Zdroj: Archiv

Deset připomínek (eser zechirot) patří mezi dodatky ke každodenní ranní liturgii šachrit. Tedy mezi kontemplativní texty, které již nejsou naprosto závazné, a každý se jim věnuje jaksi „nádavkem“ – pokud ho nedrtí časový stres, aby se důkladněji připravil na to, jak se žije vesmír směrem do lidí i do Živého světů. Nejsou bezprostředním naplněním biblických pokynů vyslovit šema a předložit tamid.  I když pochopitelně vše souvisí se vším.

Objevily se možná právě pro své imperativní „pomni“. Buď si vědom! Trvale, stále, denně. Je zapotřebí být si vědom denně. Protože ani šábesový pokyn, pamatuj, že je tu nějaký šábes, nelze začít uplatňovat a hledat někde sám v sobě teprve s pátečním soumrakem.  Tedy deset si jich připomíná ve svých sidurech sefardský svět přinejmenším od  chvíle, kdy modlitební pořádky začaly vznikat. V tom pořadí, jaké uvádíme níže, pak určitě od poloviny 18. století, protože za tento pořádek je odpovědný rav Chida, čili rabi  Chajim Josef David Azulaj (1724-1807).

V nám dostupném siduru *Adir ba-marom, který je seřazen podle liturgie obvyklé ve světě aškenaz,  jich najdeme pouze šest. Navíc maličko studeně. Bez nějakého hlubšího vysvětlení, proč si vlastně cokoli připomínat.  Jsou uvedeny jen téměř otrockým překladem z artscrollové verze téhož siduru: The Torah commands that this six events be remembered always. Consequently, some authorities maintain that the verses containing these commandments should be recited daily …  Rabínské autority proto rozhodly …  (p177)

Nevěřte ale, že by snad Aškenazim neprožívali  a nemeditovali totéž nebo něco hodně podobného tomu, co skromně a bez vnucování nabízí Chida. Jenom to prostě do svých sidurů nepíšou. Proč? Protože se to naučí už v chederu.  A pokud ten, kdo „lajnuje“, za žádnou cenu nedopustí, aby jen lajnoval, tedy neodhrkává jen nějaké „předepsané“ (občas dokonce správně podle panujících úzů transkribované) texty, ale připravuje se k službě, je to vlastně jedno. (Podrobněji zde)

Přesto si myslím, že tzv. „zvědomění“ (kawanot –  a brzy se jim budeme věnovat samostatně), která si osvojil svět sefarad, jsou v mnoha ohledech užitečná. Vedou totiž – pevně kořenivše v tradici talmudu i midrašů – k hlubšímu pochopení smyslu. To je také důvod, proč se jim dnes společně věnujeme.

 

Deset nebo šest ?

Jedni mají jen šest, druzí deset. Kde je řešení. Kde je to správnější. Je ta desítka jen kvůli sefirot? Anebo „desateru“? – Nepodstatné. Ono to vyjde na stejno. Na počtu ani na pořadí nesejde. Ne snad, že by všechno a vždy (dokonce i v bibli) byla nějaká lautr rozvolněná kejda stylu: Naber si a dělej jak myslíš. Pořád platí – život a smrt, vyber si prosím život, nabírej podle toho a dělej nakolik si troufneš, ovšem s tím, že poneseš odpovědnost. Krom toho, jsou bezesporu i  naprosto konkrétní místa, kde na pořadí (přinejmenším z pohledu etiky) záleží  dokonce zatraceně.  Například takový klasický návod, jak si zamilovat život okolo sebe a zároveň mít určitou naději na život v budoucím světě, jak se dočítáme v žalmu, má svá naprosto přesná pravidla a také svoji posloupnost. Kdo je ten, kdo touží po životě a miluje všechny své dny, aby užíval dobrého?  Zdržuj svůj jazyk od zlého a své rty od ošemetnosti, odstup od zlého a konej dobro … (ps 34:13). Než vůbec lze začít konat dobro (nikoli ho páchat!!), je zapotřebí ostříhat jazyk od lašonu a zamést smetí na vlastním prahu. Stejně tak ani Amosovo „pro tři ba pro čtyři“ není v inspirovaném textu proroctví zaznamenáno jen tak náhodou.

Na pořadí a na počtu  zechirot nesejde z docela jiného důvodu. Ony totiž (jako vše, o čem s námi tóra hovoří) nejsou nějakými rozkazy. Ačkoli některé  – např. Amalek a šabat – jsou zároveň i skutečnými micvot. V bibli se vždy jedná o nabídku a příležitost. Poznat a konat. Zechirot pak určitě nikdo nevnímá jako příležitost poznat: “Hele, co pro nás pámbu všecko udělal? Nejsme my náhodou nějaké extra jedničky?“ Zechirot, stejně jako celá bible, dávají poznat něco docela jiného.

Můžeme-li se spolehnout na rav Chidu, lépe řečeno, chceme-li mu naslouchat a důvěřovat, pak:

1*/ Připomínání vyjití Jisroele z Micrajim  vůbec nehovoří o nějaké vyvolenosti konkrétního etnika anebo tehdy ještě značně pofiderního národa. Je to jen první krok ke konci dějin, kdy ze Sijona vyjde spasení. Tedy první krok k okamžiku, kdy se k tóře a morálce obrátí všechny národy.

2*/ Připomínání šabatu je jakoby nadbytečné. Je to přeci micva. Jedna z mnoha, i když  pro židovskou identitu bezesporu jedna z centrálních. Tady jde ale spíš o připomínku správného pořadí při respektování všech  biblických pokynů. Zachor we-šamor! Nejdřív si uvědom, co a proč to děláš, pak to určitě budeš ostříhat.

3*/Maamad had Sinaj –  Ani tóru jsme nedostali jako bonus. I když je to těžko vyčíslitelný „lekach tov“ tedy nadílka dobrot – dar Dobra. A nemáme na ni patent. Pravda, byla nám svěřena, ale ze stejného důvodu, proč došlo k vyjití z Micrajim. „ Dopřej nám ryzí pohnutky a ryzí nitro, abychom ti sloužili v úctě a respektu. Štěpuj tóru především v našich srdcích. Jedině tak se v nás bude respekt vůči tobě zrcadlit i navenek, protože pak bude naší skutečnou touhou nezklamat zbytečně“ uvádí ve svých kawanot Chida. A neříká zhola nic nového. Stejně tak už učí talmud v Avot (Neber si ji jako sekyru ani jako důtky, ani jako cosi „svého“ – možná ses narodil porávě jen pro ni..).  Naopak velice příjemně překvapí jeho volání po jednotě i slovní hříčka s utábořením se, zklidněním a laskavostí hebrejského slovesa chana.

4/ Pamatuj, co jsi před chvíli vyslovil v té „závaznější“ části ranních přímluv. Čí je vesmír?  Lo al-cidkotenu – Nikoli pro naši vlastní spravedlnost, ale pro pro tvá nesmírná milosrdenství si můžeme dovolit vůbec přepych života i této dnešní modlitby.  To je jedna z nejsilnějších připomínek. Vesmír pochopitelně není židů, ale Panovníkův. Jistě, ono se to všecko dá přešupačit i na židovsků notečku, ale představa, že Dobro patří jen halachickejm a notabene jen těm s velkým, je stejně směšná, jakože by Život vemíru (Chaj ha-olamim) mohl zůstat z lásky k člověku tři něco přes 24 hodin mrtvý.

5*/ Pomni, jak jsi popouzel. Ne oni. Tehdy. Pomni nejdřív na to, čím jsi popouzel ty.  A navíc, jak už bylo řečeno o odrážku výše, tvrzení „Já nejradši věřím sám v sebe“ je pošetilé. Protože nejde jen o mne, svobodně se rozhodnuvšího „sebevraha“. Neuspořádaností sebe sama a nerespektem vůči přírodním zákonům morálky, okrádám celý svět tím, že zadržuju záplavu Dobra. Jak učí tradice a napovídá i selská logika. A jak pak mluví pánové Rusnokové o posledních vecech člověka, i kdyby to byl nakrásně ex-terorista.

6/ Ani manu jsme nedostávali pro svoji výjimečnost, ale abychom měli dost prostoru konat Nauku, aniž bychom se museli příliš zaobírat podnikáním a byznysem během poměrně náročného tripu pouští..

7*/ Malomocenství Mirjam rovněž nevypovídá o zázraku. Ani o historii. Připomíná tu nejpodceňovanější morální kategorii – lašon ha-ra. Ale toto téma na Kešetu řešíme velice podrobně.

8*/ V případě Amaleka není nutno dvakrát zdůrazňovat, že se nejedná o „fyzického“ Amaleka, ale především o to, co Amaleka reprezentuje. „Běda nám, že se již po celá staletí prohřešujeme právě proti tomuto pokynu. Právě to nás zemdlívá a odsvěcuje. Jen naše vlastní prohřešky jsou tím, co zdržuje vymazání památky Amaleka. Co k tomu dodat? Čím se ospravedlnit? Ničím! Snad  jedině ucpat svá ústa zkroušeností a pokorou srdce“, doporučuje Chida.

9/ Balák a jenom Balák. Nebo jako jeden z mnoha příkladů vyšší moci ve prospěch Jisroele? Hned následující desátá odrážka nás přesvědčí že nikoli. Že tu jde o vidoucí oko a naslouchající ucho,  neboli každodenní zázraky i bez otvírání studánek, stojících sluncí a vyschlého Jordánu – ať už podle Dänikena, Kosidowského anebo podle bible.

10/ Zapomenu-li se na tebe, Jeruzaléme – Im eškachecha… je text natolik nádherný, že ani pan Antonín Dvořák neodolal. A interpretovali ho i jiní. Někteří jako měřítko „víry“, jiní jako příklad solidarity s Izraelí, a proč jim v tom bránit. Za předpokladu, že Jeruzalém, není jen otčina, vlast a ztracená domovina, ale především spasení. Neboť ze Sijona vyjde tóra a slovo Vznešeného z Jerušalajmu…

K čemu tedy slouží zechirot?  Jak prostinké, odpovídá tradice. K poznání sebe sama. Ostatně Chidův text si můžete detailně  prostudovat na Kešetu.

 

p.s.  Ohvězdičkované zarážky jsou ty, které tvoří onu původní šestici. V *Adir ba-marom a ostatních aškenaz sidurech tištěnou v pořadí 1-3-8-5-7 a 2.

Autor: Jaroslav Achab Haidler

212 Komentářů

  1. danny
    8.1.2014 – 7 Shevat 5774 v 20:08 — Odpovědět

    Poznavanim seba sameho, pripamatovaním sa sprítomnuje minulost a stiera sa vzdialenost buducnosti.Ako hovoril Julo Satinsky:,,psiska štekaju a karavana ide dalej”.Sme sucastostou karavany,boli pred nami a su aj za nami.A ..Bol,Je a Bude “sa v istom bode stava Zivym.smile a pozdrav.

    0
    0
  2. Michal Foršt
    8.1.2014 – 7 Shevat 5774 v 20:53 — Odpovědět

    Zde je pravděpodobný zdroj titulního obrázku:

    http://www.cinskeuzly.cz/2010/03/blog-post.html

    http://www.svettvorenia.estranky.sk/clanky/navody/cinsky-uzol-stastia.html

    0
    0
  3. JB
    8.1.2014 – 7 Shevat 5774 v 21:41 — Odpovědět

    A zde je několik sidurů z pravého jidiškajt světa, které nejsou tak maličko studené, bez toho hlubšího vysvětlení.

    http://hebrewbooks.org/pdfpager.aspx?req=34227&st=&pgnum=100

    http://hebrewbooks.org/pdfpager.aspx?req=4088&hilite=afca7bee-ab30-436a-89f4-d9d70ded1502&st=%D7%A9%D7%A9+%D7%96%D7%9B%D7%99%D7%A8%D7%95%D7%AA&pgnum=178

    http://hebrewbooks.org/pdfpager.aspx?req=43491&hilite=925b8418-61b6-4943-9198-fcb5ff2c79ee&st=%D7%A9%D7%A9+%D7%96%D7%9B%D7%99%D7%A8%D7%95%D7%AA&pgnum=107

    http://hebrewbooks.org/pdfpager.aspx?req=43415&hilite=99ed3846-043b-4b24-900e-24a0d1c16f90&st=%D7%A9%D7%A9+%D7%96%D7%9B%D7%99%D7%A8%D7%95%D7%AA&pgnum=135

    http://hebrewbooks.org/pdfpager.aspx?req=32581&st=%D7%A9%D7%A9+%D7%96%D7%9B%D7%99%D7%95%D7%AA&pgnum=86&hilite=

    http://hebrewbooks.org/pdfpager.aspx?req=43488&st=%D7%A9%D7%A9+%D7%96%D7%9B%D7%99%D7%A8%D7%95%D7%AA&pgnum=124&hilite=4097fd5f-0e43-40fd-8a0b-aca783145388

    http://hebrewbooks.org/pdfpager.aspx?req=49495&hilite=08cd8b44-5e24-4cbf-9991-d7b6ea9860a6&st=%D7%A9%D7%A9+%D7%96%D7%9B%D7%99%D7%A8%D7%95%D7%AA&pgnum=34

    A těším se na sidur velkého rebeho Haidlera, tam to vše bude tak, jak má být :))))

    0
    0
  4. Michal Foršt
    9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 01:17 — Odpovědět

    Ad 1.:
    Podle všeho, co jste kde dosud napsal, jste si spletl karavany. Nebo Vám cestovka ukázala jinou, než za jakou ji vydává.

    0
    0
  5. 9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 10:17 — Odpovědět

    ad 3) A jak vidíte, tištěno vždy bez kawanot. Díky za web-servis, Jiří :)

    0
    0
  6. JB
    9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 10:23 — Odpovědět

    To abys příště lašonoval trochu chytřeji, Jaroušku. :)

    0
    0
  7. 9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 10:55 — Odpovědět

    Jiří, já když dojdu až ke zchirat Mirjam, tak o lašonování uvažuju. Ty určitě taky. A jsme-li upřímní alespoň sami k sobě, určitě se přistihneme, jak oba vehemntně dokazujeme, jak jsme v tom slabí. Nesoudím, kdo více, ale některé tvé bohorovné vzkazy dadě, hovoří samy za sebe…
    Ale zkus ještě dvě věci
    a) položit si otázku, nakolik z tebe mluví uražená ješitnost. Neříkej, že to o sobě netušíš, když je to tak čitelné.
    b) najít na Hebrewbooks také zechirot v nějakém sefarad siduru. Třeba ti i maličko svitne :)

    0
    0
  8. JB
    9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 11:06 — Odpovědět

    Jardo, ty jsi ten poslední, kdo si o tomhle může dovolit kázat. :) Jak dlouho ti vydrželo tento kalendářní rok, než ses začal obouvat do Adir ba-marom? Pět dní? Hnij si tam uvnitř vesele dál :))

    0
    0
  9. 9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 11:25 — Odpovědět

    bs*d

    Ajta, jak rychle jdou věci na povrch. Tak za a) máš splněno. Teď ještě zkus to za b)

    BTW – v Adir ba-marom jsou zechirot skutečně uvedeny (česky) na p.177 – to je lašon ? Jsou skutečně uvedeny kurzivou v tom tvaru, v jakém jsou uvedeny – to je lašon? V Artscroll jsou skutečně uvedeny tou kurzivou, kterou jsou uvedeny – to je lašon ? Mně se ten překlad Adiru nelibí, a uvedl jsem proč. To je lašon, nebo máš jen zklamaný pocit, že to je lašon ? Sidonův Pentateuch je také přijímán s různými pocity – to je lašon anebo konstatování.
    A tím se dostáváme maličko jinam. Byl to žid, český žid Levý, který napsal kdysi za totáče knížku Umění překladu. Jednak tam přemýšlí o tom, co to překlad je, a o odpovědnosti překladatele za to, kdo jeho práci bude číst. Pak učí také, jak je čeština bohatá a jak snadno se poznají kalky. Jao bilingvní pomůcka pro ty, kdo s hebrejštinou začínají je Adir v pohodě. Dokonce i pro (podle) Levého. Prostě to jen překládal neobratný češtinář. Pro ty, kdo zvědavě a třeba i s láskou chtějí vědět, jak vypadá hebrejská liturgie, a jeho pravou stranu vnímají jen jako kaligrafickou ilustraci – a i ti se ke knize dostat mohou (jenomže těch ti možná ani není líto), je Adir takový, jakým se jim stane. To je lašon ? Anebo hnití ?

    0
    0
  10. JB
    9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 14:47 — Odpovědět

    Jardo, ty nezklameš. S touhle úrovní klausovské samolibosti a zemanovské demagogie je tě do komunální politiky škoda. Musíš minimálně do senátu. Povídej, co má společného to, že se ti jeden překlad nelíbí, s tím, že v různých aškenaz sidurech něco není? Pročpak při každé zmínce o liturgii musíš dodat tu svou ublíženeckou litanii ceterum censeo siduram esse calumniatur? Tudy cesta do tiráže nevede :)
    Profesionální židé (resp. komedianti oblékající kostým žida) jako ty měli nějakých patnáct let na to, aby se předvedli, jak se to má dělat správně. Neudělali nic. Ty jsi navíc ještě webový prostor obohatil snůškou nesmyslů, plivanců a lží.
    Kdybys před lety místo ješitnosti, která ti je coby komediantovi vlastní, v sobě objevil poslední zbytky pokory, tak jsi mohl napsat a mohli jsme se o Levém (a o překladech náboženských textů, což je kapitola sama pro sebe) klidně pobavit. Je vskutku o čem. Možná by ti pár věcí dnes bylo jasnější, možná jsi už tehdy byl sám do sebe zahleděn tolik, že by to bylo k ničemu. Ty jsi místo toho prskal na webu, co je to za otrávenou studnu a kdovíco ještě – a pak jsi nám podbízivě jako had psal o tom, jaké je to super dílko – ovšem až poté, co ti pár lidí na eretzu (proto je nejspíš tak militantní) naznačilo, že by ses měl krotit… Evidentně jsi to dodneška nestrávil. To je hniloba, co tě sežrala. Přeber si to, chytrolíne, máš to za domácí úkol.

    Jistě, ten překlad není dokonalý. To je snad jasné každému. Jako není dokonalý Sidonův, jako není dokonalý Krausův (chtělo by se říct “jako není dokonalý tvůj”, ale on žádný není…). Ale alespoň si tam necpeme něco, co tam není, nelžeme a nevymýšlíme si jako ty ve svých videjkách a v těch hrůzách, co občas prskneš na web. Nevytváříme lidem iluze o “jidiškajt”. Díky Nejvyššímu za tu neobratnou češtinu – je to lepší, než květnatý prolhaný jazyk.;)

    0
    0
  11. 9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 15:17 — Odpovědět

    ad uplakané 10) Já vím, že to bolí. A čtu v řádcích i mezi řádky, jak moc to bolí. Ostatně (psychologicky vzato, protože nejsi složitý a vlastně ani tak zlý) to taky sám moc dobře víš, říkaje: Dík za tu špatnou češtinu…
    A klidně u ní zůstaňme.
    1/ Jsi si jistý, že jsem si něco židovského zprofesionalizoval?
    2/ Jsi si jistý, že historku o vznikání a kvazi-vlivu eretzu interpretuješ A ve správné časové souvislosti? správně? Anebo jen po svém?
    3/ Ověřil sis, zda to náhodou nebyl Eretz, kdo původně požádal o to, aby mohl sdílet namluvenu tóru.
    4/ Došlo ti, že i špatný překlad lze pochválit – jednak za snahu, jednak za to, že se díky péči kohokoli dostává českému čtenářovi do rukou něco, podle čeho se může učit a studovat?
    5/ A došlo ti, že právě proto, je ten překlad špatný?
    6/ Kde a jak se měří míra militantnosti webů? Není to přeci jen na volbě každého člověka? Nebo snad nějaká halacha předepisuje dokonce i to, které hrušky smí člověk k svačině, a které portály smí za militantní považovat?
    7/ Co takhle nějakým validním způsobem vyvrátit ty “hrůzy” na videjkách, která tě trápí?
    8/ Slyšel jsi někdy úsloví “Přání je otcem myšlenky” _ (To jen na okraj té “hniloby”)

    Nicméně za zadaný domácí úkol děkuji, ale (abychom přeci jen zůstali maličko věrní hlavnímu tématu – zechirot) nezapomeň najít ty sefarad sidurim, anebo přinejmenším nabrowsit nějaké aškenaz, které taky doplňují jednotlivé zechirot o patřičné *kawanot. Naše bolístky už všichni znají, začíná to být nuda.

    0
    0
  12. danny
    9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 15:37 — Odpovědět

    aD4)Taka mala klasika nepochopenia.Karavana je len jedna.Len cestujuci su odlišní.A vsetci v nej(ci sa to niekomu páči a či nie)speju k nejakemu bodu.Cestu si,,kratime”rozne.Niekto robí s jazyku pribehu objekt.Cize je manipulovany,zkumany az sa pribeh stal poeticky neprítazlivy.(Pre inších spolucestujucich).Príbeh by sa mal žit.

    0
    0
  13. JB
    9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 15:43 — Odpovědět

    Lhář bude lhát. Takže milý lháři – podívej se schválně, z jakého data jsou tvoje pomluvy na eretzu a kdy jsi nám poslal e-mail. Internetová fóra jsou svinstvo, tahle data uchovávají.
    Překlad není špatný. Není dokonalý a nebude se líbit všem. Pochopitelně, ty jako sektář, jeden z šestatřiceti spravedlivých a rádobymesiáš se domníváš, že můžeš posuzovat “dobré” a “špatné” – no, nemůžeš, milánku, nemůžeš. :) Už sis v tom udělal jasno? Je “špatný”? Nebo “vynikající publikace”? Nebo “super dlko”? Nebo “nejlepší česko-hebrejský sidur současnosti”? Domácí úkol č. 2. A nezapomeň si nahrnout světlíčko do očiček. :)

    0
    0
  14. 9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 16:20 — Odpovědět

    ad 13) Vzteklým se občas stane, že ohluchnou anebo oslepnou. To neznamená že jsou až rak vnitřně nekonzistetní jako jiný zdejší monogram, že už ani nemá cenu o čemkoli jednat, ale prostě přes bebínko nevidí souvislosti.
    O data fakt nejde. O přání,matku vzteku a myšlenky, možná ano. On totiž málokdo dokáže soudit jinak,než podle sebe. Klenovský, Foršt a další dodnes věří tomu, že bych se snad snižil natolik, že bych psal krom pod sebou ještě pod nějakými avatary. Nevymluvím jim to a ani vymlouvat nebudu. Možná že to dělají sami, možná mají jen špatné zkušenosti. To už tak bývá, že když chybí argument, tak se v anonymním prostředí webu začne poukazovat na anonymitu a gramatiku :)
    Tebe z toho nepodezírám. U tebe to bude jen to zranění.
    To ti nedošlo, že navzdory všem nedostatkům překladu, je dobré tóru a informace šířit? A pochválit, že se něco dějě?
    1/ To ti nedošlo, že teprve časem, člověk zjistí, že to je docela “dílko” plné kalků?
    2/ To ti nedošlo, že když chceš ješitovi, jako jsi ty, naznačit, že to zprasil, je nutno začít mírnějším jazykem? Že si paní Holubové vážím už jen jako ženy, pak jako člověka, co to taky nemá jednoduchý a do třetice, jako člověka, který je jen spolupodepsán. Dopis byl adresován jí. Ne jako vlezdoprdelismus, ale jako snaha o nápravu. Obojí se nijak nevylučuje. (A to jsem netušil, že tě to destruuje až tak moc :)
    3/ Mám se opakovat, nebo je to zbytečné. Je to “vynikající publikace”, protože české vody ji potřebovaly, ale je to “špatný” překlad, protože je studený jak Němkyně v kuchyni a opsaný z angličtiny. To se nevylučuje. Kdyby byl jen špatný svou studeností, musím (podle Levého i podle Shakespeara, sklapnout paty a držet hubu), ty ostatní chybky pomíjet nechci a tak hubu nedržím.
    4/ Na základě čeho soudíš, že jsem sektář a rádobymesiáš ?
    5/ Světýlko nahrnuju každý šábes, a stále se stejnou kawanou, mj. právě proto, že obřízka tu není kvůli pouštnímu písku za předkožkou, a milchig a flajšig kvůli kažení v teple a salmonele. A že příběh, když není falešný, vede stejně do centra. Líp, než halachické “tajemství víry” – “to je tajemství, ale naši rabíni (tracice) tak rozhodla… Ne proto, že by nebylo fér, přiznat se k tomu že plním. To je v poho. Ale tím se otázám po PROČ nevyhneme.
    BTW – Videí je něco okolo šedesáti. Tak honem do toho, ať se dozvíme i více . Nenutil bych tě, protože ty je přeci nesleduješ, když jsou tak sektářská, ale ty sám jsi použil plurálu, tak určitě ještě neco v rukávu máš :)))
    A pak, až zklidníš bebínko, zkus taky bránit sebe, a’t nevypadáš za vola. Otázek na tebe je dost.

