Zdroj: Shekel

Nic proti Wikipedii. Jenom s Dänikenama se budu asi ještě nějaký čásek vnitřně prát.  Informace jsou super, ale vesmír je víc.

Je složitější. A nastavený  renesančně!!  A proto  u židů existuje jakási informační trojice. Chochma,  Bina a Daat.  Spolehlivá vesmírná obrana před Dänikenama z Wikiny.  Česky by se těm třem zdrojům informací a poznávání dalo říci : encyklopedické znalosti (chochma), intuice (bina)  a  skutečné poznání (daat).  Ve zkratce Chabad.

Před čím ale tahleta  chabad-trojice  svoji „rodičku“ –  jidiškajt –  ubránit nedokázala, je   (obrazně řečeno) Trojice „svatá“!  Jinými slovy křesťanský antijudaismus.  Ten kdysi otevřenou a nezamindrákovanou jidiškajt donutil  k tomu, že dnes všem Wiki-Dänikům  pšenka  zdařile kvete,  a to skutečně fest. Jidiškajt po staletích neblahé perzekuce už nemá potřebu sebe samu vysvětlovat  okolí, čímž dává prostor jim. A my pak z jejich konviček pijeme třetí a čtvrtý odvar kdysi velice kvalitní „first flash“.

Maličko se na tom také podepsal sklonek devatenáctého století, kdy jsme s objevem páry získali pocit, že teď už vidíme do všeho, o čem jsme předtím neměli ani páru.  „Aj padl, padl Babylon, ten velký…“, vniveč přišli všichni Dágonové a Aštarot, přetrval snad jen moloch, a dokonce i stolec papežský se  zhruba někdy po Napoleonovi rozkomíhal tak, že to dnes už ani otevřená řeč  o sexuálním harašení na prestižních vzdělávacích ústavech ani veletucty kondomů nezachrání. Narodila se nová modla – věda!

Jejích výdobytků se pak zmocňují Dänikeni a sázejí je na Wikinu, odkud pak jiní – říkejme jim kastro-Dänikeni  (což je slušné označení těch „bez koulí“) čerpají svoji *chochma. Bez *bina  a tudíž s totálně nulovou *daat.   Nic proti tomu, záleží na každém, čím se ukájí.  Problém nastane, když kastro-Däniken zatouží šířit světlo.  To se pak můžete dočíst, že žid nejí vepřové, protože se v horku pouště kazí rychleji a dá se jen udit, nikoli sušit jako ryba anebo bravčovina. A sežeňte tolik dobrého švestkového dřeva mezi cedry, piniemi a akáciemi!!  Dozvíte se, že židé trpěli morem o něco méně než křesťanská ulička, protože si z panické hrůzy před rituální nečistotou častěji myli ruce. Což je sice možná pravda, ale bez souvislostí je to jen tupá polopravda –  neboť je přinejmenším zapotřebí dodat,  že než dojde k rituálnímu umytí, musí být (a zase ne vždy) ruce umyty se stejnou „nerituální“ důkladností , jakou se myjí  vědecky moderní  ruce nežidovské. Oběti prý přinášely smíření a spásu (na tom stojí pořádný kus světa)  a obřízka se šmahem srovnává s obřízkou žen a jejím důvodem není nic jiného, než že je to hygieničtější (pravda) a pohodlnější (blud).

Přitom i sama věda, poté co absolvovala svou dívčí iniciační obřízku, už sama sebe krotí a začíná zjišťovat, že svět, vesmír i člověk vytvářejí  neuvěřitelně důmyslný a mnohaforemný eko-systém.  Kam patří  nejen všechno změřitelné a analyzovatelné, ale i nadstavba a duch.  Až do Guttenberga to bez opisovačů nešlo, dneska (díky knihtisku, jehož je Wikina jen prodlouženou virtu-rukou) už každý, kdo disponuje *binou sám pozná, zda se myši rodí ze špíny a kdo opisoval na právech v Plzni.  Jenom ta jidiškajt – rezignovavší na vysvětlovaní sebe samotné  – se tím pádem  bránit nemůže, a tak nás kastro-Dänikeni nezřídka ohromují skutečnými perlami.

