Zdroj: Archiv

Počátek nového tisíciletí přinesl dosud nepoznané krize a problémy. Události z 11. září 2001 vytvořily jeden z největších paradoxů neklidné současnosti: Islám, který sám sebe pokládá za náboženství míru, je v mysli velké části nemuslimů spojován s násilím a chaosem. Vedle ponurých vyhlídek na střet civilizací, sázejících na vyostřování napětí a konfrontaci, však ještě mnozí neztratili naději v dialog a snahu o porozumění. Ať již však budeme islám považovat za nepřítele, nebo partnera k dialogu, případně zdroj k obohacení, měli bychom dát muslimům šanci a seznámit se s tím, v co skutečně věří, jaké zásady spoluutvářejí jejich život a v jakém světě vlastně žijí. K tomu se pokusila svým dílem příspět i stanice Leonardo, která toto léto zařadila do programu populárně-naučný seriál, nazvaný Deset procházek mezi minarety. Cyklus se záměrně soustředil právě na mediálně nejfrekventovanější, zároveň však nejčastěji nepochopené tematické okruhy, např. džihád, fundamentalismus nebo žena v islámu. Seriál připravila Lucie Christovová, redaktorka ČRo Leonardo, ve spolupráci s Bronislavem Ostřanským, arabistou a islamologem z Orientálního ústavu AV ČR. Snahou autorů nebylo islám ospravedlňovat, ani na něj útočit, nýbrž vyjít vstříc těm zájemcům, kteří spolu s autory věří, že jakákoliv smysluplná debata vyžaduje určité vědomosti.

A protože seriál vyvolal množství reakcí, zejména na internetu, chtěl bych se na tomto místě stručně zamyslet nad tím, proč islám u nás vyvolává tolik emocí a nezřídka přímo nenávisti. Česká republika má totiž mezi jinými evropskými státy jedno prvenství související s islámem; ve srovnání se zeměmi na západ i na východ od našich hranic byla s tímto náboženství konfrontována nejméně. Přesto však trendy a tendence českých přístupů vůči muslimům spolehlivě kopírují dění v západní Evropě, navzdory tomu, že jak početnost, tak především struktura české muslimské minority se těm západním modelům poněkud vymykají. Islám u nás není předmětem vnitropolitickým ani zahraničněpolitickým, obecně je pokládán za téma marginální a „exotické“, přesto však mediálně velmi frekventované. Jak je to možné?

 

Paradoxy „mediálního islámu“

Počet muslimů v ČR se tradičně odhaduje mezi čísly deset až dvacet tisíc. Přesné statistiky neexistují a islám do nepovinné kolonky „náboženství“ při posledním sčítání lidu uvedl jen zlomek muslimů. Naproti tomu fórum Islám v České republice nechceme, jedna z nejpočetnějších komunit na Facebooku, má téměř šedesát tisíc příznivců, přičemž řady českých „muslimobijců“ jsou rok od roku organizovanější. Mají vlastní webové stránky, oficiálně registrované sdružení, konkrétní politické zastánce i vůdce (byť v současnosti poněkud rozhádané). Otázku, proč v nábožensky vlažném Česku vyvolává malá náboženská obec tak silné a mnohdy zcela nepřiměřené reakce, si opakovaně kladly zástupy novinářů i odborníků mnoha zaměření, takže zde nastíněný subjektivní pohled představuje pouhý kamínek v pestré mozaice, neboť islám už dávno není tématem z příšeří vědeckých pracoven, nýbrž se stal předmětem vpravdě celospolečenským.

Vyjadřuje se k němu prakticky každý, což je jedině dobře, přes veškerá rizika, která z toho plynou. Neboť jakákoliv tabuizace tohoto tématu by byla kontraproduktivní. Debatu o islámu můžeme kultivovat pouze tehdy, pokud bude nějaká probíhat; přestanou-li média v tomto směru plnit svou funkci, ať již spoutány falešnou politickou korektností, nebo naopak seřazeny do jednoho šiku před „islámskou hrozbou“, pak vymizí pluralita a tedy i diskuse – a extrémisti budou mít žně. Vzhledem k tomu, že islám je u nás vnímám jako téma exotické, novináři si s ním mnohdy neví rady, a proto velmi snadno podléhají různým trendům. Když jsem začínal studovat (polovina devadesátých let), tak česká média unisono opakovala, že hrozbou není islám, nýbrž jeho nesprávný výklad, po 11. září 2001 si zase všichni kladli otázku, zda zlo netkví v samých kořenech islámu (alespoň, že odpovědi se různily) a v současnosti je patrně tím největším strašákem pro mnohé novináře a publicisty nálepka „multikulturalismu“ či „politické korektnosti“ – alespoň tak to cítím. A hlouposti se přitom nezřídka vrší jedna na druhou. Politická korektnost je totiž nástroj (jako nůž či papír), který sám o sobě není špatný, může zabránit mnohému zlu, stejně jako mnohé zlo způsobit. Neměla by být zatracována bez přívlastku, stejně jako tolik odsuzovaný multikulturalismus, který (alespoň u nás) neselhal a ani nemohl, neboť tu nikdy nefungoval.

Arabistům a islamologům bývá často předhazováno, že sympatie k předmětu vlastního bádání je vedou k nekritičnosti, manipulaci s fakty a jiným nešvarům.  Tento názor zaznívá ze strany odpůrců islámu stále silněji a obavy, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou, jsou vcelku na místě. To byl ostatně jeden z důvodů, proč se mi myšlenka na rozhlasový seriál o islámu před časem tak zalíbila.

 

Islám jako lakmusový papírek

Neuškodí, když si připomeneme triviální, byť smutnou, pravdu, že většina českých odpůrců islámu brojí proti něčemu, co ve skutečnosti neexistuje. Svého virtuálního nepřítele si totiž vytvořili sami a vzhledem k tomu, že většinou žádného muslima ani neznají a své vědomosti o islámu čerpají povětšinou se sporných (slušně řečeno) internetových zdrojů, často se doslova „vlamují do otevřených dveří“, když hlasitě pranýřují fenomény, které by spolu s nimi mohl odsoudit mnohý muslim. Odbornou či popularizační literaturu si nepřečtou, neboť její autoři přece „kolaborují s muslimy“, takže příslušné debaty bývají většinou hodně černobílé. A o co více postrádají „odstíny šedi“, o to více překypují nenávistí.

Pravidelné dávky emocí v médiích i na internetu vyvolávají záběry drastických poprav, násilí na ženách, válečných zvěrstev, což bývá kladeno na vrub islámu. Už tolikrát (a stále marně) bylo poukazováno na to, že pod nálepku „islámský“ se zasouvají též jevy v islámském světě přítomné, byť s náboženstvím mající pramálo společného. Protiislámské výpady, především ty internetové, bývají více o emocích nežli o argumentech. Virtuální kroužky semknuté sdílenou nenávistí k náboženství, o němž mají mizivé či pokřivené vědomosti, pak tvoří smutnou součást naší současnosti – na rozdíl od různých jiných extrémistických formací vystavenou „na denním světle“.

Mnohdy přitom islám hraje jen zástupnou roli nepřítele v mnohem širších světonázorových prezentacích (nacionalistických, neonacistických, xenofobních aj.). Názorně to lze sledovat mj. na Eurabii, hlásné troubě českých muslimobijců, která již sedm let zásobuje své čtenáře příspěvky, z nichž mnohé si svou dikcí nezadají s protižidovskými nacistickými plátky třicátých let; nejde o přehánění, nýbrž smutnou skutečnost. Tento portál však není mediálním projektem nadšenců „na okraji společnosti“; dostalo se mu podpory z nejvyšších míst. Nemyslitelného, tj. dotace z krajských peněz, se zase dočkalo občanské sdružení Antimešita, o jehož osobité činnosti si čtenář může snadno vytvořit vlastní představu ze stejnojmenných webových stránek.

