V roce 2003 došlo k rozdělení Českých drah na samotné České dráhy (vlaky) a Správu železniční dopravní cesty (koleje).

Údajně to tak doporučovala Evropská Unie. Myšlenka to možná nebyla špatná. Koleje měl být prostě podnik sám pro sebe a měl umožňovat provoz těm vlakům, které mu zaplatí požadovanou částku. Bez ohledu na to, kdo byl vlastníkem těch vlaků. Prostě to mělo umožnit konkurenční prostředí.

Bohužel to ale narazilo na reality české kotliny. Kraje si zásadně objednávaly dopravu pouze u Českých drah. O důvodech můžeme spekulovat. Ani stát nijak nespěchal s vypisováním férových výběrových řízení na rychlíkové tratě vedoucí napříč republikou. Prostě konkurence se nekonala.

A nyní přichází ministerstvo dopravy s návrhem na sloučení obou podniků, včetně ČD cargo (nákladní doprava, která se vyčlenila v roce 2007) do jednoho velkého molochu. Prý tak bude kapitálově silná společnost, která bude moci expandovat i v zahraničí a bude mít lepší přístup k velkým úvěrům. Prostě takový ČEZ na kolejích.

Nebudu spekulovat co je lepší. Ale jeden fakt tu vidím. Náklady na dřívější rozdělení a případné náklady na současné sloučení jsou a byly zbytečné. Buď je lepší původní řešení, ale pak nemělo k rozdělení vůbec dojít. A nebo je lepší současný stav, ale pak by případné slučování také vůbec nemělo nastávat.

Takže kdo za to může? Kdo přijal špatné rozhodnutí? A jaké za to ponese následky? Třeba exekuci na soukromý majetek? Pokud se nepletu, tak státní úředníci v dozorčí radě svým majetkem ručí. Tak snad už je načase někoho k takovéto odpovědnosti dohnat.

Autor: Tomáš Flaška

Přečtěte si také od autora: Za dumping pokuta a všem stejným metrem?