    0
    0
  15. JB
    9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 17:19 — Odpovědět

    Nejvíc o bebínkách a zraněních druhých mají potřebu kafrat ti, kdo jich sami mají víc než dost. Z chlastu, z nenaplněných ambic, pocitu křivdy, nešťastné souhry náhod.

    Ty jsi jen nešťastný, protože jsi chtěl být něčím, čím nikdy nebudeš. To by jednoho porazilo, ale jestli si chceš léčit traumata, začni u sebe v soukromí. Když už se zajímáš o psychologii, tak určitě víš, že i na coming out je třeba nejdřív pořádný pevný základ. Ano, někteří tví přátelé tě omlouvali – on už je takový, on je srdcař, on se prostě tak chová, to ho nesmíš tak brát… Holt máš žebříček hodnot postavený jinak. To co považuješ za normální chování, já považuju za sprosté. To co ty povžuješ za studené a špatné, je u mě odpovídající relaitě. Pro tebe je větší hodnotou iluze a přehrávaná role, pro mě věci takové, jaké jsou. Potud jsme vskutku oba jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Rozdíl je mezi námi v tom, že já jsem se smířil s tím, že se věci staly jak se staly a dnes bych je dělal jinak a nemám problém to přiznat. Možná je to pro tebe překvápko, ale dělal bych je jinak. To ovšem ty, přesvědčený o svém osvícení a dlící na piedestalu neomylnosti, nedokážeš. Jenže tím, že si na začátek svého blábolení dáš “be-sijata di-šmaja” a završíš to blasfémií nejhubšího zrna “Amen, sela…”, zlato z lejna neuděláš.

    Kdybys byl sám tak silný, jakým se tu snažíš být, nebudeš mít potřebu vylévat si srdíčko skrze tyhle bláboly, kdy si z prstu cucáš argumenty – i když uznávám, je to za ty čtyři roky pokrok, to ses vždycky ztratil a zalezl někam do díry smolit další články, ve kterých bys to všem pořádně natřel – a které nejspíš budou to jediné, co tu po tobě zůstane.

    Kdybys byl sám tak pevný v kramflecích, nedožrala by tě jedna kniha tak, že kvůli ní už máš pět a půl roku osypky, že jí musíš komentovat a napadat kde to jen jde (a to nemluvím o tvé obsesi, že když Blažek náhodou někde něco uveřejní nebo napíše, tak potrefený husák Haidler se rozkejhá během pár hodin…). Kéž bych měl tolik volného času, kolik máš ty :)

    A máš pravdu – bolístky už určitě nudí. Souhlas.

    0
    0
  16. 9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 18:26 — Odpovědět

    ad 15) Tak jo, a teď ty odpovědi. My to časem dáme :))

    0
    0
  17. 9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 18:49 — Odpovědět

    Pro Vás JB: https://www.shekel.cz/31344/soudce a Foršte pane..

    0
    0
  18. JB
    9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 19:25 — Odpovědět

    Až po tobě Jardo, před lety jsem ti jich položil dost. Neodpověděl jsi dodnes. Jestli se stydíš, piš klidně soukromě. :))

    Fábry, vy radši nepište vůbec. Zformulovat větu jednoduchou vám dá víc práce, než tak neobratnému češtináři, jako jsem já.

    0
    0
  19. 9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 21:06 — Odpovědět

    ad 18) Opět chyba, Jiří, ale o nic nejde. Jednak v nr.15 se podřekneš, že už je na ně zodpovězeno, a na jiné ses neptal. Především ale to dětské “heč, já ne, to ty” úplně ztrácí logiku. Když trucuju, tak sice neodpovídám, ale povídám? Naíc ptákoviny, které pak nevyargumentuji? Budiž. A jiným, když se zeptají, a třeba na totéž, co já, těm odpovíš? Nebo taky ne, protože jsem ti kdysi neodpověděl?
    No nic, počkáme až vyrosteš.

    0
    0
  20. JB
    9.1.2014 – 8 Shevat 5774 v 21:21 — Odpovědět

    Jardo, jsou tři věci, o kterých by člověk tvého kalibru neměl mluvit, ani žertovat: slušnost, morálka a logika. Ale čekat můžeš, proč ne. Já na konec tvojí zastydlé puberty čekat nebudu.

    0
    0
  21. jezabel
    11.1.2014 – 10 Shevat 5774 v 15:23 — Odpovědět

    Ja si ted trochu ctu spisek avoda o modlosluzbe, neni co lasonerovat, jen sdilet a aplikovat ale s citem :-)

    takze kap3.13 – ad * aby nedoslo k omylu na jedne strane pokrytectvim a na strane druhe modlosluzbou.

    * jde o to “šetřit kamenem” u sochy boha a “modloslužebníka”.
    ** klicova k avoda je kap. 2. 1-2

    PS: i kdyz se jedna o tradicni zidovsky spis, je mozne jej funkcne pouzit i v krestanstvi

    0
    0
  22. 11.1.2014 – 10 Shevat 5774 v 20:03 — Odpovědět

    ad 21) Především příjemný týden a den a pak i příjemné studium. Jestli navíc čtete Rambanovy hilchot Avoda zara přímo od nás z Kešetu, díky. To je pak radost, něco takového připravovat :)

    0
    0
  23. Michal Foršt
    12.1.2014 – 11 Shevat 5774 v 14:38 — Odpovědět

    Ad 22.:
    Ramban čili Nachmanides napsal “Avoda zara”, kdežto Rambam čili Maimonides napsal “Hilchot avoda zara”.
    Takže koho že to máš na mysli?

    Proč píšeš ESER ZCHIROT v titulku a dále všude už Eser zechirot?
    Je v tom nějaký záměr?

    Proč používáš fotografii z webu, který se zabývá čínskými uzly bez uvedení zdroje a proč sis vybral zrovna tvar kříže? Jak to souvisí s tématem článku? To je “košer” na webu, jenž je přeoklamován jako “košer”?

    Uvedená fotografie je například zde:

    http://www.cinskeuzly.cz/2010/03/blog-post.html

    http://www.svettvorenia.estranky.sk/clanky/navody/cinsky-uzol-stastia.html

    Už jsem to uváděl v komentáři č.2.

    Doufám v brzké odpovědi.

    0
    0
  24. Michal Foršt
    12.1.2014 – 11 Shevat 5774 v 14:39 — Odpovědět

    Oprava: Proč používáš fotografii z webu, který se zabývá čínskými uzly bez uvedení zdroje a proč sis vybral zrovna tvar kříže? Jak to souvisí s tématem článku? To je “košer” na webu, jenž je předkládán jako “košer”?

    0
    0
  25. 12.1.2014 – 11 Shevat 5774 v 14:46 — Odpovědět

    24: Vážený pane Foršte,

    fotku u článků, vybírám většinou já někdy autor, pokud má zájem, jako tomu to bylo i v tomto případě, Popis dělám já, a uvedl jsem špatný, ten správný máte samozřejmě pouze Vy! Protože jsem viděl spoustu lidí “silných” jako Vy, chtěl bych se Vás zeptat, když to znám i od těch ostatních, neměl byste zpytovat svědomí, alespoň to zatím moji pokusní zajíci vždycky dělali, když dostali rakovinu? Mluvím o budoucnosti..

    Hezký den

    0
    0
  26. Michal Foršt
    12.1.2014 – 11 Shevat 5774 v 15:09 — Odpovědět

    Vážený pane Fábry,

    klid, to jste se splet. Nejsem Váš pokusný králík. zkuste vyhledat odbornou psychologickou pomoc. Vaše texty jsou, zejména v poslední době, velmi podivné.

    Pouze jsem napsal, že zdroj obrázku v záhlaví článku je patrně z internetu. O mé svědomí se nestarejte. Vaší věcí je, jak tento web vypadá. Z Vašeho vyjádření není patrné, kdo onen obrázek vybral. Pokud jste to byl Vy, můžete tedy odpovědět na mou předešlou otázku, jaký vztah má tento obrázek k tématu článku?

    0
    0
  27. jezabel
    12.1.2014 – 11 Shevat 5774 v 19:53 — Odpovědět

    Mně ten obrázek připomíná ne jen 400ku ale místami/hlavne stred/ i jiskřivou zimnní /bila a modra/ 10ku.

    0
    0
  28. 12.1.2014 – 11 Shevat 5774 v 21:01 — Odpovědět

    @Foršt, ten uzlík neznamená kříž, ale má symbolizovat uzlík na kapesníku – např. aby když si od někoho půjčím peníze, udělám si uzlík, abych na to nezapomněl je vrátit a nevymlouval se..

    Nezapomněl jste si podobný uzlík udělat také?

    0
    0
  29. Michal Foršt
    12.1.2014 – 11 Shevat 5774 v 22:19 — Odpovědět

    Pane Fábry, nezapomněl. A pan Haidler Vám to jistě popravdě vysvětlí. On moc dobře ví, co mám na mysli.

    0
    0
  30. Michal Foršt
    12.1.2014 – 11 Shevat 5774 v 22:21 — Odpovědět

    Asi jste si nikdy uzlík na kapesníku nedělal. Takže je to kříž.

    0
    0
  31. 13.1.2014 – 12 Shevat 5774 v 13:29 — Odpovědět

    pANE Foršte, Kříž jste si vytvořil při své bohoslužbě nad sebou pouze Vy..

    0
    0
  32. danny
    13.1.2014 – 12 Shevat 5774 v 16:21 — Odpovědět

    Ked uz sa spomina niečo s čínskej časti karavany,tak trochu s Tao Te King:,,Ten,kto pozna ludí,je zkusený.Ten,kto pozna sam seba,je osvietený.”

    0
    0
  33. astorc
    13.1.2014 – 12 Shevat 5774 v 18:58 — Odpovědět

    tao te king je dobrý!!

    0
    0
  34. Erich
    13.1.2014 – 12 Shevat 5774 v 20:26 — Odpovědět

    Ad 30. Ba ne. Protože v konečné fázi je výsledkem nepochybně neautorizovaný česko-čínský uzel, jak jste upozornil již ve 2, jedná se zcela jistě u uzlík štěstí v prenatálním stádiu.

    0
    0
  35. Michal Foršt
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 00:21 — Odpovědět

    Ad UZLÍČEK:
    Narodil se uzlíček,
    koupíme mu knoflíček.
    Pěkný, velký, kulatý,
    dáme si ho na šaty.

    0
    0
  36. astorc
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 13:04 — Odpovědět

    ten haidler měl zas pravdu!
    dětské patlání nebo hledění na svět jsou ty děje z prvních vjemů které tvoří náš další vývoj a postoje, musím se zeptat kde to vyčet…
    mně, z dětství, zůstala v hlavě píseň.. hřibitove, hřbitove zahrado zelená do tebe padají nejdražší semena ..snad že je zahradík hluboko sází

    0
    0
  37. Michal Foršt
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 16:00 — Odpovědět

    Это сказал Ленин. Но если это не сказал Ленин, это сказал Сталин. Но если это не сказал Сталин, это сказал Хайдлер.

    Éta skazál Ľénin. No ésľi éta něskazál Ľénin, éta skazál Stáľin. No ésľi éta něskazál Stáľin, éta skazál Xájdľer.

    0
    0
  38. Michal Foršt
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 16:04 — Odpovědět

    Исправление (erratum):

    Это сказал Ленин. Но если это не сказал Ленин, это сказал Сталин. Но если это не сказал Сталин, это сказал Хайдлер.

    Éta skazál Ľénin. No jésľi éta něskazál Ľénin, éta skazál Stáľin. No jésľi éta něskazál Stáľin, éta skazál Xájdľer.

    0
    0
  39. Erich
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 16:22 — Odpovědět

    ad 37. Éto tam se vyslovuje o nebo a ??

    Tedy jen poznámku – doufám že Rusi nejsou nějak moc cimprlíni na svojí importovanou inteligenci, totiž aby nám pak skrzevá pátou kolonu z Čárlsbádu, čtoucí správnouváhu nevyhlásili russhád.

    0
    0
  40. Michal Foršt
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 16:51 — Odpovědět

    Ad 37.: Nepřízvučné “o” se čte “a”. (Nemluvím samozřejmě o různých dialektech.) Jak to, že Vás to Chájdľer nenaučil???

    0
    0
  41. Erich
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 20:43 — Odpovědět

    pro odlehčení

    Víte, ale já se bavím i při tomto

    vidím v tom totiž chování některých našich společných přátel.

    Ano přesně těch, co nikomu nedovolí o J.K. ani malinko pochybovat. Za tesaře či Issu von Nazareth tam od některých hrozí pomalu něco jako kamenitba. A zatím co Vy jim předzpěvujete do kroku, Achab tu židovsko křesťanskou řevnivost schytává ze všech stran, snad za všechny ty rozpory.

    0
    0
  42. JB
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 21:20 — Odpovědět

    Život Brianův je samozřejmě geniální film. Ale s tímhle nemá mnoho společného.
    Jestli Jaroslav (nikoli Achab) něco schytává, tak plody ovoce, které sám zasel. Kdyby se choval slušně a nehrál si na spasitelského všeználka, měl by klid. Jak je to v tom vtipu s vránou na větvi – co machrujete, když nemáte křídla?

    0
    0
  43. danny
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 07:44 — Odpovědět

    Ad42)V. J.B.nechcem Vam nič hovorit,ale s takymto niečím som sa nestretol uz davno.(Musel som az privriet noz,ktory sa sam o sebe zacal roztvarat).Prosim Vas,Josefe Staline,koho Vy chcete zrovnavat do laty?Z akeho piedestalu to činíte?Vy chcete učit slušnosti?Akej?Kto ste?Nezastavam sa Achaba,ale primarnej slušnosti ku kazdemu.Vasej vrane na vetvičke by sa to dalo vysvetlit raz dva vzduchovkou a ci gumypuskou alebo si spomente na Davida.smile
    ,,Mal by klud”toto je uz snad vrchol demagogie.Vy si snad ani neuvedomuje,co ste vyriekol.
    S pozdravením

    0
    0
  44. danny
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 07:53 — Odpovědět

    P.S.pri všich cinnostiach Ste si asi opomenul prečitat(Bo),,..nehnus si Edomca,Egyptana..”Lebo pokial Vas vedie nenavist,nemozete dosiahnut to,preco sa to udialo,slobodu takto v zivote neziskate.A stane sa to,čo ste tu predviedol.(v 42).

    0
    0
  45. Erich
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 10:53 — Odpovědět

    Ad 42. Jiří má a dost. Jde o množiny lidí, kteří se na něj dokáží dívat, baví se a přitom se necítí být uraženi i když jsou věřící.

    A pak jsou zde další množiny – jedna Achabovi, tedy krom jiného vyčítá jeho neodtažitost a pozitivistický přístup k J.K. a ústy M.F. to dává hlasitě najevo, druhá v takovém přistupu zase vidí totální neúctu a dehonestaci svého Boha.

    A ten průnik, kdy M.F. předzpěvuje i některým, řekl bych až militantně laděným lidem z té druhé skupiny, to je prima pohled. Tak takhle tady žijem

    0
    0
  46. astorc
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 12:11 — Odpovědět

    ..a pan Foršt nám k tomu zatančí kozáčka
    prominte, jdu si někam jinam vypisovat recepty na vaření, nejaký po kterých není špatně od žaludku. pašková

    0
    0
  47. Michal Foršt
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 13:08 — Odpovědět

    Ad 44.& 45.:
    Anonymní “Erich”: Nemá.
    Ten film s tím nemá co dělat.
    Ani já, ani pan Jiří Blažek nevyčítáme “pozitivistický přístup k J.K.”, jak píšete. Máte-li ovšem na mysli někoho jiného než Johna Kennedyho.
    Ach ty zkratky!

    Upozorňujeme na to, že pan Haidler se snaží vytvářet dlouhodobě dojem, že je židovským učencem, jenž je hoden patřičného respektu jako náboženské autority. jím předkládaná podivná verze judaismu má být brána jako ta, se kterou byste se běžně měli setkávat a zároveň se mu stává, že silně kritizuje současnou židovskou (náboženskou) praxi.

    Jenže to je právě kámen úrazu jeho teoretizování:
    Už jen první odstavec článku, k němuž se váže tato diskuse, přináší v zásadě chybné, zavádějící tvrzení:

    Není totiž pravda, že tzv. Eser zechirot patří mezi dodatky ke každodenní ranní liturgii šachrit. NEPATŘÍ.
    (שַחֲרִת – šacharit, šacharis, šachris, šachrit… no, dejme tomu, pan Haidler se s fonetikou a důsledností fakt nepáře.)

    Toto tvrzení by autor mohl bez následných problémů zveřejnit pouze v případě, že by uvedl na pravou míru, kteří Židé mají Eser zechirot ve svých sidurech (běžných modlitebních knihách). Rozhodně tomu tak není v ortodoxním judaismu aškenázského prostředí, taktéž v chasidismu a stejně tak reformním i konzervativním judaismu.

    Poctivé by od autora bylo na tu skutečnost upozornit. Místo toho mate čtenáře a posluchače, kteří se často nechávají více ovlivňovat charismatickým témbrem hlubšího hlasu znějícího z podmanivých videoklipů, než aby byli často štont vůbec pochopit, co to ten pán vypráví.

    Ne, že by vše bylo špatně. Ale to autorovo míchání různých ve skutečnosti neslučitelných prvků bohoslužebných, rituálních, ba i teologických způsobuje v hlavách posluchačů zhusta v podstatě v judaismu se neorientujících mylné představy. Proto pak může jedna obdivovatelka bez uzardění prohlásit, že se vyzná v halaše (Halacha = soubor židovských zákonů, ovšem každý ze směrů judaismu si je vykládá různě.)

    Vyčítáme autorovi jeho nedůslednost, matení pojmů, manipulování s důvěrou judaismu (a Židů) málo či zcela neznalého publika.

    Kapitola sama o sobě je pak podsouvání judaismu naprosto cizího prvku, totiž Ježíše jako, cituji: “Malého proroka, Malého šéfa, Tesaře, Galilejského”. Podsouvání téměř podprahové, jindy okaté, v tomť je jisté mistrovství autorovo. Ale je to zcestné, zavádějící. Judaismus nepočítá s Ježíšem. Podle judaismu Ježíš nesplňuje předpoklady být prorokem. Natož Mesiášem.

    To, že se s tím pan Haidler dosud nesmířil, je pravděpodobný důvod, proč nikdy nenapsal:
    „Chci vás, co nejste Židy, naučit, že Ježíšovo učení vzešlo z židovského prostředí. Chci Vám ukázat, že sice Židé v Ježíše a Trojici nevěří, ale že to je také cesta. Chci Vám srovnáváním ukázat, že je-li Bůh, aspoň v tom smyslu, jak si Boha představujeme, tak je patrně jen jeden a jsou různé cesty, po kterých se k němu snažíme přiblížit.“
    Místo toho se autor uchýlil k jakési kryptosubstituční teologii (skrytou, skrývanou teologii náhrady). Není to tak jednoznačně patrné, rozhodně ne na první přečtení, první pohled a poslech. Ale je to stále více zřejmé.
    Pro ilustraci: „Teprve potom se rodí něco jako židovskej národ; teprve potom se ze židovskýho národa, hodně unavenýho, kerej se zpro-, zpronevěřil tomu, co po něm pámbu chtěl, rodí křesťanskej národ.“
    Zdroj: Setkání evangelického faráře Pavla Klineckého s hercem a hebraistou Jaroslavem Achabem Haidlerem. Režie J. Semschová. Česká televize, Uchem jehly. 2011
    http://www.ceskatelevize.cz/porady/10314156487-uchem-jehly/211562216200006/)
    Zamyslete se sami nad tím, jestli by takto mluvil skutečný Žid, který je vzdělán v židovské tradici. (Je pro tuto chvíli nepodstatné, že pan Haidler zásadně všude používá „žid“. Byť mu to tak lépe koresponduje se slovem „křesťan“.)
    Ti lidé, které si bere do své počítačové klávesnice anonymní přítel islámu „Erich“, by mu sami řekli, že je dobré vyjadřovat se vůči jinověrcům ze své pozice, nikoliv ze sebe dělat Žida (podle p. Haidlera žida) a přitom mluvit, v mnohém a často ve skutečnosti v tom základním, PROTI židovství.
    Upozorňujeme na to, že to nesedí. A pokud se tady anonymové pohoršují nad ostřejší dikcí, nechť se ráčejí podívat, jakým způsobem se jejich „Učitel“ vyjadřuje už roky k těm, co mu bezmezně nepřikyvují: „Ignoruji – (případně) povýšeně odpovím – ironizuji – dehonestuji čili (i vulgárně) urazím – dělaje, že už je to vyřízené, píšu a točím další skeče o svém kryptojudeokřesťanském guláši a chválím blahosklonně blahem vzdychající posluchačky za jejich chápavost halachy.“
    Zní to strašně, já vím. Ovšem realita je mnohem drsnější. Stačí se vrátit k některým autorovým textům, nejen z posledních pár měsíců.
    Takže se pak nemůže ani tak moc divit ten, kdo marně hledá onoho autora zdejších článků, jenž se považuje za znalce Talmudu a Tóry, že ho nikde nenalezne jako přednášejícího na judaistice nebo na nějaké nově vzniklé ješivě (rabínském semináři). Někde je chyba.
    Ti lidé, o nichž se anonymní přítel islámu „Erich“ vyjadřuje, že jsou prý nesmiřitelní, jsou ti samí, co přímo na stránkách své organizace mají jednoznačně kritický text vůči substituční teologii. Ti samí lidé jsou skutečnými přáteli Státu Izrael a židovského lidu. Není rozhodující, kdo jde v čele pochodu. Ten pochod je totiž namířen proti antisemitismu. Chápu, že se to příteli islámu možná celé nelíbí právě proto. Ostatně, páně Haidlerův tzv. palestinský šátek omotaný kolem krku s okipovanou hlavou není jen pustá provokace či záměr demonstrovat poněkud naivní, idealistickou barenboimovskou snahu o sblížení těch a oněch v Izraeli. Zmiňovaný autor je znám, že se v kuloárech příliš netají nesouhlasem se vznikem Státu Izrael.
    Popírá tak dnes už naprosto většinový názor Židovstva a řadí se k ultraortodoxním sektám či ultralevicovým skupinám.
    Ránu pod pás svému publiku však dává právě popřením toho základního, co dělá Žida Židem (dokonce i podle něj žida židem).
    K víře v Boha ho přivedli Adventisté sedmého dne.
    Inu, i to se stává.
    Ke konverzi k židovství divadelní hra.
    I to se může přihodit.
    Jenže autokonverzí se ještě nikdo nikdy Židem ani židem nestal. Pokud si ovšem dotyčný netrpí bludem, že ho okonvertoval sám „BiggBoss“ případně „konvertor Malého šéfa“ , abych využil působivé výrazivo autorovo.
    Je mi z toho smutno. Osobní záležitosti si s autorem jistě každý z nás řeší, jak je v jeho silách a možnostech.
    Na poli řekněme odborném, judaistickém, teologickém, je debata zásadní v tom, že může silně ovlivnit pohled na judaismus.

    0
    0
  48. JB
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 13:42 — Odpovědět

    Asi takto Erichu – pozitivní (nejsem si jist, jestli pozitivistický – dokonce bych řekl, že Jardův vztah k JK je opakem pozitivismu – co vlastně máš na mysli?) přístup, vztřícný postoj, nadsázku nebo humorný nadhled, to jsou věci, které bych já osobně asi nikomu nevyčítal. Stejně jako bych nevyčítal nikomu pozitivní nebo chápavý postoj k Edouardu Daladierovi – ale už byc si dovolil s dotyčným nesouhlasit… Ale tady jde opravdu o něco jiného.

    První je chování dotyčného – ano, slyším námitku – to, co tu předvádíte, nejsou argumenty ad rerum, nýbrž ad hominem, což není fér. V určitých případech jistě ne, ale pokud Jarda dělá totéž (a možná ještě v mnohem horším gardu), co vyčítá druhým (viz jeho telekázání o morálce a lašon ha-ra ala Jerry Fallwel, která jsou v příkrém rozporu s jeho vlastním chováním a jednáním) a toto jednání legitimuje tím, že se stylizuje do role někoho, kým není, tak je argumentace ad hominem oprávněná. Na druhou stranu je to problém jen pro někoho – tomu, kdo na to bude kašlat, je to fuk a vlastně nemá cenu se nad tím rozčilovat.

    Pak je tady druhá věc, kterou tu popisoval Michal Foršt a ze které lze udělat takový výtah:
    Když o něčem ze sóji tvrdím, že to je 100% maso (a naopak), tak se dopouštím klamání spotřebitele. Prostě mu lžu. Když o něčem tvrdím, že tohle je/není jidiškajt/židovství a ono to tak není, tak se rovněž dopouštím klamu. A pokud si osobuju nárok, že tvrdím, že to takhle má a musí být a přitom na to nemám právo, tak to jsme někde docela jinde.

