Zdroj: Archiv

Prof. RNDr. Milan Hejný, CSc. (* 23. května 1936, Martin) je matematik a vysokoškolský pedagog, profesor Pedagogické fakulty UK v Praze. (Po mamince Slovák, po tátovi Čech. Rozpadem Československa mi zanikla rodná země).

Je autorem originální metody pro výuku matematiky Vyučování orientované na budování schémat (VOBS). Ta vychází z metody jeho otce Víta Hejného a z vlastní zkušenosti Milana Hejného jako učitele matematiky na základní škole v Bratislavě. Spočívá v silné aktivaci žáků. Učitel zadává žákům přiměřené úlohy. Žáci je řeší a vzájemně diskutují. Tím si ve své mysli  budují mate Bratislava,matické pojmy, vztahy a situace. Rozhodující je, že tato činnost  musí žáky bavit. Od roku 1990 působí na PedF UK v Praze a se spoluautory zpracoval řadu učebnic matematiky pro první stupeň ZŠ.  O učebnice  je zájem i v zahraničí a v současnosti je tým autorů  rozšiřuje i pro středoškoláky.

„Škola si myslí, že vím jen to, co jsem se naučil. Omyl. Umím to, co jsem zažil“

— M. Hejný

Vážený pane profesore, Hejný, absolvoval jsem Vámi vedenou přednášku o Matematice pro první stupeň základní školy a pocit, který jsem si z toho odnesl, je ten že prostředí a pocity, které o Matematice v dítěti vyvoláme, jsou důležitější než veškerý talent na Matematiku. Díky za něj.

Začnu poslední otázkou, vylučuje se Matematika a Bůh? Je na to nějaká správná odpověď?

Tyto oblasti jsou nezávislé. Existují matematici hluboce věřící i matematici ateisté.  Určitě ale jistý druh víry může ovlivnit matematické myšlení.  Například při uchopování jevu nekonečna.

Nebo je to jako na začátku první části Vaší knihy, kde číslo 2 může znamenat počet koloběžek a číslo 4 počet koleček koloběžky?

Obrázek, na kterém jsou dvě koloběžky a zároveň čtyři kolečka  jeden hoch vnímal jako reprezentanta čísla 2 druhý jako reprezentanta čísla 4. Zde není rozpor. Jsou to dvě různé interpretace daného obrázku. Moudrý učitel uzná obě odpovědi za správné, protože autor u každé dal argument, proč to vnímá tak nebo onak. To je dobrá matematika. Špatná matematika začíná tam, kde si autorita (učebnice nebo učitel) vyhradí právo na moudrost. To není matematika, ale totalita. Dobrá matematika je demokratická.

A nepopírá to samotnou vědu Matematiky, kdy výsledek by měl být jen jeden? I když absolutní hodnota jsou taky DVA..?!

Otázce nerozumím.

Neimplementoval jste náhodnou do svých knih vysokoškolskou Matematiku? Neposmívám se – hladím po duši, protože Vy byste měl udělat převrat již tak v tak rozporuplném školství!

V učebnicích je intelektuální potrava pro rozvoj autonomního myšlení žáka slabšího, průměrného i špičkového. Je nutné velice nadaným dětem již v útlém věku dávat náročné problémy, jinak jejich mentální potenciál nebude rozvinut, zakrní. To považuji za strašnou škodu nejen pro to dítě, ale pro celou společnost. Proto jsou v našich učebnicích i hodně náročné výzvy. Například zda číslo 0,99999… ve kterém devítky jdou do nekonečna je menší než číslo 1. Taková výzva není směr k odhalení pravdy, ale směr k hlubokému myšlení.

V pozitivní převraty nevěřím. Převrat je – soudě podle historie – pokaždé destrukce. Řekněme objev penicilínu. Říkáme, že to byl převrat v medicíně.  To asi není přesné. Převrat si představuji jako něco okamžitého. Například v únoru 1948 to byl u nás převrat politický. Útok na dvojičky v NY byl též převrat. Ale zavedení penicilínu nebylo okamžité. Byla to převratná myšlenka, která ale pronikala do vědomí společnosti několik let a afričtí šamani ji neakceptovali (byla to konkurence) ani po 30 letech.  Táta již před padesáti lety věřil, že jedno bude metoda VOBS používána na mnoha školách na celém světě. Teď tomu věřím i já. Ale nějaké to desetiletí to potrvá.

