Zdroj: hawkebackpacking.com

Tato informace poslouží spíše civilnímu sektoru. Protože křesťan  nestudující (rozuměj křesťan, který odmítá studovat učebnice galilejského tesaře) zůstane nadále (a pro jakousi svoji jistotu) přesvědčen,  že lid Jisroele je buď tupoučký anebo lidem tvrdé šíje. Protože prý nevidí pokoncilního ježíška tam, kde beztak není.

A ačkoli v politicky korektní společnosti neznalost zákona neomlouvá, nelze jim to vyčítat, protože jidiškajt naopak vítá, když se o zákoně přemýšlí. Ale stejně tak, jako si ohnul své odevzdané „naslouchače“ judaismus rabínský například ohledně slepice na paprice, tak i nestudující křesťany si ke svému obrazu ohnuli distributoři  zatraceně draze kupované vykoupené „spásy“.

Jinak by sotva mohla právě z křesťanského prostředí zaznívat otázka: „No jo, ale co si vy, židé, počnete nyní, když už je zbořený chrám? – Jak můžete nyní bez Ježíše dosáhnout smíření?“

Omyl! Chrám tu nikdy nebyl jenom proto, abychom zde dosahovali pouze smíření anebo chas we-chalila nějaké distribuční pásy. Ostatně tady v dolním světě již v dobách, kdy stávával, býval často peleší lotrovskou, jak referuje hořký Jirmijahu (7:11) a dodává: Co jest milému mému do mého domu, když nestydatě páše nešlechtnosti s mnohými? Oběti svaté odešly od tebe … (11:15);  Chrám začíná a končí u „krchova“, jak si dovoluje maličko provokativně tvrdit titulek.  Ne doslova a u každého hřbitova, ale konkrétně v traktátu Semachot, který se jako jeden z neranějších spisů na toto téma vzniklých posledním věcem člověka a židovské péči o mrtvé věnuje.  První jeho stati byly „kodifikovány“ někdy ve druhém století – a to už se několik generací určitě tradovaly.

A především –  traktát Semachot si nic nevycucává z prstu. Pouze se ve své páté kapitole v pasážích, co smí a nesmí truchlící podnikat, aby nezlehčil důstojnost mrtvého a také mystéria smrti, odvolává k písmu A tam čteme naprosto zřetelný názor na funkci a smysl Chrámu.

 

„Protože původní záměr, proč Šalomoun vystavěl Chrám, směřoval k tomu, aby sem přicházel každý, kdo má nějaké trápení. Aby je zde vyslovil a přimlouval se za ně. Jak čteme:  Byl-li by hlad v zemi, byl-li by mor, sucho, rez, kobylky a brouci byli-li by, sužova-li by ho nepřítel, jakákoli rána a jakákoli nemoc, jakoukoli modlitbu a každé zaúpění, kteréž by vyšlo od kohokoli …  (i.kr 8:37-38) A učíme se, že nešlo pouze o jednotlivce ale i celé společenství Jisroele. A také o *jinověrce, jak čteme: Nýbrž také i cizozemec, kterýž není z lidu tvého, přišel-li by pro jméno tvé…   (i.kr 8:41).

Sem mohl přijít kdokoli a s jakoukoli prosbou, ať už prosil o potomky,  o majetek,každý, komu nebylo dobře, a jak učí Slovo: kdo by jen  poznal ránu srdce svého..(tedy to, co skutečně potřebuje)! Protože Ty, H-spodine znáš srdce synů lidských a dbáš, aby neulpěla na marnosti, a proto je psáno: kdožkoli  by jen poznal ránu srdce svého a pozdvihl by rukou svých v tomto domě….  Amen…“

 

Chrám není ani „božiště“ ani „obětiště“, referuje bible na celé řadě míst. Nikdy nebyl a ani nebude. Je to už od dob stánku a jeho poponášení pouští prostě jen  „místo, kde by se Vznešenému zalíbilo přebývat  a komunikovat s lidmi…“  Byl kdysi situován v Šílo, potom se přesunul do Jerušaljmu. Jak sám Sladký požehnaný připomíná Jeremiášovi: Tam si zajděte a poučte se o osudech chrámů a božišť (jer 7:12). Do Jerušalajmu proto, že odtamtud vyjde na Konci dní srozumitelné slovo Hospodinovo. Srozumitelné natolik, že se přestaneme handrkovat, kdo je tátovi blíž, jak opět vedle moha dalších autorů dotvrzuje Jirmijahu:  Stane se i ostatním národům, jestliže by se pilně učili cestám mého lidu a naučili se přísaze „Vznešený je život“ namísto toho, aby učívali můj lid přísahat skrze Bály, že budou i oni vzděláni uprostřed mého lidu. (jer 12:16)

Snaha naroubovat do Big-Bossova dopisu národům představu, že krev něco obmyje a tím smíří, je prostě nerozumná. Na den generálního očištění – tedy na Jom kippurim, platí pro všechna dítka vesmíru jediný pokyn: Ponižovati budete duší svých a zdržíte se podnikání, mamonu a světského pídění (lv 16:29). Ponižovati budete duší svých, abyste poznali ránu svého srdce. Do kostela nemusíte!! I když tam velekněz bude kropit krví jednoho ze dvou vylosovaných kozlů. Nejen za sebe, za svůj dům, kohanim, levijim ale i za celé shromáždění Jisroele.   A bude to kropit na přikrytí přestupků a vin. Na tohle vy Chrám nepotřebujete! To zařídí prostředník. A jeho služby vám budou totál k ničemu, pokud nebudete ponižovati, abyste poznali..

. Tady se nám už zase oba potůčky poznání  křesťanského a židovského opět sestersky stékají do jednoho řečiště.