    Můžu si otevřít stánek s cedulí “Léčitel – lečí všechny druhy rakoviny jakož i hemeroidy skrze vliv Uranu a Neptunu” a nikdo mi to nemůže zakázat – ale nejspíš se někdo ozve. A třeba i s tím, že nemám ani semestr medicíny a o anatomii vím prd. Tím netvrdím, že na to, aby někdo kázal o judaismu, musí mít docenturu z judaistiky – v žádném případě. :D Ostatně do židovství si kafrá kde kdo. Takových Babiců, jako je Jaroslav, je celá řada a na netu jsou i horší věci. I potud dobré – máme svobodu slova.
    Ale pokd s začnu říkat “lékař”, tak už to problém je. Stejně v tomto případě – pokud je dotyčný zván židem, odborníkem, hebraistou, judaistou, rebem a kdovíčím ještě (a on sám tyto údaje o sobě nedementuje) pak nemůže být překvapen, když se jeho názory setkají s odmítnutím na základě toho, že jeho aprobace na to, aby se k této věci vyjařoval, je stejná, jako u průměrného popeláře (nic proti popelářům) a veškeré jeho umění je jen nafouklá mediální bublina.

    Ostatně o této vulgarizaci duchovna mluvil Moše Idel, když mi říkal (parafrázuji, necituji, ale googlista jsi zručný, takže si to jistě najdeš): “Tomu nemůžeme zabránit. Majitel kvalitní restaurace se nemůže postavit před fastfood a protestovat proti tomu, aby tam lidi chodili.”
    Ne, nemůžeme protestovat proti tomu, aby Jirka Babica pouštěl svoje recepty na blafy a rakovinu tlustého střeva do éteru a lidé si podle toho vařili, ale lze na to upozornit. Když se někdo odváží vylézt z anonymity a nést kůži na trh nebo na web, musí počítat s reakcí – a ta může být různá, většinou pak se s postupem času stává adekvátní jeho vystupování.

    0
    0
  49. tzs
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 18:36 — Odpovědět

    bs*d

    Dobrý den,pro pana Mgr.Foršta a jemu podobným.

    Vážený pane Foršte ,sleduji velice podobně diskuze ke článkům pana Haidlera a velice mne zarážejí vaše reakce,( a nejen vaše ).Diskuze je od slova diskutovat a ne urážet.Veškeré články pana Haidlera ( a nejen jeho) čtu velice pozorně a pokud si něčím nejsem jist,snažím se zalovit v literatuře a případně v síti,nebo se zeptám a tak si osvětlit to s čím mohu mít potíže a poté si vytvořím vlastní názor,ale jsem velice dalek vašeho chování.Nesnáším když je kdekoliv místo opravdové diskuze pouze a jenom fórum plné urážek atd..Nemusíte přece souhlasit,ale to se dá říci slušně a případně podložit argumenty,prostě diskutovat a ne se urážet.Pokud byste nebyl chazan,velice dobře by vám to slušelo u “konkurence”,vaše demagogie by tam dobře zapadla.Proto vás prosím diskutujte ,argumentujte,ale prosím slušně.

    P.S Nebo mám pravdu,když již mnoho let tvrdím,že akademické tituly neznamenají inteligenci?Velice rád bych bych se mýlil.

    Přeji všem pěkný den a opravdu kvalitní a slušnou diskuzi a omlouvám se za příspěvek mimo téma.

    0
    0
  50. Michal Foršt
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 19:42 — Odpovědět

    Ad 49.:

    Pane anonyme “tzs”,

    pokud nejste schopen rozpoznat argumenty, tak chápu, že nechápete a že jste se skutečně ocitl mimo téma, jak sám píšete. Jsem přesvědčen, že mé diskusní příspěvky jsou v mezích slušnosti, což právě žel nelze napsat o mnoha příspěvcích samotného pana Haidlera, neřku-li několika jeho “obhájců”. Pokud byste si to chtěl ověřit, stačí se trochu začíst zpět. Mohu Vám i posloužit a přímo citovat nejkřiklavější místa.

    Máte-li něco konkrétního na mysli, kde Vám chybí argumenty, velmi rád si najdu čas a poskytnu Vám je, případně Vám zdůrazním již napsanou argumentaci, kterou lze při troše trpělivosti dohledat přímo na Shekel.cz.

    Je tu spousta textů a pro toho, kdo nesleduje pravidelně diskuse pod články, je jistě velmi těžké se v nich vyznat. Mohu Vás ovšem ubezpečit, že před každou obsáhlejší reakcí si nejen vyhledám patřičné podklady, je-li nutno, ale vždy si znovu projdu jak předchozí diskusi, tak samotný článek, k němuž se diskutující vyjadřují.

    A totéž doporučuji i Vám. Abyste se případně neblamoval. Možná pak dojdete i k tomu, kdo tu je skutečný demagog.

    0
    0
  51. tzs
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 19:54 — Odpovědět

    Dobrý večer,přesně o tom jsem psal,to není diskuze,ale bohužel díky některým jedincům pouze hloupé fórum pro léčení svých mindráků,dík za ty mínusy,je to důkaz ,že jste opravdu jenom to co si myslím,jen tak dál.Nemohu se vyjádřit přesněji neboť za : a/ nesnáším hrubou a sprostou mluvu,,za : b/ nechci urazit ta stvoření jejíchž jména se velice často používají a jsou v tom opravdu nevině , a já zvířata miluji a mnohá mají vyšší inteligenci než mnozí dvounožci a to bych je urazil.Zamyslete se nad sebou,moc prosím.Jen tak dál.

    0
    0
  52. Michal Foršt
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 20:26 — Odpovědět

    Ad 51.:

    Pane anonyme “tzs”,

    Můžete být konkrétnější a sdělit, v čem spatřujete v mých textech urážky pana Haidlera? Podíval jste se již aspoň na některé mé diskusní příspěvky s chladnější myslí a zamyslel se, kde že ji, chybí argumentace? A jak víte, kdo Vám dal minus? To se nejspíše jen dohadujete, to byste musel být administrátor této stránky, abyste to mohl zjistit.

    Nebojte se, zamýšlím se nad sebou dost často. Totéž, prosím, udělejte sám.

    Možná že první krok ku lepší domluvě bude, když vyjdete z anonymity. Bude to signál ostatním, že si za svými názory stojíte a že máte čisté svědomí.

    0
    0
  53. tzs
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 20:27 — Odpovědět

    ad 50.Pane Foršte,tvrdíte ,že jsou zde jsou argumenty,netvrdil jsem,že nejsou,ale říkám ,že se ztrácí v záplavě urážek a napadání.nejsem anonymem,ale jen si chráním své soukromí proti určitým typům lidí,ti kteří mají mojí důvěru a chovají se jako dospělí lidé ,věřte ,že těmto lidem jsem ochoten dát své kontaktní údaje a vy mezi ně zatím nepatříte a ani po tom netoužím vám je sdělovat,možná někdy až nazraje čas se vám představím,ale teď opravdu ne.Jen k té demagogii,přesvědčil jste mne ,že jsem se bohužel nemýlil,řádně jste nečetl a ani jste nad textem nepřemýšlel,ale okamžitě jste odpověděl.Je třeba nejen čísti , ale i nad textem myslet,jen doufám,že takto nepřistupujete i k Tóře,to by bylo smutné,jinak vám přeji vše nej a příjemný večer a i další dny.

    0
    0
  54. tzs
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 20:45 — Odpovědět

    Ještě jednou pro pana foršta
    (záměrně napsáno s malým f ),nedávno jsem sledoval na Prima Zoom dokument o Jaruzalémě a padla tam jedna věta,budu parafrázovat: fanatici jakéhokoliv vyznání budou zkázou svatého města.Trocha tolerance k názorům jiných by vám neuškodila ,nechovat se jak ten co spolkl veškerou moudrost světa , být ten který vysvětluje a ne ten který uráží každého kdo s ním nesouhlasí.To je jeden z důvodů proč nemám rád ( neplatí to samozřejmě pro všechny,jsou i vyjímky a těch si velice vážím ) čechy a to bez rozdílu vyznání a barvy pleti.S tak netolerantními tvory jsem se nesetkal nikde jinde v Evropě,nedivte se ,že nejste oblíbení.

    0
    0
  55. Michal Foršt
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 21:20 — Odpovědět

    Ad 54.:

    Tedy to mě dost podceňujete, když si myslíte, že v časovém rozmezí 18:36-19:42 resp. 19:54-20:26 (čili cca 1h resp. 1/2h) nejsem schopen přečíst a zamyslet se nad Vašimi dvěma předchozími příspěvky, které rozhodně žádný složitý rozbor nevyžadovaly. To přece uznáte sám. Jedině, co mi trochu dělalo potíž, byla Vaše chybná interpunkce, takže se to nečte tak hladce. Obvykle se za čárkou ve větě odsazuje. Při pevně nastaveném fontu se pak slova poněkud slívají. Ale to se stává i jiným. Ostatně, mám tak také jeden přepis.

    Abych Vás uklidnil, že se věnuji s péčí diskusnímu příspěvku i po jiné stránce – když už se rozhodnu zareagovat – tak vězte, že většinou používám vlastní textový editor, v něm opravím případné gramatické chyby apod. a pak text zkopíruji do diskuse.

    V jednom máte pravdu: Na tomto portálu skutečně píše několik jedinců, kteří si tím podle všeho skutečně léčí nějaký svůj komplex. Nicméně argumentačně se v tom člověk nemusí, při troše pozornosti, nijak ztratit.
    Chápu Vaši obavu z odkrytí identity. To je Vaše věc, co považujete za ztrátu soukromí.

    Na druhou stranu je ale dobré uvědomit si, že svou anonymitou ubíráte důvěryhodnost Vaší výpovědi. Samozřejmě, že pod rouškou anonymity lze napsat všechno možné a pisatel má dobrý pocit nepostižitelnosti, kdyby se například náhodou mýlil. Také se nemusí nijak ostýchat napsat v podstatě cokoliv i člověku, se kterým by se mohl v budoucnosti setkat a měl by pak případně potíž podívat se mu zpříma do očí.

    A když už jsme u toho Vašeho kopírování páně Haidlerova způsobu psaní „bs*d“, tak se Vás ptám, jestli si vůbec uvědomujete, co to je za zkratku a proč ji některé židovské dopisy obsahují. (bs“d = בס״ד).

    A na závěr si dovolím dát takovou radu:

    Snažte se, prosím, nespatřovat v textech, které zrovna nesouznějí s názory pana Haidlera, a priori urážku, alébrž si zkuste zvyknout na to, že ne každý musí mít nutně takový názor, jako on a Vy. Pak se totiž možná nebudete tolik pohoršovat nad posléze ironičtějšími poznámkami pramenícími z neschopnosti či přezíravosti osloveného. Když někdo vícekrát opakuje ty samé výhrady a případně se opakovaně táže na totéž a odpověď nikde, a nebo se dočká jen arogantní šklebu, tak mu předpokládá, že ostatní čtenáři a diskutéři si udělají obrázek sami a není nutno vše dále dokolečka opakovat.

    Odpovídám Vám po více než tři čtvrtě hodině, což je na Vás asi příliš rychlé. Nicméně se domnívám, že to je až až času.

    Jestli Vám to přišlo opět špatně, je mi líto.

    0
    0
  56. tzs
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 21:43 — Odpovědět

    bs*d
    pane foršte ,už v tom dotazu je citit vaši snahu o nadřazenost ,samozřejmě
    vím co to znamená,není to kopírování pana Haidlera,používán to velice často,neboť se za Jeho pomoc nestydím ,ale pro pořádek a vyvrácení veškerých dalších ataků z vaší strany ,zde je přesné okopírované znění z KCA : Židé si chtějí připomínat B-ží přítomnost ve všem, co dělají. Je zvykem začít dopis zkratkou „B´´H = Baruch Hašem — Požehnáno budiž Jméno“ nebo „BS´D = Be seuta diš´maja — S pomocí Nebes“,to jen aby nebyly další výpady z vaší strany je to opravdu přesné znění z kapitoly 6,vlastně přesněji z poznámek ( 2 ) ke kapitole.Nevím tak jako vy vše ,ale snažím se denně studovat texty , ale nevytahuji se tak jako vy a hlavně se snažím chovat slušně a s pokorou .

    0
    0
  57. tzs
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 22:15 — Odpovědět

    pro pana fořta: je mi vás líto,mějte se pěkně a zkuste to také trochu jinak,nikde jsem nenapsal,že musí mít každý stejný názor jako pan Haidler a věřte,že ne vždy souhlasím s každým názorem ,vzhledem k tomu,že jsem na tomto světě déle jak vy,už si umím utvořit názor sám,ale to co vy nazýváte ironií já nazývám přinejmenším nevhodným.Za ironií se dá schovat hodně,jednou jsem slyšel v českém seriálu z dávných let od představitele dr.Sovy st.tato slova : “každému můžete říci ,že je hlupák,jen hlupákovi ne.” Parafrázováno tj.pro vás volně řečeno,když tak rád vysvětlivky.Přeberte si to jak je vám libo,ať se vám daří a On ať je s vámi a má vás ve své péči.

    0
    0
  58. Michal Foršt
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 22:28 — Odpovědět

    Ad 56.:
    Pane anonyme “tzs”,

    בסיעתא דשמיא – be-siata di-šmaja, když už. To je aramejsky. Mají tam, v tom nedávném českém vydání Kicur šulchan aruch (KŠA), na str. 42 v Knize I., 6. kapitole stejnou chybu, jakou jste patrně našel na webu http://www.613.cz/2012/07/ksa-kapitola-6-brachot-pozehnani-amen.html

    Mají tam chybu i v té zkratce, obvykle se píší čárky dvě: BS”D, בס״ד, například.

    to mě mrzí, že máte takový dojem. Dost lidí má naopak takový dojem z textů pana Haidlera. A některým už došla trpělivost, včetně mě, s jeho hrubkami nejen jazykovými (hlavně v hebrejštině – tora-torat, k´tuvim-ch´tuvim apod.), ale především judaistickými i obecně teologickými. Jestli to Vám přijde arogantní, tak to opravdu už nevím, jak s Vámi komunikovat, abyste neustále neměl pocit, že se nad Vás vyvyšuji. Nemám důvod. A jestli se k Vám neobracím příliš hladce, je to nejspíše způsobené tím, že ve skutečnosti vůbec nehledáte žádná srovnání, jen slepě následujete Vašeho “učitele”. A tak mě a další osočujete, že jsme hrubí, když si dovolujeme kritizovat idol. promiňte mi tu příkrost, ale takto Vaše psaní skutečně působí.

    Pokora a slušnost neznamená, že budu mít klapky na očích i uších a budu vidět jen tabuli respektive okénko na monitoru, v němž běží videoklip jednoho a toho samého autora. A každý, kdo cokoliv řekne jinak, hned uráží “Učitele”.

    Zkuste se nad tím, moc Vás prosím, zamyslet. A hledat také někde jinde. Třeba u skutečných židovských autorit. Že to bude těžké hledání, o tom, žel, není pochyb. Ale je to jediná možnost, jak se neblamovat hned od počátku.

    Nechci Vás urážet, snažím se Vás pochopit: Někdo Vám boří ideály. A tak se bráníte.
    Mějte se dobře.

    0
    0
  59. Michal Foršt
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 22:42 — Odpovědět

    Ad 57.:
    Teď jsem si to teprve přečetl. No, nevím, kolik je Vám (to ta Vaše anonymita), mě bylo 50. Sice ne 60, ale “v Moskvě už jsem byl”, fakt.
    A něco za sebou už také mám, tak si už holt troufám občas něco napsat. Pan Haidler je starší o pět let než já; v tomhle věku se to už srovnává, takže snad ode mne není taková drzost občas zapochybovat o jeho neomylnosti.

    Pravděpodobně bych Vás teď už jen zdržoval sepisováním dalších odpovědí. Tak Vás už dál nebudu trápit nějakým přesvědčováním. Jen doufám, že třeba časem nahlédnete jinak na ty zdejší diskuse, jichž se účastním, z většího odstupu a bez zjitřených emocí. A jestli ani potom nezměníte v žádném ohledu názor, tak se nedá nic dělat. Pro začátek jen připomínám, že to skutečně nejsem já, kdo píše hrubě, vulgárně – a dokonce vztekle a zle. To, že tu inkriminovaný autor zrovna teď nevstupuje do diskuse vůbec neznamená, že jindy i jinde do ní nevstoupil. Prosím Vás o pozorné čtení.

    Tož se mějte dobře!

    0
    0
  60. 15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 22:46 — Odpovědět

    bs*d Jen tiše připomínám, že většina těch, kdo šest anebo deset zchirot /zechirot vyslovuje, medituje o nich nebo je jen odhrká, činí tak skutečně jako dodatek k ranní modlitbě. :)
    Stejně tak, jako většina těch, kdo počítají Omer, počítá Omer správně.

    0
    0
  61. Michal Foršt
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 22:59 — Odpovědět

    61.:
    Achabe, Tobě to pořád nedá spát, ten Krnov, viď? No a co, člověče? Vždyť Ty sám jsi z pléna vykřikl tehdy taky hausnumero. Už jsme si o tom psali soukromě i veřejně. Takže jsme v tu chvíli oba! patřili k té menšině. Akorát že já se opravil záhy, jelikož jsem znovu otevřel luach. Ty asi taky. Jak to máš s k´tuvim – ch´tuvim? Skutečně mě zajímá, jak jsi k tomu došel. Bez ironie.

    Co se týče šacharit, tedy ranní bohoslužbě (ne modlitbě, to tedy spíše ranním modlitbám, ale to je slovíčkaření), tak jsem psal, že je zavádějící, když píšeš, že “(eser zechirot) patří mezi dodatky ke každodenní ranní liturgii šachrit.” Protože těch “Deset připomenutí” v liturgii v našich končinách skutečně těžko objeviti. Nic víc jsem nenapsal. Přečti si to pořádně ještě jednou.

    Správně píšeš: …většina těch…. Ovšem těch, co to v sidurech mají. Většina to v sidurech nemá vůbec. A nebo musíš napsat, že tu většinu nepovažuješ za Židy (tedy podle Tebe židy). Což by ovšem z jistých známých důvodů byla od Tebe docela chucpe.

    0
    0
  62. tzs
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 23:09 — Odpovědět

    ad 58
    Není mým učitelem,vím kdo to je a to je vše a to ostatní vás nemusí zajímat,vy ty klapky na očích máte ,neboť vidíte jen to svoje,jste obyčejný …….,doplňte si co je libo,schovávající se za tzv.ušlechtilé ohnutky,jste velice zahořklý,nenávistný tvor,posedlý neustále někoho opravovat,nemám za povinnost vám cokoli sdělovat,je mi nevolno,má velká chyby ,že jsem na vás vůbec reagoval.Pane Mgr.Foršte ať se vám daří ,hlas ať vám slouží a prosím zapomeňte,že jsem vás kontaktoval na diskuzi,já rád zapomenu na vás jako na nepěknou noční můru,nezklamal jste jen jsem si ověřil jistou teorii a bohužel měl jsem pravdu.Slibuji,že na vás již nebudu nikdy reagovat,prostě není na co,dobrou noc vám a vše dobré pro vaši rodinu.

    0
    0
  63. Michal Foršt
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 23:54 — Odpovědět

    Ad 58.:
    Pane neznámý,
    škoda, že mě teď nevidíte. Možná byste se bavil tak dobře, jako já. Ušlechtilé “ohnutky” je krásný výraz. To si musím zapamatovat.

    Ale teď trochu vážněji:

    Nemám pocit zahořklosti a doufám, že ho nebudu mít ani v budoucnu. Záleží hodně na přístupu k životu. Ten, považte, už i v mé mladosti padesátníka, přináší leckdy různé situace, které mohou člověku přivodit hrozné stavy mysli. Pokud člověk podlehne, může si přivodit nejen zahořklost plynoucí ze subjektivního pocitu marnosti. Jako nedobrou obranu před nepochopitelně ubližujícím světem si může v sobě vypěstovat nenávist. Samozničující stav duše. Je velmi snadné k tomu sklouznout.

    Používám jednoduchý lék: Zakázal jsem si jednou provždy říkat, že někoho nenávidím. Je to postavené na podobném principu, jako když ze zásady neříkám: “já bych ho za to nejraději zabil”.

    Protože čím více takových řečí užíváme, tím hlouběji se nám otiskují do duše (či mysli, podle toho, jak to kdo chápe). Ono přece úplně stačí, co za hlouposti děláme i tak. Proč si ještě vyvolávat takové temné pocity.

    Věřte nebo ne, ale dlouho jsem se odhodlával k zásahu do zdejší diskuse. Z několika závažných důvodů. Že jsem se rozhodl uvádět některé evidentní záležitosti na pravou míru, mě od té doby stálo dost času. A pokaždé si říkám, jestli to stojí za to.

    Však právě proto, že klapky se snažím na očích nemít, jsem nakonec začal tady psát. Vždyť mi to mohlo být úplně jedno – ať si ten člověk píše o nějakém vysněném judaismu, jenž je navíc šeptem štrejchnutý křesťanstvím.
    Ať si čtenáři opisují různé chybičky i chyby v biblické i mišnaické hebrejštině.Ať mají klidně o Židech v důsledku značně zkreslené mínění, jež je zkreslené už i tak. Vždyť třeba se dokonce v něčem mýlím. Tak co si budu pálit prsty kvůli nějakému tyjátru.

    No, jenže už jsem takový. Prostě mi to jedno není. Protože jsem přesvědčen o tom, že je lépe, když lidé znají skutečný stav věcí (aspoň tak, jak jsme ho zatím schopni vnímat).

    Nejde o to, má-li někdo na judaismus takový či onaký názor. Jde o to, že v tomto konkrétním případě nejde jen o rozdílnou interpretaci, ale o pozměňování judaismu a míchání různých jeho směrů dohromady, navíc ještě se projevuje, alespoň dle některých z nás, čím dál více příklon k substituční teologii. A to už je vážná záležitost, kterou ti, co o židovské tradici mnoho nebo nic nevědí, nemohou lehce prohlédnout. A mají pak za to, že toto všechno je ten jediný a správný judaismus.

    Jelikož toto autorem nebylo, z celkem pochopitelných důvodů, nikdy jasně řečeno, nevydrželo to už pár lidí včetně mě a jali se na ty nesrovnalosti upozorňovat.

    Paradoxně totiž právě substituční teologie je typická pro celé dlouhé období křesťanství. Tak jako v minulosti tak i nyní by se mohla stát skvělou záminkou pro další pogromy na Židy, o nichž tato teorie tvrdí, že Židy nahradili ve vztahu k Hospodinu křesťané. Přesně tak, jak se o Židech vyjádřil před časem p. Haidler v televizi (vizte, prosím, odkaz v komentáři č. 47, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10314156487-uchem-jehly/211562216200006/). Ta věta je skoro na začátku.

    I Vám přeji vše dobré a doufám, že si přece jen někdy v budoucnu porozumíme.

    0
    0
  64. tzs
    16.1.2014 – 15 Shevat 5774 v 00:04 — Odpovědět

    omlouvám se byl to překlep,samozřejmě patří ušlechtilé pohnutky,ta vaše úvodní věta vás dokonale vykreslila,jste opravdu jen nafoukaný…..,nikdy jsem se nikomu neposmíval za překlep,jste prostě ….,
    doplňte si sám,nechci těm ušlechtilým tvorům ublížit.

    0
    0
  65. Michal Foršt
    16.1.2014 – 15 Shevat 5774 v 00:46 — Odpovědět

    Ad 64.:

    Bože můj nebeskej! Tak já se snažím aspoň trochu Vám i sobě odlehčit, když píšete, že Vám je špatně…. No ono se říká, že legrace je pouze tehdy, chápe-li to tak i ten druhý. Tak to se Vám omlouvám.

    Jenže to byla pravda, já se opravdu usmíval. Vždyť život tropí hlouposti. Vám to nepřijde úsměvné, ten překlep? Co já se jich nadělal a nadělám.

    Tak už se netrapte, člověče.

    0
    0
  66. tzs
    16.1.2014 – 15 Shevat 5774 v 09:35 — Odpovědět

    pro Mgr.Foršta: já se netrápím,ale máte poněkud divný smysl pro humor,pokud jsem na nějaký moment v něčem přišel,vždy jsem na to upozornil dotyčného v soukromí a nikdy ,opravdu nikdy jsem z toho nedělal nic pro uveřejnění a zasmání.Já si názorů jiných vážím a pokud nesouhlasím vždy se to snažím řešit s dotyčným mimo veřejnost a pokud mne přesvědčí akceptuji jeho výklad .Celá diskuze je o tom,zda je vhodné takto si vyměňovat názory a přitom se navzájem urážet,práci pana Haidlera znám a proto,i když mohu mít jiný názor,si jej vážím,vaši práci neznám nemohu posoudit.Vždyť jen tak pro zajímavost ani při výkladů textů se těžko nejde alespoň jeden shodný názor a pochybuji,že by se moudří navzájem uráželi na veřejnosti,čteme že ten,či onen má na určitou věc takový neb onaký názor a zároveň jej podloží argumenty proč si to myslí. Ale v diskuzích zde argumenty v záplavě urážek zanikají,a já mám jeden jediný dojem,že je to jen a jen proto,že je pod tím podepsán Achab.To se mi vůbec nelíbí,snažit se ponižovat jiného,napadat jej proto,že jeho názor není ten váš,že cituje a používá i jiné zdroje atd..Nikdo není dokonalý . O to mi šlo,trochu úcty k sobě navzájem a nic víc.Řekl jsem,že již nebudu reagovat na vaše výšplechty,ale to není možné,přeji vám vše dobré i když v mnohém s vámi nesouhlasím , nevidím důvod být vůči vám nějak zapšklý a to hlavně z toho důvodu,že i vy jste Jeho práce a asi to tak chtěl.Mějte se, vše nej pro vás a vaší rodinu a ať se vám daří ,pěkný den ale i ty další.

