědné je jí kvůli svému egu dezinterpretovat a hledat mezi řádky cosi, co tam není.
ad 04) Neboj Jiří, mám tu knihu taky rád a rád si v ní listuju. Ego si vyřeš. A na to, že to tak docela není (po smyslu, nikoli v rámci halachického rozhodnutí na základě *torat mi sinaj), odpovím, až najdu trochu času, pokud tak mezitím neučiníš ty.
ad 04 pro všechny) Ten link na Praktický judaismus je v článku ne proto, že by knížka byla pitomá, ale že je k mání. A na PK3 namísto na Kosmas linkuju proto, že i když má tu fyzickou o něco dražší než Kosmas, nabízí taky daleko levnější stažení verze elektronické (smile)
Tak na sepsání různých předlouhých lašonot si čas najdeš a na odpověď už máš problém? :) Jen žertuju. Možná ušetřím čas nám oběma – pokud rozlišuješ mezi “smyslem” (ergo svou interpretací určitých veršů) a halachou le-Moše mi Sinaj, tak mi diskuse přijde asi tak stejně smyluplná, jako bavit se nad významem kůzlete v mléce jeho matky… Ne že by nad tím diskutovat nešlo (to je dokonce žádoucí), ale halacha je zkrátka taková a maková. A pokušet se napasovat halachu na svou intepretaci (či naopak) mi přijde trochu přes závit. Škoda, že když už chceš tohle psát, tak že jsi nedorazil na představení do VKC – možná by sis paradoxně ušetřil mnohem víc času. :) Satis eloquentiae, sapientiae parum…
niekedy malo mudrosti dovedie k Mudrosti.Coz moze mat vacsi vyznam ako sama Mudrost.Lebo ako povedal Nietzsheho Zarathustra slnku:,,Cim by so bolo.keby si nemalo komu svietit.”
ad 07) No vida, a je to. Jen si ještě položme otázku, zda se snažím něco někam napasovat, anebo jen ukázat, jak se věci postupně vyvíjely. Beru ti snad cestičku k *le-Moše mi-Sinaj ? Přesto se do Menachot stojí za to podívat, ten závazek platí.
Nevím o jakém představení hovoříš. Nebyl jsem tehdy ani na Gluckovi v Národním ani na Élektře v Drážďanech, jedoduše proto, že jsem nějaké představení předával divákům. A máš-li na mysli křest knížky oblečené do vhodného výraziva, tak sorry, pár doktorů a mašinfýrů tam prostě taky nebylo. A už zase hovoříš o knížce. Mně můj čas (ztracený čas) netrápí. A to ani ten, který je dokonce *bitul ha-tora. Je totiž můj, a pokud se z něj náhodou vyloupne i něco pro ostatní, kéž by … To se prostě přihodí.
Ad 8) danny: Trefné. No, a co teď s tím dále? :O)
Ono se tam nehovořilo jen o knize, na kterou ty z nějakého (?) důvodu odkazuješ, ale hlavně o věcech, které ses pokusil, žel opět svým osobitým způsobem, popsat. Upřímně – pokud se snažíš ukázat, jak se věci “postupně vyvíjely”, tak na to jdeš od špatného konce a dost nezodpovědně. Už jen tím, že větu “tefilin oblékáme hned po talitu a zůstávají přiloženy až do skončení ranní modlitby” (ano, zhruba v takové podobě tam je) dezintepretuješ jako “tefilin oblékáme hned po talitu a zůstávají přiloženy pouze do skončení ranní modlitby a s jejím skončením je odkládáme” (viz tvou poznámku a) v článku), což tam samozřejmě nikde nestojí a nikdo zodpovědný by se to neopovážil napsat.
ad 11) Zkusíme, Jiří, zůstat u toho dannyho slunka z komentu 8)
Jako par(s moji zenuskou) jsme prosli mensi tragedii a tak jsem na cas prestal si navlekat Tfilin. Ale nikoliv proto, ze uz neverim v B-ha(sila viry stale stejna), ale proto, ze jak je v clanku uvedeno, musi byt s Tfilin 100% mysl cista a to se mi zatim nedari.
Co je tedy vetsi hrich, nenasazovat Tfilin ci nasadit za kazdou cenu, prestoze moje mysl stale place a nedokazi se soustredit na Sacharit?
Hele woodoo,viem,ale nopoviem.smile.Jednoducha vec,idem poriesit,co dnes od tebe(mne),Israeli(clovicku),tvoj(moj)Hospodin pozaduje.smile.