A jen málo loni chybělo, aby dostali hlasatelé náboženské nenávisti prostor na akademické půdě (VŠE). Ostatně, rétorika bojovníků proti islámu (sami si často říkají „antiislamisti“) v poslední době přitvrzuje, nejen v souvislosti s naprostým nezájmem většiny, pochopením části společnosti a především přímou podporou řady veřejně známých osobností. Naštěstí podobné excesy rozhodně nesvědčí o tom, že by Češi měli k islámu větší odpor, nežli ostatní Evropané, což dokládá řada sociologických šetření.

 

Kritika islámu nebo islamofobie

Islamofobii vnímám jako vážné společenské riziko, které má u nás vzestupnou tendenci. Tady je však třeba předeslat, že bychom měli velmi pozorně rozlišovat mezi islamofobií a kritikou islámu. Dělící čára mezi nimi je často obtížně rozpoznatelná a rozhodně bychom s nálepkou „islamofobie“ a „islamofobní“ neměli zacházet lehkovážně. Pro představu uvedu konkrétní příklad. Nedávno vyšel český překlad sbírky esejů Neexistující al-Andalus aneb Jak intelektuálové znovu vymýšlejí islám, jejíž autorka Rosa María Rodríguez Magda vyvolala mnoho emocí svými kritickými rozbory různých aspektů islámské civilizace. Hodně se o tom debatovalo, někteří ji odsuzovali, já si naopak myslím, že její knížka, byť s ní nesouhlasím, přiměje čtenáře k přemýšlení, neboť je skvěle napsaná a podnětná. Může muslimského čtenáře „nadzvednout ze židle“, ale nebude jej nikdy urážet.

Avšak podobných příkladů najdeme více; existuje řada titulů, které se k islámu a muslimům nestaví právě přátelsky, ale mohou být hodnotným a originálním příspěvkem do diskuse. Rozhodně je třeba rozlišovat mezi takovými podněty a všemožným štvaním, poněvadž „hlas lidu“ na internetu často za debaty o islámu vydává různé pokleslé výpady, plné vulgarity a agresivity. Ze zaměňování diskuse a štvanice se tu a tam pokusí „rýžovat“ nějaký oportunistický politik, který vysloví obavy z „islámské hrozby“ nebo utrousí pár „vlídných poznámek“ na adresu muslimů; může přitom jen získat, neboť voliči na to slyší.

V protimuslimských výpadech jsou, dle mého názoru, nebezpečné především dva momenty. Předně jde o selektivní přístup k lidským právům jiných („proti komu lze štvát, proti komu nikoliv“), s nímž se úzce pojí druhý smutný, leč přespříliš rozšířený, bod, a to je princip kolektivní viny („Nemohou si za to ti muslimové vlastně sami?“). Zapomíná se přitom na banální (a přesto tak opomíjené!) zásady, že na žádného člověka (a to platí i pro muslimy) nelze nahlížet výlučně prizmatem jeho náboženství. A především, že nikoho nelze soudit za činy jeho souvěrců – ať již jsou sebevíce odsouzeníhodné.

 

Trocha optimismu na závěr

Na jaře se v Hradci Králové uskutečnila jedna z řady tzv. Masarykových debat, kde se diskutovalo nad otázkou, zda je islám hrozbou pro Českou republiku. Řečenou tezi obhajovali Jana Bobošíková s Michalem Semínem a proti tezi argumentovali Ondřej Liška a Šádí Shanaáh, jenž ve svém úvodním projevu parafrázoval úryvky ze soudobé české protiislámské internetové produkce, jenom na místo slova muslim vždy řekl „Žid“. Mluvil rovněž o těch, kteří si dovolí zastat se Žida – znělo to absurdně a o to děsivěji!

Obrovská účast na této akci a především výsledné skóre, kdy nadpoloviční většina hostů hlasovala pro to, že islám není pro nás hrozbou, snad skýtá naději k mírnému optimismu, že se v našem vnímání a především v mediální prezentaci dostane islám tam, kam patří. Tedy z role „mediálního strašáka“ se přesune do roviny velkého světového náboženství, z něhož vzešlo mnoho dobrého i zlého a které může být stejně dobře zdrojem k obohacení či inspiraci jako důvodem ke znepokojení. Do roviny náboženství, jež lze svobodně kritizovat či obhajovat, vůči němuž se lze jakkoliv vymezovat (v akademickém kroužku nebo na sociální síti), o němž můžeme bádat, přít se o něm, aniž bychom přitom sklouzávali ke štvaní, hysterii a hanobení, neboť tím nepoškozujeme muslimy, ale především sami sebe.

Autor: Bronislav Ostřanský (Psáno pro Týdeník Rozhlas)

Kam dále: Přečtěte si také – Interview s Bronislavem Ostřanským

 

48 Komentářů

  1. Martin Kotyk
    25.3.2013 – 14 Nisan 5773 v 10:59 — Odpovědět

    Perfektní text!
    Pro neonacisty tvoří muslimové ideálního “vnitřního nepřítele”, kterého je třeba zabít, by mohl “zdravý národ” žít bez parazitů. Srovnání s antisemitismem 19. stol. bohužel sedí. Nezbývá jen doufat v Marxovo “poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška”.

    P.S. Po 11/9 zmizela z Camelek mešita
    P.P.S. Co čte Lhoťan mezi řádky?

    0
    0
  2. Bronislav Ostřanský
    26.3.2013 – 15 Nisan 5773 v 10:25 — Odpovědět

    Děkuji za reakci. U nás (a nejen u nás) si tu agendu boje proti islámu vzali za svou lidé, kteří zkrátka potřebují nepřítele (islám je zde dostatečně marginální + vyvolává velké emoce + navíc se muslimobijci neobejdou bez řady exoticky znějících slovíček, takže jejich nenávist je jaksi sofistikovanější a intelektuálnější…). Už dávno to není o názorech, ale spíše o nenávisti a extrémismu. Jen dvě oblíbená témata internetových muslimobijců (islám a sexuální perverzity jeho vyznavačů, resp. násilné účtování se “zrádci” + všemožná konspirační schémata – viz doc. Konvička a spol.) bohužel ukazují k tomu, co už tady bylo… A těch paralel je více.

    0
    0
  3. Martin Konvička
    28.3.2013 – 17 Nisan 5773 v 03:00 — Odpovědět

    “…Česká republika má totiž mezi jinými evropskými státy jedno prvenství související s islámem; ve srovnání se zeměmi na západ i na východ od našich hranic byla s tímto náboženství konfrontována nejméně. Přesto však trendy a tendence českých přístupů vůči muslimům spolehlivě kopírují dění v západní Evropě…”

    A kolegu Lakovače nenapadlo nejrostší vysvětlení – že jsme prostě evropští.

    Jinak je to snůška lží, popírání nelidských aspektů islámu, popírání vztahů mezi zmíňovanými “jevy” a islámskou věrouukou – morálně na úrovni popírání vztahu mezi Osvětimí a nacismem, a samozřejmě denunciací. Jak jinak…

    0
    0
  4. Radek
    28.3.2013 – 17 Nisan 5773 v 03:17 — Odpovědět

    Ani to nebudu číst, divím se Shekelu, že sem něco dává od lakovače…

    0
    0
  5. bronislav ostřanský
    28.3.2013 – 17 Nisan 5773 v 11:22 — Odpovědět

    Ad pan Doc. Konvička: Vaše poznámka svědčí o tom, že jste to a) nečetl, b) ztrácíte soudnost. V textu věrouku neřeším, ani ty “nelidské aspekty islámu”, jak píšete. Z Vaší obsese obviňováním z popírání holocaustu a neustálým “sexuologickým rozborem” islámu (a jeho fanoušků) tipuji spíš b). Když nějaké nesmysly slaví na FB úspěch, nemusí to ještě souviset s jejich pravdivostí. Jste zkušený a vzdělaný člověk, jistě víte, čemu všemu se na internetu daří…

    0
    0
  6. J.Formánek
    28.3.2013 – 17 Nisan 5773 v 12:55 — Odpovědět

    Problém Ostřanského je, že je součástí mdlého a morálně maximálně pohodlného establišmentu, který problémy zásadně neřeší, nechává je doutnat a posléze rozhořet. Případně se chce na “islámu” dále přiživit.