    0
    0
  67. danny
    16.1.2014 – 15 Shevat 5774 v 09:44 — Odpovědět

    Ad47)P.M.F.Par drobností.Pisete preco Achab nehovorí o inakosti?Je to obsiahnute vzdy a vsade.Uz len na zaciatku onoho videa??…Iné zupany..”
    Pre ilustraciu uvadzate,,…zpreneveril..”ako by sa dalo nazvat pozvanie Pompeiovcov,ktorí to samozrejme využili a zostali nastalo?
    Treba vidiet sem tam aj to-vo svojom oku.smile.
    netreba si s Achaba pomaly (snad)vytvarat taky nejaky az obsedantny fetiš.Nepodcenujte čitatelov,počuvatelov,ze si nedokazu spravit vlastny nazor.
    P.S.P.Idela som nestretol a rad ho čitam a pripadne porovnavam s P.Scholemom.(V určitých postojoch).Pozdravenie.

    0
    0
  68. danny
    16.1.2014 – 15 Shevat 5774 v 09:46 — Odpovědět

    P.S.K otazke anonymov.To sme tu vsetci,lebo elektromagneticke vlny nam nedovoluju nazriet do očí a tvare.smile.

    0
    0
  69. danny
    16.1.2014 – 15 Shevat 5774 v 10:44 — Odpovědět

    K Idelovi.(nepriamo).Danny spomenie existencialnu dieru,ktora sa vyplnuje,dostane od perepute mnozstvi dislajkov.V rozhovore sa P.Idel vyjadrí:,,nemam ponatia,co bude buducim trendom,ale chapem,že je to sposob ako toto Vakuum vyplnit”.Ani naznak nesuhlasu.smile.Zrejme platí nie čo,ale kto.smile.

    0
    0
  70. JB
    16.1.2014 – 15 Shevat 5774 v 14:13 — Odpovědět

    AD 66. tzs – to je škoda, že tohle nečetl Haidler před x lety :) Pochybuji, že by si tím nechal promluvit do duše, ale za pokus by to stálo.

    0
    0
  71. 16.1.2014 – 15 Shevat 5774 v 14:47 — Odpovědět

    Víš, Jiříku, ty jsi svůj velký problém pojmenoval a vyzradil v příspěvku nr.48. Čouhá z toho ten tvůj podivný mindráček jako sláma z bot.
    Ale pojďme chvíli počítat. Představ si, že když napíšu “překlad plný kalků bez zodpovědnosti k těm, co to budou číst, aniž by dostali bezproblémové razítko o “kóšernosti” od hlídače apostrofů”, tak ani o tobě, natož pak o úplně jiných lidech nepíšu, zda je lituju, zda jsou negramotní anebo, že nemohou pochopit. Špičkuji, ale neurážím.
    A když napíšu “překlad plný kalků bez zodpovědnosti” tak to taky doložím, a nepíšu dětsky uraženě – “ty mi taky dlužíš odpovědi”. jenom proto, že žádné argumenty nemám. A teprve po posouzení těch zdroj a argumentů, si ti třetí (které tak rád a často lituješ, abys nemusel litovat sebe) sami udělají názor o tom, co je nebo není.
    Je dobré vylévat svou špínu, ale ne na druhé. (učí traktát Gerim), a je oc dobré něco vědět, ale proč se s tím chlubit, abych byl viděn, vždyť možná proto, jsme se narodili (učí traktát Avot).
    A úplně nakonec: Není důležité kdy čteme, ale zda pochopíme. Takže i tou svou nešťastnou 70 na sebe prozrajuješ: “Ublížil mi, a proto se spravedlivě mstím.” Jenomže háček je právě v tom, jestli nějaká “spravedlivá pomsta” vůbec existuje.

    0
    0
  72. JB
    16.1.2014 – 15 Shevat 5774 v 15:27 — Odpovědět

    Jardo, kdybych se chtěl za něco mstít, tak začnu trávit svůj čas sepisováním nejrůznějších mouder, do kterých vždy umě zakomponuju zmínku o tobě nebo lamedwaw nebo o někom jiném, kdo mi tak moc ubližánkoval… Prostě dělal bych totéž, co děláš ty. V souvislosti i bez souvislostí bych opakoval svoje ceterum censeo jako kolovrátek a ještě bych to prohlašoval za ctnost.

    Až se začeš řídit tím, co kážeš (je dobré vylévat svou špínu, ale ne na druhé – svoje špiavé boty sis zdaleka neotíral a neotíráš jen o sidur), můžeme si o tom popovídat. I když kombinace hypertrofovaného ega a absolutní absence pokory se k rozhovoru odhodlává dost těžko.

    0
    0
  73. Kateřina
    18.1.2014 – 17 Shevat 5774 v 17:32 — Odpovědět

    Dobrý nový týden všem!
    Uf, tedy jestli JB má být Jiří Blažek, který se jednoho dne oděl do solidního kabátu Adiru, tak zde se opravdu předvádí, jak ho Pán Bůh stvořil. Má vůbec smysl pokračovat v tomto způsobu “diskuse”? Nemluví jeho poslední věta tak trochu právě o něm samém? Žel další příklad toho, jak se i ty nejlepší a nejbohulibější věci mohou pošpinit.

    0
    0
  74. Michal Foršt
    19.1.2014 – 18 Shevat 5774 v 13:02 — Odpovědět

    Jak jsem již psal v příspěvku č. 47:

    Pro lepší pochopení nesouhlasných názorů s teoriemi p. Haidlera tedy znovu:

    Zamyslete se sami nad tím, jestli by takto mluvil skutečný Žid, který je vzdělán v židovské tradici. (Je pro tuto chvíli nepodstatné, že pan Haidler zásadně všude používá „žid“. Byť mu to tak lépe koresponduje se slovem „křesťan“.):

    „…Teprve potom se rodí něco jako židovskej národ; teprve potom se ze židovskýho národa, hodně unavenýho, kerej se zpro-, zpronevěřil tomu, co po něm pámbu chtěl, rodí křesťanskej národ.“

    Zdroj: Setkání evangelického faráře Pavla Klineckého s hercem a hebraistou Jaroslavem Achabem Haidlerem. Režie J. Semschová. Česká televize, Uchem jehly. 2011, v prvních minutách pořadu.

    http://www.ceskatelevize.cz/porady/10314156487-uchem-jehly/211562216200006/)

    0
    0
  75. josh
    19.1.2014 – 18 Shevat 5774 v 22:26 — Odpovědět

    74, 47

    kdyz je achab krestan, proc nemluvi k zidum o jadru krestanske zvesti t.j. hlavne o tajemstvi Kristova vzkriseni? Pak ho sudme.

    ale symbolika krize? to mate zide i v alefbetu, strom zivota ze sefer jecira ma taky tvar krize a to nemluvim o patach elijahu kde je na nem manifestovan symbolicky i clovek :-)

    achab mluvi jako zid, ne krestan :-)
    … nebot predstava ze krestane maji boha na krizi, ktery objima jaksi pouze z krize cely svet je jak uci rabi Pavel marnost, nebot kdyby nebylo vzkriseni, je nam nas ukrizovany masiach naprd atd:-) 1 kor 15,14 – 17 a dale

    Rim 16, 22 – 24

    Poněvadž i Židé zázraků žádají, i Řekové hledají moudrosti.
    Myť pak kážeme Krista ukřižovaného, Židům zajisté pohoršení, a Řekům bláznovství, Ale povolaným, i Židům i Řekům, Krista, Boží moc a Boží moudrost.

    Bozi moc – t.j. pro zidy, nebot na jinem miste Pavel pise ze to Buh ho vzkrisil z mrtvych, svoji moci, a tak to je nazneceno i gramticky genitivem -passivum divinum- de totiz o aktivitu Stvoritele :-)

    0
    0
  76. Kateřina
    19.1.2014 – 18 Shevat 5774 v 23:05 — Odpovědět

    Dobrý večer, pane Foršte, mohl byste mi prosím objasnit, co se ve Vašem pojetí skrývá za nálepkami “skutečný” a “neskutečný” Žid (případně žid)? Tyto cejchy totiž bytostně nesnáším. Vedou přinejlepším do slepé uličky. Mimochodem, nejeden “skutečný Žid” by se pod tu větu podepsal. Říká se tomu sebereflexe. To prosím nemá nic společného s podtínáním vlastní větve. Pokud ovšem bereme v potaz celý kontext a ne jen jednu větu vytrženou z jednoho příspěvku. Víte, osobně si myslím, že by bylo vůbec ze všeho nejlepší, kdybychom přestali jeden na druhého nasazovat a pracovali jsme na nápravě našich vzájemných vztahů.

    0
    0
  77. josh
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 00:05 — Odpovědět

    3 minus :-)

    ano omlouvam se 3ka je gimel, golem, bytost, velkej hlida maleho…malem jsem zapomel :-)…a nezoponminejte zide ze i v modlitbe pred spanim prijimate na sebe tento kriz, jako jeden ze 4 typu smrti, nebot napravu muze sjednat jedine cin… “otce do tvych rukou odevzdavam svuj dech a sveho ducha”

    zdroj: lamedwaw, doporucuji

    0
    0
  78. Michal Foršt
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 00:26 — Odpovědět

    Ad 76.:
    To nemá smysl. Když nechápete tohle, tak pak chápu, že by Vám “ta věta” přišla jako vhodná sebereflexe. To snad ani nemůžete myslet vážně.

    0
    0
  79. Michal Foršt
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 00:29 — Odpovědět

    Ad 75.:
    Takhle by si Žid do vlastního hnízda nekálel, jak to už mnohokrát udělal pan Haidler.

    0
    0
  80. Michal Foršt
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 00:30 — Odpovědět

    Žid ctící tradici.

    0
    0
  81. Kateřina
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 10:14 — Odpovědět

    Ad 78) Ano, opravdu to nemá smysl. Jak se může stavět do role arbitra někdo, kdo se takovýmto banálním způsobem vyhýbá odpovědi? Ad 79) Považujete snad nesčetné talmudické diskuse za kálení do vlastního hnízda?

    0
    0
  82. Michal Foršt
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 11:45 — Odpovědět

    Ad 81.:

    Nemám sebemenšího důvodu diskutovat s anonymem. Dosud to byla jen má benevolence. Svůj názor jsem vyslovil jasně a jednoznačně a dokonce různými slovy nejen tady mnohokrát. Že to někdo není ani nyní schopen pochopit, bude spíše jeho chyba.

    Srovnávat polemiku s někdy až fanatickými projevy zastánců p. Haidlera s talmudickými disputacemi je opravdu mimo mísu.

    Nejsem ani arbitrem, jak jsem byl v č. 81 označen. Neboť jsem nebyl “vybrán stranami sporu”, abych rozhodoval.

    Sice anonym v tomtéž příspěvku píše, že nesnáší “nálepky” a “cejchy” a pravděpodobně má na mysli, kdo je Žid podle židovského práva.

    Doporučuji anonymovi, aby si našel čas, použil vyhledávač integrovaný do tohoto webu a přečetl si má vyjádření k tématu ve zdejších diskusích. Nehodlám ztrácet čas psaním stále téhož dokola.

    Zanechal jsem pod několika zdejšími články p. Haidlera rovněž dostatek odkazů na seriosní světové židovské organizace, kde si každý, kdo má zájem, může vyhledat, jak je pojímána příslušnost k židovskému národu.

    Poslední věta onoho anonyma je rovněž pikantní, protože jak může doufat anonym, jenž je už ze své podstaty skryté identity nedůvěryhodný, že takovým svým přístupem bude možno “pracovat na nápravě našich vzájemných vztahů”?

    0
    0
  83. Kateřina
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 12:53 — Odpovědět

    Ad 82) Vážený pane Foršte, “Kateřina” není anonym a nejedná se ani o pseudonym. Skutečně se tak jmenuji a svou identitu nemám důvod skrývat. Můžete mne tedy i tímto jménem oslovovat. Pokud chcete, mohu Vám sdělit i své příjmení, nevím ale, zda by Vám to pomohlo a zda by Vás zajímalo mé rodné příjemní, anebo spíše příjmení, které jsem nabyla poměrně nedávno. Na druhou stranu je pravda, že internet je skutečně dosti anonymmní záležitost, ale s tím asi nic nenaděláme.
    Obávám se, zda jistý druh fanatismu nečiší právě z udělování nálepek typu “skutečný Žid”, “fanatik” atp.
    Pojem halachický žid je jedna věc (a existuje k němu spousta barvitých komentářů. Osočování někoho z toho, že není “skutečný Žid” je žel věc jiná a může zavánět šovinismem. Nemám však zájem tento typ “diskusí” přiživovat, a proto na další Vaše výpady nebudu reagovat. Patrně se odmlčím docela a budu opět jen tichý pozorovatel. Někteří jedinci tu totiž zašli příliš daleko a právě – namísto konstruktivních diskusí talmudického typu do toho montoují kdejaké osobní antipatie.
    Talmud je především potřeba číst a přemýšlet nad ním. Jistě znáte talmudický traktát Gittin, který objasňuje, proč došlo ke zničení Chrámu. Dostávám se tak k onomu zatvrzelému srdci.
    Pochopte, když jsem na tyto stránky včera poprvé vstoupila, doufala jsem, že by se snad jednoho dne mohlo přestat skrze tento kanál prát špinavé prádlo. Byla to nejspíš bláhová představa. Škoda. Přesto nepřestávám věřit a doufám, že se třeba jednoho dne potkáme jako dva lidé.

    0
    0
  84. Michal Foršt
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 13:49 — Odpovědět

    Ad 84.:

    Dobrý den, paní Kateřino,

    otázka anonymity se dá přece vyřešit zcela jinak. A je to v moci jak diskutujících, tak administrátora stránek. A ten asi cenzuruje dobře, protože naštěstí se tu dlouhodobě neobjevují vulgární výkřiky “diskutérů” z náckovských webů. Může to být ovšem i tím, že Shekel.cz neuvízl dosud v jejich hledáčku.

    Chápu, že se někdo obává o své soukromí. Na druhou stranu proč se bát jít se svým názorem otevřeně na veřejnost a podpořit jeho váhu vlastní otevřeností? Tím přece své soukromí neztrácíme.

    Ty narážky několika některých přispěvatelů na anonymitu pramení v podstatě z toho, že pod rouškou anonymity se dá napsat bez uzardění skutečně všechno.

    Děkuji Vám za nabídku větší otevřenosti. Kontruji tím, že se můžeme zkontaktovat pomocí e-mailu či nějaké sociální sítě, např. na Goggle (Hangouts),Facebooku či Skype, případně ICQ. Protože je pravda, že některé záležitosti řešit veřejně se mi rovněž příčí a skutečně jsem dlouho váhal, jestli vůbec sem mám něco psát.

    Jak jsem uvedl jinde, učinil jsem tak v momentě, když selhaly pokusy domluvit se se zdejším hlavním autorem článků o judaismu a když jsem naznal, že autor má tak specifické pojetí, že zkresluje judaismus jako celek do podoby jakéhosi idealistického náboženství, který Židy vlastně ani moc nepotřebuje.

    Sleduji autorovu práci v podstatě od samého počátku, takže to není jen nějaký můj okamžitý dojem.

    Promiňte, ale musím se pousmát, když mě poučujete, že je Talmud potřeba číst a přemýšlet nad nim.

    Neznám Vás, ale dovoluji si velmi pochybovat, že zrovna Vy jste jedna několika málo česky píšících lidí, co Talmud skutečně podrobně zná a dovede tyto znalosti využívat při tak závažných rozborech, jakými jsou talmudické disputace. ANI JEDEN z těch, co tady kdy diskutovali, není, to Vám garantuji, skutečný znalec Talmudu, včetně autora výše umístěného článku a včetně mě. Navíc je fatální rozdíl, jestli Talmud studujeme z židovských východisek, tzn. že studujeme i následné texty vzniklé po uzavření Talmudu až do dnešní doby, a nebo vycházíme z křesťanských či jiných pozic.

    Takže vybrat si jeden traktát je prima (už jen to, že vůbec o něm víme), ale to zdaleka nestačí.

    Pokud máte sílu vstoupit na tyto stránky ještě několikrát, tak se pozorně rozhlédněte a skutečně si přečtěte, co jsem tu psal. Možná pochopíte, proč mně a několika dalším došla trpělivost. Někteří se rozhodli sem už nepsat (a podle všeho i nečíst). Jiní se rozhodli reagovat dále.

    To, co Vám přijde jako špinavé prádlo, je pohoršení nad neomaleností dávat “rabínské” rady a stavět se do pozice neomylné židovské autority, jež tu s blahosklonným, tu s jízlivým úsměvem rozdává rady nevědomím, kteříž ve svatém opojení hltají tyto Mistrovy sentence v domnění, že k nim mluví téměř prorok.

    Tercium non datur:

    Buď nad tím mávne člověk rukou a nechá to být.

    A nebo začne postupně lidem vysvětlovat, že “Eser zechirot” skutečně ve většině sidurů nenaleznou, rozhodně ne u našich Židů a dokonce ani u těch, jejichž kostým si inkriminovaný autor navléká.

    Chápu, že je těžké vyznat se v judaismu, když v češtině není moc kde brát rozumy a skuteční učitelé tradice chybí i nám. Natož, aby znalci tradice houfně točili videjka pro zájemce nežidovské.

    Mým přáním je, aby se takoví našli. Především v anglicky, německy, ale také francouzsky a španělsky mluvícím světě jich je dosti. Také rusky a polsky psané židovské weby mohou dosti pomoci zjistit, jak se na sebe a svou tradici dívají sami Židé.

    A při troše (větší) snahy najdeme originální židovské výklady i v češtině. Jen chtít.

    Nehraji si na žádnou halachickou autoritu. Jen upozorňuji, spolu s několika dalšími nejen tady, že judaismus i ve své mnohosti je poněkud jinde a v jedné zásadní záležitosti jinde zcela. A to rozliší i průměrný student judaismu na židovské škole či absolvent židovských seminářů týkajících se judaismu. Nemusí být to zrovna seminář rabínský. A tu základní nesouladnou záležitost rozliší i v tradici jen málo zběhlý Žid, který si je ovšem svého židovství vědom.

    Rád se s Vámi sejdu – ať už virtuálně, či osobně.

    Pro zajímavost, pro zamyšlení. Pro ty, co hledají v judaismu hlavně náboženství nebo mystiku. Aby si uvědomili, že židovství je komplexnější. Že skutečně je zároveň národní záležitostí. (Přes všechny ideologické a teologické peripetie posledních dvou století minulého tisíciletí.)

    http://embassies.gov.il/Praha/AboutIsrael/history/Pages/History-Israel-Timeline.aspx

    0
    0
  85. Michal Foršt
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 13:54 — Odpovědět

    Oprava: odst. 11, ř. 4: nevědomým

    0
    0
  86. danny
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 14:48 — Odpovědět

    Suche konštatovanie,ze Pompeius dobyl v r.63 Jeruzalem,nic moc nevypoveda.(Ono zatvrdnute srdcia).Co asi ,,donutilo” Pompeia zmenit tiahnutie proti Nabatejcom a tiahnut skrze Pellu a Jericho na Jeruzalem?Ani s dobytim to nie je az take jednoznacne ako sa uvadza v odporučaní.Hyrkanoví stupenci ,,otvorili”brany Pisonovi,kdezto aristobulovci sa opevnili na Chramovej hore a ju Pompeius dobyl.A nasledne ,,spravanie”sa zopakovalo pri Scaurovi a Caesarovi.Ale včleneniu judska do riše ešte nieco branilo.Ze by este nenavist mala rezervy?smile.

    0
    0
  87. Kateřina
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 16:38 — Odpovědět

    Vážen pane Foršte,
    sociální sítě nevyužívám, bohatě si vystačím s mobilním telefonem a e-mailem. Pokud se toužím s někým setkat osobně, vždy si cestu najdu. Nuže, pokusím se prokousat všemi Vašemi příspěvky.
    Bez ohledu na to, co všechno se tu píše, si myslím jedno — nikdy není nic černo-bílé. Dobrá a poctivá kritika spočívá především v umění poukázat též na kladné stránky kritizovaného. Čistě negativní kritiky se umí dopouštět každý a na každém. Marně bychom hledali dokonalého odborníka a člověka vůbec. A je-li problém v komunikaci, bývá většinou chyba na obou stranách.
    Ano, rozhodně ze židovského pohledu. Tak nás k tomu odjakživa vedl a vede docent Nosek. Talmud je studium na celý život a studovat nejen jej, ale i celou židovskou tradici do hloubky by vydalo na několik lidských životů. Nicméně si myslím, že právě úvodní pasáže traktátu Gittin nám tu dobře nastavují zrcadlo.
    Zkrátka bylo mi už nanic z toho, jakým nevybíravým způsobem se tu jistý člověk vyjadřoval. Možná bych mu mohla pomoct v našem nakladatelství vydat nějakou beletristickou knihu bohatou na invektivy, neboť je v nich neuvěřitelně invenční. No nic.
    Budu se tedy těšit na viděnou!

    0
    0
  88. JB
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 17:20 — Odpovědět

    Jen detail: Bedřich Nosek je vynikající odborník, lingvista a hebraista. Pamatuji si, že nás na seminářích z četby Talmudu vždy upozorňoval na to, že tohle je jen jakýsi nástin četby, úvod do úvodu, a to skutečné studium se provádí jinak a jinde. Zároveň čsto opakoval, že on sám není ani duchovní, ani rabínskou autoritou, takže ať ho tak nebereme zase moc vážně. Tehdy jsem nechápal, co tím myslí. Díky, možná chápat začínám. :) Kéž vám vaše antičernobílé myšlení vydrží.

    0
    0
  89. Kateřina
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 17:45 — Odpovědět

    Ad 88) Přesně tak. A především je to slušný člověk. Ovšem slušnost se nastudovat nedá.

    0
    0
  90. JB
    20.1.2014 – 19 Shevat 5774 v 19:17 — Odpovědět

    V tom naprosto souhlasím :D

    0
    0
  91. josh
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 00:25 — Odpovědět

    ja mam takovej navrh…neberte to jako prikaz nebo provokaci prosim…ale pan forst je sectelej a pilnej chlap…zkusme ho nejak zamestnat…zde na portalu…vytvorte mu vlastni rubriku a at do ni pravidelne prispiva jako autor, my osatni se pak zapojime do diskuse…

    mozna jen ma pocit ze je neuzitecnej a ma dost casu a chce se podelit o svoje zkusenosti se studiem tory a talmudu, nebo historie…nebo kdovi co chce a po cem touzi, co ma rad…to vi on

    …zkuste ho z timu shekel, keshet, lamedwaw nejak oslovit a vytvorit pro nej pozici autora prispevku…

    ono se ta napjata atmosfera pak odlehci…mozna ten jeho “spor” s A tak to ma hlubsi vnitrni pricinu, a je to jen projev neceho potlaceneho v nem samotnem co se nezrealizovalo, nedoslo sveho naplneni…nekdy totiz po necem touzime, jen to neumime, anebo se stydime spravne sformulovat a pojmenovat a jit na vec :-) obvykle se to pak PRENESE do ruznych NAPĚTÍ!!!

    prosim a primlouvam se za nej

    0
    0
  92. 21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 00:40 — Odpovědět

    @91 Josh – od autora očekávám nikoliv porozumění tomu, že nad větami z jeho moudrých knih (pro každého jsou jiné moudré), je něco více jak slova, která mu problikávají v mozku, přesto nespojí a nedojde k porozumění a pochopení smyslu, proto já např. čtu v knihách jen nadpisy kapitol, abych se nezdržoval zbytečnými slovy, ale to zároveň nemluvím o tom, že každý z autoru na Shekelu to splňuje, ale rozhodně mu to nerozporuje, protože jak jsem napsal, porozumění má každý jinde a jiné knihy ho činí moudrým.

    Přesto, se mi Váš nápad líbí, takže:

    Pane Foršte,

    jestli chcete publikovat jakýkoliv text – pouze jeden, pošlete ho na info@shekel.cz a rád Vám vyhovím.