Naopak je jiná micva – jasná, a vlak přes ni nejede – Třikrát v roce ukáže se každý pohlaví mužského a neukáže se s prázdnou (ex 23:17). Jinými slovy – do Chrámu se musí. Nejméně třikrát do roka. Ale nechodí se tam kvůli odpuštění a spasení za trochu krve. Do Chrámu se chodilo proto, aby si každý alespoň na začátku, na vrcholu a při sklizni kreativní části roku zakusil, co to je být blíž k Panovníkovi. Prožil si mystérium každého „božiště“ a třeba i využil tento prostor jako „obětiště“. Především ale, aby se zamyslel a poznal právě onu ránu srdce svého a pozdvihl rukou svých v tom doměNavíc na místě, které sobě vyvolil Panovník.

A pokud se Panovníkovi zalíbí, sám sebe shodit a přenést svůj dům třeba do Mediny, budeme  jednoduše na Konci dní chodit tam. S velkými pochybnostmi o tom, jestli Vznešený ví, co říká, když slíbil (pravda, pouze ústy smrtelníka Izaiáše), že v posledních dnech bude opět utvrzena Hora domu Hospodinova, protože odtamtud vzejde Zákon a Slovo, ale půjdeme.

Pokud Sladký požehnaný ale nezruší, co zaslíbil, pořád to zaslíbení o Konci dní ještě platí pro Sijon. Což ovšem může být také vypečený bilderbergovský podvrh, protože současná podoba bible je od židů zfalšovaná, jak naučili brášku Jišmaele  někteří konvertité  z jidiškajt, aby si svoji konverzi k islámu ustáli.

Jistoty (v rámci textové kritiky) tedy nemáme žádné. Nemáme dokonce ani chrám. Pokud ale poznáme ránu svého srdce, lze pozdvihnout ruce kdekoli, protože Sladký požehnaný má také titul HaMakom (místo, všudypřítomný). Není-li Chrám někde, je naprosto všude.

A tím pádem budeme asi až do Konce dní  připadat všemu okolnímu, daleko moudřejšímu světu připadat tupoučcí či tvrdošíjní…. Připadat a čekat, až vzdejde Slovo, za kterým budou toužit přijít  všickni národové.

A přesně v tomto ohledu Chrám skutečně končí již u krchova. Protože podle známého mravoučného midraše nás za práh jámy hrobové nedoprovodí ani ti, které milujeme, ani prachy, které milujeme, ale jen laskavé a pokoj vesmírů působící skutky, které ne vždycky milujeme konat…

Autor: Jaroslav Achab Haidler

7 Komentářů

  1. woodoo
    10.6.2013 – 2 Tammuz 5773 v 15:32 — Odpovědět

    Chrám, pokud chceme, máme každý v sobě. Jinak i: “Mé království není z tohto světa…”. Není-liž pravda? :O)

    0
    0
  2. 10.6.2013 – 2 Tammuz 5773 v 16:00 — Odpovědět

    pro woodoo – homileticky rozhodně souhlas. Nicméně, je tu několik detailů, kde si s tím nevystačíme.
    a) křesťanská interpretace funkce toho chrámu v nás – a paradoxně nepříznivá na obě strany tj. vůči chrámu i vůči Ježíšovi
    b) snahy po zbudování repliky Chrámu již dnes
    c) nezdravé pocity výjimečnosti všech tří cest, které z tóry nějakým způsobem povstaly :o))
    Jinak úplně v poho :))

    0
    0
  3. woodoo
    10.6.2013 – 2 Tammuz 5773 v 16:37 — Odpovědět

    Ad 2) pro Achabiska: Naprostý souhlas, v tom je možná ten zakopaný čokl. Např.: Jakým způsobem přeložit “Ehje ašer ehje”? Jsem, který jsem, ánébo: “Budu, který budu”? To na celý případ, by varhalo zcela jiné světlo. :O)

    0
    0
  4. Erich
    10.6.2013 – 2 Tammuz 5773 v 17:44 — Odpovědět

    Ad 3. Rouhačská materialistická: Jsem tím, kým jsem pro tebe, člověče. Mamon, Moc, Láska, Lidství . . . . . . .

    0
    0
  5. Erich
    10.6.2013 – 2 Tammuz 5773 v 17:52 — Odpovědět

    Ad 4/3 Blbě vypointováno, popsal jsem realitu, ale měl jsem na mysli toto – Jsem, který jsem = mám tísíce podob, proto aby jsi mne následoval ( pochopil, přijal . . . ) i ty, konkrétní člověče.

    0
    0
  6. danny
    11.6.2013 – 3 Tammuz 5773 v 18:40 — Odpovědět

    nie nadarmo bol salamun mudry,lebo tam napsal i,,Nebesia,ba ani nebesia nebies ta nemozu obsiahnut,cim menej tento chram” a aj,,…naslouchas modlitbe,ktorou sa tvoj sluzobnik bude modlit..”
    A inde(nie Salamun,smile),,Ucinte mi svatynu a ja budem medzi vami prebyvat(vo vas).”Takze dost mozne,ze ked sa srdcia otvoria,konkretne misto sa stane irelavantne.Lebo aj po zniceni chramu synagoga(Krchov) nebola slovom Bozim k Izraelu,ale da sa povedat stali sa slovami Izraela k Bohu.?

    0
    0
  7. danny
    11.6.2013 – 3 Tammuz 5773 v 18:45 — Odpovědět

    Erichu,Hospdin stvoril cloveka a clovek mu okamzite tu poklonu vratil(to tie tisicky podob),lebo co takto,,stanem sa tym,cim sa ti stanem?”smile.

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Interview s Tomášem Loewy

Další článek

Rozdíl mezi politikem