    Na jeho mdlé a strnule appeasemenťácké výroky pak může navázat pohodlně policie, politici, legislativa apod. Díky hrstce morálně apatických arabistů tu máme zcela nedýchatelné prostředí, které dále podporují přebujelé instituce jako ČT a multikulturně nastavené školství.

    Nízký morální kredit a zištnost Ostřanského je přímo zárukou, že absurdním neologismem “islamofobie” bude zásadně vrtět jako psem k vlastnímu prospěchu a nikdy veřejně nepřizná (jako např. Timothy G. Ash, další politruk), že se islámu zcela prostoduše bojí a dává si programově pozor na ústa i pero.

    Jeho nenávist a malost se pak logicky obrací proti odvážnějším, které pak musí líčit jako “velké nebezpečí”. Takhle to přeci fungovalo i za komunismu. Arabisti tento stav nádherně zakonzervovali.

    Dále si je vědom, že “velké nebezpečí” je další umělé téma, na kterém se může taktéž skvěle přiživit a současně i odvádět tak pozornost od totalitní podstaty islámu.

    0
    0
  7. Martin Konvička
    28.3.2013 – 17 Nisan 5773 v 13:12 — Odpovědět

    Ale doktore B. … nelidské aspekty a popření souvislosti s islámem, vašimi vlastními slovy, jsou zde

    “… záběry drastických poprav, násilí na ženách, válečných zvěrstev, což bývá kladeno na vrub islámu..”.

    Tvrdit, že třeba kamenování, nebo mahram-systém a purdah, a další a další, nejdou na vrub islámu, je popíračství nejhrubšího zrna. Musel byste totiž vysvětlit, čemu je tedy klást na vrub, a nepřál bych vám hledání toho alternativního vysvětlení. Zapotil byste se.

    Podobně ten “sexuologický rozbor”. Chlape … a teď se snažím potlačit naše animozity … ta pivotální role sexu v islámu prostě je. Nebeská polygamie pro šáhídy, požadavky na chování islámské ženy, různé právní potavení pohlaví, ale hlavně velmi propracovaný systém šíření “po meči”. Nelze popřít. No a když to víme my dva – a ví to každá srbská nebo pandžábská venkovanka – tak to nejspíš budou vědět, nebo aspoň tušit, i (proto)konvertitky a (proto)konvertité. Lidé nejsou tak hloupí, aby si nespojili celkem všeobecně známé informace.

    No a to další – korelace mezi osobními psychlogickými (či “psychosexuálními”, na Freuda dojda) dispozicemi a přitažlivostí či naopak odpudivostí islámu, to pokládám za svůj největší mimopracovní objev. Mám k tomu masu materiálu, od krásné literatury po profily pro- a protiislámsky založených jedinců. Zdá se to být tak “těsné”, řečeno statistickou hantýrkou, až je to šokující. Docela rád bych zrovna tohle zrovna vám ukázal, protože jde o vhled fascinující a prospěšný i mimo hranice celé té mohamedánské patálie. Tabu, které nás všechny fackuje do nosu.

    Na závěr obligátní propaganda: u islámců to, co tam (proto)konvertitky hledají, samozřejmě není, respektive není tam toho víc, než v kterékoli jiné náhodně vybrané populaci. Zato tam je k mání spousta toho špatného, co tam správně vidí anti-konvertitky, to je ale pitomé slovo…

    0
    0
  8. Bronislav Ostřanský
    28.3.2013 – 17 Nisan 5773 v 16:01 — Odpovědět

    Pane docente, děkuji za reakci. Abyste si nemyslel, že jsem a priori zaujatý, četl jsem si kdysi Vaši přednášku věnovanou těm psychologickým a sexuologickým dispozicím, která koluje po internetu. Za chvíli musím do rozhlasu, takže to nemůžu více komentovat, ale Váš pohled, byť je nesporně originální a notně podložený empirickým materiálem, nesdílím – ale třeba je chyba na mé straně…

    0
    0
  9. Martin Konvička
    28.3.2013 – 17 Nisan 5773 v 16:59 — Odpovědět

    doktor B: i já děkuji za odpověď.

    Nesdílíte … ale empirický antimateriál nemáte. Zkuste ho někde najít.

    Jen bych dodal, že by to bylo mrzuté omezovat jen o tu narychlo splácanou přednášku, jež zjevně začala žít vlastním životem. Islám samozřejmě má vícero aspektů, ale pořád se to točí kolem hierchie, moci atd. Ale ono je to spíš na kafe/pivo, žel svět je plný lidí, s nimiž by bylo záhodno sednout na kafe/pivo, a všechno stihnout nejde.

    Chystejte si nějaký ten antimateriál, protože s pocity, nálepkami a Lakováíním dlouho nevystačíte.

    0
    0
  10. 29.3.2013 – 18 Nisan 5773 v 09:31 — Odpovědět

    Díky za text. Také mi přijde fascinující, jak se vytvoří konstrukt monolitního islámu či univerzálního muslima (resp. už se ani neříká muslima, ale islamisty), tomu se přičtou všechny myslitelné negativní charakteristiky, a pak se proti němu bojuje. A kde realita nestačí, tam se přibarví či vytvoří (viz “škandál” se zbraněmi v brněnské mešitě – nakonec se ukázalo, že “zbraň” přinesl sám autor aféry). Lidé z IVČRN apod. pak vědí mnohem lépe, než sami muslimové, čemu muslimové věří, jaké názory zastávají, jak se chovají apod. Na koleji jsem poznal řadu studentů z muslimských zemí, a myslím, že by se velmi divili, jací že jsou, čemu prý věří, co je pro ně závazné a proto to přeci musí dělat apod. Přitom většinou jen vyrostli v určitém prostředí a neřeší 90% otázek, o nichž polovzdělaní islamofobové vášnivě diskutují. Myslím, že ani nejde o islám, jsou fóra, kde se zuřivě bojuje proti feministkám, jinde proti Cikánům, jinde proti EU atd. Někdy se to prolíná, někdy ne, ale přístup a styl argumentace jsou všude podobné, sloužící především ke kanalizaci zloby a nenávisti.

    0
    0
  11. dada
    29.3.2013 – 18 Nisan 5773 v 11:29 — Odpovědět

    Ten nápad kafe/pivo Konvička-Ostřanský se mi líbí, to by bylo záhodno, nakonec byste ještě dobře pokecali. Až něco domluvíte, dejte vědět, přidala bych se, mám pocit, že jsem tomu s těma psychosexuálníma dispozicema konvertitů(-tek) taky ne úplně porozuměla, třeba bych to konečně pochopila a navíc bych vás případně mohla trhat od sebe :-).

    0
    0
  12. Martin Konvička
    29.3.2013 – 18 Nisan 5773 v 11:54 — Odpovědět

    A čemu konkrétně nerozumíte, Dádo?

    Můžu odpovědět zde, takový Potměšil [10] si zajisté též rád počte.

    0
    0
  13. dada
    29.3.2013 – 18 Nisan 5773 v 12:52 — Odpovědět

    No proč by měly submisivní ženy nalézat uspokojení zrovna v islámu, to mi pořád nejde do hlavy. Protože si asi pod pojmem submisivita představuju něco jiného, než tupé otročení pravidlům, které mi do nejmenšího puntíku budou sešněrovávat život. Normální submisivní osoba se něčemu takovému v pudu sebezáchovy obloukem vyhne, ne? Když teda opominu možnost, že je v prvopočátku obelhaná. Ovšem moje psychologicko-sexuologické znalosti jsou na minimální úrovni, tak by mě samotnou zajímal ten průzkum a zkušenosti, popravdě řečeno mně třeba to lustrování podle fotek taky připadalo přitažené za vlasy… No dovedu si představit, že třeba pedofil zajásá, když zjistí, že někde může svou úchylku legálně praktikovat, ale taky bych z toho nevyvozovala, že každý konvertita má nutně pedofilní sklony. Hned každého konvertitu obviňovat z nějakého sexuálního problému mi připadá divné.

