Zdroj: Shekel

Jsem pořádkumilovný člověk. Nesnáším fronty a nemám rád řešení na poslední chvíli. V tomto duchu postupuji i s podáním svého daňového přiznání, a to každoročně.

Mám sezónně dost závislou práci, v lednu mám hodně volného času. I sedám k počítači a vyplňuji všechna možná daňová přiznání, přehledy pro sociálku, zdravotní pojišťovnu a já nevím co ještě. Za sebe i za manželku. Mám rád uzavřené účetnictví za rok a tak to chci mít v lednu hotové, abych nové paušální platby (zdravotní, sociální pojistné …) zase mohl odstartovat s koncem ledna a zaplatit 12x a následně zúčtovat.

Je to pro mě dobré i z toho důvodu, že nepodléhám jako většina lidí na konci března stresu z front na finančním úřadu. A určitě to musí být dobré i pro všechny úředníky, že něco dostanou i začátkem roku a ne najednou koncem března. Dle mě to musí oceňovat, že se jim práce rozloží.

I letos jsem tak postupoval. Díky jednorázovému zvýšení paušálu na výdaje pro podnikatele, započítání dvou vyživovaných dětí, nějaké penzijní spoření, jsem se dostal do záporné daně. Jinými slovy mi má stát nějaké penízky vrátit.

Stát je proti poplatníkovi v nerovnoprávném postavení. To víme všichni. Obvykle musí poplatník svou povinnost vůči státu plnit v řádu dnů, naopak to bývá v řádu měsíců. Tak je tomu i v tomto případě. Byť jsem podal daňové přiznání v půlce ledna, státu vzniká povinnost až datem, kdy jsem povinen toto přiznání podat, tedy dnem 31. března. A následně má přes tři týdny na zaplacení. Jinými slovy se na své peníze mohu těšit až koncem dubna. S tím jsem smířen a s tím počítám.

Ale ouha! Podle zákona totiž platí, že nevznikne-li přeplatek do 60 dnů ode dne podání žádosti o vrácení přeplatku (to je součást daňového přiznání), musí ji úřad zamítnout. Jinými slovy musím o ten přeplatek opětovně zažádat, kdykoliv po 1. únoru.

A to jen z toho důvodu, že jsem podal daňové přiznání již v lednu. Ze zákona mohu daňové přiznání podat kdykoliv mezi 1. lednem a 31. březnem. Já jsem ale bohužel výjimka, která to nenechává na poslední chvíli. A za to musím být po zásluze potrestán a vypsat novou žádost. Je to přežitek ze socialistických dob, nebo šikana ze strany státu? Já přeci těm úředníkům ulehčuji práci, když to nepodávám v termínu, kdy tak činí skoro všichni. A přesto, nebo právě proto musím vypsat další papír. A i s tím papírem mají samozřejmě úředníci práci navíc – příjem, evidence, zaprotokolování, vyřízení. Dál už to radši nebudu rozebírat ani komentovat.

Autor: Tomáš Flaška

Přečtěte si také od autora: Kam až to dopracovaly větrné elektrárny

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Vzpomínky Chanana Bachricha – kapitola IV.

Další článek

Interview s Janem Krausem