    S pozdravem a poděkováním pro @JOSH
    David Fábry

    0
    0
  93. josh
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 03:20 — Odpovědět

    ad 92 David Fabry
    I ja dekuji za ustretovy krok a verejnou nabidku z vasi strany pro pana Forsta. Ja vim ze je to na nem jak se rozhodne ale svou symbolickou “dlan” ste mu nabidnul a to si cenim.

    0
    0
  94. Erich
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 09:49 — Odpovědět

    Ad 88. “Neberte mne moc vážně” Tak toto bych já vnímal trochu jinak, tedy asi takto – z mých názorů si nedělejte kánon, přemýšlejte o nich, podrobte je kritice ale v případě že dospějete k témuž, budu jen rád.

    Ale bez tohoto antré by nemohlo být právě “to následující expozé”, že? Pravda je, že v tomhle jsme stejní.

    0
    0
  95. JB
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 10:03 — Odpovědět

    Reagoval jsem na to, že by Bedřich Nosek vedl studenty k “židovskému pohledu” – k akademickému, to ano, to bylo jeho poslání, ale když došlo na ten židovský pohlad, vždy říkal – na to potřebujete někoho jiného. On sám se přes všechny své znalosti na to necítil povolán. Míra pokory zkrátka bývá přímo úměrná míře vědomostí.

    0
    0
  96. Kateřina
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 10:28 — Odpovědět

    Ad 95) Milý JB, poslední větou jste se strefil do černého, à propos rozhodně nás nevedl k tomu, že se vyplatí vždy a za každých okolností na druhého útočit, ať už je to v rámci disputace, anebo na běžné lidské úrovni.
    Zda se člověk cítí být povolán (skutečně povolaná se necítí být žádná velká autorita, která má v sobě dostatek pokory, což nádherně dokládá kupříkladu všem známý Moše v paraše Šemot), je jedna stránka, a zda-li na to má (bylo-li mu shůry dáno), je stránka druhá.
    Tak či onak, pochybuji, že byste mohl popřít, že i vás samotného vedl k “židovskému pohledu”. Aniž byste si byl toho vědom, v první větě si protiřečíte.
    Našel-li jste si další dobré učitele, je to jen dobře. Ale nebojte, nejste jediný.

    0
    0
  97. JB
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 10:37 — Odpovědět

    Pokud je tohle protiřečení (možná ano a pak si toho vskutku nejsem vědom), jak pak nazvat to, když někod útočí, aniž by na něj bylo útočeno a tvrdí, že není třeba vždy útočit; když někdo mluví o slušnosti a sám nemá tolik slušnosti, aby se představil… No nic.

    0
    0
  98. Kateřina
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 11:58 — Odpovědět

    Ad 97) Promiňte mi otázku, považujete za útočení skutečnost, když se někdo ohradí proti nevybíravému chování anebo vyjadřování ve veřejném prostoru? A to jsem prosím pěkně nepodlehla cukání shrnout sem všechna květnatá oslovení, kterými jste pana Haidlera uctil. Je mi líto, ale když dva buší do jednoho vybraného terče, neumím se neozvat. Alespoň jsem teď od něj na pár okamžiků odvedla pozornost.
    A jak byste si představoval mé “představení se” na tomto portálu (ad 83)? Svůj životopis tu opravdu vyvěšovat nemíním. To že já vím, kdo se skrývá za iniciálami JB, není zásluhou toho, že byste se tu představil, ale toho, co tu po sobě zanecháváte. (Z vašeho pohledu jsem beztak no name.)
    Podívejte, ani v nejmenším nemám v úmyslu zpochybňovat vaše badatelské a tvůrčí výsledky. Na tomto poli jistě nějaké zásluhy máte. (A má je bezpochyby i druhá strana.) Že jsou podrobeny jisté kritice? Tak tomu se nevyhne žádný badatel, který jde s kůží na trh. VĚCNÁ KRITIKA ho navíc může posunout dál. Proč tedy kolem sebe kopat? Máte-li s panem Haidlerem nějaký osobní spor, sejděte se spolu jako dva lidi. Žádný spor není neřešitelný, je-li skutečně dobrá kavana, přestože jí někdy v cestě stojí ublížené ego. (Ani jeden z vás přece není takový ubožák, jak ho vykreslujete.) Nemíním vás nijak poučovat, každý máme na svém kontě nějaký vroubek, ale nekrmte nás tady prosím svými utrhačnými glosami. Nechápu, k čemu by mělo být dobré přihazovat šutry na bariéru mezi vámi dvěma. Rozhodně to nevede k tikun ha-olam.
    Tímto se s vámi loučím.

    0
    0
  99. JB
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 12:53 — Odpovědět

    Milá paní, slečno…. Zkrátka jedna ze 115122 Kateřin v tomto státě, (oslovil bych vás korektně, ale nevím jak). Výše jste psala, že jste sem zabloudila před pár dny poprvé. Budiž vám to přičteno k plusu. Díky tomu jsem váš názor nebral vážně a ani nadále je vážně neberu. Ale pokud mi hodláte kázat o tom, co bych měl, kdybych…., podívejte se laskavě na článek (budete-li mít na to smaozřejmě čas a náaldu), na který Jaroslav dává odkaz v článku. Pokud se vám nezobrazují prolinky, klikněte zde:

    https://www.shekel.cz/2303/umodlenci-adir-ba-marom

    Samotný článek nic moc, možná vám věci osvětlí diskuse pod ním. Všiměte si laskavě, že je z léta roku 2010. Ano, čtyři a půl roku nazpět. Článek je navíc dohrou čehosi, co začalo o nějaký rok a půl dříve.
    Jednali jsme s Jaroslavem Haidlerem velmi slušně, i přesto, že on rád “chodí na agoru” a chová se… no, zkrátka tak, jak se chová. Odpovědí nám byl uražený škleb a další články, ve kterých během uplynulých let pouze urážel a zesměšňoval, jako každého, kdo jeho autoritu nepřijal s povděkem a v pokleku.

    Náš spor je samozřejmě o vzájemném nepochopení toho, co ten druhý považuje za slušné a správné.

    Jaroslav se domnívá, že jsem dle něj ješitný spratek, uražený za to, že on poukázal na chyby, kterých jsem se dopustil, tudíž si od něj jako od staršího a moudřejšího zasloužím dostávat pravidelně za uši.

    Já (a nejen já) jsem se mu pokusil x-krát vysvětlit, že pokud mi něco vadí, je to způsob jeho chování, nikoli to, že mi někdo řekne “máš tam chybu, oprav to” (za to většinou děkuju), navíc se domnívám, že motivy Jaroslava jsou v tomto velmi ososbní a niterné, nikoli objektivní a věcné.

    On své jednání a způsoby přesto považuje za naprosto správné a morální, já jeho chování považuju za pravý opak.
    Toť vše.

    Vaše snaha o tikun ha-olam je sice coby úmysl chvályhodná, co se týká provedení, je to už horší. A pomalu s tím inkluzivním plurálem – rozhodně nejste někdo, kdo by mohl oslovovat sám sebe jako “nás”, pokud tedy nepíšete jménem zbylých 115121 Kateřin ;)

    0
    0
  100. Kateřina
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 16:13 — Odpovědět

    Děkuji vám. To je hezké, ale ani já nemohu být ve vašem sporu arbitrem.

    Článek jsem si přečetla a komentáře zběžně také. Achab Haidler dokáže být ostrý a nesmlouvavý kritik, to beze sporu ano. Je vidět, že nad věcmi přemýšlí a nebojí se vyslovit svůj názor (s kterým samozřejmě ne vždy a všichni musí souhlasit), ale hlavně: nutí lidi přemýšlet.

    Dělá to možná způsobem pro někoho příliš pichlavým a výbojným (to dělal ve svém oboru i Šalda, dělá to i Vladimír Just a jistě si tak mnohé proti sobě poštvali, ale je-li člověk osobnost a je-li si jistý v kramflecích, unese i tuto kritiku a zdá-li se mu nějaký kritikův výrok přehnaný, úsudek nesprávný nebo nespravedlivý, argumentuje věcně – proto si vážím reakce paní doktorky Holubové /Rut/, její úrovně a vážím si také jí samotné a její dosavadní práce), ale i tak si nemohu pomoct pomoct a vidím tu také, že autor článku dovede druhou stranu pochválit.

    Kupříkladu mě osobně by tento článek od koupě ani používání Adiru neodradil. To ale neznamená, že se sama nad některými obraty nepozastavím a nezamyslím. Samozřejmě s vědomím toho, jak nelehký je úděl překladatele (zvlášť má-li překlad dostát jak odborným, tak i literárním kvalitám), neboť jsem si to sama zkusila.

    Sidur nesidur, co se týče praní špinavého prádla, vidím tu také, že pan Haidler nabízel neveřejný prostor, který by byl od jistého bodu určitě vhodnější (v bodě 27 proto s panem MakusemK nesouhlasím). Pokaždé, když jsem byla nechtěným svědkem nějaké příliš osobní hádky (zejména milenecké, partnerské nebo jakékoli jiné, kde namísto věcných argumentů vládne afekt a po níž je už pozdě bycha honiti), cítila jsem se u toho poněkud nepatřičně a bylo mi trapně.

    Necítím se oprávněna posuzovat nějaký zkopírovaný mail. To již nepovažuji za informaci z první ruky. Jak mám vědět, že není poupravený? Takový “důkaz” může snadno svést na scestí. Nejen proto, ale i z toho důvodu, že nemám tušení, co tomu všechno předcházelo, o jemných nuancích nemluvě.

    Bylo by pošetilé domnívat se, že tu jeden odkaz rozhodne. Beztak nikdo z “nás” (přihlížejících) nedohlédne na samý počátek vašeho vzájemného konfliktu. To víte jen vy dva (do toho nikdy zcela neuvidí ani vaši přátelé, ani vaši kolegové, ani nejbližší, to by museli dokonale vidět do vás samotných, což je mimo lidské možnosti). Navíc do svědomí si musí každý sáhnout sám, nemá smysl obviňovat někoho ze zlého úmyslu. Ale z toho mála, co jsem v životě pochopila, jen tolik: není to tak, že za všechno může jen “ten druhej”. Možná by nebylo marné někdy DOOPRAVDY využít příležitosti, kterou nabízí Jom kipur a rozmotat ta “klubka zmijí”. To je jen můj názor, neberte to jako mentorování. Věřte, sama se mám ještě hodně čemu učit.

    Teď se jdu se věnovat práci a něčemu plodnému.

    Kateřina

    PS: Jen na okraj, nemyslím si, že pod oním článkem mělo figurovat jméno pana Klenovského. To je úplně jiná, složitá a velmi choulostivá kapitola, která se týká mikulovského židovského hřbitova.

    0
    0
  101. JB
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 17:00 — Odpovědět

    Nevím jak Jarda, ale osobně po nikom nechci, aby pískal jako rozhodčí. Dokonce bych se proti něčemu takovému ohradil. Ovšem jelikož jsem ve vašich reakcích snahu o posuzování cítil (“odlákat pozornost”, “nemohu si pomoci” etc.), přišlo mi záhodno vrátit některé věci zpátky na zem.

    0
    0
  102. Michal Foršt
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 17:31 — Odpovědět

    Ad 100.:
    Je tu mnohem závažnější problém. Jakkoli je ten spor o sidur, na nějž Vás odkázal pan JB, důležitý. Připomínám: Stále patrnější symptomy substituční teologie, vydávání charizmaticky předkládané míchanice mystiky a různých ritů i v podstatě směrů za autentický judaismus. Doporučuji i YouTube.
    To jsem měl na mysli, když jsem Vám navrhl podívat se po diskusích pod různými články tady. A samozřejmě přečíst i ty články samotné.

    Jinak se nepohneme v diskusi dále. Ani tady, ani případně soukromě.

    Vaše nabádání k soukromým, neveřejným diskusím je jistě dobře míněno, ale minulo se účinkem. jak vidno. Proto jsem se osmělil psát tady. A pravděpodobně i JB.

    0
    0
  103. Kateřina
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 18:46 — Odpovědět

    Promiňte, ale podobné spory mi připomínají úroveň rozmíšek dětí v mateřské školce (já nejsem blbej, ty seš blbej! já jsem mu vzal bačkůrku, protože on mi taky vzal bačkůrku! já se k němu nebudu chovat hezky, protože von se taky nechoval hezky!), jindy zase průhlednou snahu Jaroslava Achaba Haidlera za každou cenu démonizovat a veškerou jeho práci shazovat, dezinterpretovat anebo jinak znehodnotit, včetně jeho nesporných zásluh na poli židovských hřbitovů (někdy mi to připadá až komické, ale je to spíš žalostné – i to, jak se ze dvou přátel mohou stát nepřátelé). Jenže černobílé vidění patří do žánru pohádky, ne na zem.

    Achabova videjka dobře znám. Lamedwaw si rozhodně nedělá patent na jediný správný pohled na judaismus. Daleko spíš klade otázky, než by dával jednoznačné odpovědi nebo návody (to pochopí nakonec každý, kdo k němu přistupuje pocitvě). Očividně je určen pro přemýšlivé jedince schopné diskuse, kteří se dál rozhlížejí kolem a nedívají se jen na jednu rouru. (Je-li někdo hloupý anebo líný přemýšlet, není mu beztak pomoci.) Odnesu si z něj rozhodně víc, než z “autentické” liturgické úvahy nad Tórou, převzaté skoro doslova z Leibowitze.

    Nezlobte se, vidím, že si s JB notujete, ale tohle opravdu nikam nevede, nechci se nadále někoho “dotýkat” a hlavně už nechci ztrácet čas. Je-li někdo zatvrzelý, nic s ním nehne, jako s tím faraonem v Micrajim. (Jenže tam to alespoň mělo nějaký vyšší smysl, v tomhle vězí obyčejná lidská zášť a zloba.)

    Úsudek si může udělat každý. I o tom, kde je hranice mezi floskulí a slovy, která nejsou vyprázdněná. Pokud se podaří vylovit věci z kanálu, očistit je a vrátit zpátky na zem, jedině dobře.

    Zcela upřímně vám všem přeji šalom!

    0
    0
  104. Michal Foršt
    21.1.2014 – 20 Shevat 5774 v 20:48 — Odpovědět

    Ad 103.:
    Zlobit bych se mohl, sám na sebe, kvůli ztrátě času, protože z Vás začínám mít dojem jako z další nekritické fanynky činoherního judaismu.

    Začínáte používat podobný slovník.

    Jste asi hodně hodně mladá, to je dobře. Třeba jednou zjistíte, jak se věci mají skutečně. (Pokud se to vůbec dá spolehlivěji zjistit, ale to už je zase jiná záležitost.)

    Zatím mi, a nemusíte mi to promíjet, zatvrzelá přijdete Vy sama.

    Ale to nevadí. Ani já, ani nikdo z těch, co s ním zrovna nesouhlasí, ho nedémonizuje. Pouze ukazuji na to, že jeho videojudaismus je odtažený od skutečnosti. Je to navenek docela hezká taková utopie. Buďsi.

    Co je ale zlé, je skutečně to již dnes těžko skrývané: to, jehož mottem může být právě ona věta “o unaveném židovském národu, co zklamal Boha a o vzápětí na to konto vzniklém křesťanském národu”. Jak to tento člověk pronesl v r. 2011 v televizním pořadu Uchem jehly.

    A to vůbec nesouvisí s tím, kolik skutečně výborné práce pan Haidler dosud udělal ohledně židovských hřbitovů. To tady snad nikdo nepopírá. Já tedy rozhodně ne a obdivuji tuto jeho práci.

    A když tu teď navíc operujete s “faraonem v Micrajim” a “obyčejnou záští a zlobou”, tak mi právě připomínáte studentíka, co si právě přečetl toho skvělého rabína Leibowitze z”l. (mně nevadí, že ortodoxního, psal to pro lidi a do televize tak, aby pochopili, nejen aby po shlédnutí rozechvěle vydechli pouze: “Krásné”).

    (Leibowitz, Ješajahu: Úvahy nad Tórou. Překlad: Pavlát, Leo. Nakladatelství P3K. Praha 2011)

    Mohu Vás ujistit, že žádnou zášť ani zlobu, ba dokonce ani závist vůči panu Jaroslavu Haidlerovi necítím. Považuji za zbytečné se nechat stravovat takovými temnými pocity. jsou samozničující.

    Zlobím se na něj, to ano. Ale “zlobu, závist zlou, strach a zášť”, se vědomě snažím potlačit vždy, když mě něco rozlobí. “Ať pominou” dříve, než se rozvinou.

    Zlobit se a mít v sobě zlobu považuji za rozdíl. Snad mi je rozuměno.

    Přeji Vám, abyste ve svém rozletu hned zpočátku neztratila potichu opodstatnění křídel ohánějíc se po vzduchoprázdnu floskulí těmi samými floskulemi.

    Nepřeji Vám šalom, protože si nejsem jist, zda byste si pod tím představila to samé, co sobě i Vám přeji.

    Přeji Vám křídla opírající se o čerstvý vzduch!

    0
    0
  105. danny
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 07:05 — Odpovědět

    ,,Avšak ustna Tora je naše dielo”.Uvahy nad Torou,Ješahaju Leibowitz(preložil Leo Pavlat),Nakladatelstvo P3K,Praha 2011.str.71.Kde čo je naše dielo.všakže.

    0
    0
  106. Kateřina
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 09:35 — Odpovědět

    Ad 104) Zklamu Vás, mladá ještě relativně jsem, ale utírám se už drahnou dobu sama a na kostým fanynky jsem přeci jen už dost stará. Jelikož znám dobře slovník politiků, mohl byste nyní utrousit něco o mé slaboduchosti. Jenomže diskreditováním druhých si ještě nikdo svůj kredit nezvýšil.

    Teze Vašeho 6. odstavce, která se opírá o jednu jedinu větu vyťatou z nesčetných výroků pana Haidlera, by si dle mého soudu zasloužila spíše otevřenou panelovou diskusi (kde byste mezi odborníky na judasismus seděl samozřejmě i Vy, i pan Haidler). Mohla by to být jistě podnětná a zajímavá disputace. Pokud byste však trval na tom, že jej chcete na základě tohoto jediného výroku usvědčit a pomyslně jej vyobcovat, dopustil byste se demagogie a nebyl byste spravedlivý. Jste-li natolik otevřený, jak o sobě píšete, a i já tomu chci věřit, tak toto mávátko odhodíte. Dobře víte, že pan Haidler není žádný křesťanský misionář.

    Pochybuji, že mi vidíte do kuchyně, ale u Achabových videjek se rozhodně neukájím. A jak se věci skutečně mají? Na to jsme všichni krátcí. Leibowitzovy úvahy jsou neobyčejně podnětné. Není mi známo, že by to byl rabín, ale byl to (a bezesporu je) velký myslitel. Nerada šlapu lidem na kuří oka. Jsem ze srdce ráda, že se jeho výroky šíří dál, ale při podobných citacích by se měl vždy uvádět autor – i tím můžeme jeho památku uctít.

    Sám dobře víte, jaké to je, když do Vás někdo bezohledně buší ve Vaší obci. Budete se možná divit, ale můžete si být jist, že kdybych byla u toho, zastala bych se pro změnu Vás. Tolik k mé zatvzelosti.

    Podle Talmudu je povinností vás učenců zvětšovat mír na světě. Šalom emet je podle mého jen jeden, i když se do něj vejde spousta bohulibých obrazů. Tedy vězte, že jsem Vám přála jen to nejlepší.

    Již jednou jsem si zakázala na Vaše výpady reagovat. Doufám, že toho nyní dostojím. Pomůže-li Vám to k vnitřnímu klidu a pokoji, pište si o mně, co chcete. Mně ke klidu a pokoji postačí, když alespoň na několik dní vytěsním Shekel a jeho zážitky z něj z hlavy. Zanedlouho tu bude Šabat, musím se tedy včas připravit.

    Budu se těšit na viděnou!

    0
    0
  107. dada
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 11:58 — Odpovědět

    Podívejte, Kateřino, já Vás tady s nelibostí sleduju a to teda máte jediné štěstí, že jste se rozhodla vycouvat, už jsem se proti Vám chystala zakročit.
    Dobře jsem poznala, že proti mně hodláte uplatnit substituční teologii a prostě mě vyšplouchnout z role nejvyšší kněžky – favoritky našeho společného guru. Takže vy se tedy při videjkách neukájíte? Tak to Vám zachránilo život, jinak byste si to na Petrových kamenech ode mě vypila.

    Ale vážně: hlavně se nenechte takovýma neomalenýma chlapama otrávit, nestojí to za to :-)!

    0
    0
  108. JB
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 14:14 — Odpovědět

    Dámy, pomalu s tím ukájením – ještě si začnu myslet, že guru Jarda a guru Jára (http://www.gurujara.cz/) jsou jedna a tatáž osoba…

    No dobrá, Kateřino, beru jako závazek vytěsnit shekel z hlavy (zkusím to rovněž), ale neodpustí si jednu poznámku (nežádám nutně odpověď), jaký z toho mám dojem – psala jste cosi o konstruktivních talmudických diskusích, o znalosti a aplikování “židovského pohledu”, kterému vás “odjakživa” vedl Bedřich Nosek (předpokládám tedy, že studujete na téže fakultě, kde jsem pobýval i já) a pak prohlásíte, že vám ty videjka dají víc než Leibowitz… Mno, proti gustu žádný dišputát, říká se, ale jen mi to přijde (zvolím mou oblíbenou alegorii o jídle), jako kdybyste nám tu básnila o Foie Gras, jak se tu nemáme cpát smaženým sýrem a fastfoodem, že jste chodila na lekce k Jamiemu Oliverovi a nakonec byste řekla, že vám ty Babicovy dobroty vlastně dají víc než Pohlreich. Neberte to jako urážku, podobně “hozené” to v této zemi má opravdu hodně lidí, svým způsobem bych to měl očekávat, ale od někoho, kdo se (soudím dle výše uvedeného) rozhodl věnovat se judaismu na odbornější úrovni je to … překvapivé.

    0
    0
  109. Erich
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 18:06 — Odpovědět

    Ad 107. Dado doufám, že jste tím Kateřinu nevyděsila, mám pocit, že by to byla velká škoda. Docela by mne zajímalo, jestli se dá posuzovat charakter lidí podle jejich způsobu humoru a braní se či nebraní se vážně.

    No a protože Michal tu Achabovi vyčítá i jeho politické nevztahy a způsob odívání se, zároveň tu vysvětluje jak tedy Židé asi jedině uvažují a Jiří se cítí dotčen dle něho Kateřininým nevztahem k Leibowitzovi, tak toto mne motivuje k vložení jednoho odkazu:

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%A1ajahu_Leibowitz

    0
    0
  110. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 18:17 — Odpovědět

    Jen linky:

    http://tpeople.co.il/leibowitz/

    http://img2.timg.co.il/forums/1_163966855.htm

    0
    0
  111. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 18:20 — Odpovědět

    Ad 109.:
    “Erich” nepochopil nebo dělá, že nepochopil.

    0
    0
  112. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 18:30 — Odpovědět

    K panu profesorovi: poslechněte si a podívejte se, jak se čte jeho jméno:

    ‘לֶיְבּוֹבִיץ

    0
    0
  113. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 19:26 — Odpovědět

    Tj. “lejbovič”

    0
    0
  114. Erich
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 19:50 — Odpovědět

    Ad 110. Jestli myslíte ten rozpor z Achabem? Včem je problém, to jsem asi pochopil. Já ten Váš postoj chápu, ale do dalších animozit nevidím, jenže mně osobně je bližší Achabův styl uvažování – to myslím v té obecné rovině. Zažil jste někdy bigotní křesťany, když jim Achab bral jejich naleštěné hračky?

    A ano neodpustil jsem si – podal jsem to jako jakousi kontradikci. Kolikrát s říkám, jak by lidé reagovali na různé činy, názory, výroky, kdyby jim od samého počátku nebylo jasné, kdo je má na svědomí.

    http://www.jarosovi.cz/michael-shashar-hovory-o-bohu-svete-s-jesajahu-leibowitzem/

    0
    0
  115. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 20:29 — Odpovědět

    Ad 114.:
    Za prvé pro Vás nejsem žádný Michal a za druhé jste ve druhém odstavci předchozího svého příspěvku v č.109 opět bagatelizoval podstatu sporu (nikoliv rozporu, jak to nazýváte). Jako tak často činí při nedostatku argumentů i sám p. Haidler. V tom jste si skutečně blízcí.

    Ono navíc ani o spor vlastně nejde, protože p. Haidler se většinou vyhýbá přímé odpovědi a místo toho se nesouhlasícího snaží různými hláškami znectít.

    Takže na jedné straně stojí napsáno,to a to není pravda, na druhé straně pouze rádoby zesměšňující narážky nebo maximálně různé úhybné, maskovací někdy i argumentační manévry.

    Prostě judaismus ve své mnohosti s haidlerovským “Joškem” či “Malým šéfem” skutečně nepočítá. A když píši ve své mnohosti, tak to neznamená, že judaismus je, když někdo motá dohromady různé rity, různé mystické představy a dokonce přesvědčuje publikum, že judaismus ani Židy moc nepotřebuje (tak to totiž v podstatě vyplývá z páně Haidlerova “halachického díla”).