Představte si to naruby. Co by asi řekl ten, pro něhož  je tzv. „smrt na kříži“ poměrně podstatnou složkou jeho lidského eko-systému na dänikenovský popis: „Vezmete jednoho – pokud možno obřezaného atleta – umístíte ho na dvě  příčná břevna v poloze s pokrčenými koleny, rozdrtíte mu kotníky hřebem a rozpaženého (to znesnadňuje ventilaci plic) ho na určitý čas zavěsíte. Vlivem komplikované respirace se mu v plicích začne usazovat voda, takže aby se „neutopil“ musí se na rozdrcených kotnících donutit vzepřít. Ohromná muka!!  Pravděpodobně omdlí – tedy do té doby, než ho špatné dýchání opět donutí se postavit. Běžní jedinci to vydrží tak den dva, ti s tužším kořínkem o něco déle, takže když váš už to mučení omrzí, je dobré přerazit jim holenní kosti, aby se už konečně přestali zvedat a plíce se jim mohly cele naplnit nevydechnutou párou. Po úmrtí se provádí  kontrola otevřením delikventova boku, odkud by měla vytéci voda a krev.  Bude-li v delikventovi navíc přítomen bůh v těle, je to podstatné za námi –  a zbytek je už jen o přijetí a vhledu…“ – Sice pravda, ale blud.

Ale o jidiškajt, o rituální nezpůsobilosti, její vnitřní symbolice a třeba i o kašrutu a obřízkách se takovéto dänikenoviny  dočtete beztrestně. Znějí možná stejně kuriózně, zasvěceně, poučeně a venkoncem i zajímavě, jako popis popravy ukřižováním, ale zdaleka nepostihují všechno.  Všechny elaboráty zpracované jen skrze *chochma,  jsou  svojí výpovědní hodnotou asi jako držadlo v trolejbusu anebo splachovadlo na klasických dvou nulách. Užitečné to je  a záleží venkoncem jen a  jen na vás, jestli si pak před jídlem ruce umyjete anebo ne. Ten, kdo je vyráběl, neměl v úmyslu nakazit vás žloutenkou. U některých Dänikenů si ovšem  jistý nejsem.  Píší, jakoby racionální důvody stačily…  Jenomže racio je jen třetina poznání.

Obřízku nelze vysvětlit pouze racionálně a už vůbec ne  hygienou. Ani prázdným omíláním patřičných biblických citátů. Je-li to skutečně smlouva (což bezpochyby je!), potřebujeme si „zabinovat“ (pochopit skrze *bina),   1) že se neprovádí v pubertě, jako třeba iniciační ulovení prvního lva někde u masajských dorostenců,  2) že ji původně má provádět vlastnoručně otec dítěte, tedy že nejde o chirurgický zákrok prováděný nějakým náboženským doktorem-obřezavačem,  ale že ten táta  ( až do doby než se funkce obřezavače – právě pro tu hrůzu z aktu obřízky – vygenerovala jaksi přirozeně)  měl  ale zatraceně festovní bobky, jestli si svého kluka nezabije, navíc  vlastnoručně …  3) Že  ten otec byl ve chvíli obřízky do jisté míry ve stejné pozici jako  praotec Abraham na hoře Moria, ačkoli patriarcha  vedl  podle dostupných pramenů plánovaný řez o něco výše.  A byl to právě Abraham, kdo tu smlouvu podškrtl jako první a ta smlouva se při podpisu (průchodem mezi poroztínanými obětinami) uzavírala o něčem docela jiném!! Že obřízka je  vlastně  jen jednou z klauzulí anebo dokonce teprve „dodatkem“ ke smlouvě.  Tyto souvislosti pak automaticky škrtají jak hygienu tak iniciační obřady a najednou je eko-systém lidské duše doplněn o  rozměr mysteria. A teprve potom přijdou k užitku i informace z Wikiny  (nikoli dänikenovské) a  trojúhelník je doplněn o  nezbytnou *bina. Takže může dojít i ke skutečnému celistvému poznání – *daat. I kdyby nakrásně v první fázi znamenalo jen tolik, že obřízka je mystická, mysteriózní, biblická, tradiční, neodmyslitelná  a snad i praktická…  Že ji  beztak nikdy naplno nepochopíme.  Nepochopíme, ale poznali jsme.  Sami sebe a  tím i svoji ochotu či neochotu přijmout ji anebo odmítnout. A jedině v tomto stavu dokáže být zlobivej adámek, co už v ráji chtěl volit mezi dobrým a zlým, šťastný.

Mimochodem – ale to určitě víte – když se píše o tom, jak Adam poznal svoji polovičku Evu, používá  hebrejština sloveso reprezentující právě  onen  třetí úhel prožitku. Praotec naši pramáti ani „nezachochmil“ ani „nezabinoval“. On ji „poznal“ skrze *daat. Dneska bychom řekli  – zapojením celého eko-systému lidských dispozic, včetně mystéria a duchovního rozměru.   Ten se, panečku, měl …

Autor: Jaroslav Achab Haidler

Přečtěte si také od autora: Na velikosti nezáleží

Podívejte se na video od Achaba: První žid

6 Komentářů

  1. Jiří Blažek
    14.4.2011 – 10 Nisan 5771 v 13:43 — Odpovědět

    Díval jsem se na články o obřízce (http://cs.wikipedia.org/wiki/Brit_mila) a kašrutu (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ka%C5%A1rut), dokonce i na minulé editace zpětně, avšak žádné informace v tomto článku uvedené jsem tam nenašel.