    0
    0
  14. dada
    29.3.2013 – 18 Nisan 5773 v 13:24 — Odpovědět

    Mně to spíš totiž zatím připadá, že společným znakem je snad potřeba najet na nějaký takový jednoduchý systém, skrze který si pak ty své potřeby (ať už dominantní nebo submisivní) dotyčný snaží zrealizovat. Možná potřeba zbavit se vlastní zodpovědnosti, ať už jsem v pozici dominantní nebo submisivní… ve jménu Alláha.

    0
    0
  15. Martin Konvička
    29.3.2013 – 18 Nisan 5773 v 13:44 — Odpovědět

    Dádi,

    Především bych předeslal, že žádná sexuální orientace není “špatná” – snad až na sadistickou pedofilii – pokud se s ní umí zacházet a neprudí se s ní lidi, kterým je po tom guwno.

    Islám je pro spoustu dívek prostě fetiš – podobně jako pro jiné lidi kozačky na jehlách, obojek + vodítko, korset, guma, dlouhé vlasy, růžové pyžamo, dudlík, plíny a cojávím co ještě různé lidi bere.

    Kde se “berou” fetiše, to já nevím. Dr. Jozífková, která se tímhle zabývá profesionálně, se domnívá, že prvotní je atrakce k hierarchickému rozdílu, a až následně se na to montují fetiše a rituály, protože “člověk je ritualizující primát”. Jisté ale je, že fetiše – a fetišové situace – se objevují ve snech a “denních snech” už v dost ranném dětství … v pubertě to jenom posílí … no a těžko říct, jestli materiál těch snů do člověka natlačí kulturní prostředí, nebo nějaká rodová paměť, nebo co vlastně. Z pozice samce to výstižně popisuje Sacher-Masoch ve “Venuši..”, z pozice samic bude literatury rovněž spousta, možná víc, já znám tu samičí pozici z rozhovorů s (ex)konvertitkama, a ty se velmi často reportují sny typu

    … unesená – uvězněná – depersonalizovaná (nikáb!) – v harému – a podobně ….

    No a kouzlo a vtip a zlo islámu je v tom, že nabízí naplnění těch snů, na dosah ruky, a ještě to na první pohled není “kink” – úchylka – ale “náboženství”, navíc správně etnické, third-worldové, antizápadní a cojávím co ještě, ale hlavně ESTABLIŠMENTEM TOLEROVANÉ, takže bez většího rizika. A jde to dělat veřejně, a ještě se s tím chlubit. Jen si to představ – málokterou a málokterého by napadlo vyrazit si do ulic s obojkem či postrojem, ale s hidžábem se může, to je přece ta “víra”. Proto tomu tak často podlehnou ty “slušně vychované” dívky – neslušně vychovaná by sedla k internetu a na 3 kliknutí pochopila, kde se ty její mučivé sny berou a jak je naplnit způsobem příjemným, důstojným a duši neohrožujícím.

    Stačí takhle?

    0
    0
  16. Martin Konvička
    29.3.2013 – 18 Nisan 5773 v 13:57 — Odpovědět

    Dádo

    Rozvíjím to dál … Samičí inspirace bude takové to romantické dívčí čtivo (“Sultánova milenka” apod.), plus korespondující filmy a seriály, kterých je samosebou spousta.

    Islám dále – ve svém “verbovacím balíčku” – nebízí takové adeptce spoustu věcí, které v normální neislámské společnosti jakoby neumí nalézt, resp. je ten islám má jednou pro vždy “vyřešené”.

    Namátkou a halabala

    – muž ženu neuteče
    – mateřství je na piedestalu
    – ona se nemusí, nikdy a o nic, starat (všimni si tvrzení konvertitek, že vše je promyšlené a logické, nic není opomenuto…)
    – osvobození od “nutnosti” dělat kariéru a kompetovat s jinými ženami
    – nekonečná zásoba mužů (“… v islámu získá každá žena muže…”, dí agitační brožurky)
    – vše bezpracně, samo, od alláha a pokud možno ihned (… slyšel jsem šílené historky o seznámení + islámském sňatku po skype…)

    Kdybych sem teď psal, že to je v 80 procentech případů celé lež, že “sadomaso” bez lásky umí být pěkný blivajz, že zotorčení 24/7/365 sice může vypadat sexy, když o tom člověk čte, ale naživo to fakt není legrace … a hlavně, že nám tady menšina dívek NEVĚDOMKY zavádí systém, který z logiky věci ohrozí nic netušící a nechápající většinu, tak bych se trapně opakoval.

    Jen ještě obligátní: Pokud to aktivně podporuje gramotný heterosexuální muž, jedná se o případ pro uzavřené oddělení.

    0
    0
  17. dada
    29.3.2013 – 18 Nisan 5773 v 14:48 — Odpovědět

    Tak je pravda, že to by vysvětlovalo, proč se ti konvertité(-tky) můžou spokojit s něčím tak myšlenkově ubohým – protože jim o nějakou hlubokou duchovnost v podstatě až tak úplně nejde, náboženství má pro ně trochu jiný význam. Na tom by mohlo něco být.

    0
    0
  18. Martin Konvička
    29.3.2013 – 18 Nisan 5773 v 15:02 — Odpovědět

    O duchovno a myšlenky nejde vůbec, dado. Pokud to tvrdí, viz 1. zákon komumikace s muslimem (= “muslimové lžou”).

    0
    0
  19. dada
    29.3.2013 – 18 Nisan 5773 v 16:32 — Odpovědět

    No, já jsem si to představovala asi tak: člověk znechucený dnešní dobou, kdy se všechny hodnoty často relativizují a mnoha lidem není nic svaté, může být zasažený a oslovený respektem a úctou, které v islámu může pocítit. Třeba jen že se ocitne v mešitě a vidí, jak tam všichni pokorně padají na kolena a hlasitě se modlí. To může být docela silný zážitek, samotnou mě překvapilo, jak zvláštně dokáže zapůsobit takový “otčenáš” na pouti na jednom kopečku uprostřed lesa, když se jednohlasně modlí několik stovek lidí. Jen samotný lidský hlas, bez ampliónů, je to asi nějaký psychologický jev nebo co, ale dovedu si představit, že už takový zážitek může být pro někoho silný impuls k hledání. Takže si dovedu představit, že islámem můžou být zasažení i lidi, kteří v něm opravdu hledají nějaké duchovno. A takových bych pak opravdu litovala, protože si troufám říct, že je to velice nebezpečný systém, který dokáže zneužít důvěřivosti a nezkušenosti, a ta představa Boha, kterou islám prezentuje, je pro mě opravdu děsivá.
    Pokud ale přistupují lidi na islám z jiných důvodů (a asi teda převážně jo, to si netroufám vyvracet), na jednu stranu to není tak strašné (z toho duchovního hlediska, když neinvestují osobní důvěru, nepoškodí je zklamání z takového “boha” tolik), na druhou stranu je to o to nebezpečnější, že se to tváří jako náboženství a má to úplně jiné ambice, takže to lidi může zasáhnout jaksi zákeřně nepřipravené. Kdyby si nějaká politická strana dnes rozhodla nárokovat, jak se mají její členky oblékat, všichni ji vykážou do patřičných mezí. U náboženství je to tradice a hledí se na to jaksi tolerantně a shovívavě.

    0
    0
  20. Martin Konvička
    29.3.2013 – 18 Nisan 5773 v 18:02 — Odpovědět

    dado … inu, ano, ten aspekt toho “duchovna” – což je vlastně prožitek sdílení, jednoty, vazby mezi lidmi, souznění, tlupy … ten tam je taky.

    ALE – určité typy “ducovna” budou přednostně postihovat lidi určitého ražení. V islámu konkrétně jde o tu striktní až “otrockou” podřízenost, navíc homosexuálního charakteru. B.R. přirovnala pocity, které má sub při modelní, k pocitu “jako by si nastřelil drogu”.

    A naopak, znám lidi, konkrétně ženy, které nechtějí mít nic společného ani s křesťanskou bohoslužbou, páč si přece, “nebudou klekat před nějakým úchylem”, jimž je myšlen farář, ne Bůh.