    Ta údajně z kontextu vytržená věta p. Haidlera o tom, že (podle něj) „Teprve potom se rodí něco jako židovskej národ; teprve potom se ze židovskýho národa, hodně unavenýho, kerej se zpro-, zpronevěřil tomu, co po něm pámbu chtěl, rodí křesťanskej národ,“ tak tato věta je skutečně jakýmsi mottem snažení p. Haidlera dokázat, že Židem může být i ten, kdo židovství nezdědil a kdo nerespektuje židovské zákony (halacha) stanovující, kdo jím je a kdo ne. (Vizte můj příspěvek zde č.47.)

    Zatím mě nepřesvědčil nikterak o tom, že tak neuvažuje. Naopak, dalším článkem to jen více potvrdil.

    Otázku proč nerespektuje halachu,si musí zodpovědět nejprve poctivě on sám v sobě. Pak si možná uvědomí, že není nutné judaismus předělávat tímto způsobem. Ono to totiž ani není ve své podstatě možné.

    0
    0
  116. 22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 21:22 — Odpovědět

    ad 115) Ismy potřebují -isty. Tedy i halachisty. Je ale smutné, vidět jak halachista porušuje halachu.
    Každému -istovi se do jeho -ismu zákonitě něco nehodí. To z něj právě dělá -istu. Ale když pak to, co se mu nehodí, nedokáže vyargumentovat ani tak naivně jako třeba jehov-ista, kde také víme, že je to často jen hra s biblickými souřadnicemi, a nikoli validní argument, pak nezbývá, než ponechat mu jeho -ismus a dál to neřešit.
    Všemu, čemu nerozumím anebo je mi oportunní, se začnu vysmívat. Tak také jedná každý -ista. Až se pak rodí američtí brouci, lítost některých bohorovných rozlítostněných anebo hra o apostrofy. Včetně shazování vlastní tradice, kterou kabalistní tradice je. Ani to nemá cenu komentovat. To tak je.
    NO a ze všeho nejhorší je, když -ista nezná ani příběh o čtyřech synech, a místo toho, aby se smířil, že je *tam, předstírá, že je googlojící *chochem a pak sám sebe podrazí nekoherentním tvrzením, že existuje “křesťanský národ”. Čímž mimoděk jen přiznává, že pohled na “židovský národ” právě srovnáním s tím “křesťanským národem” přesně vypovídá o tom, co to ten “židovský národ” je.
    Podtrženo a sečteno: Bez argumentů, na základě dezinterpretací a paranoidních představ přesto potvrzeno – navzdory -istické touze, aby to bylo o krvi, není to podstatné o krvi. A -ismus zase není geneticky ale jen -isticky o krvi.
    Děkuji za podporu i za všech našich společných asi 4,000 glos na původní téma :)))

    0
    0
  117. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 21:34 — Odpovědět

    Ad 116.:
    Někdo píše “jidiškajt” mně se také líbí více než “judaismus” slovo “židovství”. Nebo v němčině “Judentum”.
    Akorát, že judaismus je obvyklý termín. Klišé, tentokrát s “-ismy”, si pan Haidler opět neodpustil.

    Ale aspoň to řekl opět: Je zcela mimo židovskou tradici. Zůstal ve svých adventistických substitučních bludech. Škoda.

    0
    0
  118. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 21:53 — Odpovědět

    Ad 116 ještě: A co se týče “kabalistní tradice” (hle, opět neologism hodný péra Mistrova Haidlerova), tak ji shazuje on sám. Právě tím svým opovrhováním le-dor va-dor. Zneužíváním židovství.

    0
    0
  119. JB
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 22:19 — Odpovědět

    Halachista je třeba v prostředí judaistiky zaběhlý termín označující odborníka na halachu a někoho, kdo halachu aktivně pomáhá tvořit. Jako halachista je označován Rambam, Ašer ben Jechiel, Josef Karo, Gaon z Vilna…

    “Všemu, čemu nerozumím anebo je mi oportunní, se začnu vysmívat.”

    Tak nejedná “-ista”, tak jedná hlupák.

    0
    0
  120. JB
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 22:23 — Odpovědět

    Erich – tady jde o to, co považuješ za “naleštěné hračky” – jestli nějaké pozlátko, ten povrchní cukrkandl pro ty, co se chtějí rychle namlsat, nebo to, co židovská tradice označuje jako “ikarim”.

    Krtizovat to první lze i morálně ospravedlnit; vysmívat se tomu druhému jen proto, že se mi to nehodí do krámu, ospravedlnit nelze.

    0
    0
  121. 22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 22:24 — Odpovědět

    ad 118 + na konto koherence)
    Položme si otázky
    a) je tzv. ústní tóra (be-alpe) tradicí ?
    b) je be-al-pe čistě “jenom” kabala, tak jak kabalu vnímá běžný Evropan ?
    c) co je špatného anebo nebezpečného na neologismech?
    d) je sice nešikovný nicméně jakýs takýs termín “kabalistní tradice” nepravdou anebo neologismem ?
    e) nebo snad opovrhováním předchozích generací (le-dor wa-dor)?
    f) kdo je jí (kabale) vysmívá a zlehčuje ji ?
    + bonus) – objeví se tu opět poznámka o v versus w ?

    0
    0
  122. JB
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 22:27 — Odpovědět

    “kabalistní tradice” je z lingvistického hlediska totéž, co “lidová demokracie”, tedy pleonasmus. V daném kontextu poněkud neobratný.

    0
    0
  123. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 22:46 — Odpovědět

    Ad 121.:
    Bude lépe, řekl bych, když počkáme, až si to p. Haidler trochu srovná. Aby se mu nepletly jeho vlastní otázky a aby měl čas naznat, že už to nemá smysl jen stále provokovat. Nejlépe ať ty své teorie vyzkouší před nějakou tisícovkou chasidů. Těch skutečných. A pak ať sjede k sefardům. Těm skutečným. A začne jim vykládat, že oni nechápou svou vlastní halachu. Že vlastně ani nejsou a nebyli. Může k tomu pro názornost svého učení ještě přibalit třeba nějaké čerstvé krevní konzervy z obrázku u svého článku.

    Doufám, že z toho bude skvělá reportáž. Co to bude proti suchopárnému mentorování, že by si měl jako “hebraista” aspoň opravit tora-torat, ktuvim-chtuvim, Sichat-sichot když už opovrhuje způsobem přepisu doc. Noska.

    0
    0
  124. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 22:47 — Odpovědět

    A rovněž jedna otázka: Je ten, kdo neustále dává najevo, jaký je velký kabalista, skutečným mystikem?

    0
    0
  125. 22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 22:54 — Odpovědět

    ad 122) Jistě, že je to pleonasmus, ale lidi mu rozumí jako té lidové demokracii. Proto tam byly ty předbody, Jiří! Ale to ty dobře víš.
    Ale co takhle dodat šikovný a přesnější termín?
    Nejsem proti, pokud se podaří oddělit kabalu v kabale a tradici v tradici.

    0
    0
  126. 22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 22:57 — Odpovědět

    ad 121)

    bod + bonus) splněn !! smile.

    p.s. Wien a Vídeň, München-Mnichov, Kroke-Krakov … Tramvaj-šmirgl-šalina, on je jazyk dost psina :))

    0
    0
  127. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 23:03 — Odpovědět

    Ad 126.:
    Pan Haidler opět vedle. Protože tora a torat je sakra rozdíl. Stejně jako ktuvim a chtuvim. To jsou gramatické jevy. Nikoliv překlad.

    Jazyk je zábavný, když se s ním umí nakládat. Pak i může komediant udělat cirkusového šaška. Ale ten se v šapitó sakra musí umět pohybovat. I žonglovat nejen se slovy. A na piáno sice může hrát “prasečí pochod” jako a la Mozart, ale musí toho Mozarta umět skutečně zahrát.

    Jinak to psina moc nebude.

    0
    0
  128. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 23:22 — Odpovědět

    A s tím slavným Kaempfovým sidurem se to má tak, že dříve jsme to četli “sichas jicchok” a dnes to většina čte “sichat jicchok”. Nikoliv tedy “sichot jichak”. Protože “patach” se nikdy nečte jako “o”.

    Jak je pak možné důvěřovat složitým vývodům halachickým, mystickým a kdoví jakým, když ten, který se nechá bez uzardění titulovat hebrajistou, judaistou… dělá takové školácké chyby. (u-ch´tuvim, ale k´tuvim).

    0
    0
  129. Michal Foršt
    22.1.2014 – 21 Shevat 5774 v 23:25 — Odpovědět

    Ad 128.: Pardon, dnes to většina čte “sichat jicchak”. Nikoliv tedy “sichot jicchak”, to je špatně v každém případě. Tak.

    0
    0
  130. JB
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 00:02 — Odpovědět

    A proč bych měl dodávat nějaký přesnější termín? Mě bohatě stačí ty zajeté, já si nemusím nic vymýšlet, abych něco napasoval do svého vidění světa. Nemám problém s tím intepretovat micvu jako příkaz, protože to v daném kontextu neberu jako něco omezujícího. Nemám problém se slovem judaismus ani s jinými -ismy, na kterých se jiní slovíčkáři tak rádi vyžívají, protože takový je úzus a definice toho slova mě nijak nepohoršuje. Nebudu vymýšlet nový termín pro voluntarismus nebo postmodernismus jen proto, že si někdo buduje image na tom, že je “proti ismům”. Potřebě oddělování tradice v tradici nerozumím – zkus to vysvětlit.

    0
    0
  131. 23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 01:04 — Odpovědět

    ad 130) Tak proč máš problém ten zajetý termín uvést ?

    0
    0
  132. danny
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 08:24 — Odpovědět

    Faktor vytvarajuci projekcie je nepopieratelne skutočný.Ale netreba zabudat na ,,casus ab alto”.Z ineho sudka(1K5,2):,,inflati estis(pefysiomenoi)et non magis luctum habuistis…”.smile

    0
    0
  133. danny
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 08:36 — Odpovědět

    P.S.ked nemusím nic nove napasovavat do,,svojho”videnia sveta,tak to je regresia ako,,Brno”.Ešteže sa toho nedržali rabíni po zničeni Chramu.smile.

    0
    0
  134. JB
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 08:50 — Odpovědět

    131: Nerozumím a je to tak lepší. Já na ty darchej agav nikdy nebyl.

    0
    0
  135. danny
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 08:54 — Odpovědět

    Keby som integroval,,chevaliersky”postoj k,,dámam”(Chrétienna de Troyes,napr.),zažil,,queste”tak by som nikdy neprislučil slovičko ,,ukájat”.Netreba len aby ma milovali babičky a matky ale aby som si vážil aj dcery a vnučky.smile.

    0
    0
  136. Kateřina
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 09:04 — Odpovědět

    Jen jsem vycouvala, už se nám oba bujní býčci vrátili k původnímu červenému hadru…

    Ad 108) Jiří, žena občas podlehne vytasenému údu, i když jí to nebývá vždy ke cti. Zase jsem vám podlehla. Kýženého vnitřního klidu jsem však naštěstí nepozbyla. Je to docela zábavné. (I když ta “švédská trojka” mě dost vyčerpává… Přestože jeden z vás dvou je v argumentech dost slabý.) Dneska vám dám pět minut.

    Nic jste nepochopil. Ale není to vaše chyba, ale chyba mé slušnosti. A víte proč? Protože jsem neměla srdce napsat to panu Forštovi na plnou pusu veřejně. Patrně jste si nevšiml souvislosti mezi větami ze 103) “Odnesu si z něj rozhodně víc, než z “autentické” liturgické úvahy nad Tórou, převzaté skoro doslova z Leibowitze” a 106) “Jsem ze srdce ráda, že se jeho výroky šíří dál, ale při podobných citacích by se měl vždy uvádět autor – i tím můžeme jeho památku uctít.” A nepohcopil jste ani z toho všeho kolem, do jaké míry si Leibowitzových úvah vážím. O Vaší inteligenci nepochybuji, jde spíš o důkaz ledabylého čtení (což chápu, protože kam se na tyto grafomanské diskuse hrabou zasedání G7). Budiž, ale pak nedělejte předčasné závěry.

    Nemám se vám co zpovídat, ale asi takhle: Z Achaba, Lamedwawu a hlavně Keshetu (kde se probírají horem dolem židovské hřbitovy a probíhají zde neustále aktualizace) si stále ještě odnesu víc (pro svou práci na bejt ha-olam), než z návštěvy bohoslužby, kde mi přednášející DOSLOVNĚ recituje Leibowitzovy myšlenky (které už znám knižního vydání) a vydává je za své, aniž by uvedl autora (sic!)
    A dále: u Noska jsem studovala a stále studuji, ale na té “vaší” fakultě nikoli (což se nevylučuje). Mám ještě jiné zdroje. A víte co? Moje odborná průprava není vaše starost.

    Ad 115a) Pane Foršte, toho, co vyčítáte Achabovi, se dopouštíte Vy a JB rovněž (viz mateřská školka). Cirkusový šašek, činoherní judaismus atp. Opravdu se bavím. Takhle si ale koledujete, že se Vám to vrátí odjinud. Snad nejste masochista?
    Ad 115b) Co z čeho vyplývá je věc dost subjektivní, což dokazují zdejší paralelní monology.
    Ad 115c) Problém židovství Vás velmi pálí, tomu rozumím, ale zacyklil jste se. Stále si pletete písmenka — židem (nikoli Židem) samozřejmě může být i ten, kdo své židovství nepil s mateřským mlékem. Někdy je lepší být “dobrý žid” než pouze “Žid”.
    Ad 115d) Když zpíváte s filharmonií o šábesu, také Vám nevyčítám, že nedoržujete halachu. Kdo, jak a s jakou kavanou plní halachu, ví jenom ten Jeden.

    Ad 122) V tom má Jiří v zásadě pravdu, i když jako zkušená jazyková redaktorka musím dát za pravdu i Achabovi, že je to v rámci jazyka sice nadbytečné, ale přípustné. Nicméně hnidopišské štouchance mi nevadí, jen tak dál! Vadí mi jen vulgární nadávky.

    Ad 107) Dado (tuším kdo jsi) a díky za inteligentní, vtipný a stručný příspěvek! :-)

    Přeji všem krásný a pohodový den!

    0
    0
  137. 23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 09:14 — Odpovědět

    @Kateřino: Jsem moc rád, že jste zavítala na naše stránky, díky!

    0
    0
  138. JB
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 09:17 — Odpovědět

    Rozumím, tomu se pak říká vítězství formy nad obsahem :)

    0
    0
  139. dada
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 09:24 — Odpovědět

    ad 109.
    Erichu, snad ne…

    Kateřina je, zdá se, rozumná ženská, tak snad snese rozmarný vtípek jedné bláznivé :-).
    To by mi bylo líto, kdybych ji vyděsila a dokončila tak dílo skázy, co tady ti dva začali. V té záplavě statečných klikačů je to světlý zjev, je schopná otevřeně a vstřícně vyslovit i nesouhlasný názor, kde se to dnes vidí? Tak snad vydrží, i když – uznávám – je to jen pro hodně otrlé :-).

    Jinak, pokud jde o Leibowitze: já jsem od něho četla jen tu knížku Úvahy nad Tórou, ale ta se mi líbila hodně, a myslím, že by se mohla líbit i Vám. Nemusíte s ním souhlasit ve všem, ale setkání s takovým duchem je každopádně osvěžující a inspirativní, takoví lidé mají můj respekt a povzbuzují mou naději, že židé nejsou jen nerudní a neživotní strážci zašlé slávy. SMILE

    Je to i pěkně udělaná knížka, použila jsem ji už i jako dárek.

    Já mám takové svérázné originální lidi ráda, i když s nimi může být občas docela potíž. Ale v té 114. máte samozřejmě pravdu. Běda, kdyby si takový originální přístup dovolil někdo “nevhodný”, to by bylo palců dolů :-).

    0
    0
  140. dada
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 09:26 — Odpovědět

    Kateřino, já sice netuším, ale díky, že jsi tu :-)!

    0
    0
  141. Kateřina
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 09:28 — Odpovědět

    Ještěže netrpím stihomamem, jinak bych si totiž mohla myslet, že to psal pan Fábry na objednávku JB, aby mu nahrál na smeč.:-) Jinak jsem vám k službám zas až zítra. :-)

    0
    0
  142. Kateřina
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 09:33 — Odpovědět

    Pro Dadu či dadaistku: sejdeme se na krchově :-)

    0
    0
  143. JB
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 09:43 — Odpovědět

    Dadaismus žije :)))

    Tuhle jsem si na vás vzpoměl, třeba vám to bude k užitku. Nepsal to ani protivný kverulant Foršt ani já, ale je tam zhruba to, co jsem se vám snažil vysvětlit (a mimo jiné i díky svému nedostatku trpělivosti jsem to vzdal):

    http://uloz.to/xmwqLf2b/respekt-kdo-je-vlastne-zid-pdf

    0
    0
  144. Michal Foršt
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 10:17 — Odpovědět

    Ad 136.:

    Paní / slečno “Kateřino”,

    musím se ohradit proti tomu, že prý jsem podle Vás doslovně citoval Ješajahu Leibowitze BEZ CITACE. Drašu říkám už mnoho let pravidelně a již 9 let pouze v Židovské obci Liberec a tam Vám každý soudný a pamětlivý potvrdí, že naopak VŽDY ZÁSADNĚ uvádím zdroj, že pokaždé cituji autora. Dokonce, pokud naleznu nějaký nový zdroj a mám ho v knižní podobě, přináším ho s sebou a publikaci ukazuji.

    Od složitějších úvah jsem postupně, díky zpětné vazbě, přistoupil k jednodušší formě. Je to logické: Ne každý z minjanu je zrovna zahloubán do judaismu a navíc mluvený projev vnímá posluchač jinak, než když si čte text. Poučen si také drašu napíši tak, abych ji mohl přečíst a přitom to nebylo jen čtení suché.

    Většinou čerpám ze zdrojů z okruhu World Union for Progressive Judaism (Torah around the World) a nebo překládám “sermons” rabínů a rabínských studentů a studentek z londýnské Leo Baeck College. V takových případech VŽDY UVÁDÍM ZDROJ. Pochybuji, že bych někdy neuvedl autora, jehož jsem citoval.

    Pokud se tak přece jen stalo, tak nedopatřením a nejspíše by se to mohlo stát v případě, že jsem krátce předtím už stejný text říkal v synagoze, kde pravidelně vedu bohoslužby. Takže můžete uvést, kde a kdy jste mě takto slyšela?

    Ta knížka promluv pana profesora vyšla v r. 2011. Prvně jsem z ní veřejně citoval v r. 2012, alespoň podle toho, co jsem si teď vyhledal ve svém archivu.

    Ovšem teprve loni na podzim jsem citoval z této knihy častěji. Mám pravidelně k dispozici dva až tři texty, ze kterých vyberu podle momentálního složení minjanu. A VŽDY CITUJI A VYŽADUJI TO OD JINÝCH, což jistě potvrdí i jeden můj kolega, který to ode mne před lety “schytal” za to, že opakovaně neříkal zdroj a přitom to bylo zjevné.

    Je mi líto, že jste zrovna měla tu “smůlu” a slyšela jste “Vám nazpaměť známého autora”.

    Mohu Vás žel ujistit, že většina z lidí, co přicházejí na bohoslužby (kdekoliv), není tak sečtělých a v judaismu studovaných, jako patrně Vy. Jdou se tam především společně pomodlit, být spolu, hovořit spolu. Tvořit aspoň na tu prchavou večerní či ranní chvilku reálné, hmatatelné společenství lidí s podobným osudem, zážitky, radostmi i starostmi.

    Z tohoto myšlenky pana profesora Leibowitze tak, jak jsou formulovány v oné publikaci,jsou výborně slyšitelné. Přesto stále raději připravuji kompilaci jiných autorů, jako například z textů pařížské progresivní rabínky Pauline Bebe. Ale vždy uvádím zdroje. Včetně biblických, talmudických či jiných.

    Tož mě skutečně zajímá, kde jste mě slyšela.

    Ty dva tři nešťastníky, kteří mi tady vkládají do klávesnice, že prý obviňuji některé dámy z ukájení se před “videjky” pana Haidlera, tak ujišťuji, že nic takového jsem nikdy netvrdil a toto slovo jsem právě v textu tady použil (aspoň jsem o tom přesvědčen) poprvé. Co si kdo představí pod “rozechvělým vzdechem Krásné!” je jeho věc a reakce svědčí u jedné osoby spíše o tom, co sama cítí. A u druhé “Árii o pomluvě”.

    Že Vás to baví.

    A když už jste u těch argumentů, tak opakuji znovu svůj návrh:
    Skutečně se pokuste prokousat tím vším, co tu všude především pan Haidler nasázel. A podívejte se pak znovu na mé výhrady. Pokud Vám to nestačí, tak se, ale zcela konkrétně, prosím, zeptejte znovu.

    Do té doby to jsou pouze Vaše emoce, co vládnou rozumu.

    0
    0
  145. Michal Foršt
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 11:38 — Odpovědět

    Ad 136.:
    Paní / slečno studentko, to je hezké, že mi nevyčítáte mou práci v mém hlavním zaměstnání, když máme zkoušku, natáčení či koncert o šábesu. i to je spíše výjimečně, jak vidno z fermanů několik let zpátky.

    Možná nepatříte mezi milovníky hudby a nebo jste tuze ortodoxní čili fundamentalistická (co, židovka, Židovka, zájemkyně o židovskou kulturu, studentka judaistiky?).

    Pochopte, nechci Vás urážet. Ale z toho, jak jste se tu dosud vyjadřovala (a ještě jako anonym), tak nejenže nelze ani při “dostatečné inteligenci” poznat, že si vážíte Leibowitze (on to někdo vyžaduje?). Ale nelze ani poznat, jestli si na Židovku tak trochu jen hrajete a nebo jí skutečně jste. (To je jedno, jestli se cítíte “malá” nebo “velká”. I když mně imponuje názor Jakuba Švába, který obecně skutečně, navzdory všem Achabům, převažuje. Stačí si promluvit s lidmi na nějaké židovské obci, nemusíte nutně do Belzu.)

    A skutečně nemáte pravdu: být Židem (ať si to píšete jakkoliv) znamená buď se jím narodit a nebo se jím stát později, podle celkem jednoznačných pravidel. Některé židovské autority ovšem soudí, že překročí-li člověk jistou hranici (především se stanou heretiky nebo proklamativně – tedy zjistitelně židovským společenstvím – odejdou od judaismu), přestávají být oni a jejich děti Židy bez ohledu např. na tzv. právo návratu.

    Pochybuji, že by Vás pan doc. Nosek učil něco jiného. I když on si je dobře vědom toho, že (žel) nevyučuje na rabínském semináři, ale na křesťanské teologické fakultě, která dovolila, především díky jeho obrovskému úsilí, vyučovat judaistiku bez zatížení křesťanskými východisky a priori (doufám).

    Nevyčítáte mi, že občas nejedu do práce jen jako židovský duchovní (jsem jako takový za to přece placen – ale Vy při svém vzdělání jistě víte, jak se to v židovských kruzích řeší, abychom obstáli před Ním).

    To je fajn. Musela byste se totiž odsoudit minimálně skoro dva milióny Židů, kteří by se NIJAK než městskou dopravou či vlastním autem na šábesové bohoslužby nedostali. Nemusíte zrovna letět do Los Angeles. Stačí, když vyjedete třeba do Velké Británie, do Skotska, do Glasgow. Tam je synagoga na kraji města, na odlehlém místě, se špatnou dopravní dostupností.

    Nehodlám řešit, jestli je správné, že za nás pracují šábesgójové, že využíváme elektřinu (výtahy, metro, automatické otvírání dveří, automatickou klimatizaci apod.). To si řeší skuteční odborníci, to tu ani jeden z nás není.

    Mohu Vás ujistit, že naopak v malé progresivní obci v Kolíně nad Rýnem Š”C vždy jede přes celé město na kole, aby vedl hodinu a půl šabatovou bohoslužbu.

    Tím jen chci ilustrovat, že jsme si vědomi nařízení Tóry, chukim u-mišpatim. A že cítíme, aspoň někteří, rozpor a ptáme se, co ještě je pikuach nefeš.

    Faktem je, že zejména v ortodoxním (jakkoliv nesourodém) světě panují jiné názory, než v reformním.

    Mnoho lidí to řeší, pokud může, tím, že se nechávají zaměstnávat kehilami. Nebo si hledají takové zaměstnání, které jim umožňuje “dodržovat co nejvíce”.

    Každý si to řeší. O to se nebojte.

    Kdybych si byl jist, že sebe a svou rodinu uživím jinak, zachovám se podle toho. Hudební talent jsem však dostal darem “s hůry”, tak jsem přesvědčen, že ho nesmím nechat ladem. Když si spočítám, kolik je dnes v mé branži pohromadě v jednom souboru těch, co by měli o šábesu jít maximálně hrát a zpívat do synagogy, tak bychom minjan, často ani ten “jeruzalémský” a ještě k tomu egalitářský a včetně přítomného svitku Tóry, nedali nikdy dohromady.