Američané, ať již o nich si myslíme cokoliv, jsou srdeční a přejícní úspěchu. Spletli si Čečenskou republiku s Českou republikou, nebo naopak, nicméně je to opravdu důležité? Asi ano pro Čechy, když o tom musíme mluvit, ale jejich styl učení vypovídá o Vašich knihách. Kdybyste se narodil v zemi neomezených možností, byl byste milionář. Přál jste si jako dítě být bohatý? A jako dospělý? Co jste si přál dokázat? Jste spokojený, působíte tak?!

Paradoxně velká země nepotřebuje svoji mládež vzdělávat intenzivně .  Jejich problém není vychovat dostatek vůdčích osobností. Zákon velkých čísel jim ty osobnosti dodá. Problém velké země je najít vyváženou organizaci societních vztahů. Vidíme to na porovnání úspěšnosti USA, Ruska, Číny a Indie. Krize, která nás chytla je krizí morálky, je egoizmus několika těch nejbohatších a jejich vzájemná soutěživost.

Malá země nemůže spoléhat na zákon velkých čísel. Malá země si musí mládež vzdělávat intenzivně. K tomu se snažíme přispět našimi učebnicemi.

Nikdy jsem netrpěl nouzí, že by nebylo co jíst. Potřeba materiálních statků nejen u mne, ale v celé naši rodině nikdy nebyla ani naléhavá, ani prvořadá. V tom jsem měl život šťastný. Přeji si, abych přispěl mnoha dětem (a snad i učitelům) k radosti, kterou přináší poznání vlastních mentálních schopností.

Myslím si, že rychlostí světla na druhou se může pohybovat pouze myšlenka a že když člověk, kterou takovou myšlenku vyšle a dokáže ji vyslat, splní se mu. To je moje teorie, a pokud by byla pravdivá, zajímal by mě Váš názor: Činil by ten člověk díky plnícím se myšlenkám budoucnost, nebo by predikoval budoucnost?

Nevím přesně, na co se ptáte. O budoucnosti nevím nic, ale mohu-li z minulé zkušenosti předpokládat že to tak nějak půjde dál, pak se snažím trochu přispět k radosti dětí i dospělých.

A teď mi prosím, jako člověku s nízkou mírou sociálního pochopení, vysvětlete selsky: Co je teorie generických modulů?

Uvedu nejdříve příklad. Budu hledat součty několika prvních lichých čísel:

1 + 3 = 4, 1 + 3 + 5 = 9,  1 + 3 + 5 + 7 = 16,  1 + 3 + 5 + 7 + 9 = 25.

Najednou vidím, že výsledky jsou čtvercová čísla 2.2, 3.3, 4.4, 5,5. To je skvělé. Tedy kdybych sčítal lichá čísla od 1 do 15, pak by výsledek byl  8.8 = 64. Je to tak? Musím to prověřit. Prověřím to a s radostí zjišťuji, že je to pravda. Zřejmě to bude stejně pro všechna čísla.

Teď již řeknu, co to je ten izolovaný model a co je generický model.  První čtyři výpočty, které jsem udělal, byly izolované modely (příštího poznání). Pak přišel AHA okamžik a já uzřel něco, co by mohlo  mít obecnou pravdivost. Prověřil jsem to na dalším výpočtu a když to ten potvrdil, řekl jsem, že to platí vždy. Onen poslední příklad, který mne přesvědčil, že to platí vždy je generický model příštího poznání, které zní: 1 + 3 + 5 + … + (2n – 1) = n.n.

Rád bych Vaše knihy nabízel na www.jewish-eshop.cz – byl byste prosím tak laskavý a spojil mě se svým vydavatelem nebo manažerem?

Podívejte se prosím na www.fraus.cz. Za Vaši ochotu propagace děkuji.

Milan Hejný

Děkuju za rozhovor.

Autor: David Fábry

Zdroj perexu: Wikipedia.org

3 Komentářů

  1. mordi
    29.4.2013 – 19 Iyyar 5773 v 07:53 — Odpovědět

    Bylo by zajímavé udělat v budoucnu interview například i s RNDr. Jiřím Grygarem CSc.

    0
    0
  2. 29.4.2013 – 19 Iyyar 5773 v 08:12 — Odpovědět

    @mordi: https://www.shekel.cz/21179/interview-s-jirim-grygarem :)

    0
    0
  3. mordi
    29.4.2013 – 19 Iyyar 5773 v 16:19 — Odpovědět

    Tak to mi uteklo, díky, rád si to přečtu :).

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Američtí muslimové: „Pro bostonského atentátníka není místo mezi muslimy“

Další článek

Stojí za atentátem na vladyku pravoslavné církve boj o miliardu z restitucí?