    0
    0
  21. dada
    30.3.2013 – 19 Nisan 5773 v 12:05 — Odpovědět

    Takže to vypadá, že islám docela záměrně působí na lidské potřeby a pudy a vy(zne)užívá je, zahlcuje určitými p(r)ožitky, a odvádí tak pozornost od podstatného. Je to tak silné, že to praktikujícím zatemňuje mysl, uvádí je to do rauše, zbavuje kritického úsudku. Kdyby ten mozek nebyl záměrně vyřazován z provozu, musel by se každý otřepat a podivit se, co je to za boha, kterému záleží zrovna na takových věcech. Už jen ty všeobecně uznávané pilíře islámu. Vyznávací formulka (s dodatkem jediného slova bych ji taky mohla vyznat, jestli nakonec nejsem muslimka?), 5krát denně předepsaná modlitba, pouť, půst, almužny. Jak může být základem náboženství, že zajdu na pouť? A ty instrukce k modlitbám, modlitba není platná, když nejsem očištěná, a co člověka může znečistit – u toho, co jsem našla, se mi protáčely panenky a doteď si nejsem jistá, jestli nešlo o nějakou recesi. http://islam.mypage.cz/
    Podle těch informací moje modlitba nebude platná, když si po předepsané očistě prdnu, ale zase se můžu docela klidně poblít, to mou čistotu nenaruší. Takže na co myslet, když se hodlám modlit? Na to, co se odehrává v oblasti mého konečníku? Na to hledí Alláh, to ho zajímá? A jak autor těch stránek dojemně vysvětluje, kdy už se jedná o prd a kdy to ještě prd není… Katastrofa. To musí být člověk opravdu v rauši, aby mu něco takového nepřišlo divné.
    Vypadá to skoro geniálně promyšleně, jak zaútočit zákeřně podprahově, vyřadit mozek, zotročit, působí to až nadpřirozeně, jak něco takového vůbec povstalo a drží se to při životě. Zdá se, že ten Mohamed byl opravdu božsky inspirovaný. Charisma falešného proroka.

    0
    0
  22. Knihovník
    30.3.2013 – 19 Nisan 5773 v 14:38 — Odpovědět

    Milá Dádo,
    pro osvětlení zkuste třeba Story of O. Nemusíte ani do knihovny:
    Google:
    Story of O – 3.120.000.000 výsledků
    Karl Marx – 23.100.000 výsledků
    Ideologie netáhne jako sex.
    Pro české mešiťáky: O – 12.500.000, Karel – 2.960 000. Což jistě ví každý moula. Islámská vzdělanost je přece tak bohatá. Že, pane B.
    (Francouzi opět prohrávají na vlastním poli: Histoire d´O pouze 16.600 000 výsledků.)
    Pokud by bylo něco nejasné, Dádo, otevřete si ve druhém okně Malinovu Encyklopedii sexuality.
    Jak mne islámofilní debatéři baví!

    0
    0
  23. danny
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 06:57 — Odpovědět

    Pre Freuda je libido energiou sexualneho pudu.U Adlera je nim moc aj sex.Jung si vsak polozil otazku,kde zostala krasa,svatost,ved aj to su skutocne fakty,BEZ KTORYCH BY SA ZIVOT OTUPIL!!!Straca sa odpoved na to,odkial a naco je utrpenie,strast.(job).Zmysel strasti zaroven unika rozumnemu racionalizmu.Libido je appetitus,ale nielen appetitus sexualis.Netreba zabudat,ze prevod libida sa deje v prospech individua,vtedy sa stava sublimaciou a proces zlyhava da sa hovorit o regresii.Moze nastat zastavenie plynuleho toku energie von a energia sa zacne hromadit,vzrasta napatie,prejavuje sa podrazdenostou,agresivitou prenasanou na iny objekt(nepoklaknutie spominanej zeny pred nejakym uchylom…)nastavaju pokusy ulavit si ventilovay sa .(uchyl jeden A POD.PRIKLADOV JE TU DOST.)SMILE.

    0
    0
  24. danny
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 08:18 — Odpovědět

    P.S.,,Strelenie drogy do zily”pri modleni stoji si precitat sv.Terezu od Kriza(Avily).Pripadne Jana od Kriza.Pripadne Piesen Salamunovu.Mozno vidiet,co chceme,aj submisiu.smile.Ale aj slobodu.

    0
    0
  25. Martin Konvička
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 08:31 — Odpovědět

    danny

    K té Terezii apod. – jistěže.
    Ale ti křesťanští mystikové si to stříleli taknějak individuálně. Islám to pravověrným přikazuje 5x denně. To zlomilo i silnou povahu, která pervitin zrovna nemusí, případně by ho vydržela brát jen “víkendově”.

    Ale nebudeme si tady povídat o společných rysech judaismu, křesťanství, a islámu, že ne? Je jich mnoho, ne že né. Ale rozdíl je v té intenzitě, a tudíž nebezpečnosti. Judaismus – to jsou strašně vzácné kouzelné houbičky, jež bývají k nalezení jen po část roku, na tajných místech, a ještě vám někdo musí prozradit, jak na ně. Křesťanství – to je řekněme alkohol nebo marihuana. K dostání všude a snadno a brát lze v malém i velkém množství, ale jen ve velkém množství vypatlává či zabíjí. Islám – toť pervitin, vypatlávající vždy a zabíjející skoro vždy.

    Vyberte si.

    0
    0
  26. Erich
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 09:33 — Odpovědět

    Ad 21. Dado, zde jste se trochu rozohnila a mně se vybavil jeden text, tak jenom stručnou otázku. Toto znáte?

    http://www.613.cz/2012/07/ksa-kapitola-4-pouziti-zachodu.html

    (předem se všem omlouvám, tímto nechci nikoho urazit)

    0
    0
  27. Erich
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 09:57 — Odpovědět

    Ad 21. Dado zde si kladete mnohé otázky, do čeho všeho má “náboženství” tendence hovořit, co nařizovat, co ovlivňovat, ale vyhraňujete se hlavně proti islámu.

    Můžu to takto potvrdit a zároveň s Vámi polemizovat ohledně jednostanného vyznění vašeho příspěvku?

    http://www.613.cz/2012/07/ksa-kapitola-150-cudne-chovani.html

    0
    0
  28. Erich
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 10:23 — Odpovědět

    Ad 3. Když tu Martine někdo popírá ty nelidské aspekty islámu, tak není naopak vhodné vyzdvihovat práve ty zcela jiné projevy křesťanství?

    http://www.lidovky.cz/trest-smrti-pro-gaye-chteji-v-ugande-i-americti-pastori-pgv-/zpravy-svet.aspx?c=A130330_191338_ln_zahranici_jv

    0
    0
  29. dada
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 11:22 — Odpovědět