    Progresivní judaismus se tím pochopitelně zabývá neustále. Není to tak, že r. Abraham Geiger něco napsal a od té doby to tak je, jak si dost lidí představuje. (Když si uvědomíme, že až do 70. let 20. století byla na dlouhou dobu jen paní Regina Jonas jedinou rabínkou, a to ještě ne všeobecně uznávanou, navíc zahynuvší za šoa, tak je až směšné, jak se odpůrci reformního judaismu zarazili na Haskale Mendelssohnově a dokonce ani pozdější Zunz, Geiger a další jim nic neříkají.)

    Vím, že se to na škole neučíte. Když se nám spolu s tehdejším vedením Centra blízkovýchodních vztahů Západočeské univerzity podařilo akreditovat předmět Úvod do synagogální liturgie, šlo sice o obdobu tohoto předmětu u Vás na fakultě, ale opírat se o práce, ze kterých studujete u Vás, nemohl bych přednášet v podstatě vůbec o liturgii praktikovanou v progresivním judaismu.

    Musel jsem ale studentům vysvětlit nejen základy té které synagogální liturgie, ale v zásadě podstatu jednotlivých směrů. Tedy i různá pojetí halachy.

    Píšete-li slovo halacha, tak byste měla mít na paměti, že jedna je Tóra. Ale výklady se skutečně značně liší.

    Ne však v jednom: Že Židem (ani tím vaším židem) se člověk nestává jen na základě toho, že je nadšeným a třeba i náruživě studujícím zájemcem o judaismus, nestává se Židem z leknutí, vlivem mystických vidin nebo z vlastního kalkulu, nebo proto, že “uvěřil”.

    To všechno, pravda, bývají pohnutky k tomu.

    Každý ze směrů judaismu má svá přesná a poměrně strohá pravidla a ta se v zásadě neliší:

    Židem se buď člověk rodí a nebo musí udělat konverzi, giur. Tečka.

    Jestli se to někomu nelíbí,ať si vymyslí něco jiného. Ale nechť má na paměti, že nebude Židy jako Žid přijímán.

    Pokud se to někdo snaží obejít tvrzením, jako například tím Vaším:

    “…židem (nikoli Židem) samozřejmě může být i ten, kdo své židovství nepil s mateřským mlékem. Někdy je lepší být “dobrý žid” než pouze “Žid”.

    To je prostě nonsens a zásadní nepochopení judaismu.

    Můžete si na Žida nebo toho Vašeho “žida” hrát, ale stále Vám bude unikat to, co je na židovské tradici tak krásné a tak podstatné. A co ji udrželo skutečně až do dnešních dnů. Tím je předávání tradice z generace na generaci. Z židovské generace na židovskou generaci.

    Pokud na toto nepřistoupíte, budete stát mimo. Možná by Vám pomohlo odejít někam, kde je Židů skutečně plno. A žít s nimi, nejen mezi nimi. Sice by se Vám mohlo stát, jako mnohým, že je to vyléčilo z idealistického, nad knížkami vysněného pohledu na judaismus, na tu “jidiškajt”, ale aspoň byste zjistila, jak na tom skutečně jste sama v sobě.

    Bez ohledu na to, jestli jste Židovka, cítíte se “židovkou”, upřímě se chystáte ke giuru a nebo se jen stylizujete. Nevím, kdo jste, a jak to máte. Ale žít “požidvsku” bez Židů je divné.

    0
    0
  146. danny
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 12:01 — Odpovědět

    V.P.M.F.V prípade ak myslíte tou reagujucou osobou moju drobnost(niečo citiacu),tak si dovollím niečo dovysvetlit.Ak nie,berte moj príspevok ako bezpredmetný.(prípadne prijmite ospravedlnenie).
    Tak ako človek,ktorý presiel svojím,,queste”(použivam vyrazivo s inej Tradície,ale ponaUčenie je rovnake),tak sa naučí,ze k integraci nejakeho obsahu,moze dojst len vtedy,ak je urobeny vedomym jeho dvojitý aspekt.Musí byt intelektualne pochopeny,ale zaroven musi byt rozpoznana jeho citova hodnota.Pricom intelekt a cit je velmi tazke spriahnut,lebo si navzajom protivia.(V tarote napr.karta cislo VII.,per definitionem).
    Kedze som reagoval na iny prispevok(J.B.)ale s ukajania a rozechveleho povzdychu mi pripada vidiet totéž ako spajat Sdc 19-20 s Piesnou.
    Toto ja citim na Vašom priklade.
    Pozdravenie.

    0
    0
  147. Erich
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 12:22 — Odpovědět

    Ad 136 / 107 Pro pozorné čtenáře, hlavně tedy pro ty co tak převelice pocivě čtou příspěvky právě proto, aby jejich argumentace byla více než pregnantní, tu byl dokonce i odkaz, na jehož konci byla Dada osobně ke shlédnutí. No nějak to nezabralo. Tím tedy kritizuji vlastní – mužské řady. I na základě 136/107 odvozuji, že ženy zvládají multitasking na kvalitativně vyšší úrovni než my.

    0
    0
  148. Michal Foršt
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 12:37 — Odpovědět

    147.:
    Vím, že máte jiné “učebnice”. Čo si představujete pod takým Sdc 19-20, pán “danny”?

    0
    0
  149. danny
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 15:23 — Odpovědět

    V tomto prípade jednoduchy prímer,poukazanie na rozdiel,,ukájania”a nasledneho,,rozechveleho povzdychu Krásne!”(ukájanie a prežitok krásneho).smile.
    P.S.aby to bolo rozmanitejsie Z(z)id,tak este aj ,,biely”.Nelajkovat,pozriet Obchod na korze.smile.

    0
    0
  150. danny
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 15:51 — Odpovědět

    Dufam(V.P.M.F),ze Vas neschytí hnev Hospodinov ako píše R.Jose:,,Je písane(Ex12,22),,Nech nikto z vas až do rána nevychadza z dverí svojho domu”čo nám naznačuje,ze ked Zhubca raz dostane volnu ruku,nerozlišuje uz medzi dobrym a zlym.Ba čo viac:dokonca začne spravodlivými.(zdroj TB,bava kama60).(V inej tradícii sa píše o mlciacich Muzach,keltov zas ovladal furor,kocom im nepomohol,lebo Rimania sa naučili nebat sa).Ak je vo chvili(bozskeho)hnevu prednesenna kliatba,tak je bezvýhradne učinná.Preto bol Bileam,,ktorý ma poznanie od Najvyššieho”tak nebezpečným nepriatelom,ked ho Balak povolal,lebo poznal cvile Hospodinovho hnevu(T.B.,Berachot 7a).Takze je lepsie komunikovat v slušnosti a prípadnej(aj ked nesuhlasnej)ucte.Pozdravenie.

    0
    0
  151. Erich
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 16:27 — Odpovědět

    Ad 120. Jiří díky za článek. A má odpověď na dotaz je, že těmi hračkami rozumím to na čem je křesťanství založeno. Koncept Boha, připoutaného ke kříži, co dle některých představ umřel právě jenom proto, abychom se již jen příhlášením se k němu, zbavili svého černého svědomí. Já myslím, že právě tuhle představu Achab dlouhodobě demontuje.

    0
    0
  152. JB
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 16:52 — Odpovědět

    Jsa povahy přízemní, chápu tím pozlátkem především ono reálné pozlátko na rouchách páně episkopových – to, co zmiňuješ, sice může v určité podobě některé křesťany štvát (zvláště to “zbavení se špatného svědomí “stylem “teď tu švihnu pět zdrávasů, zakončím to valenpajštus a mám klid”), ale já jako nekřesťan bych se do toho nemíchal. Dotýkáš se tu poměrně zásadního článku křesťanské věrouky a třeba já se domnívám, že mi nepřísluší tuto věc komentovat, natožpak demontovat.
    Mohu si samozřejmě položit otázku, jestl se Jaroslav tohoto tématu opravdu dotkl a pokud ano a zdali se ho opravdu snažil demontovat, tak proč? Tento postup bych chápal třeba u nějaké evangelikální církve, ale jako židovi by mu to, co v co si ti křesťané věří nebo nevěří, bylo jedno. :)

    0
    0
  153. Erich
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 17:04 — Odpovědět

    Ad 149. Danny pokud tu řešíme jak kdo uvažuje, jak to tedy má být správně, pokud tu padají některá jména, asi bude dobré se zahloubat na některými názory. Jen nevím jesli košerných, nekošerných či košerně nekošerných, ale určitě do židovských:

    http://www.maskil.cz/5762-1-12/9/8.htm

    0
    0
  154. 23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 17:04 — Odpovědět

    ad 125) Dovolím si drobnou glosu. Je zatracený rozdíl mezi “bylo by jedno” a “přál bych si, aby mu to bylo jedno”.
    Pak je tu ještě jedna (podstatně horší) varianta, ta katechetická : “naučili mne, že židu to má být jedno, a tak je mi to jedno a chci to i po ostatních”.
    Ergo židu podle Garpa to vlastně “musí” být jedno. A to mi přijde nahlouplé. Už z principu.

    0
    0
  155. JB
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 17:10 — Odpovědět

    Jaroslave, nemám ve zvyku psát stylem “doplň si sám”, takže věz, že pokud píšu “bylo by jedno”, nemyslím tím “přál bych si, aby mu to bylo jedno”. Pokdu bych měl na mysli “přál bych si, aby mu to bylo jedno”, napsal bych “přál bych si, aby mu to bylo jedno”. Je to srozumitelné?

    Pokud se někde učí ta tzv. “katechetická varianta”, pak bych rád viděl kde. Já katechismus neabsolvoval, takže netuším. Ty ses s tím někde setkal?

    0
    0
  156. 23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 17:21 — Odpovědět

    ad 155) Ne Jiří, jen u tebe – v příspěvku 152 :))

    0
    0
  157. JB
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 17:32 — Odpovědět

    A kdepak konkrétně? Přibliž mi to – vidím tam jen svůj osobní názor, nikoli katechismus.

    0
    0
  158. 23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 17:37 — Odpovědět

    ad 157) To, pochopitelně respektuji. Od toho tu jsme :)

    0
    0
  159. JB
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 17:45 — Odpovědět

    A odpověď? Kde?

    0
    0
  160. Erich
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 18:13 — Odpovědět

    ad 152 Vidíš a já teď svou expresivnost zcenzuroval a ty mi v tom přitom zdatně sekunduješ.

    To ale není demontáž ve stylu – mně se to prostě nelíbí, dělejte to jinak. Alespoň já to chápu jakou poukázání na to, že když křesťan o něčem hovoří jako o svých kořenech, tak by je tedy měl brát vážně a nepřekrucovat je. Nakonec když někteří hovoří o Židech jako o svých starších bratrech ( cítím že už jen tohle je dost dráždivé ) už to samo je velkým pokrokem. Ale paradoxně, právě někteří z nich jsou na otírání se o J.K. obzvláště citliví. A to co jste tu s … (no, mám hravou náladu ) rozebrali by těžko rozdýchávali. Tam je ta vzájemná vazba v něčem jiném.

    Jiří, cožpak zdrávasy, ale takové to veřejné hlasité deklamatorně exaltované vyznávání se, pojatém jako psychoanalýza se striptýzem, to poměřování a prověřování, kolik kdo obdržel ducha SV a jestli vůbec. Nevím, třeba tu u vás v lecčems funguje obdobně, nebo možná vůbec ne. A pak možná právě proto lidé koukají přes plot, jaké u sousedů pěstují pěkné kytky.

    0
    0
  161. Michal Foršt
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 18:45 — Odpovědět

    Ad 153.:
    Ten článek je 12 let starý, navíc je třeba si přečíst ten původní, na nějž je reagováno.
    Já měl na mysli konkrétní názor z dnešní doby, který dotyčný vyjádřil zde na Shekel.cz nedávno v exlusivním rozhovoru. Týkalo se to jeho vztahu k židovství, které cítí též etnicky. Toť vše. Netřeba více hloubat jen v uvedeném časopisu, který dlouhodobě zrovna neoplývá fundovanými články o progresivním judaismu, v onom odkazovaném příspěvku zmiňovaném jako liberální. (Stále ovšem doufám, že třeba jednou bude. Název má skvělý a potenciál jako již u nás známé médium také.)
    Jestli chcete hloubat, tak musíte na zahraniční weby. Tam najdete přehršel názorů od těch ultraortodoxních po Jewish Renewal Movement.
    Ale ona i z takového věstníku FŽO v ČR “Roš Chodeš” je kontinuita je dobře znát.
    Proč se ještě nikdo z Vás nezahloubal nad tím, že článek typu „Není to o krvi“ ještě ani v jednom z těchto periodik nevyšel? (Tedy doufám.)

    0
    0
  162. Erich
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 19:05 — Odpovědět

    Ad 161. Pane Foršte, pro mne vždy zůstane Židovkou jedna dáma z židovské rodiny, dáma evangelického vyznání. Uvnitř mne zůstává Židovkou s velkým Ž, právě pro svou krev a práve pro své lidství. Ano “krev”, tak ta se někdy nezapře.

    0
    0
  163. Michal Foršt
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 19:13 — Odpovědět

    Ad 161.:
    Ale samozřejmě, pane Erichu. Přesně tak.

    0
    0
  164. Erich
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 20:56 — Odpovědět

    Ad 161. Prvak tedy předně, když mne někdo oslovuje jako pana Ericha, přijde mi, že si ze mne vyloženě dělá srandu nejhrubšího zrna. Bere mi tak můj džob.

    Druhak:
    Jenže ona přeci nemá být žádnou Židovkou, stejně jako mesiánský Žid není žid ale už ani Žid, o čemž jsem se nechal, tak nějak preventivně a trošičku v předstihu ubezpečit.

    “To nejsou Židé, ale křesťané. je to celkem nové hnutí. už jsem tady o tom psal jinde v jednom komentáři.”

    Sice upozorňuji na rozpor, ale je-li to “Ale samozřejmě” myšleno jako souhlas s mýmy náhledem, jsem rád. O tom by tu měla být ta společná hlavní řeč. Prostě o lidech.

    0
    0
  165. JB
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 21:18 — Odpovědět

    158–159: Vzkaz pro dámské osazenstvo: Tak takhle se diskutuje s Jaroslavem Haidlerem… :)

    0
    0
  166. JB
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 21:35 — Odpovědět

    Připomeň mi prosím, kde jsem se otřel nějak o Ježíše, že by to křesťan mohl brát hanlivě. :)

    Nevím Erichu – co je pak veřejné, hlasité deklamování celé kehily při Jom kipur “Ašamnu…” nebo “Al chet”? Je to vždy předvádění se? Nebo to, co při svých shromážděních prováděli a provádí milovaní a zbožňovaní chasidim, prožívající jidiškajt… Je to předvádění se? Jsem taky jenom člověk, co se občas koukne k sousedovi přes plot, když má hezkou zahradu, zkrátka to asi vnímám jinak.

    0
    0
  167. Michal Foršt
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 22:06 — Odpovědět

    Ad 164.:

    Pro prvňáčka: Pokud bych si z Vás někdy vůbec něco dělal, tak legraci.

    Pro druháčka: poptejte se na to pro změnu jinde, například na nějaké dobré religionistice; oni Vám vysvětlí, jaký je rozdíl mezi evangelíkem a mesiánským Židem. A někde jistě i zvládnout Vám vysvětlit, jaké názory mají Židé na své lidi, co konvertovali ke křesťanství a co na to židovské právo.

    Proč mám stále dokola opakovat něco, co nevnímáte.

    Snad jen takovou pomůcku: tzv. mesiánští Židé, co se před několika lety začali vyskytovat v českých zemích (v Liberci, v Praze a v Třinci) byli v podstatě sektou, která se, alespoň podle mně dostupných informací, již rozpadla. Navíc to vesměs nebyli Židé původem. Obdobná situace byla i ve světě, alespoň v době, když jsem se tím hnutím více zabýval, protože jsem najednou dostal na stůl několik diplomových prací na toto téma k oponentuře. Někteří specialisté na nová náboženská hnutí a sekty mohou mít poněkud odlišný názor, ale v zásadě se asi shodnou v tom, že je to hnutí, které nemá přímou kontinuitu s prvními Židy, co začali vyznávat Ježíše jako Mesiáše. Podle všeho je mezi nimi i značné množství lidí bez židovského původu. V Izraeli takových žije podle nich samých kolem 4500-5000. Údajně však také ne všichni jsou původem Židé a dostali se do Izraele teprve nedávno jako křesťané přes různé křesťanské organizace.

    Takovou perličku: Dokonce se tu objevil před několika lety i jeden “rebe” z Východu, snaže se tu udělat misii. Tento pán, jak se záhy ukázalo, nejen že neměl židovský původ, ale neuměl ani přečíst “rozsypaný čaj” v siduru, z něhož se pokoušel vést bohoslužbu.

    Na podrobnosti se ale skutečně ptejte jinde, pokud Vás to i teď ještě stále zajímá.

    0
    0
  168. Michal Foršt
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 22:08 — Odpovědět

    Na internetu narazíte na hodně různých takových mesiánských sborů. No, můj šálek kávy to není. Mějte se.

    0
    0
  169. 23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 22:45 — Odpovědět

    ad 165) A přesně takhle si JB říká o ostudu…
    ANO, Jiří, je to tvůj osobní názor. Podle mého osobního názoru – nahlouplý. Akorát jsem ti to chtěl naznačit cudně.

    0
    0
  170. JB
    23.1.2014 – 22 Shevat 5774 v 23:08 — Odpovědět

    A v čem třeba? Další otázka, opět žádná odpověď. Jaroslave, je mi líto, že jsem si jen na tři vteřiny myslel, že se pobavíme normálně. Ty to zkrátka nedáš. :)

    0
    0
  171. Kateřina
    24.1.2014 – 23 Shevat 5774 v 09:39 — Odpovědět

    Ad 170) Kluci, vy dokážete být roztomilí. :-)
    Ad 165) Jiří, ne ne, 158-9 nestačí, musely bychom (my dámy) sestoupit přinejmenším ke 152.

    0
    0
  172. Kateřina
    24.1.2014 – 23 Shevat 5774 v 09:45 — Odpovědět

    Ad 143) Děkuji, Jiří, znám. Nic nového pod sluncem.
    Ad 145) Vysvětlete mi prosím vy dva, v čem je tato věta v rozporu s halachou: “židem (nikoli Židem) samozřejmě může být i ten, kdo své židovství nepil s mateřským mlékem” – tzn. i gijurant může být židem.
    Toto už byl jen dovětek: někdy je lepší být “dobrý žid” než pouze “Žid” – tzn. že je někdy lepší být “dobrý” (žid, člověk atp.), než jen Žid.
    Poznámka pod čarou k oběma výrokům: V některé odborné literatuře o dějinách Židů se pro lepší pochopení souvislostí zavedlo rozlišení mezi Židem jako příslušníkem židovské národnosti (která nemusí mít s vírou nic společného) a židem jako příslušníkem určité duchovní tradice (která se nemusí nutně vázat na židovské předky).

    0
    0
  173. Kateřina
    24.1.2014 – 23 Shevat 5774 v 09:50 — Odpovědět

    Ad 144) V synagoze ve Čkyni (do Liberce nejezdím), měla jsem asi smůlu na časoprostorové souřadnice. Nepodezírám Vás ze špatných úmyslů, svou práci se snažíte dělat maximálně svědomitě, škoda jen, že se trochu neosmělíte a nedáte víc prostoru svým vlastním myšlenkovým pochodům.
    Když jsme u toho rozumu a emocí… Jsem pracující člověk, který má rodinu, přátele a poměrně dost koníčků. Nemám čas strávit zbytek života podrobnou analýzou tutěch článků, komentářů a komentářů ke komentářům. Ledaže by převdládly emoce nad rozumem, což by byl nerozum.

    0
    0
  174. JB
    24.1.2014 – 23 Shevat 5774 v 10:00 — Odpovědět

    172: Nejsem halachická autorita, takže toto není závazné rozhodnutí, ale podle toho, co mě kde kdo naučil, že to tak má být, tak pokud “židem (nikoli Židem)” myslíte gera, zkrátka konvertitu, který absolvoval konverzi, a “ten, kdo své židovství nepil s mateřským mlékem” znamená “není to rodilý žid” případně “není to etnický Žid” (vykašleme se už na tyhle rádobybásnické obraty – stejně to tu čte včetně nás jen pár zoufalců, taže to na nikoho dojem neudělá a třeba mě, člověku prostému, v tom děláte zmatek), tak to v rozporu samozřejmě není.

    Mimochodem, pokud vám mohu radit – nepouštějte se tu do těch velkých a malých písmen :) Fajn, že máte ráda svou práci, ale prostě … ne.

    0
    0
  175. Kateřina
    24.1.2014 – 23 Shevat 5774 v 10:07 — Odpovědět

    Ad 145) Pane Foršte, děláte jeden chybný závěr za druhým. Jste na falešné stopě. Anebo to mám považovat za dotazník k rozklíčování mé tajuplné osoby?

    1. Nejsem studentka (snad jen v tom smyslu, že celý život něco studujeme).
    2. Hudbu miluji (jinak bych nemohla žít vedle pěvce).
    3. Já a fundamentalista? :-) Jednak jsem až příliš svobodomyslná a jednak sama nejsem zdaleka svatá. Vzal jste mou větu o filharmonii zbytečně vážně, nejsem žádný kádrovák. Nemusel jste sepisovat tak dlouhý sumář a ušetřit byste si spoustu času.
    4. Víte, jak náročné je vůbec být obyčejným slušným člověkem? Ani mně se to vždy nedaří, tak nač si na něco hrát? Můžete být šťastný, že máte tak neochvějnou jistotu o sobě samém a svém postavení ve světě. Každému se žel nedostalo takového vzácného daru. Je krásné být součástí “obce”, ale členství v obci lidí, mezi nimiž panuje nesnášenlivost, bych oželela.
    5. Chudák pan docent Nosek z nás už musí mít škytavku. Achaba zná, takže se můžete na jeho názor zeptat sám. Docent Nosek je člověk, který druhé nesoudí, obávám se ale, že by Vás stejně neosvobodil od Vaší fixní idey o “heretikovi Achabovi”.

    Hlavně – Žid ctící tradici by sám sebe nepasoval do role, která přísluší bejt dinu. Chcete snad na někoho uvalit cherem?

    Nemá smysl blábolit věčně, ale věcně, proto na závěr něco na odlehčenou: http://www.youtube.com/watch?v=JacCVwjycV4

    0
    0
  176. Kateřina
    24.1.2014 – 23 Shevat 5774 v 10:17 — Odpovědět

    Ad 174) Není to špatná rada, beru.

    0
    0
  177. Erich
    24.1.2014 – 23 Shevat 5774 v 11:26 — Odpovědět

    Ad 167 / 164. Tak to se Vám pane Foršte omlouvám. Ten rozdíl jsem nepochopil tedy na můj dotaz zda teoreticky – člověk třebas z Maroka, když konvertuje ke křesťanství přestává být Židem, jsem si Vaši odpověď :

    Ano.Pokud to byl Žid podle toho nebo onoho pojetí halachy. Tento problém znám, dokonce osobně, z dnešního Izraele – hodně izraelských Židů se vzhlíží v různých sektách – všelijací guruové působí buď osobně nebo většinou zprostředkovaně i tam. Mám jedny známé, částečně pocházející z bývalého Československa. Ta drahá polovička, co jest sabra, tedy narozena v Izraeli, se po čase dala do služeb jednoho “Šrí”….

    doplněnou o :

    S tou konverzí hypotetického marockého Žida je to je tak příkré, jako když se nějaký čerstvě protektorátní Čech přihlásil k německé národnosti.

    vyložil zcela zcestně.

    0
    0
  178. Erich
    24.1.2014 – 23 Shevat 5774 v 13:17 — Odpovědět

    Ad 166. Jiří to nebyla výtka, opravdu ne, nakonec tvůj se mi líbil, já jsem vymazal vůči “Nám” příkřejší. Tím “otíráním” se ale rozumím toto, jestli jsem vůbec pochopil alespoň jeden z bodů sporů či rozporů : krom jiného Achabovy vyčítáte jeho přílišné zmiňování Ježíše vlastně vůbec zmiňování ve formě malého šéfa a někdo z vás tu napsal že Ježíš nebyl ani tím prorokem.