    0
    0
  2. 17.4.2011 – 13 Nisan 5771 v 00:33 — Odpovědět

    A divíte se, Jiří ? BTW – díky za rešerže i za projevený zájem :o)))

    0
    0
  3. Jiří Blažek
    25.4.2011 – 21 Nisan 5771 v 10:48 — Odpovědět

    Přiznám se, že ano. Tedy – asi jsme si úplně nerozuměli. Divím se smyslu tohoto článku. V těchto zmiňovaných artiklech o brit mila a kašrutu žádné “dänikenovské” informace nenacházím (např. toto: “To se pak můžete dočíst, že žid nejí vepřové, protože se v horku pouště kazí rychleji a dá se jen udit, nikoli sušit jako ryba anebo bravčovina. … a obřízka se šmahem srovnává s obřízkou žen a jejím důvodem není nic jiného, než že je to hygieničtější (pravda) a pohodlnější (blud).”). Ať čtu jak čtu, nikde tam nic takového nevidím (a to první je opravdu nebetyčná ultra-blbost, takže pokud to tam někde je, není problém to vymazat). Je pravda, že na wiki přispívá kde kdo (to je její největší plus i mínus), což občas některé články staví na úroveň zoufalých pokusů, bezesporu. Zeptejte se schválně Ladislava Faigla. Ten většinu článků o judaismu (nebo jak vy říkáte “jidiškajt”) založil. Ale tyto dva články mezi “dänikenovské” nepatří.

    Nezlobte se, ale ono by se na lamedwaw také dalo najít spousta takových “dänike-novin”, což snad víte sám dobře, takže uznejte, že dštít oheň a síru na wikinu z vaší strany (a ausgerechnet kvůli kvalitě podávaných informací) není tak úplně košer. Čiňte jak myslíte, ale osobně se domnívám, že není-li někdo spokojen se stavem české wiki (což bych i pochopil, také mám radši anglickou), pak není nic snazšího, než zvednout zadek (nebo spíš prsty z klávesnice), vzít odbornou či pramennou literaturu a začít špatné články editovat a opravovat/doplňovat/promazávat. Je to fuška, pravda, ale lze to. To je výhodou wikipedie.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pr%C5%AFvodce

    Co myslíte?

    0
    0
  4. Jiří Blažek
    25.4.2011 – 21 Nisan 5771 v 10:50 — Odpovědět

    Ještě jsem našel jednu zajímavou věc pro potenciální editory:

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Co_Wikipedie_nen%C3%AD

    0
    0
  5. achabisko
    25.4.2011 – 21 Nisan 5771 v 12:53 — Odpovědět

    Kladu si otázku, zda dštím oheň a síru na Wikinu.
    Vyčítám si (ale jen docela maličko), že jsem byl líný udělat uvozovky.
    Nevyčítám Vám, že Vám to tím pádem hodilo jiné souřadnice.

    Na Vaši otázku, zda myslím – ano, rád. Myslíme oba. A to je prima. Žel, každý maličko jinak. Což je vlastně taky prima.

    Ještě nějaké dotazy?
    -acb-

    0
    0
  6. Jiří Blažek
    27.4.2011 – 23 Nisan 5771 v 10:10 — Odpovědět

    To není o uvozovkách, to je o způsobu jednání. Upozorňovat na zlořády světa jako Jerry Falwell a volat po všenápravě věcí lidských je jedna věc, způsob, jakým to pak činíte věc druhá. Pokud vám váš styl jednání přijde normální nebo dokonce adekvátní, pak budiž, máte na to právo, ale pak také máte docela zajímavý žebříček hodnot, který je v některých aspektech v příkrém rozporu s etickými zásadami judaismu, na který se tak často odvoláváte.

    Otázky (kromě jedné řečnické) jsem nepoložil, můžete být klidný. Ne že bych jich na vás pár neměl, to ano, ale 1) to jsou věci, které imho patří do soukromé konverzace a nevím, proč jimi obšťastňovat veřejný web, a 2) vy na otázky stejně neodpovídáte, takže nevím, jestli bych se normální, slušné odpovědi od vás vůbec dočkal. Možná vám křivdím, ale naposledy jsem se místo odpovědi dočkal akorát tak jednoho “lašonovitého” článku o něčem, co jsem udělal nebo neudělal. ;)) Máte-li dojem, že tímto způsobem přispějete ke zlepšení stavu věcí… Buďte zdráv.

    0
    0

Napsat komentář: Jiří Blažek Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Zaměstnanecké benefity a desetinná čárka

Další článek

„Tatíček“ TGM by se dožil 160 let…