    Erichu, máte pravdu, rozohnila jsem se :-). A je dobře, že přidáváte své odkazy. Možná není nejchytřejší chodit pořád kolem horké kaše, ať se to týká islámu, křesťanství nebo judaismu.
    Křesťanský hon na homosexuály se mi dávno protiví. V Bibli se sexuální orientace podle dnešního hlediska vůbec neřeší (mimochodem, lesbický vztah vůbec nikde zmiňován není, takže ten by podle Bible už vůbec nemohl být zpochybňovaný). Podle mě také hodně tehdejších zákazů souviselo s okolní modloslužbou a orgiemi, které se k ní vztahovaly. Tak si vysvětluju třeba smysl čistých a nečistých pokrmů. Kdysi jsem slyšela v nějakém pořadu s prof. Hellerem, že si dal práci a zjistil si, že v podstatě všechna zakázaná zvířata nějak souvisela právě s těmi okolními vegetativními kulty. Takže já to beru spíš jako snahu odtrhnout lidi od určitých nebezpečných kultů, než že by samotné maso mohlo být nečisté a poškvrňující. Jednou jsem třeba viděla dokument z Číny nebo odkud, kde házeli psy a kočky zaživa do horké vody a čím větší utrpení zvířata prožívala, tím lepší to v očích jejich víry bylo. Pak při snězení takového jídla na ně jakože měla přejít zvláštní síla. Hrůza. Já si ty biblické zákazy vysvětluju tak, že určitá zvířata byla neodmyslitelně spjatá s určitými kulty, takže když by zazněl příkaz: nebudete jíst psy a kočky, nejde o nějakou jejich jedovatost a nesvatost, ale o to nechutné čarování, které se k nim vztahovalo. Stejně tak se čarovalo s menstruační krví atd. a proto Bible z jednotlivých jinak neškodných věcí jednoduše dělá nejprve tabu. Pak přichází Ježíš (a jistě i jiní) a myslím to začíná uvádět na pravou míru. O co vlastně jde, čistému není nic nečisté.
    Můj dojem je, že honem na homosexuály se ukájejí prapodivní nevyrovnaní jedinci, kterých se bohužel v křesťanském prostředí vždycky vyskytovalo dost. Některým dělá dobře ukazovat si na hříšníky prstem, vytipovat si několik jasných zjevných “hříchů”, jako je třeba homosexualita, pití alkoholu nebo kouření, a pak si posilovat na jejich úkor svoje sebevědomí. Nebo se snad dokonce stát “důležitým svatým bojovníkem”. Je to ubohé, vůbec to neodpovídá duchu Bible, a většina těch bojovníků je úplně apatických k mnohem podstatnějším hříchům. Často mám podezření, že si tím snad i kompenzují nějakou vlastní úchylku a ubezpečují se, že oni si to nebe zaslouží, protože jsou přece lepší než ti jiní (a k tomu jim ti jiní dobře poslouží).
    Ty další odkazy: některé rady “moudrých” jsem já osobně schopná nahlížet jen jako židovský folklór, kde je možné občas najít něco inspirativního, občas vykutáleného, občas ale taky děsivého, zajímavý vhled do myšlení určité komunity v určité době, ale rozhodně ne diktát pro svůj život. A toho, kdo něco takového jako diktát přijímá, upřímně lituju. Kdybych měla tu čest srazit se v diskuzi s někým takovým, asi by ohně ve mně vzplály opět s nebývalou intenzitou :-).

    0
    0
  30. Martin Konvička
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 11:28 — Odpovědět

    Erichu – hru na tu quogue nehraju, až budou křesťani v Evropě srovnatelně nechutní jako muslimové, budu první, kdo proti nim půjde.
    A dtto judaisti, a obojí Ti slibuju. Neb blba treba biť, aj keby bol v sutáně.

    0
    0
  31. Martin Konvička
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 11:28 — Odpovědět

    tu quoque … safra

    0
    0
  32. Erich
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 12:15 — Odpovědět

    Ad 29. Dado, se vším souhlasím. Jan Heller se krásně poslouchal, jako málokdo. V jeho postojích se snoubilo srdce s logikou. I když myslím, že zrovna k tomu košer se třeba i Achab staví jinak ale z jeho úhlu pohledu to také dává smysl.

    Ano folklór, ja bych jenom rád, abychom si dokázali uvědomovat právě ty své vlastní “zlozvyky”, taky asi proto, že sám nejraději mustruju ty druhé.

    0
    0
  33. Erich
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 12:58 — Odpovědět

    Martine aby ti nebylo líto, že jsem se navezl do křesťanů za jejich vztah k homosexualitě, tak zde tentýž přístup stran gazanů – muslimů:

    http://www.literarky.cz/kultura/film/13857-jeden-svt-zapomnl-na-izrael-i-palestinu

    Tvá citace mi s tím tak nějak neštymuje, to víš nemám tvých škol.
    ????? V islámu konkrétně jde o tu striktní až “otrockou” podřízenost, navíc homosexuálního charakteru. ????

    Tenhle názor mne oslovil taktéž:
    “B.R. přirovnala pocity, které má sub při modelní, k pocitu “jako by si nastřelil drogu”.

    Ta to asi myslí toto, že?

    A tady jsou v rauši snad všichni a to si ani nemuseli šlehnout extáze.

    No a kdybys třeba nechápal, co se po tobě chce, tak tu máš k tomu návod. Tady ale váhám nad jeho autetičností, tohle bude snad opravdová parodie.

    0
    0
  34. dada
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 20:06 — Odpovědět

    ad 32. Erichu, já jenom ještě jednu věc, možná jsem to už tady někde vzpomínala, ale radši to zopakuju: jsou lidi (ti slušní), kteří jsou schopní sebereflexe, jsou ochotní dívat se sebekriticky, mají dobré srdce. Bohužel jejich dobroty dokážou často zneužívat (právě s odvolávkou na to, ať si každý napřed zamete před svým prahem, než si vůbec troufne kriticky kouknout k sousedovi) lidi, kteří takové sebekritiky nejsou schopní nebo k ní spíš nejsou ani ochotní (zato o ní umí pěkně žvanit), a podle mých zkušeností jsou to ti, kteří se nejvíc litují, dovedou se tvářit pokorně jak svatí utřinosi a vyznávají náruživě svou nedokonalost a tak si jaksi vynucují shovívavost, vždyť kdo by neodpustil kajícníkovi. Co na tom, že ten “kajícník” celkem bez skrupulí šlape po nějakém chudákovi, který nemá tak silný žaludek, aby svůj žal veřejně vylíval a vzbuzoval tak zasloužený soucit… A tak milí křesťané, místo aby se zastali ukřivděného, vehementně zametají před svým prahem a loví údajná břevna ve svých očích. A ti nejhorší manipulátoři z toho těží.
    A je to hodně smutný pohled.
    Chtěla jsem říct, že naše sebekritika by nám neměla bránit v soudnosti a v schopnosti zastat se a chránit ty (a možná i to), co to skutečně zaslouží.

    0
    0
  35. Martin Konvička
    31.3.2013 – 20 Nisan 5773 v 20:19 — Odpovědět

    Erichu – myslel jsem samozřejmě ten modlitební rituál. Tlupy podřízených paviánů (+ paviánic) nastavují anál Oberpaviánovi na nebesích.

    Viděl jsi někdy, nejspíš v ZOO, velkou chovnou skupinu mandrilů nebo dželad? Někdy koukni a srovnej třeba s tímhle

    http://newsimg.bbc.co.uk/media/images/47573000/jpg/_47573175_city_uni466x282.jpg

    No a ta restrikce podle pohlaví homosexuální je, i když je homosexualita zároveň hrozné tabu. To máš jako s kakalíkama: ten jejich klérus byl po staletí homosexuální spolek, a když se jim to rozsypalo, tak jim gayové hrozně vadí. Žárlí.

    0
    0
  36. danny
    1.4.2013 – 21 Nisan 5773 v 17:11 — Odpovědět

    Dado,(29)zamyslel som sa ako sa da spojit s Duchom biblie(Lv18,22),aky postoj k nim zaujat?