13) To je spíš otázka na ZODPOVĚDNOU rabínskou autoritu, nejlépe takovou, se kterou máš osobní vztah, protože je to na jedné straně záležitost náboženskoprávní, takže ten člověk musí znát halachu (a ne si jí vymýšlet), na druhé straně je zde obrovský etický rozměr, který může vzít v úvahu pouze ten, kdo je s případem důvěrně obeznámen a zná i tebe. Proto bych volil tu méně pohodlnou cestu, než položit dotaz na web, i za cenu, že odpověď budu hledat trochu déle a třeba se u toho i zapotím. בהצלחה
ja som si niekedy vytiahol s modlitby atribut ,,sudenia seba”,lebo clovek sa musi niekedy,,vysporiadat”sam so sebou.(bez autorit,ktere zname).
ad 4 + 11 ale i jiné)
Hezký nový týden. Komentář ke komentářům pod článkem Viz “Menachot” … http://www.chewra.com/keshetnew/kweb/kategorie.aspx?kid=184
Moudrost je z vidění, a pohled se dá nastudovat -acb-
bs*d Jo a ještě připomenu (dokonce i sobě) podobně zpracované téma tady přímo na Shekelu :
http://www.chewra.com/keshetnew/kweb/kategorie.aspx?kid=2
Aha, už to chápu Jardo – ty za nezodpovědnost a nedůslednost považuješ, když někdo řekne A, ale už tam nedodá Ab,Ac,Ad… To je pochopitelný postoj, já zase za horší nezodpovědnost považuju demagogii. Jen možná jednu drobnost – kéž bys jednou byl sám stejně důsledný, jako to požaduješ od jiných, neustále a ne jen když se ti to hodí. :) Buď zdráv.
bs*d
Ano, Jiří, proto jsem ten kousek z talmudu i s překlepama a neobratnostmi uvedl. Mám pocit, že tradiční literatura tak nějak s Aa, Ab, Ac … vůbec žádné problémy nemá. Ale ž se snaží být důsledná.
A nedělej ze mně, prosím, něco, na co nemám ani v nejmenším gebýr. Já po nikom věru zhola nic nepožaduji. To jen Panovník … já a všichni ostatní máme jen možnost volby.
Takže zpět k článku. Kde je chyba ?
Viz 11), konkrétně druhá část. Pokud něčemu nerozumíš či to není vyjádřeno dost jasně, napiš. Tady už se budeme jenom opakovat.
obecně: A uzří všickni národové země, že jméno Vznešeného vzýváno jest nad tebou a budou tě za to respektovat (dt 28:10)
Mam pocit,ze Boha zaujima viac clovek ako vsetky kultovne ukony.
ad 24) Danny, ten tvůj pocit je jenom na půl cesty ke kultu. Připustíme-li, že si bibli vymysleli chrámoví kněží, máš naprostou pravdu. Ne-li, pak je nutno o kultovních skutečnostech přeci jen přemýšlet. Nejde nepřijít ke kontemplaci (nepřinést *korban), protože to pak končí tím klasickým “Možná že je něco mezi nebem a zemí…”
Ale je dobré brát to tak, že BigBossovi na kultických šarádách nesejde kvůli Němu samotnému, ale právě kvůli člověku. (Který Šéfa zajímá nejvíc, jak píšeš). I kult je dárek, stejný dárek jako láska, voda a vzduch. Praxe a lpění na ní, to už je jiná káva. A proto taky celý tenhle článeček vzniknul :)))
V druhej polovici mozno na kult,obet nazerat ako na zakladny kamen,toho,co pride.Mozno a u niekoho.smile.A vprvej,,A Boh vzhliadol na Abela…”a nasledne na obet.A to nieje o knazoch.mozno.
ad 25) Máš pochopitelně na mysli, pevný (halachicky či katecheticky nařízený) kult. Jinak by to nebylo úplně po koření a na dřeň. Protože a) jistotně vzhlédl i na Kaina, a to dokonce povícerokráte b) kult sám o sobě vyžaduje pohnutku a vztah. Proto také celá Genesis popisuje ten vztah více než ten kult :o))))
bs*d
Dokonce ani Rambam ve svých Hilchot tefilin (4-10, 4-11, 4-25) nepodporuje názor, že si tefilin necháváme pouze během ranní modlitby. Vše vysvětluje ve 4-26 a nádherná je 4-13. I když tento příběh jsme tu už měli možnost ocenit. Schválně jsme tyto hilchot – pro vás a hlavně pro sdružení Talmidim – zkusili zpracovat.
link: https://www.box.com/s/gmwauvvw6fskv7n29n97
-acb-
Mě by pořád zajímalo, jestli existuje nějaký text, který říká, “že si tfilin necháváme pouze během ranní modlitby a dál už nesmíme.” A než začnete bádat nad smyslem kultu a objevovat Ameriku, tak když už se oháníte chudákem Rambamem, mrkněte se do More nevuchim. Tam vysvětluje důvody proč byl kult a kultické pomůcky ustanoveny velice zajímavou cestou. Docela mu to šlo bez sluníčka i bez lidiček.
