Zdroj: Lukáš Lhoťan – Shekel.cz

Po několika letech snahy prosadit v České republice umírněný reformní islám mě v roce 2010 američtí přátelé pozvali na poznávací pobyt do USA, abych se seznámil se situací křesťanů, židů a muslimů v této zemi a případně získal i nějakou inspiraci.V několika následujících článcích by se rád zmínil o nejzajímavějších poznatcích a pocitech z této poznávací cesty. Prvních několik dnů jsem strávil v hlavním městě Washingtonu, kde jsem dokončoval plán několikatýdenní cesty po Státech a zároveň se na různých seminářích seznamoval  se základy politického systému USA, mezináboženskými vztahy, historií apod.
Protože američtí kolegové již od roku 2005 věděli, že v rámci české muslimské komunity patřím k umírněným reformním muslimům (tj, že jsem se vzdal ortodoxního radikálního islámu a postavil se do opozice proti ortodoxně smýšlejícím představitelům české muslimské komunity  reprezentované Alrawim, Sáňkou, Větrovecem a jinými), naplánovali mou cestu po USA jako prioritní seznámení s umírněným muslimy a muslimy nearabského původu.

Ve Washingtonu jsem se seznámil například s představitelem Rumi fóra Emrem Celikem, který se snaží prosazovat synkretickou podobu islámu s křesťanstvím po vzoru středověkého mystika Džaláluddína Balchího Rúmího. Rumi fórum patří do sítě organizací inspirovaných islámským myslitelem Fethullahem Gulenem, který je části západních společenských elit vnímán jako protiváha radikálních směrů sunnitského islámu.

Mezi zajímavé zážitky patřilo i setkání s radou křesťanů, židů a muslimů při národní katedrále ve Washingtonu. Otevřeně jsem na něm hovořil o vydávání protikřesťanské a protižidovské literatury českými mešitami, které jsou napojeny na Saúdskou Arábii. Přítomné diskutující tyto informace znepokojily a někteří vyjádřili obavu nad tím, že takovéto chováni českých mešit nenapomáhá mezináboženskému dialogu, ale vede k  pokrytectví a skryté zášti.

Navštívil jsem rovněž Muzeum holocaustu a jeho expozici věnovanou genocidě v Dárfúru,  památník mého oblíbeného prezidenta Franklina D. Roosevelta, Arlington National Cemetery  a další památky hlavního města USA.

I s odstupem několika let mám ze své cesty dojem, že státní aparát USA se snaží prosazovat mezi americkými muslimy vizi podobnou vizím mezi židy a křesťany. Tedy tzv. amerikanizaci islámu. Jde o to, aby se muslimové na prvním místě identifikovali jako Američané a teprve poté jako muslimové a aby reformovali své náboženství.

Má setkání ukázala, že v amerických úřadech je dost lidí uvědomujících si, že muslimové se nemohou integrovat dobře do společnosti pokud pojetí islámu nepřipodobní potřebám americké reality a stavu světa 21 století. Škoda, že podobně si to neuvědomují české úřady.

Taktéž mi bylo židy, křesťany i muslimy zdůrazňováno, že pro dobrou integraci muslimských přistěhovalců je potřeba skutečně upřímný dialog mezi věřícími, kdy se všichni musí vzdát nenávistého výkladu části svých náboženství. Z diskuzi bylo patrné, že si všichni (křesťané, židé a umírnění muslimové) vzali za svou myšlenku Svobodných zednářů o tom, že Bůh je stejný a je jedno jestli jste žid, křesťan nebo muslim.

Autor pod památníkem prezidenta Franklina D. Roosevelta
Autor a židé, křesťané a muslimové ze skupiny pro mezináboženský dialog při národní katedrále
Autor s prezidntem Rumi fora Emrem Celikem
Muzeum holokaustu, expozice věnovaná genocidě v Dárfúru.

Autor: Lukáš Lhoťan

5 Komentářů

  1. dada
    9.8.2013 – 3 Elul 5773 v 13:19 — Odpovědět

    Lukáši, a nechcete napsat trochu víc o těch přátelích? To byla čistě soukromá cesta, nebo to bylo na popud nějaké americké vládní iniciativy, nebo snad nějaká globální multikulti (skoro se stydím to prašivé slovo napsat) organizace pořádá takové poznávací cesty?

    Chápu to dobře, že tedy existuje nějaká americká iniciativa, která se snaží podchytit umírněné muslimy ve světě a podporovat je na úkor těch radikálních? Nějaká taková protiváha té saudské podpory radikálů?

    0
    0
  2. 11.8.2013 – 5 Elul 5773 v 14:17 — Odpovědět

    DAda, byla to iniciativa amerického ministerstva zahraničí. Jinak přímo taková iniciativa na podporu umírněných muslimů není. G. Bush ji htěl, ale nebyla prosazena, protože se řeklo, že sekularni stat nemůže podporovat náboženství. Ale jsou malé pokusy v privativní sféře. Ale vzhledem k síle financí islamistů je to i v USA tristní s umírněným islámem.

    0
    0
  3. dada
    11.8.2013 – 5 Elul 5773 v 22:41 — Odpovědět

    Díky za odpověď, Lukáši. Já jsem po přečtení článku nabyla dojmu, že se Američanům ta amerikanizace islámu daří, že to funguje. Ale když píšete, že je to i tak tristní… nemám o tamní situaci pojem. Jste s těmi přáteli stále v kontaktu, stěžují si, že se jim práce nedaří?

    A co si vlastně myslíte Vy sám, má smysl takovou práci podporovat? Vy se o něco podobného u nás snažíte, spolupracujete s umírněnými muslimy a podporujete je? Nebo považujete islám jako celek za nepřítele, kterého nemá cenu snažit se nějak reformovat, ale spíše striktně odmítat?

    0
    0
  4. jindra slaby
    15.8.2013 – 9 Elul 5773 v 12:10 — Odpovědět

    V americe jsou mnohem dál, dokáží předpovídat vývoj situace. Jinak si nedovedu vysvětlit, že v 2005 věděli, že je autor umírněný reformní muslim. Vždyť pak dlouho s větrovcem spolupracoval v libertasu. A o tom roce 2005 psal v roce 2008 o islamofobii v čr, ne? To jsem z toho blázen.

    0
    0
  5. Pavel Trzyniecki
    25.8.2013 – 19 Elul 5773 v 16:27 — Odpovědět

    Dobrý den, promiňte, prosím, mou smělost, napište mi, kde bych se mohl obrátit s dotazem na svůj původ. O mém dědovi i otci mnozí tvrdí, že byli původu židovského. Oni oba už nežijí a já mám už 73 let. Je mi líto, že mi to nedošlo dřív. Děkují za laskavou odpověď, ať už bude jakákoliv.
    Pavel Trzyniecki ul. Mládežnická 10; Havířov 73601

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

SodaStream: izraelské domácí sodovky a limonády

Další článek

Dva a půl tisíce let v Zimbabwe