    0
    0
  37. dada
    2.4.2013 – 22 Nisan 5773 v 10:21 — Odpovědět

    Danny, my jsme o tom vedli nějakou dobu diskuzi na té naší skupince. Na něčem jsme se shodli, na něčem úplně ne, zkusím Vám napsat, k čemu jsme zhruba dospěli.
    Na čem jsme se shodli: ten hon (opovržlivé okázalé pohoršování se, křik, jaká je to oplzlost atd.) je rozhodně špatně, i kdyby se jednalo o hřích. Je to proti duchu, ve kterém k hříšníkům přistupoval Ježíš (cizoložnice).
    Pro upřesnění – já jsem na různé takové početné výkřiky narazila v souvislosti s debatou o sexuální výchově na školách a nějakou brožurkou, která se snaží děti zvykat na jinakost některých jedinců. Zrovna ta část, která se týkala homosexuality, mi připadala docela rozumná. Co si pamatuju, byly tam tehdy jiné pochybné věci, tuším nějaká taková “hra”, kdy se děvčata před celou třídou měla svěřovat, jestli už měla menstruaci nebo co, to bylo fakt přitažené za vlasy a nedivím se, že to vzbudilo odpor. Ale v souvislosti s homosexualitou tam byl nějaký příběh chlapce, který se s takovými sklony u sebe musel sám těžce vyrovnávat, objevoval je teprve u sebe, a když se pak svěřil svému příteli, ten se od něj opovržlivě odvrátil a zesměšnil ho před celou třídou. Takže kluk místo problémů, které měl sám se sebou, musel čelit i izolaci a ponižování všech spolužáků, a takovým situacím měla pomoct ta “výchova” předcházet. Ovšem reakce křesťanů: taková oplzlost není nic normálního, je to nepřijatelné, nechceme, aby někdo našim dětem vykládal, aby něco podobného tolerovali – by dotyčného chlapce asi vedla rovnou k tomu, aby si hodil mašli.
    Další věc, na které jsme se úplně neshodli:
    Podle Gen. Bůh stvořil člověka jako muže a ženu, ti mají žít spolu intimní život a plodit děti. To je měřítko, kterého bychom se měli držet. Co je mimo, je jaksi špatně.
    Já budu obhajovat svůj názor: v Bibli je podaný jakýsi ideál, jenže spousta z nás se musí potýkat s různými nedostatky. Bůh nestvořil člověka chromého, a přesto se tolik lidí musí učit žít bez toho, aby se kdy postavili na nohy. Tím ještě není méněcenný, i když není podle Božího “ideálu” při stvoření. A někomu se holt něco nějak změní v hlavě a někomu v sexu a je jiný, a jako nemůžeme nutit chromého, aby tancoval, je nesmysl tlačit na takové lidi, aby byli “normální”. Můžeme jim ale pomoct žít, jak nejlíp to při jejich situaci jde. Můj názor je, že pokud nějaká “úchylka” neubližuje jiným (jako třeba pedofilie), proč někomu už tak dost znevýhodněnému házet klacky pod nohy? Vždyť je to vlastně veliké štěstí, když se najdou dva lidé takto zatížení a dokážou prožít naplněný život. Kolika se něco takového podaří a proč to snižovat? Jiná věc je promiskuita atd., ale samotná homosexualita podle mě nezaslouží, aby byla na pranýři.
    Trochu jsem pročítala diskuze věřících homosexuálů s ostatními a narazila na některé zajímavé myšlenky (mimochodem, odpovídali většinou mnohem konstruktivněji, trpělivěji a vstřícněji, než jejich “nehřešící” odpůrci):
    Biblických odkazů k tématu kupodivu není nijak moc zvlášť – asi proto, že Bible takové věci jako sex. orientaci vůbec neřeší. Některé uváděné odkazy se k homosexualitě vůbec nevztahují, i když jsou tak užívané, kritizují násilnické a nepohostinné chování (sodomští a Soudců). Pak je tu ten Lev., kde se píše, že muž nemá souložit s jiným mužem jako se ženou. Kromě toho, že ty pokyny jsou údajně součástí zákona, který se týká kultické svatosti-oddělenosti Izraele od svého okolí (a kdy jednotlivá tabu mohla vznikat právě na principu čistý-nečistý jako u těch pokrmů), je tam asi podstatný i naprosto jiný poměr tehdejší společnosti k ženám a mužům. Pokud zacházel muž s mužem jako s ženou, znamenalo to jeho pokoření, ponížení. Vyhledali jsme, že podobné výrazivo se nachází v příběhu, jak mladý Izmael si “pohrává” s malým Izákem, kdy to může mít také erotický nádech a především jde asi o to, mít nad dotyčným převahu a moc. Podobně se Bible zabývá cizoložstvím ne jako porušením jakéhosi ideálního rovnocenného vztahu dvou lidí, ale: nepožádáš manželky bližního, nesebereš někomu, co mu patří, nezkrátíš ho na jeho právech. To až Ježíš to uvádí do úplně jiné roviny, a zároveň i zdůvodňuje, proč to bylo nejprve nalajnováno tak majetnicky zjednodušeně: pro tvrdost vašeho srdce (rozlukový lístek).
    Ježíš, pokud si dobře uvědomuju, se o homosexualitě nezmiňuje ani slovem.
    Pavel se zase musí chápat v kontextu svého prostředí – údajně to v antické společnosti bývala taková móda, vydržovat si mladíčka k sexuálním hrátkám, vůbec nešlo o sexuální naléhavou předurčenost z dnešního hlediska, spíš o jakýsi druh rozežranosti a degradování lidských vzathů a důstojnosti – tak nějak jsem to pochopila.
    Jen ještě dodám jeden odkaz, který jsem si tenkrát nechala, ty diskuze už jsem ale zapomněla, kde jsem našla… http://komunity.web2.cz/pvl/aaron.phtml
    Takže abych to za sebe shrnula: podle Bible jde podle mě především o důstojnost druhého člověka, kterou já nemám (třeba i sexuálním způsobem) zpochybňovat a snižovat. K bratrovi se nebudeš chovat tak, že si ho takovým způsobem pokoříš. A pak se rozvíjí, jak.

    0
    0
  38. dada
    2.4.2013 – 22 Nisan 5773 v 11:17 — Odpovědět

    Danny, kdybyste měl čas a chuť, napište, co si o tom myslíte Vy?

    0
    0
  39. Erich
    2.4.2013 – 22 Nisan 5773 v 13:27 — Odpovědět

    Ad 37. Dado výborně. Takovýto přístup se mi moc líbí. Jenže kolik lidí takto dokáže a chce uvažovat?

    0
    0
  40. danny
    2.4.2013 – 22 Nisan 5773 v 17:15 — Odpovědět

    Dado,v skratke(treba si povazovat kazde stvorenie).
    Pisete o udalosti pri sexualnej vychove sa tzv.priatel nezchoval spravne.
    Vyznavac Hospodinov radsej neech skoci do rozpalenej pece,ako ma znevazit blizneho svojho na verejnosti.(ak to boli deti,mali mat vychovu spravania z domu).
    ,,..stvoril cloveka ako muza a zenu”z toho vyplyva prvy a ja sny prikaz pre Vyznavaca Hospodina,,plodte sa mnozte sa”.Ked su problemy,tak nech sa prekonavaju.,,Kdo nema zenu,zije bez dobra,bez pomoci,bez radosti,bez pozehnania a bez zmierenia s Bohom”,G.Raba18,2.
    R.Eleazar povedal v Jevamot63,a,,Muz bez zeny nieje pravy muz a kdo sa nepodiela na mnozeni,akoby prelieval krv”.
    U Izaka je ten vyraz pouzity pri manzelskom laskani Izaka a Rebeky Gen26,8.Pri obzalobe Jozefa Gen39,14 17.Neviazane diskohratkyPelistejcov so Samsonom pri obetich dagonovych Sdc16,25.A pd horou Sinaj,ked sa Izraelci dali do neviazanyvh hier.Ex32,6.Na dvoch poslednych miestach ide o sexualnu neviazanost kulticku.Preto Sar nekompromisne zasahuje,,zapud otrokynu a jej syna”.Ako vyznavacka Hospodina sa da povedat,ze strazi zastupenie a cistotu.
    Jezisa zrejme ani nenapadlo sa k homosexualite vyjadrovatked,,nepominie ani ciarka..”.
    Takze jednoducho,ak sy vYznavac Hospodinov,prijimas jeho prikazy(plpdte sa mnozte sa),ale netreba byt svatuskarom a nechat utopit nahu zenu,aby som sa neposkvrnil pohladom na jej nahotu.Mat v ucte kazdy ludsky zivot,ale jeho sposoby zivota nemusim staviat na piedestal.
    Hovori sa,ze,,kdo nepouziva zdravy rozum,nezasluzi si sucit”.
    Tak pri,,ultrarozmachu homosexuality”,kdo nam bude produkovat na dochodky?smile.