    Abych nehovořil právě z pozice vnějšího pozorovatele, rád bych se zeptal Dady a Dannyho, jak by právě fundamentalističtí lidé se kterými se jistě osobně setkali, jak by ti reagovali nejenom na můj ale i tvůj a Achabův postoj k J.K.

    psali Ježíš, tak ten nebyl ani tím prorokem / Achab – Ješíš není Bůh ani mesiáš, no ale kdyby čirou náhodou byl přeci jenom tím mesiášem

    0
    0
  179. dada
    26.1.2014 – 25 Shevat 5774 v 11:29 — Odpovědět

    Erichu, podle mého odhadu – reagovali by patrně blahosklonně, budeme se za tebe modlit, ať ti Pán otevře oči. V prostředí, kde jsem se já kdy pohybovala, byly vztahy k židům přátelské, v některých případech až nekriticky obdivné (až mi to občas připadalo nepřirozené, odpudivé, to jsem už psala, takové lehce vlezdo…). Ale myslím, že to je velice různé, možná u katolíků lze narazit na nepřátelské odmítavé postoje častěji, neumím posoudit, jak to dnes je… V podstatě asi jediné kázání namířené proti židům, které jsem kdy slyšela, bylo kdysi dávno v katolickém kostele, v době, kdy jsem sama začínala hledat, a pamatuju si, jak mě už tenkrát překvapilo, aniž bych (jako hodně mladá holka) co tušila o nějakém antisemitismu v církvi, co to tam ten chlap (farář) vykládá, jak se mu zablýskly oči a rozhorlil se, když líčil, jak jsou na tom BV neustále nenávistně v sobě a pořád v nich je ta stejná zloba, se kterou ukřižovali Ježíše… Jako člověku hledajícímu Boha mně to bylo hodně divné, co to tam mele o nějakém nenávistném etniku. Takže s tím farářem by bylo možná těžké pořízení (myslím, že už stejně dávno umřel). Ale jinak nemůžu sloužit, já jsem po církvích nějaké antižidovské nálady nikdy nezažila. Takže já bych ani nijaké výrazné odmítavé reakce nečekala, tak možná že by si takový fundamentalista zapsal další bod do modlitebního deníčku :-).

    0
    0
  180. JB
    26.1.2014 – 25 Shevat 5774 v 12:27 — Odpovědět

    178. Tak zeširoka. Rambam píše, že i Ježíš a Muhammad měli svůj účel na tomto světě, a tím nejspíš bylo uvést na tento svět známost o tom, že existuje nějaká Tóra a že není více bohů, že je jen Jeden. Zároveň dodává, že tak učinili způsobem poněkud nesprávným, takže nezbývá než doufat, že jednou pochopí, že ty přídavky a upgrady, kterými Tanach vybavili, jsou nadbytečné. Potud by bylo možné Jaroslava chápat jako nějakého “radikálnějšího maimonidovce” :)))) který se tomuto “poznání” snaží svým způsobem napomoct tak, že těm křesťanům vykládá, že chtějí-li skutečně vyslyšet Ježišovo poselství a následovat jej, měli by se vrátit k Tóře.
    To samozřejmě i u toho nejprostšího křesťana nemůže projít, neboť Nový zákon nejsou jen evangelia, ale také (a to především) listy – ty jsou základem křesťanské teologie a myšlenky v nich obsažené tento obrat “zpět” v podstatě vylučují. Křesťan, který by se obrátil k Tóře, bude nejprve nějakým kočkopsem a poté mu dojde, že zkrátka buď a nebo. Mojžíš nebo Pavel. Obojí není kompatabilní. To je první problém.
    Druhý problém vidím v tom, když se někdo snaží Ježíše mermomocí napasovat jako “významnou postavu” do židovství. Ukaž mi něco, čím Ježíš osobně (nikoli Pavel) obohatil židovství. Co přinesl nového? Co z toho bylo tak zásadní, že by to třeba židovská tradice shledala hodným zaznamenat (a že zaznamenávala leccos). Proč by měl být mesiášem? Co udělal? Proč by měl být prorokem? Z čeho by vyplýval jeho prorocký status? Klást si otázku jestli Ježíš byl nebo nebyl mesiášem bylo v letech mezi 1. až 3. stoletím i v židovství poměrně běžné a legitimní. Nebyl jediný, u koho se toto téma přetřásalo. Židovská tradice tuto genezi chápání Mesiáše zaznamenala a dospěla během několika následujících k závěru, že Mesiáš nepřišel a už vůbec jím nebyl ani Chizkijáš, ani Bar Kochba, ani Ježíš, ani Menachem Galilejský, ani Vespasián ani další z cca 8026 aspirantů.
    A třetí problém, který já vidím, je ten “malý šéf”. Nehodlám řešit to, do jaké míry je oslovení Nejvyššího jako “velkého šéfa” adekvátní. Pokud je tak oslovuje, je to svým způsobem legitimní titul, kterým dává najevo, že být “šéfem” je jeho podstata. Proč ale pak nějakého obyčejného člověka nazývat malým šéfem? Má snad něco z té šéfovské podstaty? Pokud ano, má to jen on, nebo i ostatní? Pokud i ostatní, proč nazývat malým šéfem právě jeho? A pokud jen on, pak to znamená, že je něco víc, než ostatní – což je v kontradikci s židovským přesvědčením. Zkrátka nazvat Ježíše malým šéfem (když jeho nazývám velkým šéfem) může jen člověk, který Ježíšovi přisuzuje vyšší status, než ostatním lidem. To může být samozřejmě kdokoli od ariánů až po současné katolíky, takto široce řečeno to může být dokonce i muslim, ale rozhodně to není žid tak jak je brán posledních 1500-1700 let.

    0
    0
  181. danny
    27.1.2014 – 26 Shevat 5774 v 08:17 — Odpovědět

    Erichu ja skusim tak tak jednoduchejsie vyjadrit svoj nazor.Zvažuj všetko,čo hovoria,ale nedaj sa ovladat.smile.

    0
    0
  182. danny
    27.1.2014 – 26 Shevat 5774 v 15:07 — Odpovědět

    aD180)K otazke J.ako mesiaša,slovami Jezisa(nie pripadne Pavla,ako bolo mudro poznamenane)da sa to dolozit?Ak nie evanjeliami,tak aspon nejaky odkaz (pripadne s Talmudu)aspon jediny odkaz na Jeho prehlasovanie sa za Mesiaša?Diky moc.

    0
    0
  183. JB
    27.1.2014 – 26 Shevat 5774 v 15:15 — Odpovědět

    Mk 14,62

    0
    0
  184. danny
    27.1.2014 – 26 Shevat 5774 v 16:26 — Odpovědět

    Trošku mi to neladí s Mt26,64 a L22,70.(Dvoch az troch..)smile.

    0
    0
  185. JB
    27.1.2014 – 26 Shevat 5774 v 16:58 — Odpovědět

    Kdysi jsem na toto poukázala a bylo mi řečeno, jestli jsem si všiml, že se ty verše nachází každý v jiném evangeliu. Ptal ses na jediný odkaz, máš ho. Rozpory mezi evangelii mě nezajímají.

    0
    0
  186. danny
    27.1.2014 – 26 Shevat 5774 v 17:55 — Odpovědět

    Ono aj v tom odkazovanom Markovi,one ,,Ja som”(ena ina)inač o tom nevypoveda.Takže nemam nič.smile.

    0
    0
  187. Erich
    27.1.2014 – 26 Shevat 5774 v 20:22 — Odpovědět

    Ad 178/179/180 Tím dotazem jsem nemyslel přímo nějaké antisemitské výlevy, ale toto – setkání lidí víceméně z křesťanského prostředí, přitom se silnými vazbami na Izrael, tak paradoxně i tam nastane tenze, to v okamžiku kdy někdo z křesťanů neunese u druhých přítomných křesťanů jejich již méně adorující vztah k J.K. Z čehož dovozuji, že to co jsi Jiří popsal tak jasně ve 180, je pro mnohé křesťany skutečně těžce přijatelné, nabourávajíc jim to základy víry.

    A právě pokud by jsi měl důvod a chtěl hovořit k ke všem věřícím, zvolil by jsi postoj přijatelný pro ně i pro sebe??

    Na druhou stranu myslím, že židovskému přístupu (v němž je jistě i zažitá empirie z těch 8026 + xxx aspirantů že??) rozumím a tedy se nedivím. Ale přemýšlej, pokud budu přesvědčn, že J.K. je třeba již od počátku jen dezinterpretovaná postava, ale zárověň ten literární odkaz fakticky hýbal milióny lidí po celé generace, je stavebním kamenem křesťanství a vlastně i islámu, co pak?

    0
    0
  188. JB
    27.1.2014 – 26 Shevat 5774 v 22:31 — Odpovědět

    Křesťan se nemusí dělat hlavu s tím, co mu bezvěrec říká, má přece dar víry :) Rovněž soudím i z vlastní zkušenosti, že reakce většiny křesťanů bude buď neutrální nebo taková jak to psala dada – pomodlíme se za tebe, třeba jednou prozřeš.

    Nemohou na to odpovědět – nikdy jsem si nemaloval sny o tom, jak promlouvám a oslovuji všechny věřící, protože mi to zkrátka přišlo jako nerealizovatelné. Raději se snažím říkat věci na rovinu. A pokud to jde, tak se otázkám typu trojiční dogma při rozhovrou s mými křesťanskými přáteli vyhnu. Ostatně v tomto by rozhovor poněkud vázl. Je li přítomen vzájemný respekt, nepotřebujeme upravovat slovník a být politicky kokrektní.

    Pokud budu přesvědčen o tom, že Ježíš je onen “misunderstood Jew”, co to na mém postoji k němu změní? Já třeba k němu necítím nenávist, jako autor Toldot Ješu, tudíž už dále uhnout nemohu. A pokud tady budu kličkovat mezi evangleii, a budu tvrdit, že o sobě ani on sám neprohlásil, že je mesiáš, tak to jen hraje do karet tomu, co jsem psal výše. V tom je ta nepřekonatelná bariéra mezi židy a křesťany, kterou pokud by jí chtěli překročit, musí nejprve popřít základy sebe sama…

    0
    0
  189. danny
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 07:15 — Odpovědět

    Presne tak,načo hladat To,čo Tam nieje.smile.

    0
    0
  190. danny
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 07:52 — Odpovědět

    O dogmach(ako je spomenuta Trojičnosť)sa tažšie debatí.S druhej strany napr.Iy25,8,,navždy odstrani smrt”.Ako?Vykriesením?Odkial pochadza myšlienka?Kulturny import alebbo vnutorný vývoj?Alebo ticho?smile.

    0
    0
  191. dada
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 09:32 — Odpovědět

    ad 187.
    Aha, Erichu, tak to jsem špatně pochopila tu Vaši otázku. Při tom otevřeně deklarovaném odporu k “evangelizaci” mě ta varianta, že by někdo takto chtěl svým židovským pohledem na Boha oslovit nějakého křesťana, prostě ani nenapadla :-).

    Tak to je něco jiného, tam bych pak čekala náraz a nepochopení docela silné.

    Ale ani já bych asi nedoporučovala jít cestou takových čelních střetů, když vím, že by to víře toho druhého spíš mohlo ublížit, než ho to přivést někam dál. A když, tak opatrně, protože “jsou tam lidi”.
    Podle mě je mnohem užitečnější dát možnost podívat se jinak, ukázat nové možnosti pochopení toho, co už tak dobře znám… prostě rozšíření obzorů, a pak ať se každý rozhodne sám, co podle svého svědomí považuje za nejsprávnější. Ono je lepší, když taková modla pod působením čerstvých deštíků padne sama, než když se o ni musíme s jejím majitelem rvát a přetahovat, abychom mu ukázali její nedostatečnost.

    Takže mně třeba Achabovo sdílení se absolutně nepřipadá problematické, naopak. Nějakým způsobem poznává Boha, nějakým způsobem čte Bibli (a další texty), nějakým způsobem vnímá židovství a nějakým způsobem o tom vypravuje. Já na to můžu nějakým způsobem reagovat, pokud budeme otevření, třeba nás to obohatí oba. Nikdo tady nikomu nic nevnucuje. Naopak jsou tu otevřené dveře pro všechny, nechť sdílí zase svůj pohled. To by bylo možná přínosnější, než tady ty hry na policajty, kterých jsme tu svědky.

    Ona i ta evangelizace se dá dělat mnoha různými způsoby a ne každý je zavrženíhodný. A asi byla jiná motivace drancovačů zlatých pokladů a třeba Moravských bratří, a podle toho to pak vypadalo. A ono to uctívání kdejakého skřeta taky není zas takové terno a zbavit se toho může být docela ulehčení (jeden kamarád z Afriky mi vyprávěl docela děsivé zážitky z dětství), takže ten velkorysý přístup pana Foršta má taktéž své slabiny. Z jistého úhlu pohledu by se dal nazvat třeba netečností a ignorací.

    Takže tak, když třeba pročítám žalm 96, skoro bych řekla, že je to naše “svatá povinnost” šířit povědomí o Hospodinu, poznávat Ho jak nejlépe umíme a předávat to dál. A asi by se měl každý veřící starat hlavně sám o sebe, jak to dělá, a zda při tom nedělá tomu Nejvyššímu spíš ostudu. Ostatně, stěžejní přínos Ježíše vidím právě v tom, jaký obraz o Bohu se snažil lidem předávat a vtisknout. Z toho, co se člověk může dočíst v evangeliích, i z vlastních zkušeností vím, jak je to jeho poselství stále aktuální.

    0
    0
  192. JB
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 10:18 — Odpovědět

    Pokud by dotyčný mluvil sám za sebe, tak s tím nikdo nemůže mít problém, maximálně může dojít k výměně názorů, jejíž úroveň se bude pohybovat podle toho, jak moc jsou účastníci výměny ochotní slyšet jiný názor. Problém může nastat, když svůj názor intepretuje jako např. “názor jidiškajt” – a ono to tak třeba není. Chci-li mluvit jménem někoho, něčeho, tak už to chce nějaké zdroje, prameny, citace – všechnu tu nudnou školometskou práci, která odlišuje akademickou debatu od agory.

    0
    0
  193. danny
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 13:01 — Odpovědět

    Ak protagonista interpretuje,,nazor”jidiškajt,alebo kde koho,je to NAZOR,čiže významový utvar,čiže nezaručuje výlučnu platnost.Lenže aspon komunikuje.Ale o vykriesení v,,jidiškajt” sa asi nedozviem nič.Nevadí,poskušame dalej.smile.

    0
    0
  194. 28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 16:23 — Odpovědět

    ad193) Danny, technikálie, délka palem, střih košilek “oslavenců” ba ani správný nápěvek “halelluja” určeny nejsou, ale že nějaké potom je, je v Tóře (pětikniží) prostě implicitní. Nebylo-li by Stvořitele, nedošlo ke stvoření, nebylo by B*ha ani jeho vůle, kdyby nebyl Stvořitelem. Stvořitel je absolutní, tedy i absolutní Soud. A ten je nutno naplnit a vykonat.Smrt sice shladí velkou řadu selhání a přestupků, ale neodmění nikoho za spolupráci na Dobrém. Ale protože “kšeft” s “pokračováním” nemá smysl (jak učí i Avot: buĎte služebníky proto, že Pán je jednička, nikoli služebníci, co slouží za mzdu), Pětikniží vzkříšení nijak nekomentuje. Asi podobně, jako tu obrovskou “časovou” tečku mezi “nad propastí” a mezi “I pravil…” :))
    Mimochodem, úplně kacířsky (smile!!): Co když celá radostná zvěst zněla “Vzkříšení existuje, heč!” ???

    0
    0
  195. Michal Foršt
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 16:45 — Odpovědět

    O vzkříšení v judaismu například tady:

    http://www.myjewishlearning.com/beliefs/Theology/Afterlife_and_Messiah/Life_After_Death/Resurrection.shtml

    Je to zároveň má pozvánka na výukový portál, který se prezentuje jako transdenominační. Hlavním zakladatelem a podpůrcem je nadační fond loni zesnulého slavného židovského filantropa Edgara M. Bronfmana.

    http://www.thesbf.org/

    Podle mých zkušeností má http://www.myjewishlearning.com nejblíže ke konzervativnímu judaismu (Masorti Olami)

    http://www.masortiworld.org/

    To je hnutí rozkročené mezi reformním a ortodoxním judaismem; v praxi (vzájemné uznávání některých rozhodnutí toho kterého bejt din apod.) má blíže k reformnímu směru judaismu.

    0
    0
  196. danny
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 18:32 — Odpovědět

    Pre pochopenie,doležitý je pre mna Z90,12,,Nauč nas počítat svoje dni nech ziskame mudrost srdca”.Radovat sa dlžky zivota a snazit sa o Moudro. Konnečnost mojzisovej smrti hovorí jasne.(Nielen),ale,,A títo nebudu mat podiel na buducom veku:ten.kto tvrdí,ze vzkriesenie mrtvych je učenie,ktore nepochadza z Tory….”(San10,1)tak ma to tak zaujalo.Odkedy sa to tak zjavilo?Ako?(Ze by tam tam predsa niečo prešlo,čo J.B.nechce priznat?len sa pýtam,nic viac za tým nehladat).smile.

    0
    0
  197. Michal Foršt
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 18:45 — Odpovědět

    Ad 193.: Vzkříšení podle judaismu:

    Protože můj “Komentář čeká na schválení” už několik hodin, tak sem dávám zatím pozvánku na na výukový portál, který se prezentuje jako transdenominační. Hlavním zakladatelem a podpůrcem je nadační fond loni zesnulého slavného židovského filantropa Edgara M. Bronfmana:

    Když se dostanete na jewishlearning . com, tak do integrovaného vyhledávače zadejte slovo resusection. Pak si můžete vybrat z řady článků na toto téma, například
    The Afterlife in Judaism: Modern Liturgical Reforms
    nebo
    Jewish Resurrection of the Dead

    Podle mých zkušeností má nejblíže ke konzervativnímu judaismu (Masorti Olami). To je hnutí rozkročené mezi reformním a ortodoxním judaismem; v praxi (vzájemné uznávání některých rozhodnutí toho kterého bejt din apod.) má blíže k reformnímu směru judaismu.

    je tam ale rovněž mnoho článků psaných z pozic reformních.

    0
    0
  198. Michal Foršt
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 18:46 — Odpovědět

    Oprava: …do vyhledávače zadejte pochopitelně “resurection”.

    0
    0
  199. Michal Foršt
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 18:47 — Odpovědět

    Ještě lépe (ach jo): resurrection….

    0
    0
  200. 28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 18:54 — Odpovědět

    197) Vážený pane Foršte, protože i já jsem velmi chudý, musím pracovat, abych splatil své dluhy. Tzn. velice se omlouvám, že jste na tak bezvýznamném médiu, kde už si nějakou dobu honíte péro, ptačí, lpíte na tom, aby Váš diskusní příspěvek, byl schválen do 5 minut..

    0
    0
  201. Michal Foršt
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 19:04 — Odpovědět

    Vážený pane Fábry,
    to jste si skutečně nemohl ušetřit. Chápu. Ale Vašimi sprosťačinkami byste asi tyto webové stránky mohl pozvednout mezi významná média jen v jednom případě. To by pak ale chtělo poněkud upravit jejich název.

    V poslední době se mi hláška “Komentář čeká na schválení” objevila dvakrát. Vždy tam byl přímý odkaz na jiný web. Souvisí-li to se schvalovací procedurou, pak dobrá.

    0
    0
  202. 28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 19:24 — Odpovědět

    ad 196) Nene, Danny, JB se jistě také ukáže s nějakou svojí studií. Určitě nic netají. Ale ten citát z talmudu (San) jen ukazuje stav z přelomu věků či zákonů, či jak tomu chceme. Tou dobou se to tak trošku názorově mydlilo, jestli vzkříšení existuje a v jaké formě. Jedni tvrdili “Nic takového”, druzí naopak vnímali z tóry, že “něco takového pochopitelně a automaticky, jen nevíme jak”. Ale protože to tam holt nestojí, tak se to dost špatně dokladovalo všem těm ostatním. A tak se pak tradice rozpovídala až v talmudu. Což je prima, ale je povídání na hooodně hooodně dlouho. Mnoho lidí na to napsalo své diplomky a bakalářky, někdo si vystačí jen s wiki-dänikenem, a hledat musíme všichni. Ostatně žít a uskutečňovat budeme (doufám) každý podle toho, jak se rozhodneme. Hodně inspirativní je také Singerův “Kajícník” :))) Pozdravení

    0
    0
  203. JB
    28.1.2014 – 27 Shevat 5774 v 20:59 — Odpovědět

    O vzkříšení řeč nebyla, to je něco jiného.

    Chce li se někdo dovzdělat, tak v knihovnách to určitě mají.
    http://www.ivysehrad.cz/kniha/vzkriseni-a-nesmrtelnost-v-zidovskem-mysleni/

    0
    0
  204. danny
    29.1.2014 – 28 Shevat 5774 v 06:39 — Odpovědět

    r.Gillman odviedol dobru pracu.smile.Ale chyba mi ten pripadny zdroj.ale koniec koncov to nie je asi podstatne.

    0
    0
  205. danny
    29.1.2014 – 28 Shevat 5774 v 07:00 — Odpovědět

    Bonbonik pre likerov.smile.,,sme zaroven jednotlivci,prislušníci zidovskeho naroda a sučast ludstva.”(trojičnost skrytá?smile)
    ,,ako správa o zjavení je samotna Biblia midrašom.”
    Gillman cituje A.J.Heschela.smile

    0
    0
  206. 29.1.2014 – 28 Shevat 5774 v 14:43 — Odpovědět

    Jen na okraj. Všimli jste si, že část “zchirot” zmiňuje i Micheáš ve své šesté kapitole ? Dobrý ne ?
    http://www.torah.cz/20-micha-micheas/ -acb-

    0
    0
  207. danny
    29.1.2014 – 28 Shevat 5774 v 15:39 — Odpovědět

    Samozrejme achabe,len ludia nemaju radi rozpomínanie spritomnovanie.smile.
    Co som ti urobil?(Eva a Kain,,Co si to urobil?)Cím so ta unavil?heletícha-hélitícha???Nebol som unavený ta vyviest..ukonal som ta vari konaním?Pnížil som ta povyšenim?(Durrenmat,Ionescu mali z čoho čerpat.smileAbsurdnost).
    V 6,5 je to spomenže nam evokuje one rozpamatanie s naslednym poznanim zrealnenim.(to je ta spomínana karavana.smile).Pri B.a B.zaujímava skutočnost.(Ze by ako pozitívna uloha pri Božom záchrannom konaní voči Narodu?)smile.

    0
    0
  208. danny
    30.1.2014 – 29 Shevat 5774 v 09:20 — Odpovědět

    J.Bv 180)píše sa ,že,,co priniesol noveho”.tak som sa zamyšlal.Aky je pohlad na L13,1-5?osobne si myslim,ze dost prevratný význam.(originalny?).

    0
    0
  209. moslim
    2.2.2014 – 2 Adar A 5774 v 22:31 — Odpovědět

    ad 178 )…“Mojžíš nebo Pavel. Obojí není kompatabilní.

    „The Encyclopedia Britannica předkládá jedno zhodnocení Pavla, kde se říká:„Jedna skupina spisovatelů reprezentovaná např. W. Wredem,který neúmyslně stál vůči Pavlovi v opozici, se domnívá, že Pavel změnil křesťanství do takové míry, že se stal jeho druhým zakladatelem. Ve skutečnosti je Pavel zakladatelem církevního křesťanství, které se od křesťanství hlásaného Ježíšem zcela liší. Říkají, ‚následuj Ježíše‘ nebo ‚následuj Pavla‘, ale oba je nelze následovat současně.“

    0
    0
  210. moslim
    2.2.2014 – 2 Adar A 5774 v 22:35 — Odpovědět

    Oprava – ospravedlňujem sa, to patrilo k ad 180): Křesťan, který by se obrátil k Tóře, bude nejprve nějakým kočkopsem a poté mu dojde, že zkrátka buď a nebo. Mojžíš nebo Pavel.

    0
    0
  211. danny
    3.2.2014 – 3 Adar A 5774 v 06:50 — Odpovědět

    Moslime presne tak.Ten,čo ju(Toru)nema v sebe ,tak nech sa len k nej obracia.smile.

    0
    0
  212. moslim
    3.2.2014 – 3 Adar A 5774 v 16:17 — Odpovědět

    ad 151) Páči sa mi tá myšlienka: ”Koncept Boha, připoutaného ke kříži, co dle některých představ umřel právě jenom proto, abychom se již jen příhlášením se k němu, zbavili svého černého svědomí”, pretože vidím v nej paralelu k tomu, čo napísal D.Flood: “Zdá se, že pojetí víry ve spásu skrze ukřižování bylo navrženo jako způsob, aby se věřící mohli v soudný den vyhnout před Bohem zodpovědnosti za své hříchy.“ (Viz. Řím. 3:22–26, 4:25, 10:9). Ale: „Jak by mohl být Ježíš ukřižován za spásu lidstva, když byl vyslán jen za dětmi Izraele?“(Viz Mat. 10:5–6, 15:24). Von Loevinch: „„Nebýt Pavla, křesťanství by se bývalo stalo židovskou sektou a nebylo by univerzálním náboženstvím“. Foakes Jackson: „Nebýt Pavla, křesťanství by bylo jiné. A nebýt Ježíše, křesťanství by nebylo možné.“

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Židovští osadníci na Západním břehu stěží unikli lynči

Další článek

F5 aneb život a smrt je 5