Jak čteme v Tóře: […URKAV ’ACOMOT KIN’O (ורקב עצמות קנאה) Sefer MIŠLEJ (14,30)…]. Závistivec je tlením kostí pro každého z nás. Modlitba, pokání, dobročinnost odvracejí od závisti. Snad ani neexistuje člověk, který by nezáviděl. Zlý svou závist nechce ovládnout, pokorný se za svou závist stydí, prosí Svatého Izraele, budiž požehnán, o milosrdenství, aby ho závisti zbavil.
Svět bobtná závistí.
Závist je plamen, bezdůvodná nenávist vítr, žárlivá touha suchá tráva. Ale ve chvíli, kdy nad závistivcem, nenávistníkem, žárlivcem vztyčí MACEVA, ustane pře, svár i hanba, kterou on sám vířil. Jak čteme v Tóře, Sefer MIŠLEJ (13,20), abychom se takovým lidem vyhýbali, abychom se od nich nenaučili jejich konání, měli bychom se přestěhovat do míst, kde žijí lidé spravedliví a konají dobro, anebo když nemáme dost finančních prostředků k odstěhování jinam, měli bychom se od nich oddělit, uzavřít se, vyhýbat se jim.
To místo ve světě je tak dobré, jak dobří lidé v něm žijí.
Závist jen ubližuje, skrze pomluvu poškozuje, ničí vše lidské. Závist je anti lidská a činí člověka anti lidským závistivcem.
Nepodléhá žádné náhodě.
Člověk by neměl získávat přátele, čest, postavení, jméno skrze ponižování druhých, ani aby se držel ve světě druhých skrze závist a nepřejícnost. V knize Hilchot de’ot[1] čtu, takový nemá podíl BE’OLAM HAB’O[2]. To je pohled na svět ústupnýma očima, zrakem Jákobovým. BEREŠIT (30,31n) čtu, Lában se ptal Jákoba, co by mu měl dát, a Jákob odpověděl, aby mu nedal nic. Ale až bude znovu pást a střežit Lábanova stáda, vybere si každé skvrnité a strakaté mládě, každé načernalé jehně a každé strakaté a skvrnité kůzle a to bude Jákobova odměna. Lidé, pokud si mohou zvolit, jak se domnívají oprávněnou a spravedlivou odměnu, vyberou si hezké a luxusní věci, ale Jákob takhle nejednal, byť jej Lában obelstil, přesto v něm nebyla pomsta, a i když by měl Jákob na odměnu oprávnění, zvolil si to, na co měl skutečné právo, tedy na první pohled škaredá a ošuntělá mláďata, protože byl pokorný a ústupný a jestli by si vzal to nejlepší, probudil by v Lábanovi nenávist a v druhých závist.
Závist jde vždy ruku v ruce s nenávistí. Závist je opakem přejícnosti stejně, jako nenávist je opakem lásky. Závist už mnoho lidí svedla z cesty.
Modlí se, aby získali bohatství, dostanou ho vrchovatě. Modlí se, aby získali proslulost, také slávu, a dostanou ji. Modlí se, aby získali duchovní moc, a je jim dána duchovní moc.
Modlí se, aby získali dobré věci v tomto světě, Svatý Izraele, budiž požehnán, On jim ty věci opravdu dá. Mnozí se modlí za dobré věci světa, aby je získali z popudu žárlivosti, závisti, pomstychtivosti a nenávisti, však přesto je skrze modlitbu získají. A proč se tak děje? Aby je HaŠem vyhladil z budoucího světa. Odkud to vím, že jsou Jeho nepřátelé? JEŠAJAHU (66,6), čtu: MŠALEM GMUL L’OJVOJN[3].
Tak už víme, že [KAN’AJ (קנאי) závistivý], je vrahem světa, nepřítelem lidí, je anti člověkem. Je tlením kostí pro každého z nás. A Svatý Izraele, budiž požehnán, jej vyhladil ze světa, který přijde.
[1] Rambam, Hilchot de’ot, (VI, 6)
[2] BE’OLAM HAB’A (בעלם הבא) ve světě, který přijde
[3] MŠALEM GMUL L’OJVOJN (משלם גמול לאיביו) V knize Izajáš (66,6) čtu: Zaplatí odškodnění, nepřátelé
Autor
4 Komentářů
Ked sa povie ,,A",je možno spomenút aj,,B".
,,Hoc ho Lában obelstil,napriek tomu nebolo v nom pomsty..",tak nasleduje 31,20:,,Jákob Prelstil Aramejčana Lábana.."(ukradol Lábanovi srdce,uchlácholi).Podstatné,že vybabral ,,Aramejčana"(podfukára).Lstivost Lábana sa obrátila proti nemu.A stým má každý,,podfukár"počítat.
Lebo u nich nastáva ,,velkostná"anstézia svedomia a zabúda sa,že svedomie(a rozum)pripomína sval.Ked sa nepoužíva,postupne zoslabuje.A rieši sa obvinovaním druhého.smile
Dany. Ten příběh je natolik mnohovrstevnatý a nejednoznačný.
– Když před Izákem stojí Jákob, komu žehná Izák – Ezaovi nebo Jákobovi?
– Proč Jákob své ženy v GN 31/8 mystifikuje tvrzením, že to byl právě Lábanův nápad – strakatá zvěř pro Jákoba, jednobarevná Lábanovi když to celé je Jákobův nápad? GN 30/32
– Trochu tomu sám pomáhá – nejdřív trocha chemie a pak GN 30/40 – Lábanovi jednobarevné kříží se strakatými
– Se chcípáčky žádné modifikace neprovádí, vrací je Lábanovi GN 30/42
– Kdo jsou ti Jákobovi bratři GN 31/46,54 ?
– Jákob jde za svým otcem s kůží na rukou, jákobovi děti jdou za svým otcem se zkrvavenou suknicí – obé je úskok.
– Prvorozený syn nemilovamné ženy Ruben zachraňujě život prvorozenému synu milované ženy – Josefovi.
Je toho dost na přemýšlení.
Presne tak Erichu,môžme hladat pravdu Tory,ale záleží(aj)ako sa dívame a čo chceme nájst.
Len okrajovo a námatkovo-Ezau a či jákov?
Vo verši 27,7 ,,jasne"naznačuje Rivka,opakuje slová,ale s malými a dôležitými odchýlkami,vynecháva slová,kde je Ezau nazývaný synom,vynecháva lov a velmi významne pridáva,,pred Pánom".Význam požehnania,ked má zostúpit prorocký duch.A na ,,potvredenie" 33,11(po udalosti Jaboku),hovorí Jakov:,,Vezmi si prosím,moje požehnanie,ktoré ti bolo prinesené…"(narážka na upravenie sporu ohladom otcovho požehnania.Samozrejme,že môžme vnímat aj ako dar)
Obe je úskok?(koža a suknica)Jakovovi sa to hned vrátilo v 29,25.Nenaznačuje,že lstivivost naznačuje protipol-múdrost?(V lstivosti-v mudrosti?)
Pravdou jest,je tam vela na premýšlanie.(Bratia-,,svojím bratom,t.j.synom,ktrorí stáli pri Jakovovi v čase tažkostí a zápasov ako bratia.
Roberte,ked som sa zamyslel nad,,závistlivec je TLENIM kostí..",tak čo nastane,alebo musí sa udiat,ked dôjde na slova Jeremiáša(Pláč 1,13):,,On zoslal ohen z výšiny do MOJICH KOSTI,ktoré zachvátil…"?