    0
    0
  41. dada
    2.4.2013 – 22 Nisan 5773 v 20:37 — Odpovědět

    Danny, k tomu ultrarozmachu – mně je jasné, že se homosexualita může stát i jakýmsi módním výstřelkem a leckdy mládež zkouší, co to dá, jen tak z roupů, aniž by šlo o nějaké silné dispozice. Z toho, co si z těch diskuzí pamatuju, ale plynulo, že takoví lidé, pro které je to jen naučená póza, u toho stejně nevydrží dlouho.
    Jiná situace je ale u věřících, kterým opravdu záleží na tom, aby žili podle Boží vůle. Byly tam popisované případy, kdy se ti lidi snažili ze všech sil abstinovat a stejně jim nešlo popřít tuto svou přirozenost, dostávali se tak do obrovských depresí, někdo si sahal ze zoufalství i na život. Další zoufalý důsledek: v dobré víře, že se vše časem spraví, že je třeba jen odolávat pokušení, se někteří odhodlají vstoupit do manželství. Nejen, že se tím nic nespraví, ale vznikají obrovské manželské krize, kdy se oba trápí a nedokážou se vzájemně naplnit.
    S tím, že nepomine ani čárka, já souhlasím. Otázka je, jestli smysl těch čárek vždycky dobře chápeme. Mnohdy se mi zdá, že jsou ty pokyny spíše směrovkami, kudy se má ubírat naše přemýšlení, jak asi fungovaly v tehdejší společnosti, jak ji formovaly. A že se ta společnost mění a nejde je jen otrocky přenášet jako nějaké “vyhlášky”.
    Jinak – asi bych se spíš bála rostoucí neplodnosti a neochoty mít potomky u heterosexuálních párů, pokud jde o naši důchodovou budoucnost :-).

    0
    0
  42. danny
    3.4.2013 – 23 Nisan 5773 v 06:08 — Odpovědět

    Mate pravdu,ale podobny symptom preziva kazde druhe manzelstvo a ci jedinec.(depresie,zufalstvo…).Neviem,ci si ako spolocnost ,,volnostou”neodpilujeme konar na ktorom sedime.Zanika ,,otcovstvo” v rodinach.Ale teraz som cital vraj objavili nejaky gen,ktory to sposobuje.Ale ako optimist som za to,ze treba konat dobro aj zo zlych pohnutok,lebo konanim dobra sa pestuje navyk konania dobra a vybrusuje to charakter cloveka,ktory sa tak nauci konat dobro pre dobro same.(mozno mozna terapia na kde co.)smile.

    0
    0
  43. danny
    3.4.2013 – 23 Nisan 5773 v 07:23 — Odpovědět

    P.s.Mozno by sa dal postoj k homosexualit ,,prislucit” k Mt19,12,,…su taky uz od matkinho lona..”(mimo eunuchov a celibatnikov).

    0
    0
  44. danny
    3.4.2013 – 23 Nisan 5773 v 08:06 — Odpovědět

    K otazke ,,tazkeho”spoluzitia a ci zitia homosexulov(nielen)mozno naznaci nieco od Frankla,,ze hlavna zivotna motivacia(drive)nie je stastie,ale zmysel..(ale samozrejme vsetko je vec individulaty).

    0
    0
  45. dada
    3.4.2013 – 23 Nisan 5773 v 09:31 — Odpovědět

    Danny, samozřejmě máte pravdu, že spolužití v manželství může být někdy velice těžké, snad i za hranicemi toho, co někteří dokážou unést. Ale všimněte si, že v církevním prostředí se zdaleka tak nepohlíží skrz prsty na rozvedené jako na homosexuály a nedovedu si představit, že by někdo provolával, že rozvod je oplzlost a kdo se rozvádí, hnusí se Hospodinu atd. A to přitom rozvod Ježíš docela konkrétně komentuje.
    S tou uvolněností mravů máte určitě pravdu, povrchnost ve vztazích, neochota investovat, sobectví… Já se jen obávám, že tady nejde o touhu po rozmařilém životě, ale opravdu o jakési bytostné nastavení, a já si kladu otázku, pokud dotyčný svým chováním nikomu neubližuje, naopak dokonce může někoho učinit šťastným, proč něco takového v sobě potlačovat. Jiná situace je u sexuálních deviantů, kteří ohrožují své okolí – a jejich úděl jim opravdu nezávidím. Těm pak opravdu nezbývá, než se s ním těžce rvát, a jistě hledání vyššího smyslu jim může dát sílu a inspiraci k nelehkému životu.
    Podle mě je třeba rozlišovat případ od případu, třeba ty otřesné biblické příklady (Soudců, Sodoma) nemají podle mě s vrozenou homosexualitou nic moc společného, alespoň v mém povědomí rozený homosexuál není násilník, spíše naopak. Jiná věc je třeba homosexualita v kriminálech, kdy jde spíš o vybití agrese a sex. přepětí. Takže určitě existuje homosexuální jednání odsouzeníhodné. Ale i naopak, podle mě existují lidé s touto dispozicí, kteří zasluhují ochranu.
    Opravdu si myslím, že Bible sexuální úchylky řeší spíš v tom kultickém kontextu. Pokud si uvědomuju, třeba pedofilii neřeší nikde, násilnické chování taky příliš nerozvádí a když, tak z dnešního hlediska nad tím trochu zůstává rozum stát. Třeba Dt 22.28-29. Jak k tomu ta ženská přijde, že odměnou za znásilnění je jí strávit s tím hovadem, které jí to udělalo, zbytek života? To podle mě opravdu není žádný ideál hodný propagace. Snad na tehdejší poměry pokrok, snad by ji jinak ukamenovali. Ale dnes?
    Chápu, že těžký životní zápas může člověka posunout a přivést ho dál, než kdyby pohodlně přežíval bez jakýchkoli bojů. Ale – otázka je, jestli tito lidé nemají už jen kvůli své odlišnosti těch bojů až nad hlavu a zda není některé umrtvování přirozenosti spíš na škodu, než že by člověka zušlechtilo. Jestli je frustrovaný abstinující homosexuál nějak hodnotnější a přínosnější společnosti (a Bohu), než ten spokojený žijící ve vyrovnaném svazku se svým druhem.

    0
    0
  46. danny
    3.4.2013 – 23 Nisan 5773 v 11:31 — Odpovědět

    Dado,jadro problemu je asi v clenstve toho oneho ,,klubu”.Ked vstupim do ,,klubu”,preberam dobrovolne jeho ,,stanovy”.Ale to zrejme mi nedava pravo nasuvat na ne clenov,,inoklubov”.(som imperialna Britka,prosim neobjimat.City,emocie davame najavo konom a psom.Tak ju nebudem objimat na potkani.smile)Nyabudam,,akou mierou,cloveka merias,bedes meranny”Hilel alebo ,,akou mierou merias,bude i ty merany” Jezis u Matusa.

    Svatuskari by nemali zabudat,ze kradnut u pohana je stale kradez,etika sa vztahuje na vsetky ludske bytosti rovnakou mierou.
    Ale aj plati(z diskusie Akivu a Tarfona)o tom,kdo ma dedit po zosnulom,ktory zanechal manzelku,dedicov a veritelov,hovori tarfon:,,Mal by dedit najchudobnejsi z troch.”
    Akiva rohorcene(pochadzal z,,chudoby “,na rozdielod Tarfona):Nesmieme pretvarat zakon v nastroj sucitu!Bude dedit pravoplatny dedic.”
    Samozrejme mal pravdu Akiva oproti Tarfonovi,ktoreho nazor sa riadil pocitom viny za svoje bohatstvo,ktory ho nutil ohybat,,slepu”spravodlivost proti bohatym v prospech chudobnych.A takyto pocit ,,viny”nas moze zaviest kade-tade.smile.

    0
    0
  47. dada
    3.4.2013 – 23 Nisan 5773 v 21:28 — Odpovědět

    Danny, je víc věcí, které nás mohou zavést “kade-tade”, třeba tvrdost srdce, to taky není dobrý navigátor. A s tím klubem? Proto já už se nechystám do žádného vlézt, těžko bych nalezla stanovy, s kterýma bych se mohla bezpochybně ztotožnit. A když mě lidi nebudou brát jinak než s klubovou průkazkou, tak to ať mě radši neberou vůbec.

    0
    0
  48. Erich
    5.4.2013 – 25 Nisan 5773 v 09:51 — Odpovědět

    Ad 42. Danny k těm genetickým příčinám je trocha zajímavých informací zde: (všimněte si “boje synů v těle matky”)

    http://ona.idnes.cz/gen-homosexuality-prenasi-matka-do1-/zdravi.aspx?c=A041107_203258_sexualita_pol

    0
    0

Napsat komentář: Radek Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Papež František chce zesílit vztah katolické církve s islámem

Další článek

Konzervativnost vítězí