Podle Miloše Mendela, arabisty a znalce islámu, se muslimové i přes zákaz pití alkoholu svými dějinami „prochlastali“.

Mendel k tomuto závěru došel po sedmi letech studií. V Akademii věd dnes představil téměř pětisetstránkovou publikaci Osudy vína v islámském světě.

Výsledky práce podpořila i ředitelka Orientálního ústavu Stanislava Vavroušková. Podlé této indoložky muslimští vládcové Indie, mughalové, trpěli deliriem tremens. To je život ohrožující stav, kterým trpí alkoholici při přerušení pití alkoholu.

Mendel se však Arabů i částečně zastává. Podle něj měli stejný problém jako kdysi Indiáni – neměli tuto drogu historicky zvládnutou. Nedokázali víno pít jako fajnšmekři, prostě se opili. Právě toto možná mělo za následek zákaz pití alkoholu v islámu. V Koránu se píše následující: “nepřibližujte se k mešitě posvátné, když jste opilí” nebo “nepijte víno … víno je věru nápoj hnusný”. To jsou ale zároveň jediné pasáže Koránu, o které by se mohl náboženský zákaz alkoholu opírat.

Ve výkladu Koránu je podle Mendela velký problém. Již od 7. století učenci diskutují o tom, jak tyto verše vykládat. Jiné části Koránu totiž naopak alkohol opěvují. Nejde tak o vůbec jednoduché téma, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podle Mendela toto téma působí také poměrně chmurně.

V Koránu se nachází soubor přikázání, který je podobný biblickému desateru. Muslimové však stejně jako křesťané tyto zákazy porušují či obcházejí. Pití alkoholu vládci často tolerovali u svých poddaných. Náboženské autority chtěly často docílit zákazu pití alkoholu vydáním fatvy, pokud však panovník – chalífa neuposlechl, nemohly autority nic dělat.

V historii ale existují i případy, kdy zákaz pití alkoholu inicioval samotný panovník. V případě porušení zákazu následoval trest. Nejvyšší stanovil chalíf Omar. V letech 634 – 644 bylo za porušení zákazu 80 ran bičem. Tento trest byl však v dějinách islámu uplatňován jen výjimečně. I v dnešní době někdy dochází k veřejnému ničení stánků s alkoholem z příkazu prezidenta, který chce ukázat, že je mravný.

Stejně tak by muslimové neměli pěstovat a vyrábět víno ani jiné omamné látky. Jenže v mnoha obdobích a oblastech islámského světa to byli často oni, kdo stáli za výrobou, prodejem a konzumací alkoholu. Nezřídka společně s křesťany a Židy, dodává Mendel.

Ten pracuje jako vedoucí pracovník Orientálního ústavu a zároveň jako šéfredaktor časopisu Nový Orient. Narodil se v roce 1952 a je nejen arabistou a islamologem, ale také znalcem vína a jeho dějin obecně. Mezi jeho zájmy patří i historie českého a moravského vinařství. Pracovně se věnuje ale především moderním a soudobým dějinám Blízkého východu a islámského světa se zřetelem k politickým a kulturním dějinám islámského náboženství.

Autor: redakce Shekel.cz