To ti, Jiří nepovím, který text. To se musíš zeptat buď svých pedagogů anebo Michala Foršta. Ten je šikovný googler. Ale jinak bingo. I když asi jen mimoděk. Ono v knížkách se “o kultu” dá najít leccos,často mnoho, někdy i samotný kult. A přesně o tom píšu potom ty články. A ti co mají polojasno, se pak ozývají :o))
kult bez slunicka a lidi?to je uz co?asi..nebolo cloveka,ktory ju obrabal…,alebo Eden,ktory bol este nehotovy?Sice tam panoval poriadok,ale…..
Ad 28. Zde jsou nějaké odkazy k Talmudu:
http://kumah.org/2007/09/secret-weapon-of-idf.html
pri prezerani ma napadlo,ci moze pocas vojny vstupit vojak so zbranou do synagogy a ci kostola,svatyne?ked salamun staval bez tukania kovu?
29) Aha, takže se vymezuješ proti něčemu, o čem vlastně nevíš, jestli to existuje. Na mysl se pak vkrádá zákonitě otázka, jestli o tom alespoň něco víš. A pak je samozřejmě možné se ptát, proč tedy o tom něco vůbec psát, když o tom toho tolik nevím a jaký je skutečný účel toho psaní… Rozhodně nemám ve všem jasno, jako leckterý rádobycadik (co si myslí, že jasno má), někdy ani to polojasno – občas je to dost pod mrakem, ale když je zataženo, tak se nevyplácí chodit ven bez deštníku, protože když pak zmokneš, tak si za to můžeš, Jaroslave, sám. Ne ten déšť. :)
32) Z hlediska současného zákona v Izraeli ano, ovšem za předpokladu dodržení jistých bezpečnostních pravidel (vytažený zásobník apod.).
ad 33) Z pohledu poloplná/poloprázdná se možná vymezuješ ty proti něčemu, o čem nepíšu :o)
Možná ano – možná ne :) Možná se vymezuju jen proti tomu, když někdo tlachá o něčem, o čem nemá ani ahnung.
ad 31. Pánové, pokud se při střelbě ze 155 budete modlit k Bohu, aby všechny rány sedly a ne za odpuštění toho, k čemu se chystáte, tak je úplně jedno kdy, co a jak si navlékáte. Protože jste zapoměli proč.
Ad 36) Erich: Kvituji, alespoň nemusím býti přisprotlý. Mohli by nám sdělit, z jakých osobních pozic tak činí, neb to je ryze ad hominem. To se ale k ničemu kloudnému nedobéřem. :O)
Abych řekla pravdu, já považuju přivazování těch krabiček na čelo a omotávání řemínků kolem ruk za takový židovský folklór, svéráznou interpretaci textu dt.6, při jehož četbě by mě samotnou nic podobného nikdy nenapadlo. Asi jako když mně někdo řekne: zapiš si to za uši, tak hned nepoběžím pro fixku, abych si u zrcadla něco složitě čmárala za ucho. Takže ta slova beru jako úplně přirozené pokračování toho, co jim předchází: lásku k Bohu budu mít nejen schovanou hluboko ve svém srdci, nejen že ji budu vytrvale předávat svým nejbližším, ale budu ji mít jednoduše “napsanou na čele” – i když mě potká někdo úplně neznámý, měl by ji z pohledu na mě vyčíst. A budu ji mít na rukách – kdykoli se do něčeho pustím, mělo by to z toho mého díla jít poznat (pokud opominu možnost, že je to takový “tahák” pro život, vzoreček načmáraný nesmazatelnou propiskou do dlaně). Takže v nějakém takovém duchu se ubírají moje myšlenky, jak naplnit tato slova. Pak je zbytečné diskutovat o nějakém odkládání.
Ale ani ten folklór určitě není marný a nechci shazovat jeho hodnotu, může být velice dobrou oporou pro zbožnost. Ale – a tak jsem i pochopila Achabův článek – nesmí se důraz přenést na něj samotný. A to riziko vždycky hrozí, zvlášť když samotná “orotpraxe” je tak složitá a zabírá tolik pozornosti, že docela obstojně dokáže zavařit mozek už sama o sobě.
