Křesťanské velikonoce jsou svátky, při kterých můžeme prožívat radost, která se zrodila v bolesti.

Dnešní část seriálu náhrdelník bude zvláštní, protože právě prožíváme velikonoční období.

Rabi Moše Kordovero (Ramak) – současník Nostradama, Kopernika a Johna Calvina je počítán mezi proslulé kabalisty.

Během několika měsíců jsem dostala několik dotazů na téma „sexualita v islámu“.

O Božích vlastnostech už toho bylo napsáno hodně. V různých diskuzích se vzpomínají hlavně ty, které se nám zdají nepochopitelné – nesmrtelnost, všemohoucnost, vševědoucnost a tak dál.

Blíží se opět důležité svátky – zman cherutenu – čas přemýšlení o svobodě, proto si dovolujeme upozornit na materiály, které Shekel otiskl k tomu tématu již loni.

Asi jen málokdo pochybuje o tom, že novopečené – údajně aktivistické a ochranářské – snahy zakázat muslimům a židům v Nizozemí rituální porážku, mají větší než politický podtext.

Jednou v létě několik dnů v kuse pršelo. Pak přišly první velké záplavy, které jsem v životě zažil.

Poslušnost je vlastnost, která je někdy zpochybňována i samotnými křesťany. Jsme přece spaseni díky milosti a víře, tak na co ještě poslušnost? My přece nejsme židé!

„Hebraizace“ anebo „šlilat ha-gola“ ? … Jmenoval se David Gruen.

Minule jsem prozradil, že dvanáctou perlou na našem náhrdelníku bude zbožnost. Chtěli byste být zbožní? Nebo už zbožní jste? A co to vlastně je ta zbožnost?

Pokud si na svůj náhrdelník každý týden poctivě navlékáte jednu perličku, pak ta dnešní už bude jedenáctá.

I stalo se za dnů krále Achašveroše (Megila  1:1) …  Vlčnovská „Jízda králů“, prastarý lidový zvyk který nemá ve světě obdoby má našlápnuto do UNESCO  (Parlamentní listy 13-05-2010) …

Dnes ráno se mi vybavila hodně stará vzpomínka na staříka, kterého jsem potkal na místě, které dřív bývalo židovským hřbitovem.

Nedávno jsem prostřednictvím internetu vedl diskuzi s ženou, která se mne snažila přesvědčit, že s naším spasením je to zcela jinak, než jak o tom čtu v Bibli.

V páté třídě jsem se seznámil s panem Sokolíčkem, který v té době šéfoval ve Vyškově místnímu ZOOkoutku.

Niektoré mená má človek iba na chvíľu, iné nosí do konca života.

Dnes ráno jsem četl v překladu Průvodce životem další Davidům žalm a opět mne v něm nejvíce zaujal jeho závěr. Ale pojďme zase pěkně od začátku.