Krásný svátek spojený s příchodem jara. Tu bi – švat se slaví koncem ledna, nejpozději začátkem února. V Izraeli už se loučí se zimou, příroda se probouzí a první stromy jdou pomalu do květu. Nejčastěji jsou to mandlovníky. A u nás? Například letos se ještě lyžuje, občas zachumelí a u našich sousedů

S odcházejícím rokem odešel taky jeden z nejznámějších izraelských romanopisců a politických aktivistů. Nejvíce překládaný spisovatel v dějinách Izraele. Byl spjatý nejen s Izraelem a Palestinou, ale taky s Českou republikou. V češtině vyšlo několik jeho knih a před lety získal cenu Franze Kafky.  „Když už ti nezbývají žádné slzy pro pláč, tak neplač. Směj se.“

Občanský kalendář je u svého konce. Rok 2019 se blíží. Snad jej můžeme vyhlížet s nadějí a snad se i těšit. Co se týče kultury, izraelské i arabské, byl loňský rok opět napěchovaný k prasknutí. Věřme, že tomu bude i rok nastávající. A teď už přijměte pozvání a pojďte, alespoň ve zkratce,

Opět po roce můžete vytáhnout zaprášenou chanukiji, roztočit drejdl, přejíst se koblížků a těšit se na dárky. Chanuka je tady. A s ní taky pár tipů, jak prostřít, jak vyzdobit domov nebo jaké pohoštění pro své blízké nachystat. Přejeme pěknou podívanou a hodně inspirace.   Venku už pořádně přituhuje a k zimnímu

Venku už pořádně přituhuje, dny jsou teď nejkratší z celého roku. Odpočiňte si od předsvátečního shonu a načerpejte energii na dvou výstavách, na kterých se velkou měrou podíleli izraelští umělci. Welcome to hard times Jsou věci, které ovlivnit můžeme a potom ty, které nás můžou trápit roky a nic s nimi nenaděláme.

Staré arabské přísloví mluví o pohledu do melounu. Židovské zase o tom, že není dobré soudit džbán, jako spíš jeho obsah. No a šikovní Arméni a další trhovci poznají zralý meloun pouhým poklepem. Na některý meloun stačí prostě poklepat, a podle zvuku hned poznáte .. že je v něm Ovce:

Podle občasných a někdy ne úplně objektivních zpráv by se jednomu zazdálo, že město Prostějov, nazývané kdysi také jako Hanácký Jeruzalém, je u nás v Česku tou nejzarytější výspou antijudaismu vůbec. Ale dovolím si oponovat. Pravda, právě poblíž Prostějova se dodnes chodí s pomejemi k chlívku po kamenech ukradených ze starého židovského hřbitova.

Málokdo odpovídá označení “renesanční osobnostnost“ podobně jako Ester Krumbachová. Výtvarnice, odbojářka, režisérka, spisovatelka a bohémka by oslavila 12. listopadu 95. narozeniny. Její osobnost i tvorba stojí za připomenutí. Po zásluze se totiž stala inspirací pro celé další generace umělců. Narodila se v roce 1923 v Brně. Do židovské rodiny. Nástup fašismu znamenal

Dnes je zvláštní, posmutnělý den dokonce i pro tiskového mluvčího Hradu. Je to totiž přesně osmdesát let, co se sklo výloh tříštilo na krystaly organizovaného hněvu německého národa, hořely modlitební řemínky a spolu s nimi také svatá slova ručně psaná do Svitků. Nebylo to poprvé. Ale – a to je docela

Je chvályhodné, že akcí, které přibližují židovskou kulturu stále přibývá. Jsou to letní festivaly, programem naplněné dny ve velkých metropolích, přehlídky izraelských filmů a další. Pokud se ale k odkazu židovského obyvatelstva vracejí v českém pohraničí, může to hřát u srdce dvojnásob. Jedním z takových případů je Teplický cimes. Festival židovské