Ad 29} Skoro mě mrzí, že jsem specielně pro Tebe, Achabe, skenoval dva staré pohřební “manuály” pražské Chevra kadiša, co mám doma. To jsem ten čas mohl ušetřit na něco smysluplnějšího, když ty to považuješ za googleování. Zamysli se raději nad tím, co hlásáš a jak se chováš, není-li v tom jistý rozpor. Prospěje to nejen Tvým článkům.
Michale, za googlení považuji googlení, nic jiného.
A toho skenu nijak nelituj. Právě sis misku zásluh vysypal sám. (Tím chvastem.)
Btw – No to bych pomalu hodně hodně nechtěl, abys mne cokoli naučil, nebo snad vedl nějakou liturgii… Jak tě tak poslouchám, snad aby se ti, jimž sloužíš, báli, že jim to časem taky vyčteš …
Achabe, Achabe, co Tě žere? Žádnou misku jsem nevysypal. Ty sám jsi už tolikrát strčil do vah, že se kvůli tomu rozvodnil sám Váh. Ty jsi teoretik, v praxi to s liturgií vypadá poněkud jinak. To bych Ti mohl vyčítat také, že “googleuješ.” Proč si mě pořád bereš do klávesnice? To nemáš nic lepšího k činění? Tímhle shazuješ i ty “Krásný ztráty,” kde jsi mluvil dobře. Škoda času, nemyslíš?
Ono i s tím židovstvím to vypadá v praxi hodně jinak :-)
Ad 41) Vysypal. Naši moudří tak učí. Shodou okolností taky ve Šmirat ha-lašon. Že totiž rozhoduje pohnutka. A kdo nemůže jinak a z nějakého důvodu svoje “skutky” vypočítává, tak je asi potřeboval tady, a jeho miska zásluh se tím pádem vyprazdňuje :o))
Podívej, Achabe: Ty už jsi napsal takových obvinění, že bys je měl doložit, co? Nediv se, že jsem to napsal. Měl jsem za to, že Ti to dojde aspoň teď. Ale Ty ne, svou nenávist si musíš a musíš vybíjet. Tak si posluž, aspoň se Ti uleví. Akorát proč k tomu nepoužiješ jinou cestu, třeba tu, o níž stále píšeš a mluvíš? Ty mě neustále obviňuješ z lašon ha-ra, píšeš v soukromí, jak mě chceš chránit … asi jsi měl na mysli před Tebou, jak to teď šacuju.
Podle všeho by ses měl chránit hlavně Ty před sebou samým. Vím, že jsi mě chtěl vyprovokovat. Tak prosím, jeď, jala, jala! Ale když už mě osočuješ, tak napiš: v čem jsem kdy lhal????
A když se tak opíráš o “moudré,” jsi si jist, že to jsou i Tvoji moudří?
Stačí? Děkuji.
Až přestaneš vypočítávat cizí skutky, budeme se zase moci normálně bavit. Tečka.
ad “forštoviny”) Ať to řeknou jiní – (i těm, co radši googlí a nechce se jim číst) :)))
No, veď práve, Achab. Tak čo, ako je to s Tvojou rečou, čo? ;-)
O vysypaných miskách – pohodlně, na ucho :o) http://www.youtube.com/watch?v=jo5tk0K_NrI
Sám sis vysypal, sám si zameť.
ad 49) Proč tak tuze platí to o potrefených… Ale, Michale, to nebylo info jen pro tebe, ale i pro nás ostatní. Tys přeci diskutovat přestal v komentu 45) – Sám sis vysypal, sám si zaměť. Jak o miskách zásluh učí tradice, ne jakej je Fořšt, o tom byla ta 48) :))))
Samozřejmě, že to nebylo jen pro mě. Ale mě osobně tady neustále napadáš. A přitom nejsi nejen veřejně, ale ani v soukromí říci, co přesně Ti vadí, že tak vyvádíš. už jsi trapný. To už Tě nic jiného nenapadá, než mě papouškovat? To jsi tedy dopadl. Tak napiš, v čem je lašon ha-ra umě? Hm? Protože jinak, v každém případě, řeč zlou tady zatím provozuješ v podstatě jen Ty. A co vlastně víš o tradici? Z rodiny? Z knížek? Z větru z hor? Co je podle Tebe diskuse? Urážet lidi? A nauč se moje jméno ;-) Já Tvé také nepletu. Čágo bélo.